Profil uživatele
JirkaS
Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Jiří Svoboda, je mi 38 let, jsem z Českých Budějovic, a miluji divadlo, které mi zabírá většinu volného času. Jsem jen obyčejný divák amatér, který se v divadle cítí šťastný. Už jako student základní školy jsem někdy od svých 12 let utrácel většinu kapesného za vstupenky do Jihočeského divadla, kde jsem viděl své první inscenace, a kde jsem postupně propadal kouzlu divadla. Nebylo výjimkou, že jsem šel do divadla i třikrát týdně. Chodil jsem na činohru, na operu i na balet. Toto zanícení mi vydrželo nějaké tři roky, než jsem propadl zase jiným zájmům. Znovuobjevit kouzlo divadla se mi povedlo od února 2016, tedy v 29 letech, kdy jsem začal u nás v Budějcích navštěvovat zájezdová představení z Prahy. V roce 2017 jsem začal častěji jezdit za divadlem i do Prahy. V roce 2022 jsem si pak pořídil předplatné do Divadla Oskara Nedbala v Táboře, kde je k vidění pestrá nabídka divadel z celé republiky. Zároveň nepravidelně rád vyrážím na zajímavé inscenace i do divadel po celé republice. A ze všech divadelních forem zůstávám věrný pouze činohře či výjimečně muzikálu.
Divadlo mě povznáší a dává mi křídla. Dobré divadlo ze mě dokáže vydolovat i ty nejvíce ukryté nejniternější emoce a přimět mě k zamyšlení. A jen málokteré divadlo mě dokáže vnitřně rozervat na milion kousků. Rád hledám právě takové inscenace, které ve mně rezonují, a které mě dokáží posouvat dopředu. Tak doufám, že jich najdu a uvidím co nejvíce.
Pro jakýkoliv kontakt jsem k dispozici na e-mailu: jirka.divadlo@seznam.cz
VolbyDivadlo mě povznáší a dává mi křídla. Dobré divadlo ze mě dokáže vydolovat i ty nejvíce ukryté nejniternější emoce a přimět mě k zamyšlení. A jen málokteré divadlo mě dokáže vnitřně rozervat na milion kousků. Rád hledám právě takové inscenace, které ve mně rezonují, a které mě dokáží posouvat dopředu. Tak doufám, že jich najdu a uvidím co nejvíce.
Pro jakýkoliv kontakt jsem k dispozici na e-mailu: jirka.divadlo@seznam.cz
Hodnocení
Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 16 % (166)
Helena Grégrová: 17 % (197)
Iva Bryndová: 18 % (148)
Jiří Landa: 18 % (158)
Lukáš Dubský: 18 % (158)
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 17.6.2024)
Strohá scéna, moderní kostýmy, sázka na herce a text. Jeden z nejdelších Hamletů (200 minut), a přesto nezbyl čas poslat Hamleta do Anglie a postavy Rosencrantze a Guildensterna zůstávají naživu až do konce. Pominu-li však tuto nelogičnost, jedná se o velmi zajímavou verzi, kdy sice první půle nudí právě tím, že chybí nějaký výrazný režijní výklad, ale druhá půle už pro mě byla strhující především díky hereckým výkonům, kdy T. David se pro mě stal reálným Hamletem a věřil jsem mu to, ale bodoval i I. Dejmal, z něhož šel strach. Ofélie bohužel zaujala o něco méně, ale celkově jsem spokojený. Pro mě jeden z nejvýraznějších Hamletů. /16.6.2024/
(zadáno: 17.6.2024)
Strohá scéna s velkou skluzavkou představující mořské vlny, po níž na jeviště sklouzávají a zase mizí některé postavy, hodně vody, hodně kouře a velice civilně pojatý Shakespeare. Sám sebe jsem se zpočátku ptal, jestli to je ještě Shakespeare. Ale čím více nad tím přemýšlím, tím více jsem nadšený. Místy to může působit lacině, vulgárně či poklesle, interakce s diváky možná podbízivě, ale není to přece jen snaha o návrat k tomu, jak vypadalo divadlo v dobách autorových? Můžu říct, že jsem nenudil ani na okamžik. Z herců mě bavil T. Šulaj, parta kolem pana Výtiska a krásně se mi koukalo na K. Liďákovou. Za sebe říkám: Proč ne? /15.6.2024/
(zadáno: 17.6.2024)
