Redakční recenze a blogy

Inscenace Viktora Bodóa staví na precizních hereckých výkonech, kterým dopřává zásadní prostor, nepřichází však s jasným myšlenkovým ukotvením, díky němuž by jednání postav při převodu – alespoň vnějškovém, ilustrativním – k dnešku dávalo jasný smysl. Měřeno dnešní optikou – Heda v devatenáctém století, lapená ve stereotypu měšťanské společnosti, která ji neuspokojuje, bez možnosti sebeuplatnění, manipulovala a vybíjela si své frustrace z neuspokojeného života vcelku pochopitelně a srozumitelně. Proč se ale Heda v jednadvacátém století uzavírá do stejné pasti pozlátka a nespokojenosti, v níž posléze kope kolem sebe a rozbíjí vše, co míří výš, na to inscenace neodpovídá.

Další reportáž z londýnského West Endu. Tentokrát o úspěšném komediálním muzikálu Operation Mincemeat a komorní novince Flyby.

Romeo a Julie, více než čtyři stovky let starý, legendární milostný příběh z pera Williama Shakespeara vstoupil do Prahy v nové inscenaci. Připravilo ji smíchovské Švandovo divadlo, respektive přímo jeho umělecký šéf, Martin Františák. A proti poměrně časté tendenci vsadit milostný příběh o tragické lásce do temné scénografie, Švandovo divadlo ovládá bílá. Čistota, světlo, hudba i ostré kontrasty.

Devadesátky jsou v kurzu a vytvořit hit muzikál z populárních písní tohoto desetiletí vlastně není špatný nápad. Andělé bohužel trpí nedotaženým libretem i problematickými pěveckými výkony některých interpretů.

24.1.2026 uvedla Městská divadla pražská na scéně Divadla Komedie jako vůbec první divadlo na světě divadelní adaptaci nejnovějšího – a dle autorova vlastního vyjádření rovněž posledního – románu Michela Houellebecqa, Zničit. O jeho adaptaci i režii se postaral kmenový režisér divadla Tomáš Ráliš.

Teenagerovská komedie Snowboarďáci byla ve své době nesmírně populárním kusem ve skupině cílových diváků. Převést více než dvacet let starý film na divadelní prkna a ještě ve formě muzikálu se na první pohled může jevit jako trochu pochybný nápad. Naštěstí režisér původního filmu Karel Janák se rozhodl nekopírovat předlohu a jít jinou cestou.

Městské divadlo Brno patří ke scénám, které pravidelně nabízí původní muzikálovou tvorbu. Její žánrový rozptyl je značný od rodinných titulů (Sněhurka a sedm trpaslíků, V!KING) přes hudební komedie (Bítls) až po zpracování vážnějších témat (Devět křížů). Mezi posledně zmiňované patří i muzikál Winton, který zpracovává dnes už dobře známý příběh záchrany 669 židovských dětí na počátku druhé světové války.

Bratislavská Nová scéna je divadlem zaměřeným z velké části na muzikály a kromě světových hitů zde uvádějí i původní muzikálové projekty. Tím nejnovějším je jukebox muzikál Müller - Život na 2 ťahy, který je inspirován životem slovenského zpěváka Richarda Müllera.

Spolek Pomezí je lídrem imerzivního divadla v českém prostředí a v Praze už si dokázal vytvořit slušnou fanouškovskou základnu. Inscenaci Kam zítra? ovšem uvádí v Plzni ve spolupráci se spolkem PaNaMo.

V dalším článku z londýnského West Endu se dočtete o muzikálech Ballad Lines, Unfortunate, The Unlikely Pilgrimage of Harold Fry, Hercules a také o inscenaci Harry Potter and The Cursed Child, kterou čeká posledních pár měsíců uvádění v dvoudílné verzi.

Nový rok tradičně přinesl již 9. ročník Festivalu ZARÁZ, přehlídky profesionálních divadel zlínského kraje. Slovácké divadlo v Uherském Hradišti a Městské divadlo Zlín na něm představila průřez inscenací, která nastudovala v uplynulém roce.  Letos tak ZARÁZ nabídl ukázku pěti činoher – tři klasiky, monodrama Františka Pavlíčka a jeden současný text německých autorů – a na závěr původní muzikál Masaryk. 

3. 12. 2025 uvedlo Divadlo v Řeznické premiéru inscenace Monstrum. Hru Duncana Macmillana nastudoval ředitel divadla Lukáš Pečenka s čtveřicí herců, Janem Dlouhým, Tomášem Havlínkem, Kateřinou Macháčkovou a Anette Nesvadbovou.

26.11.-30.11.2025 se v Ostravě uskutečnil už 27. ročník Festivalu ostravských činoherních divadel OST-RA-VAR – tedy pět dnů plných divadla a diskuzí o něm. Jak se vydařil? Přehlídka určená divadelním profesionálům současným i budoucím, umělcům, překladatelům divadelních her, recenzentům, divadelním teoretikům i studentům uměleckých škol nabídla reprezentativní výběr patnácti činoherních inscenací Národního divadla moravskoslezského, Divadla Petra Bezruče, Komorní scény Aréna, Studia G a Divadla loutek Ostrava.