Recenze

Druhá Tycova inscenace v MdB
Druhá Tycova inscenace v MdB
Městské divadlo Brno svým dramaturgickým výběrem prvních dvou činoherních inscenací pro sezonu 2014/15 přestalo cílit na masové publikum a zaměřilo se spíše na méně známé kusy, jejichž režiséři si vystačí s minimalistickým klíčem a dbají na dobré herecké výkony. První takovou inscenací je adaptace Gogolova nedokončeného románu Mrtvé duše v režii Hany Burešové, která - jak se stalo nepsaným pravidlem - každoročně otevírá Činoherní scénu MdB. Po loňské premiéře Všemocné
Komu to vadilo?
Komu to vadilo?
Slovácké divadlo Uherské Hradiště patří k nejpozoruhodnějším regionálním scénám v České republice. Sehraný soubor si tu leckdy troufne na inscenace, které se běžně na oblasti nevidí. Sympatickým riskem je také hra Cena facky aneb Gottwaldovy boty, kterou Karel Steigerwald napsal na přání režiséra Břetislava Rychlíka přímo pro Slovácké divadlo. Hra vychází z knihy povídek Josefa Holcmana, který popisuje průběh kolektivizace na Uherskohradišťsku. Autoři inscenace se dušují
Mě se neptej, já nemám vocas! aneb Brian Jones v Dejvickém divadle
Mě se neptej, já nemám vocas! aneb Brian Jones v Dejvickém divadle
Miroslav Krobot a vůbec celé Dejvické divadlo se může pyšnit mistrovstvím velice svěžího a nepodbízivého humoru, kterým však na povrch vynáší i vážnější témata týkající se lidí nejrůznějších vrstev, sociálních postavení a duševních pochodů. Ať už jde o vtip suchý, černý nebo ironii přesahující do sarkasmu, Dejvice snad nikdy nezklamou. Komedie z pera Miroslava Krobota, který je zároveň jejím režisérem, v sobě zahrnuje historické přiblížení kapely The Rolling Stones, př
Princ Homburský v Brně
Princ Homburský v Brně
Henrich von Kleist není autor, který by se na českých scénách hrával často, a když, tak je občas inscenována jeho milá komedie Rozbitý džbán, která byla dokonce námětem stejnojmenné české opery Zbyňka Vostřáka (1962). Hra Prinz Fridrich von Homburg, inspirována skutečnými událostmi prusko-švédské války, měla premiéru ve Vídni v říjnu 1821. Hra byla přijata rozpačitě a velmi různé přijetí tohoto romantického dramatu hru provází dodnes. Jde o strhující příběh šťastného, mladé
Požitkáři jsou divadelním požitkem
Požitkáři jsou divadelním požitkem
Smrt jako hlavní a vlastně jediné téma? Proč ne, vždyť, jak říká jedna z postav nové inscenace Divadla Na zábradlí: „Nepodceňujte smrt“. Jan Mikulášek s Dorou Viceníkovou se opět pustili do díla, které je řetězcem volně navazujících scén na dané téma. Podobný princip si již několikrát vyzkoušeli a nutno říct, že se v něm pomalu stávají mistry. Scéna tentokrát neevokuje období normalizace, jak jsme u Marka Cpina zvyklí, ale celkem luxusní dům, jehož vybavení je vyvedeno v
Hostina dravců v Mahenově divadle
Hostina dravců v Mahenově divadle
V průběhu minulé sezony stanul v čele Národního divadla Brno po mnohaměsíčním opakovaném výběrovém řízení nový ředitel, MgA. Martin Glaser, předtím šéf činohry Jihočeského divadla. A začal divadlo měnit „od podlahy“. Noví umělečtí šéfové všech čtyř scén (Mahenova činohra, Janáčkova opera, balet, divadlo Reduta) nové rozložení reklamy, PR a zajišťování návštěvnosti (každý soubor působí jako samostatná jednotka), nový design všech tištěných materiálů, noví dramaturgové a nový
Jabloni posvátná, pomoz mi, ať nejsem debil!
20.10.2014
Jabloni posvátná, pomoz mi, ať nejsem debil!
