Guildenstern

Je to sice dlouhé jak Lovosice (co takhle začínat už v 18:00, ať se dá stihnout poslední vlak do Prahy? :-)), ale dýchá z toho taková starosvětská pohoda. Myslím, že není od věci, když má hudební divadlo na repertoáru jednu inscenaci podobného střihu. I přes hlasovou indispozici obou hlavních aktérů a velice přibližný výkon pana ředitele Otavy jsem si plzeňskou My Fair Lady užil.

Představení má švih a energii (i když hudba hraje pouze ze záznamu), Jan Kříž se začíná etablovat jako velmi šikovný muzikálový režisér. M. Kocek i přes své mládí podává kvalitní, uvěřitelný výkon, M. Křížová zpívá skvěle, i když role mladé naivky je pro ni spíše protiúkol. S. Matula vystřihl pěkně sadistického zubaře, menší role ve druhé půlce už ale zbytečně přehrává. Bohužel, zpěv dam Poláchová, Bikárová, Veverková tahal místy dost za uši, se zvukem by se ještě mělo celkově pracovat, hudba a zpěv se spolu perou, což je nápor, obzvlášť když zpívá více postav naráz. Celkově ale zajímavý počin, který doporučuji neminout.

Představení kraluje vynikající L. Trmíková, naopak S. Rašilov mě svým běžným projevem se zajíkavou dikcí příliš nezaujal. Zahradníček byl velký básník a Nebeský byl také velký jevištní básník, ale zde se tedy držel (zřejmě záměrně) dosti při zdi. Oceňuji absenci patosu, ale tak trochu mě to nechalo chladným. Osobně bych pro vyprávění takového příběhu zvolil trochu jinou estetiku a poetiku. Životopisný úvod a vůbec přítomnost trumpetisty na jevišti mi přišly nešťastné.

Myslím, že tohle je rozhodně cesta, jak dělat inscenace alterny. Efektní jednohubka, která má několik velmi silných momentů. Po technické stránce výborně opečované, nasazení aktérů také obdivuhodné. Mohla by to být dobrá inspirace na moderní hodiny tělocviku (odpovídá i svojí délkou - 45 minut) :-)

Jevištní báseň a podnětná meditace. Dostala mě kreace A. Kubátové, ale celkově výborná skupinová souhra.

Dodo Gombár je ve svých adaptacích opravdu hodně poctivý a věrný předloze. Vůbec bych se nebál nějaké inscenační zkratky a razantnějšího výkladu, zvláště v dnešní době si o něj Farma zvířat říká. Je zvláštní (zřejmě záměr), že ty nejakčnější momenty se na jevišti nestanou, jen se o nich mluví, což inscenaci trochu ubírá na naléhavosti. I tak se mi ale představení vrylo do paměti, hlavně kvůli povedeným kostýmům a skvělé charakteristice jednotlivých zvířat herci sympaticky sehraného souboru...

Wow, hukot. Moje první setkání s Ductus Deferens a bylo to Trošku moc, ale tak sympaticky moc, vlastně to chci vidět ještě jednou :-) Možná to chce jednoho, dva panáky předem?

Vojta Franců je skvělý herec a dokáže se proměnit v ledacos, ale myslím si, že Peer Gynt je pro něj spíše protiúkol, navíc toho polonahého klouzání po všech šikmých plochách světa začíná být už v jeho případě trochu moc :-) Rozhodně ale osobitá a neodfláknutá adaptace, s kterou si dámy Macková a Lipková rozhodně ostudu neudělaly, zbytek ročníku se představil v dobré skupinové souhře.

Přelet pro mě vygradoval před přestávkou. Bohužel pak dění ve druhé polovině nedokázalo navodit dostatečně sugestivní atmosféru, aby byl závěr více opodstatněný. Celé mi to přišlo až moc laskavé a pohodové (koneckonců i McMurphyho smrt). Více se mi zamlouvá filmový scénář, než tato dramatizace, Náčelníkovy průpovídky mě iritovaly. M. Vykus v hlavní roli mi hodně připomněl Dvořáčkova Drisse z Nedotknutelných. Zaujali Hubert, Večerka a Kuboušek ve vedlejších rolích. I přes všechny výtky se obávám (i vzhledem k tristnímu výkonu M. Maléře), že se na takovéto poctivé inscenace bude v příštích letech na Kladně ještě s láskou vzpomínat.

Bohužel pokus o vzkříšení Spirály nepopadl zrovna přesvědčivě. Pomineme-li fakt, že si tvůrci namísto uvedení plnohodnotné inscenace vybrali nesourodé pásmo popových hitů a pár písní z Jesuse, zamrzí hlavně špatný zvuk (nedostatečná aparatura). Pak je zbytečná živá kapela a mohou to pustit rovnou z CD. Čekal jsem tedy mnohem více efektů a živelnější show - po většinu času jen někdo někam hlučně a pomalu zajíždí, resp. vyjíždí. Povedená je akrobacie, otravný je R. Urban jako vypravěč. Zatím je na programu jen toto a Madisonské mosty. Kam se bude Spirála ubírat dál? Co třeba uvést fakt našlápnuté a výpravné Cats? Ten prostor si o to úplně říká.

