Recenze

Biblické motivy využívají muzikáloví tvůrci často a rádi. Patrně nejznámějším muzikálem s biblickou tematikou je rocková opera Andrewa Lloyda Webbera Jesus Christ Superstar, která se s úspěchem hrála i na jevišti Městského divadla Brno. Nyní na Hudební scéně natudovali maďarskou rockovou operu Evangelium o Marii, která se o životní příběh Ježíše Krista zajímá z perspektivy jeho matky Marie. Úspěšné hudební dílo z roku 1991 není žádnou velkovýpravnou podívanou v broadways

Projevy grandiózních emocí mívají - pro nestranné pozorovatele zvlášť – patetický nádech. Ne nadarmo se říká, že láska je kýč. Ovšem kýč, který odzbrojí každého estéta. Obdobný efekt má inscenační pojetí Nezvalovy Manon Lescaut v  Národním divadle. Výrazná stylizace, doslovnost, teatrálnost stupňovaná až k parodizaci, důraz na vizualitu a ovládnutí prostoru, k tomu evergreeny z režijního rejstříku Daniela Špinara. Někomu bude chutnat sladkobolně, jiného hluboce zasáhnou emo

Muzikálový soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni zvolil pro další premiéru sezony Zvonokosy autorské dvojice Jindřicha Brabce a Petra Markova. Na scéně Velkého divadla je inscenoval činoherní režisér Martin Vokoun v choreografii Petry Parvoničové, premiéru dirigoval Pavel Kantořík. Zvonokosy napsané podle satirického románu Gabriela Chevalliera (ve francouzském originále Clochemerle) a pojednávající o bouři, kterou rozpoutá ve vinařském městečku ve střední Francii v kra

Inscenovat dílo, které proslavila známá filmová verze je vždy tak trochu problém. Divák si ten film pamatuje, porovnává. Setkají se s tím realizátoři divadelní verze Valmonta stejně, jako Petrolejových lamp. Vždyť přece na film Juraja Herze, s nádhernými hereckými výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka se jen tak nezapomíná. Jaké trumfy mají v rukách tvůrci divadelní inscenace? V podstatě mají jenom jedinou, ale významnou přednost: sázejí na živé divadlo. Na živého herce. A to

Divadelní hru Ronalda Harwooda na motivy života slavného německého dirigenta Wilhelma Futrwänglera uvedla Městská divadla pražská. V režii uměleckého šéfa Petra Svojtky je inscenace Na miskách vah povedeným zamyšlením nad otázkou viny, vztahem politiky a umění a obtížností zachovat si morální integritu v soukolí nedemokratického režimu. Wilhelm Furtwängler je označován za jednoho z nejslavnějších německých dirigentů 20. století. Měl ovšem tu smůlu, že na něm po druhé svě

V naší historii jsou témata, která se málo otevírají. O hrdinství někde na barikádách ve vypjatých dobách, to se to píše. To se to vzpomíná. Ale o lidském selhání, byť bylo podmíněno šílenou dobou, na to raději zapomínáme. To se raději odsouvá kdesi do pozadí a raději se o  tom moc nemluví. Když jsem v roce 1999 natočil pro soukromou TV Fatem reportáž o odsunu Němců z Brna do sběrného tábora v Pohořelicích, při kterém zemřelo více jak tisíc mužů, žen a dětí, tak byl ohlas n

Slavné klasické drama Friedricha Schillera Úklady a láska z roku 1784 je kusem, jehož inscenace by neměla nikoho zklamat. Na svůj repertoár ji zařadila na konci roku 2015 činohra Divadla J. K. Tyla v Plzni. Režii svěřila oceňovanému slovenskému režisérovi Mariánu Amslerovi. Schillerovo drama pojednávající o necitelných intrikách mocných, které ničí vztah milenců z odlišných společenských vrstev, Luisy a Ferdinanda, je napsáno živým, neuvěřitelně současným jazykem a díky

Pro svou první práci v pozici kmenového režiséra Činohry Národního divadla si Štěpán Pácl nevybral právě snadnou hru. Symbolistická pohádka Maurice Maeterlincka Modrý pták se z větší části odehrává ve snovém světě a mezi divadelníky má pověst obtížně inscenovatelného textu. Dětští představitelé Tyltyl a Mytyl se na pokyn víly Beryluny vydávají hledat modrého ptáka. Projdou mnoha světy – Říší vzpomínek, zamíří do paláce Noci i do budoucnosti. Modrého ptáka, který představ

Hudebně-dramatická produkce se stala u nás nejnavštěvovanějším divadelním žánrem; můžeme mít mnoho výhrad k formám, jak se tento žánr u nás občas prezentuje, faktem vždy zůstává, že láká do divadla diváky, a to v dnešní době přihlouplých televizních seriálů není málo. Městské divadlo Brno však patří mezi přední scénu v oboru muzikál. V poslední době to potvrdila například česká premiéra muzikálu Lloyd Webbera Whistle Down the Wind (Pískání po větru), v němž hraje, zpívá

Inscenování klasických děl je výzva jak pro tvůrce, tak pro diváky. Někdy až s napětím očekáváme, jakou novátorskou interpretaci režisér zvolí, jakým směrem se vydá, čím dílo aktualizuje, co vyzdvihne a co potlačí. Jedním z režisérů, u něhož skoro vždy můžeme předjímat (a taky že předjímáme) výraznou interpretaci nesoucí v sobě množství jasných či utajenějších jinotajů na nejrůznější sociální, politické, kulturní, životní a jiné problematiky, je David Drábek. Letošní se