Vytvořit inscenaci spojující zájem současně dětského a dospělého publika můžeme považovat za leckdy nevylousknutý oříšek. Avšak některá česká divadla se s tímto umem poprala a dala vzniku hrám, při nichž se zabaví jak dítka, tak jejich dospělý doprovod. Jedním takovým úspěšným článkem je projekt Listování, které v divadle Minor v pondělí 20. října 2014 ve svém cyklu scénických čtení představilo knihu Miloše Kratochvíla Prázdniny blbce číslo 13. Příběh v knize obsažený st
Mrtvé duše v Městském divadle v Brně
Mrtvé duše v Městském divadle v Brně
Gogolův literární tvar se do dramatické podoby dostává u nás i ve světě poměrně často. Mnozí Mrtvé duše srovnávají s dramatem Revizor a podobně jej také inscenují. Jako satirickou frašku, u které se divák směje nad konáním tragikomických figurek. Ovšem Mrtvé duše jsou přece jenom trochu jiným textem. Místo dobráckého a chápajícího úsměvu zde převládá kritičnost, grotesknost, hyperbolizace naštvaného autora, kterého se bolestně dotýkají lidské nešvary. Že jde o společnost v
Naše třída. Náš svět. To tedy bolí.
Naše třída. Náš svět. To tedy bolí.
Usmívají se na sebe, sedí vedle sebe v lavici, koexistují v jedné třídě, v jednom městě, zemi, na jednom světě, a přestože jsou zpočátku stejní a věrní jeden druhému, jejich životní kapitál daný národností, jménem, krví je činí navzájem tak odlišnými. A chvílemi se člověk ptá, jsou to ještě lidé? Není to zvěř jednající pod tlakem potravního řetězce? Jde o selekci? Silnější přežije, to je pravda, ale nakonec skončí všichni stejně. A navíc zvěř nejedná zvráceně, jako jednali
VOSTO5 standartně na Letní Letné
23.8.2014
VOSTO5 standartně na Letní Letné
Po léta patří na Letní Letnou i soubor stále mladých chlapců z VOSTO5. V inscenaci Slzy ošlehaných mužů se vrátili ke svým loutkářským začátkům a dokonce až k iluzivním loutkovému baroknímu divadlu s perspektivistickou scénou a vzadu s prospektem. Na zadní prospekt jsou v případě potřeby promítány Krkonoše. K vytvoření scény posloužily staré dřevěné běžky. Inscenace pojednává o věrném přátelství lyžařů Bohumila Hanče a Václava Vrbaty a jejich tragické smrti. Příběh vyprá
Nad Letnou létají akrobaté
17.8.2014
Nad Letnou létají akrobaté
Na Letné se opět po roce vyrojilo několik cirkusových stanů. XI. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná začal v neděli 17. 8. 2014 představením Matamore souborů Cirque Trottola & Petit Théâtre Baraque (Francie). Cirque Trottola vystupuje na Letní Letné již potřetí, a jedná se o velmi kvalitní a velmi diváky oblíbený podnik. Vstoupili jsme do malého cirkusového stanu, kde bylo všechno jak v pohádce, či jako v pokojíčku s nábytkem pro panenky.
Čistírna duší
Čistírna duší
Na jeviště Klicperova divadla se vrátily postavy známé ze hry Jedlíci čokolády Davida Drábka. Sestry Helena, Róza a Válerie a jejich drazí mužové Jan a Ludvík se nyní představují o deset let později ve hře Velká mořská víla. Jak se za tu dobu změnily životy osudových sester? Heleně (Isabela Smečková Bencová) se splnil sen a s Janem (Jan Vápeník) vychovává dvě vysoce inteligentní děti, které je ale děsí svou nadprůměrnou bystrostí. Není přesto šťastná, kouzlo prvního zami
Havlovi Na zábradlí není nic lidského cizí
Havlovi Na zábradlí není nic lidského cizí
„Kdyby byl nepřišel únor čtyřicet osm, nebyl bych se stal dramatikem ani spisovatelem“. A ani disidentem, ani prezidentem. Životní příběh Václava Havla, vedoucí ze zahnívajícího českého rybníčku až k oceánu nesmrtelnosti na straně jedné a neveřejná tvář velikána českých dějin včetně tušených slabostí, jež těmi dějinami občas hýbou, na straně druhé. Obojí inspirovalo Miloše Orsona Štědroně k napsání hudebně-divadelní inscenace Velvet Havel. Její uvedení v Divadle Na zábradlí
Pocit znepokojení nahradil odpor a znechucení