Šel jsem na to jako "guilty pleasure", ale dostavila se jen deprese a zmar. Proč se toto proboha ještě hraje? Vše působí jako ochotnické představení skupinky důchodců. Někteří z nich neumí hrát (Heřmánková), jiní artikulovat (Hrušínský). Milostná zápletka u 70-80letých aktérů? Hodně smutný pohled. Škoda, že vinařství Zlomek&Vávra neuspořádalo degustaci svých vín před představením, možná by to bylo o kus snesitelnější. I Sluhu dvou pánů se podařilo nakonec z jeviště dostat, pojďme prosím stáhnout i toto.

Inscenace má hezký obal (scéna, kostýmy), ale vevnitř je prázdno. O čem se to hraje? Proč je to tak dlouhé a bez jakéhokoliv náboje? Proč všechno to tříhodinové snažení výrazově přebije J. Kubátová během svého pětiminutového výstupu? Proč mi byly osudy všech postav úplně šumák? Samé otázky...

Mám rád režie D. Šoltýsové, mám rád herectví M. Kerna. Váňa mě nezklamal, ačkoli je to celkem náročné usledovat (inscenace má reálně spíše 1:45 a koncept se přece jen časem omrzí). Michalovo nasazení je ovšem odzbrojující. Doporučuji odpočinutým a připraveným divákům, detailnější znalost Čechovovy hry je velkou výhodou.

Je to dobré, vážně originální inscenace (tedy spíše skupinová terapie než divadlo). Mám ovšem pocit, že se z daného tématu dalo vytěžit ještě mnohem víc. Zejména přesuny účinkujících pro vyjádření škály souhlasím/nesouhlasím mi přišly nadužívané a po čase mě začaly nudit. I tak mohu ale doporučit, mám pocit, že by to bylo velmi vhodné i jako představení pro školy (nebo pro pedagogické sbory jako teambuilding), je-li to organizačně možné.

Tato inscenace bohužel působí hodně roztříštěně, není jasné, o čem a proč se hraje. Zvláštní mix kostýmů, proměny scény a přestávkové hudební vložky příliš nedávají smysl. Ani v úpravě Joskova překladu jsem zalíbení nenašel. Tradičně dobrý Petr Németh má zejména v závěru několik silných míst, s V. Vítovou ovšem tvoří hodně nesourodou dvojici s nulovou chemií. Ze strany režisérky odfláknutá inscenace, v Chebu umí mnohem lépe.

Ale tak jo, je to sranda, inscenace není špatná, taková oddechovka s příjemnou hudbou, hezkou scénou a kostýmy. Mám ale jednu zásadní výtku ohledně zařazení do repertoáru - hra nabízí reálně pouze 3 kloudné herecké příležitosti a ani jeden z představitelů není členem muzikálového souboru DJKT. Navíc opravdu dobře z nich intonuje pouze sympaticky civilní Petr Plašil, Olšovský i Písařík to mají se zpěvem hodně na hraně a hereckým pojetím spíš za hranou. Členové souboru zůstávají trestuhodně nevyužiti jako úplně zbytečná statická company, která sice pomáhá stírat hranice mezi jevištěm a hledištěm, ale tři hodiny posedávání...? Uff, chudáci.

Ač jde vlastně "jen" o 90minutový popový koncert, přesto plzeňské Six zaujme vybroušeným překladem, dobrým zvukem i light designem. Královny na sebe dobře slyší a myslím, že je fajn, že se téhle látky chopila právě Daniela Špinar. Je to prostě našlápnutá jízda, která asi žádného diváka nenechá chladným. Myslím, že pokud to licence jen trochu umožňuje, tak u původně avizovaného omezeného počtu repríz nezůstane, protože tohle je zkrátka jasný hit. A podezírám plzeňské muzikálové "ultras", že budou chtít vidět všech 64 možných kombinací svých šesti královen.

Diana Šoltýsová orámovala svoji boleslavskou Kytici štědrovečerní hostinou, ke které se schází členové jedné rodiny. Je to jistě zajímavý nápad a minimalistická scénografie zaujme svým originálním využitím, přesto tento koncept dává smysl jen částečně (aneb to by musela být povedená famílie, aby mezi aktéry všech 7 balad zapadlo). Nasazení herců je příkladné, trochu slabší mi přišel P. Mikeska. Škoda jen, že se postarší publikum na mnou viděné repríze příliš nebavilo a zůstalo dosti chladné. Doporučuji místa v první řadě vzadu za stolem, kde máte vše z první ruky.