Andreas Sauter a Bernhard Studlar jsou divadelní autoři, kteří v současnosti v německy mluvících zemích letí. Není divu, humor je v našem životě stále nedostatkovým zbožím. Dramaturgie brněnského divadla měla šťastnou ruku, když sáhla po hře s podivným názvem, Červené komety. A že byla tato hra nasazena jako poslední titul roku má také svůj důvod. Příběh se totiž odehrává na Vánoce, je to téměř vánoční detektivka či gangsterka odehrávající se v jedné běžné rodině. Sestry

Zimní pohádka patří k méně uváděným hrám Williama Shakespeara a je řazena mezi romance, které velký dramatik psal na sklonku své tvůrčí kariéry. V lecčems stavba této hry skutečně připomíná pohádku z českého názvu (jako Zimní pohádka bývá tradičně překládán originální název The Winter´s Tale). Všechny zlé činy a křivdy se stanou na začátku, aby je v závěru vystřídalo usmíření s lehce mysteriózními prvky. Hlavně druhá polovina hry ovšem skýtá i velký komediální potenciál.

Soubor muzikálu Divadla J. K. Tyla v Plzni má na svém repertoáru zajímavou novinku. V české premiéře uvedl muzikálovou klasiku třicátých let 20.století Děj se co děj, v originále Anything Goes. Titul z hudební dílny vynikajícího Cole Portera na téma několika autorů, mimo jiné proslulého humoristy P. G. Wodehouse, uvedl soubor v novém zpracování z roku 1987, jehož autory jsou Timothy Crouse a John Weidman. Texty přeložil Michael Prostějovský, režíroval šéf souboru Roman Melu

Největší tragédie alžbětinského dramatika (pokud jde o počet mrtvol, tak je největší určitě) se nehraje tak často jako jiné hry Williama Shakespeara. Kdoví proč. Snad je v divadlech nedostatek Learů? Nebo je těch mrtvol na dnešní vypjatou dobu až moc? Lear se uvádí či uváděl v poslední době v pražském Národním, kde dílo ve velmi kontroverzním nastudování (s plaveckým bazénem na scéně) inscenoval Jan Nebeský. (Lear v plavkách, to je skutečně „novátorství“). Hru má na reperto

Mladý skotský autor Daniel C. Jackson se v poslední době stal oblíbencem českých dramaturgů. Jeho nejslavnější hru Můj romantický příběh už nasadila na repertoár tři česká divadla, v Brně nedávno uvedli Jacksonovu současnou variantu Figarovy svatby a Švandovo divadlo se rozhodlo nasadit gangsterskou komedii Zabít Johnnyho Glendenninga jen zhruba rok po její premiéře na britských ostrovech. Nová Jacksonova hra vychází z prostředí glasgowských gangů a vypráví příběh o tom,

Jméno Andrew Lloyd Webber patří v muzikálovém světě ke známce kvality. Proslulého skladatele znají dobře i v Brně, v Městském divadle jsou stále na repertoáru jeho hity Jesus Christ Superstar, Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť či Kočky. Pískání po větru (v originále Whistle Down the Wind) však patří mezi méně známé Lloyd Webberovy kusy, který se nyní v brněnském divadle dočkal své české premiéry. Cesta Pískání po větru na divadelní prkna byla poměrně dlouhá a nevyš

Stavitel Solness patří k těm interpretačně obtížnějším Ibsenovým dramatům. Pochází z pozdního tvůrčího období norského spisovatele a je silně ovlivněn symbolismem. Režisér Jan Frič nazírá hru výrazně groteskní optikou, což se mu vyplatilo při inscenování Přízraků v Městském divadle Kladno. Zmiňovaný sukces se však tentokrát zopakovat nepodařilo, Solness se jeho režisérskému rukopisu vzepřel. Brněnské inscenaci nechybí snaha o modernizaci a originální výklad klasiky. Ibse

Příběh z Hané, který tak umně sepsal žel již nežijící Jiří Křižan, není třeba představovat. Původní film je ověnčen mnoha vítěznými tituly na festivalech, mnohokrát bylo rozebíráno v recenzích, je-li to moravský western, nebo téměř antická tragedie, film byl přirovnáván k Dürrenmattově Návštěvě staré dámy a přibyly mnohé jiné „zdroje“ Křižanova vyprávění. Faktem zůstává, že tento ryze dramatický kus již od počátku svého života na filmovém plátně vyvolával představu, jak by

V pátek 2. října 2015 se po dlouhé době opět otevřelo pražské Divadlo pod Palmovkou. Skončila jeho kočovná éra způsobená povodněmi a soubor se opět dočkal své stálosti. Ve spojení s touto velkou událostí uvedla „Palmovka“ v tentýž den i svou první premiéru hry britského autora Johna Hodge s názvem Spolupracovníci v režii Michala Langa. Hra se dotýká závěru života ruského dramatika Michaila Bulgakova (Ondřej Volejník), který musel čelit perzekuci ze strany sovětského reži

Některé tituly jsou už při nasazení do repertoáru takzvanou „tutovkou“. Ovšem musí mít ještě dva předpoklady. Zkušeného režiséra, výborné herce. Úspěch Splašených nůžek si vyzkoušeli třeba v roce 2010 ve zlínském divadle, v současnosti má tato hra úspěch v pražském Divadle Kalich. Brněnské Městské divadlo na své Činoherní scéně nasadilo tento titul jako první novinku sezony 2015/16, v úpravě dramaturga Jana Šotkovského a režiséra Mikoláše Tyce. Patnáct tisíc repríz v bo