Pocit znepokojení nahradil odpor a znechucení
Jen pár dní před devadesátým výročím úmrtí Franze Kafky uvedlo Švandovo divadlo zbrusu novou adaptaci povídky Proměna. Verze režiséra Dodo Gombára a dramaturgyně Lucie Kolouchové se Kafkou inspiruje spíše volně a nabízí divákovi vlastní pohled na věc. Že by Kafka pro 21 století? Podobně jako v jiných prózách pražského, německy píšícího spisovatele je i na začátku Proměny absurdní, nepochopitelná situace. Obchodní cestující Řehoř Samsa se probudí ve své posteli jako obří
Hledání v Dlouhé
29.5.2014
Hledání v Dlouhé
Na konci května proběhl v Divadle v Dlouhé již 16. ročník festivalu Dítě v Dlouhé. V tiskové zprávě festivalu se uvádí, že všech devět festivalových inscenací něco hledá. Z inscenací, které jsem viděla, Pes (prí)tulák divadla Piki člověka, který hledá někoho, kdo by ho měl rád, Íkaros a Daidalos hledají další a další vynálezy, a Karel Šetrný hledá střední cestu mezi kompromisy a sebeúctou. Festival hledal také dítě v dospělých divácích, a spolehlivě ho našel v publiku i
Ibsen v hororovém hávu
Ibsen v hororovém hávu
Ibsenova hra Přízraky v poslední době české režiséry příliš nelákala, naposledy ji na jeviště přivedl Jan Nebeský v roce 1988. Proto je trochu paradoxní, že letos v březnu měly ve stejný den premiéry hned dvě inscenace tohoto dramatu. Jedna z nich se uskutečnila v kladenském Divadle Lampion, kde se s psychologickou hrou slavného norského dramatika utkal režisér Jan Frič. Přízraky v jistém ohledu představují syntézu Ibsenova díla. Objevují se zde totiž motivy, které byly
Někde se stala chyba
Někde se stala chyba
Současní čeští autoři se často vrací ke komunistické minulosti naší země. Toto období láká nejednoznačným přijímáním ve společnosti, ale také tím, že čtyřicetiletá vláda jedné strany dodnes ovlivňuje naše životy. Nejdramatičtější momenty autorům nabízí buď revoluční rok 1968, nebo padesátá léta plná politických procesů. Právě druhé jmenované období se stalo námětem hry S nadějí, i bez ní ostravského dramaturga Tomáše Vůjtka, kterou v jeho domovské Aréně nastudoval Ivan Krej
Morávkovo balábile útočí na všechny divákovy smysly
Morávkovo balábile útočí na všechny divákovy smysly
V brněnském Divadle Husa na provázku pokračují v programovém uvádění děl Karla Čapka. Tentokrát si umělecký šéf souboru Vladimír Morávek vzal na paškál divadelní hru, kterou Čapek napsal společně se svým starším bratrem Josefem. Ze života hmyzu je alegorie zobrazující vtipnou formou některé nepěkné lidské vlastnosti, jejichž nositeli se v Tulákově vidění stávají různé druhy hmyzu – rozmařilí Motýli, majetničtí Chrobáci, vražedný Lumek či neustále hynoucí Jepice. Pohled t
Strakonický dudák zpět v Národním divadle
Strakonický dudák zpět v Národním divadle
Národní divadlo v Praze obohatilo svůj repertoár o další z klasických děl. Po třiceti letech se rozhodlo znovu uvést Tylovu dramatickou báchorku Strakonický dudák aneb Hody divých žen pod režijní taktovkou Jana Antonína Pitínského. A právě samotný titul ve spojení s touto režisérskou osobností, jež si s dramatickými díly ráda pohrává, může být pro některé velkým lákadlem. Příběh o chudém sirotkovi Švandovi, který ovládá hru na dudy a ve snaze získat peníze, aby mohl být
Velkoformátové divadlo, které na Vinohrady patří
Velkoformátové divadlo, které na Vinohrady patří
První premiérou letošní divadelní sezony se na Vinohradech stalo drama švýcarského spisovatele Maxe Frische Andorra. Frisch se snažil vytvořit model fungování společnosti v malém státě, vzhledem k tomu, že hra vznikala po druhé světové válce, silně v ní rezonuje téma antisemitismu. Mladý Andri je od mládí vyděděnec. Učitel ho převedl přes hranice, aby ho jako Žida uchránil před pronásledováním. Andořaně na něj zprvu koukají jako na atrakci, skrze chlapcovu záchranu si do