Jako typický nemuzikálový divák jsem jen využil volného času při návštěvě Brna a zkusil si odpolední představení muzikálu o morbidní Addamsově rodince. A ono mě to docela bavilo. Aniž bych znal jednotlivé herce či za poslední roky viděl nějaký velký muzikál, užíval jsem si to, bavil se a u některých songů si i podupával nohou do rytmu. Skvělá scénografie, kvalitní herecké a pěvecké výkony, bylo to mile zábavné a celkově pohodové. Zaujala především E. Mertová, ale například i K. Helbich, který ve svém dětském věku zpíval opravdu skvěle. Jestli takhle vypadá česká muzikálová scéna, asi si zkusím zajít na muzikál častěji /15.6.2024/
(zadáno: 16.6.2024)
Na tyhle zásnuby divák jen tak nezapomene, už jen proto, že ústředním párem jsou oproti běžným zvyklostem nikoliv mladí lidé, jež se můžou ženit, ale starší lidé, pro něž je to dost možná poslední šance. B. Výtisk a T. Groszmannová jsou ve svých rolích mile nemotorní a stydliví, a bylo z hlediště poznat, že je to prostě baví. Chválím též T. Šulaje. Ono se celkově jedná o milý komediální zážitek, kdy jsem se nejednou měl problém přestat smát. Výborná scénografie i herecké výkony všech zúčastněných. Jo, a tak originálně pojatou scénu trapného ticha, jako je zde, jsem snad ještě v divadle neviděl. Pan režisér Pácl u mě znovu boduje. /14.6.2024/
(zadáno: 14.6.2024)
Kvůli tomuhle stálo za to přijet z Č. Budějovic do Brna! Truffaldino V. Kuzníka je milý, vtipný, okouzlující a vlastně je to podobný typ postavy jako Durant ze Lháře, takže pan Kuzník se znovu mohl vyřádit a já bych mohl jeho komediální herecké kreace sledovat pořád dokola. Ale obdiv patří celému ansámblu, obzvlášť vyniká T. Groszmannová. Na vcelku zajímavé a strohé scéně se rozehrála komedie, u níž jsem měl úsměv na tváří od první do poslední vteřiny. Skvělá práce pana režiséra Glasera, který si s klasikou poradil po svém a i narážky na současnost v jinak klasickém kusu pobavily. Z prostředka první řady to byl skvostný zážitek! /13.6.2024/
(zadáno: 14.6.2024)
Divadelní verze románů K. Tučkové po mně vždy vyžadovaly plné soustředění a nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy se před mýma očima odehrávalo na jevišti mnoho příběhů ve dvou časových rovinách, mezi nimiž se průběžně přeskakovalo. Avšak nemyslím, že bych měl problém se do inscenace dostat a orientovat se. Těžké téma je v režii D. Gombára zpracováno přehledně a zajímavě a jedná se o silný divácký zážitek. Obdivuji skvělou týmovou hereckou práci, kdy jsem zde nenašel žádné slabší místo. Nevím, jestli jsem plně pochopil vše, ale co jsem viděl mě zaujalo, a vzhledem k tomu, že se tleskalo ve stoje, nejen mě. /12.6.2024/
(zadáno: 3.6.2024)
Mé nadšení nezná hranic! Z mého pohledu zajímavě modernizovaná klasika vyprávějící známý příběh, ale díky vhodnému krácení a zjednodušené interpretaci nenudí. Hamlet v podání J. Trojana je možná trochu znuděný teenager a jeho pohnutky nejsou příliš zřejmé, ale to nic nemění na tom, že mě dokázal zaujmout, pohltit a přitáhnout k dění na jevišti. K tomu nádherná a herecky dokonalá B. Křupková v roli Ofélie, jejíž osud mi nebyl lhostejný. Skvělá herecká souhra a celkově perfektní týmová práce. Tahle klasika v moderním hávu mi dokonale sedla. S jednoduchou scénou a minimem kulis se jedná o dokonale zahranou depku. /1.6.2024 v Praze pod Palmovkou/
(zadáno: 3.6.2024)
Duchařský thriller s komediální prvky je zajímavým počinem minimálně pro svou mrazivě závěrečnou pointu. Jen to, co závěru předcházelo mi občas přišlo zdlouhavé a nudné. Neuškodilo by pro budování atmosféry vynechat přestávku a inscenaci trochu zkrátit, z mého pohledu se čekání na závěr trochu táhlo a nedokázal jsem držet pozornost. Jinak se ale jedná o vcelku originální záležitost, kdy jsem v divadle viděl zase něco jiného a originálního. Potěšila mě skvělá scénografie a i lekačky a nečekané zvuky, kdy diváci kolem mě nadskakovali, byly zajímavým zpestřením. Výborné herecké výkony, skvěle režijně uchopená žánrovka. /29.5.2024 v Táboře/