Inscenační historie Jesuse v ČR i ve světě je bohatá, přijít s nějakým originálním smysluplným výkladem je hodně těžké, takže L. Olšovskému nijak nevyčítám spíše načrtnutý postapokalyptický svět. Pavel Režný do toho šlape, své falzetové polohy dovedl k dokonalosti, ale stále je to "jen" falzet a ne velký rockový hlas. Pavel Klimenda to má trochu nadoraz, ale také podává dobrý výkon. Překvapivě nevýrazní a pěvecky přiškrcení jsou oba Jidášové. Inscenaci táhnou nahoru výborné výkony ve vedlejších rolích: Režná, Klečka (wow!), Franc, Flender, Fraus. Přesto je to pro mě asi aktuálně nejnudnější JCHS v ČR.

Dokázal bych si představit, že to bude mít úplně jinou energii a drive. Už úvodní pecka "All that jazz" je v podání (jindy skvělé) M. Vlčkové nezajímavá a unylá, zdá se, že jí role nesedí. V. Prášil-Gidové se daří o něco více, zejména po herecké stránce. Lukáši Vlčkovi bych osobně Thálii neudělil, mám pocit, že na něm začíná být znát únava z náročného angažmá. Opět jde o starší muzikál, kterému by prospěly škrty, v téhle podobě jde o solidní nastudování, ale v Ostravě to umí rozjet mnohem více. Je možné, že druhá alternace má větší nasazení, a tak na rovinu to není úplně moje srdcová věc...

Jako divák neznalý předlohy jsem tuto formu dramatizace vlastně docela přivítal a příběh mě dokázal udržet v pozornosti, ale chápu, že některým divákům může inscenace přijít hodně popisná a rozdrobená ve snaze obsáhnout vše. Soubor MDB mě překvapil sehraností a kvalitními činoherními výkony (a činohru sem běžně nejezdím), nejvíce mě zaujala R. Coufalová. Dokázal bych si představit jinak zpracovaný a méně doslovný závěr i za cenu odchýlení se od knihy...

Bohužel kvůli přepálené a vzájemně neladící scénografii (čeho je moc, toho je příliš) a kvůli mnoha nesourodým režijním nápadům působí ostravská Elisabeth poněkud rozháraně, necelistvě. Je velký kontrast mezi vřelou N. Podškubkovou a nesympaticky a arogantně působící A. Bartošovou (která je jinak ale pěvecky přesná) - možná režijní záměr? Skvělý smrťák P. Vyskočil obdařil svoji postavu zvláštním charismatem, které za mě skvěle funguje. Také nechápu mladé Sofie (proč ne Fialová nebo Jungová?), Savka hraje svůj standard, Harok bohužel na tuto roli nemá. Na druhé premiéře nebylo vše úplně sehrané a sezpívané, snad si to časem ještě sedne.

Tento muzikál mě příliš nezaujal ani při svém prvním uvedení, hudebně je to nuda, nuda, šeď, šeď. Mnohem radši bych viděl k příležitosti jubilea hudební scény znovuuvedení Papežky nebo Pokrevních bratrů. Nicméně provedení je kvalitní, Petr Gazdík si svého svůdníka opravdu užívá, ani trojici "čarodějek" (Vaňková, Navrátilová, Zelová) není co vytknout. Hodně mě bavila L. Bergerová. Bohužel i řešení přestaveb zůstalo kdesi v minulosti, což je s podivem v kontrastu s povedenými triky.

Karlín se pro jednou plácl přes kapsu a výprava hodně vylepšuje výsledný dojem. U muzikálových Thálií je u mužů pro příští rok víceméně rozhodnuto, geniální výkon J. Sklenáře je největší devízou tohoto muzikálu. Ahmed mi herecky nevadila, ale bohužel její hlas zní příjemně jen v nižších polohách, moc nechápu její nasazení bez alternací. Velmi dobré výkony Dashy, Vaňka, Lambory i Burešové. Je fajn, že to překládal O. Brzobohatý a ne A. Novák, bohužel opravdu jde reálně rozumět tak 50% zpívaného textu, ozvučení je tragické. Spolu s překotným vývojem děje ve druhé půlce to vytváří spíše chaotický dojem z celého kusu.

Velmi osvěžující pohled na Jesuse. Dodo Gombár servíruje poměrně decentní, ale promyšlený jevištní tvar se spoustou milých nápadů. Pěvecky je to sice občas trochu na hraně, ale na činoherní soubor s několika málo hosty je to pecka. Např. Getsemane Tomáše Davida má obrovský náboj i v této verzi. Klobouk dolů před Slováckým divadlem, že se takového počinu nezalekli a myslím, že by s tímto kusem mohli směle vyrazit na tour po republice.