Redakční recenze a blogy

Sen noci svatojánské patří mezi nejuváděnější Shakespearovy komedie, tvůrcům umožňuje celou řadu interpretací, navíc celkem vybízí k různým aktualizacím. Inscenace režisérky Adély Laštovkové Stodolové, kterou nastudovala v rámci ostravské části Letních shakespearovských slavností, je poněkud rozporuplná - je v ní dost nevšedních nápadů, ale zároveň výklad nepůsobí úplně konzistentním dojmem.

Po Medě Mládkové, Janu Werichovi, Martě Kubišové a Miloši Formanovi připravil tvůrčí tým v čele s autorkou Danielou Sodomovou a režisérkou Adélou Laštovkovou Stodolovou na Letní scéně Musea Kampa další autorskou inscenaci o inspirativních osobnostech naší země. Tentokrát se přitom Daniela Sodomová nezaměřila výhradně na jednu postavu, ale hned na celou rodinu. Inscenace Klan Baťa, uváděná výslovně jako první muzikál na Kampě sleduje osudy Baťových od Tomáše Bati, zakladatele slavné firmy (od jehož narození letos uplynulo 150 let), v podstatě do současnosti. 

Ve dnech 13.-17.6.2026 proběhl v Liberci již čtvrtý ročník Šaldovy šňůry, festivalu Divadla F. X. Šaldy, který si klade za cíl představit odborné veřejnosti, divadelním profesionálům, teoretikům, kritikům a také všem divákům, kteří nemají Liberec za humny, vše, co v končící divadelní sezóně vzniklo na prknech libereckého Šaldova i Malého divadla.

Jakkoli se to po sladce nostalgických inscenacích Ježek, Neboj bejby, to je jazz! či Zítra swing bude zníti všude Městských divadel pražských nabízí, jít v roce 2026 na novinku v Divadle ABC Hříšní lidé města pražského s očekáváním, že se na jevišti objeví pánové Marvan, Bláha, Filipovský, Vinklář, jejich četní protivníci, nebo alespoň zhmotnění notoricky známého seriálu, je bláhové.

Sezóna 2025-2026 přinesla hned dvě premiéry muzikálů o významných osobnostech spojených s českými dějinami. V říjnu 2025 v Brně (na Hudební scéně Městského divadla Brno) to byla premiéra Wintona, Luďka Kašparovského a Daniela Kyzlinka, původně proklamovaného jednoznačně jako muzikál, posléze označovaného spíš jako hudební dílo, v listopadu následně na scéně Slováckého divadla v Uherském Hradišti premiéra původního muzikálu Doda Gombára a Róberta Mankoveckého Masaryk.

Již potřetí našly na česká, potažmo pražská, jeviště cestu díla francouzského spisovatele Édouarda Louise. Po adaptacích stejnojmenných románů v inscenacích Kdo zabil mého otce, kterou představil Jakub Čermák se souborem Depresivní děti touží po penězích, a Dějiny násilí Tomáše Loužného v pražském Švandově divadle, se základem pro inscenaci Jak se stát jiným Městských divadel pražských staly hned tři autorovy romány, Boje a proměny jedné ženy, Jak se stát jiným a Monique na útěku. O jejich adaptaci a režii se postaral Dávid Paška.

Slavné španělské drama Lope de Vegy čerpající ze skutečných událostí, které se odehrály roku 1476 ve vesnici Fuente Ovejuna, kdy se tato svobodná osada vzbouřila proti svému pánu a postavila se za svá práva, po Sametové revoluci v podstatě opustilo česká jeviště. Při jeho výrazně levicovém vyznění, které minulý režim využil k vlastním zájmům a silně ideologicky zatížil, se těžko divit. Nicméně právě jím inscenace dokonale zapadá do dramaturgie, repertoáru a celkového vyznění poslední sezóny ústeckého Činoherního studia pod vedením Michala Háby. A tam se také v úpravě a režii Martina Modrého pod titulem Fuenteovejuna představilo.

Ledové království patří u dětí k velmi oblíbeným titulům, proto je nastudování tohoto disneyovského muzikálu v Hudebním divadle Karlín logickou volbou. Po ambiciózní inscenaci Beetlejuice se jedná o další výlet mezi současné hity hudebního divadla, výsledek je ovšem tentokrát trochu rozpačitý.

Inscenace Viktora Bodóa staví na precizních hereckých výkonech, kterým dopřává zásadní prostor, nepřichází však s jasným myšlenkovým ukotvením, díky němuž by jednání postav při převodu – alespoň vnějškovém, ilustrativním – k dnešku dávalo jasný smysl. Měřeno dnešní optikou – Heda v devatenáctém století, lapená ve stereotypu měšťanské společnosti, která ji neuspokojuje, bez možnosti sebeuplatnění, manipulovala a vybíjela si své frustrace z neuspokojeného života vcelku pochopitelně a srozumitelně. Proč se ale Heda v jednadvacátém století uzavírá do stejné pasti pozlátka a nespokojenosti, v níž posléze kope kolem sebe a rozbíjí vše, co míří výš, na to inscenace neodpovídá.

Další reportáž z londýnského West Endu. Tentokrát o úspěšném komediálním muzikálu Operation Mincemeat a komorní novince Flyby.