(zadáno: 3.6.2024)
Toto drama o toleranci, lásce a nevyřčených či skrytých pravdách na pozadí tragické události je absolutně strhujícím dialogem dvou lidí, kteří se navzájem potřebují, jen o tom ještě neví. To, co začíná jako obyčejné setkání se postupně mění v jakousi očistnou lázeň, jež mě nenechala ani na okamžik vydechnout a jen jsem ze svého místa v první řadě fascinovaně sledoval celé to peklo těžkého údělu obou protagonistů. Na jednoduché scéně vybaveni jen slovy, gesty a mimikou podávají D.Krejčík a J.Čvančarová uvěřitelné výkony, které jdou až na dřeň. Možná by neuškodilo trochu krátit, ale čert to vem, tohle je absolutně dokonalé! /28.5.2024 v Táboře/
(zadáno: 17.5.2024)
Jednoduchá komedie, která je založená především na záměně, kdy se muži převléknou za ženy, aby dosáhli kýženého cíle, a tak zdrojem pobavení je fakt, že divák ví, zatímco postavy na jevišti nikoliv. Jelikož už jsem nenáročných komedií viděl v divadle mnoho, měl jsem především v druhé půli problém udržet pozornost. Zde totiž nebylo nic navíc. Z podprůměru alespoň do průměru tak tuto komedii vytahuje herecké obsazení, kdy P. Děrgel patří do mé soukromé topky divadelních herců a spolu s D. Gránským jsou skvěle sehraní. Z dalších herců baví především M. Pechlát. Tohle byla taková milá nenáročná průměrná jednohubka. /15.5.2024 v Táboře/
(zadáno: 17.5.2024)
Jak snadno lze padnout na dno. Hry na současná témata nastavující zrcadlo společnosti mohou být zajímavé a obohacující, a přesně takový dojem mám z této inscenace. Inscenace, která ukazuje, co může potkat každého z nás když budeme mít smůlu, nicméně činí tak velmi specifickou hrou se slovy a jednoduchým trhaným vyjadřováním, což už je samo o sobě zajímavé. Ale nechybí ani interakce s diváky a především velmi živá expresivní interpretace, jež posouvá sociální drama do komediální roviny. Skvělé herecké výkony, výborné kolektivní dílo. Zde zobrazené existence nebudete milovat. Ale dostanou se vám pod kůži! /14.5.2024 v Táboře/
(zadáno: 17.5.2024)
Osobnost Bolka Polívky jako nosné téma pro inscenaci, jež nám tohoto člověka a umělce představí trochu jinak, než jak ho známe. Dozvíme se hodně o jeho rodičích a rodině celkově, to vše ve svébytné interpretační a zřejmě z velké části i improvizační formě. Inscenace stojí a padá právě s panem Polívkou, který je ale natolik zkušeným umělcem, že dokáže zaujmout a pobavit. V první polovině mi to však už přišlo zdlouhavé a nemyslím, že vše zde řečené diváky zajímá. Délka inscenace mi přišla trochu přestřelená, přece jen cca 2 hodiny 50 minut je na životopisnou hru dost. Ale celkově zůstává příjemný pocit a pohodový zážitek. /8.5.2024 v Táboře/
(zadáno: 4.5.2024)
Zajímavé spojení muzikálu, akrobacie a gospelu s jednoduchým dějem pro mě bylo zajímavým zpestřením a rozšířením obzorů o druh divadla, které nevyhledávám. Nicméně takováto forma nového cirkusu je pro mě asi stravitelná, byť mám výtku k tomu, že všechny písně jsou zpívané v angličtině, a těm z nás, kdo anglicky neumí, tak zbývá jen sledovat choreografii a odhadovat, jak se děj posouvá. A díky tomu jsem se přistihl, že se sice dívám na pódium, ale mnohdy myslím na jiné věci nesouvisející s představením. P. Jeništa mě mile překvapil a zbytek ansámblu to zvládl skvěle. Za mě jakožto diváka nepolíbeného žánrem spokojenost. /24.4.2024 v Táboře/
(zadáno: 4.5.2024)
Film Noc na Karlštejně jsem snad nikdy neviděl vcelku, takže až v divadle se mi povedlo vidět ucelený děj se známými písněmi, a parádně jsem si to užil. Nejsem muzikálový divák, ale tohle mi dokázalo po celou dobu udržet úsměv na tváři a pozitivní náladu. Z prostředka první řady jsem obdivoval nádherné kostýmy, skvělou choreografii i perfektně zazpívané songy, kdy samozřejmě absolutně zaujala M. Sikorová v roli královny. P. Štěpánek v roli Karla IV. je rovněž skvělý. Výborný herecký kolektivní výkon, kdy vše je dokonale sladěné. Nemohu najít ani jedinou výtku. Tohle byl nádherný divadelní večer, proto hodnotím za plno! /17.4.2024 v Táboře/
(zadáno: 4.5.2024)
Pro mě absolutně netypický druh divadelního představení, kdy děj a především jeho závěr absolutně odpovídá komediálním textům z období barokního divadla, ale je zajímavě doplňován současnými reáliemi, mluvou, chováním. Na malém prostoru se jedná o milý barokní muzikál v rytmu opery a disca, kdy představitelé hlavních rolí jsou milí, sympatičtí a vlastně skvělí. Celkově jsem z toho měl takový happy dojem, který se skvěle hodil k prosluněné neděli. Jako divák, jenž se dosud nesetkal s tvorbou tohoto uskupení jsem byl vlastně mile překvapen a spokojený. /14.4.2024 v Táboře/
(zadáno: 4.5.2024)
Krátká životopisná jednohubka, v níž se pouze pro potřeby inscenace setkávají dvě prvorepublikové herecké hvězdy, aby došlo ke konfrontaci o jejich životě a minulosti. Užil jsem si to a byť tato konfrontace byla spíše smutná a depresivní, bylo zároveň ohromně zajímavé to sledovat a ptát se sám sebe, co a jak bych dělal já, byl-li bych postaven před takové životní situace, jimž oba zúčastnění museli čelit. Vynikající herecké výkony, skvělý vhled do dvou životů. V tomto případě se vyplatilo přečíst si základní životopisná data obou zúčastněných v tištěném programu, díky čemuž jsem se skvěle orientoval. /10.4.2024 v Táboře/
(zadáno: 4.5.2024)
Neznalý filmové předlohy jsem si příběh užil, byť mi k tomu příliš neseděla pohybová složka inscenace, kdy se stále někdo nebo něco muselo hýbat, ať už to byla kancelářská židle či třeba postele. Nechápal jsem, proč se dialogy nemohou odehrávat v poklidném tempu, kdy by síla textu asi vynikla o něco více. Stejně tak zde byla na můj vkus příliš strohá scéna. Ale chválím herecký výkon M. Rumla, který byl skvělý. Celkově mi to ale přišlo jako nevyužitý potenciál. /8.4.2024 v Táboře/
(zadáno: 22.3.2024)
Komedie z časů, kdy se toho mnoho nesmělo, ale žít se mohlo a muselo. A do téhle doby se vracíme spolu s hlavními hrdiny do doby jejich dospívání, první lásky a touze po první motorce. P. Liška i M. Isteník si to vyloženě užívají, neváhají improvizovat a v publiku bylo bezpečně poznat, že je to baví. Z této dvojice za mě asi o trochu lepší M. Isteník, který zvládá více rolí a každou skvěle, ale P. Liška má můj respekt za to, jak to celé táhne, kdy v podstatě neodejde z jeviště a chrlí ze sebe neuvěřitelné množství textu. Doprovodná kapela pak rovněž skvělá. Jen mi to už přišlo trochu dlouhé (170 minut i s přestávkou). /20.3.2024 v Táboře/
(zadáno: 22.3.2024)
Příběh ženy, jež žila a zemřela proto, aby se zapsala do dějin a stala se nesmrtelnou. Pro účely inscenace si tvůrci vystačí jen s několika málo postavami a důraz je kladen spíše na psychologii postav a na ústřední aktéry, což je plně dostačující a pro postupně houstnoucí děj vlastně i ideální. Celá inscenace vyniká ve všech směrech, ať už svou scénografií, křiklavými kostýmy a parukami a dechberoucí hudbou. Herecky pak naprosto dominuje K. Baranová, která perfektně přechází ze znuděné a marnivé paničky do role vězeňkyně v zemi, jíž vládla. Kdyby se to trochu zkrátilo, bylo by to za mě ideální. I tak perfektní zážitek! /17.3.2024 v Táboře/
(zadáno: 22.3.2024)
Tohle byla docela jízda, a to řádně ulítlá, ale po čertech zábavná! Svět filmu, jeho tvůrců, fanoušků i kritiků je možná velmi specifický, a autoři dokázali perfektně střílet do vlastních řad a zároveň do toho skvěle zakomponovat i problémy se seznamováním a následně i s mateřstvím. Už ani nevím, kdy naposledy jsem se v divadle tak často hlasitě zasmál, jako právě zde. Autenticky skvělé herecké výkony, výborné režijní nápady, souhra s diváky, ideální délka představení. Tohle mě hodně bavilo možná i díky tomu, že k filmu mám v životě docela blízko. Určitě nezapomenutelná záležitost. /13.3.2024 v Táboře/
(zadáno: 22.3.2024)
Inscenace si zahrává s velmi zajímavou myšlenkou, která mi ale bohužel nepřišla natolik nosná, aby utáhla dění na jevišti, aniž by dokázala celou dobu udržet mou pozornost. Určité opakování stále totožného, jen s trochu jinými texty a situacemi mě před přestávkou uspávalo. Zkrátka se po čase omrzí, že jsou tam jen čtyři postavy a hraje se stále o tomtéž. Po přestávce už to bylo lepší a nepříjemně vše vygradovalo. Tohle byla vážná inscenace o smutných věcech s kvalitními hereckými výkony, ale nemám pocit, že jako abstinent bych si z toho odnesl nějaký hluboký zážitek. Nicméně díky za rozšíření obzorů. /12.3.2024 v Táboře/
(zadáno: 8.3.2024)
Když se na pódiu sejdou tři osobnosti americké historie, může to být zajímavý dialog, ale i nuda. Tato inscenace pro mě kombinuje obojí. Nejsem si jistý, že český divák z toho může mít stejný zážitek jako divák americký. Nicméně do určité míry mě inscenace dokázala zaujmout, jen si bohužel nedokázala udržet mou pozornost celou dobu. Za největší klad inscenace tak považuji herecké výkony všech tří zúčastněných pánů. J. Vlasák dodává inscenaci určitý punc noblesnosti a životní zkušenosti, J. Štrébl skvěle hraje člověka toužícího po moci a A. Jastraban člověka mocného, leč slabého a pochybujícího. Skvěle obsazeno a zahráno! /1.3.2024 v Táboře/
(zadáno: 8.3.2024)
Jeden lidský život, který nebylo zřejmě úplně nejsnazší žít, ale který snad nebyl ani příliš promarněný. Osud zavál francouzskou básnířku na českou Vysočinu, kde zažila 2. světovou válku i vyvlastnění, ale zanechala tam kus sebe. A to vše se pokusili autoři zprostředkovat touto inscenací, která mě osobně velmi oslovila už jen proto, že jsem nic z tohoto příběhu dosud neznal. Soustředěný a vynikající herecký výkon L. Schreiberové je bezchybný, a jako celek představení funguje. Jen je to občas trochu monotónní, k čemuž bohužel přispívá neměnnost scény. Ale určitě se pro mě jedná o příjemné překvapení. /28.2.2024 v Táboře/
(zadáno: 6.3.2024)
Divadlo na divadle mě většinou baví, ale s touto inscenací mám problém. Nedokázal jsem rozklíčovat, co je realita a co jen zkouška, stejně tak pro mě bylo problematické i téma samotné. Nebavilo mě to, nechápal jsem pohnutky postav a vlastně jsem ani nechápal, proč by mě to mělo zajímat či bavit. Což je škoda, protože herecké výkony byly skvělé a jen díky tomu to bylo snesitelné do nějaké míry. Nejsem asi vhodný konzument pro podobný typ divadelních inscenací. Ale jako určitě rozšíření obzorů to zajisté bylo zajímavé. /23.2.2024 v Táboře/
(zadáno: 6.3.2024)
Dva herci, dva životy, dva osudy. A já vlastně ani pořádně nevím, o čem to bylo. Text je bohužel po určité době velmi nezáživný, a jelikož je to celé prezentováno jaksi monotónně, obzvlášť předlouhý monolog D. Švehlíka, tak není divu, že mě to začalo po nějaké době uspávat. Což je škoda, protože herecké výkony jsou bezesporu vynikající, ať už ten D. Švehlíka či ten O. Brouska, který na menším prostoru hraje především svými výrazy a mimikou. Vlastně jsem ani nepochopil, o co postavě D. Švehlíka šlo a proč to tak skončilo. Tohle evidentně nebyl můj šálek čaje. /20.2.2024 v Táboře/


PRAHA
aktuální festivaly





