Blogy

Postmodernistický román srbského spisovatele Milorada Paviće není právě snadnou látkou k dramatizaci, je totiž psán ve formě slovníkových hesel. Na druhou stranu režisér Jan Mikulášek je v postdramatickém divadle zběhlý, takže si s tímto „hendikepem“ dokáže poradit celkem bez problémů. Chazarský slovník je tedy především sledem jednotlivých scén, které rozvíjí na zadním plánu promítaná hesla. K dávné říši Chazarů se často vztahují jen velmi volně, zvlášť v první polovině představení je velice obtížné vysledovat nějakou dějovou linku. Ve druhé části se konečně začnou některé ze scének propojov...

Inscenace Zdeněk Adamec + Sebeobviňování je výrazně protichůdná. První její polovina - pokud jde o skutečné uvedení, nikoli o pořadí v titulu, Sebeobviňování, hrané (v tomto případě) v Pražské křižovatce nabízí zajímavý námět, bohužel čím dál aktuálnější - pohled na Petera Handkeho, jeho dílo o Srbsku, názory a myšlenky o válce na Balkáně a tamních válečných zločincích - ovšem padá na nevhodné formě. Jakkoli je střídání němčiny s češtinou nápad, který se v několika momentech jeví zajímavě, pro právě tento text při jeho komplikovanosti a délce není právě ideální. Zvlášť v momentě, kdy překlad ...

Plzeňský muzikálový soubor představuje další novinku - komorní muzikál Fun Home tria amerických autorek (Kron/Tesori/Bechdel), a to jako jedna z prvních evropských scén. Nutno dodat, že jde o další úspěšný zářez ve spanilé jízdě Lumíra Olšovského a jeho týmu. Možná hned z kraje drobné varování - tohle vážně není představení pro rodiny s dětmi, jak by možná někdo mohl usoudit z plakátu, fotek malých dětiček a komiksového vizuálu. V představení sice děti účinkují, ale obávám se, že pro jejich vrstevníky není příliš vhodné jak strukturou, délkou (1:45 bez přestávky), tak srozumitelností. Moje os...

Režisér Dušan D. Pařízek uvedl v Divadle Na zábradlí dvojici her dramatika Petera Handkeho Sebeobviňování a Zdeněk Adamec. Proč k sobě vybral právě tyto dva texty není úplně jasné, první ze zmiňovaných textů působí v tomto aranžmá zbytným dojmem.   Sebeobviňování (55 %) Starší Handkeho hru umístili tvůrci do prostředí bývalého kostela svaté Anny. Místo je to zajímavé, ale o nějakém site specific se hovořit nedá, protože se samotným textem kostelní prostory nijak nesouvisí a také scénické aranžmá je klasickým divadelním kukátkem. Hra je jakousi obhajobou autora, který byl (a stále je) konfr...

Pod dvěma taktovkami se odehrává plzeňský Fun Home - Pavel Režný diriguje muzikálový orchestr (a činí tak s noblesou a plným zaujetím), Eva Staškovičová pak od kreslířského stolku diriguje dění na jevišti. Vypravuje o svém dětství a dospívání z pozice dospělé kreslířky komiksů. Třemi časovými rovinami, které se střídají a proplétají, nás Lumír Olšovský a Pavel Bár provázejí s jistotou, nenechají nás tápat, ale zároveň neprozrazují víc, než je nutné.  Kreslířka Alison je autentická a krásná ve všech třech svých podobách - já kromě Evy Staškovičové viděl Emu Karpeles a Markétu Jindrovou. Velkým...

Hedwig and the Angry Inch, dílo Johna Camerona Mitchella (libreto) a Stephena Traska (hudba a písňové texty), které spatřilo světlo světa roku 1998 na Off-Broadwayi a nyní se představilo v pražské Malostranské besedě, rozhodně není běžnou divadelní inscenací, ale show na pomezí divadla - muzikálu, rockového koncertu a stand-upu, která stojí a padá na hudebním nastudování a výkonech jak titulní Hedwig, tak jediné další role, Yitzhaka.Hudební nastudování inscenace v pražské Malostranské besedě, o které se postaral Jiří Vidasov, se povedlo velmi: rockovější háv, než v němž některé ze skladeb zazn...

Pamatuji se, že hudební film Hedwig and the Angry Inch z roku 2001 byl pro mě naprostým zjevením, uchvátil mě při prvním zhlédnutí a rád se k němu čas od času vracím. Přemýšlel jsem, jaké by to asi bylo převést ho na česká jeviště a kdo by asi tak mohla hlavní roli ztvárnit. Pamatuji se, že mě tehdy napadl Vojta Dyk, ještě když hrál v DISKu a v Homo 06. Doteď si myslím, že by to byla dobrá volba.Se zájmem jsem přivítal informaci, že se Hedwig skutečně bude hrát a hned jsem si koupil lístky na premiéru. Musím v první řadě pochválit překlad a převedení scénáře do češtiny včetně vtipných a trefn...

S celkem odvážnou interpretací Ibsenova dramatu Heda Gablerová přišel v Jihlavě mladý slovenský režisér Tomáš Procházka. Do realistické hry přidal psychedelické prvky a mnoha divákům tím nejspíš dost zamotal hlavu. Ale aspoň je o čem přemýšlet... První polovina působí jako herecky zdařilá, ale vesměs konvenční interpretace Ibsena. Hraje se v neútulně působícím prostředí obklopeném bílými stěnami, kde k sobě postavy mají daleko fyzicky i emocionálně. Druhá polovina pak překvapí svým vykloubením z budovaného fikčního světa. Tipoval bych, že se tvůrčí tým inspiroval u filmového režiséra Davida L...

Muzikál Next to Normal Toma Kitta (hudba) a Briana Yorkeyho (libreto a texty písní) se pouhé dva roky (a několik měsíců) po české premiéře dočkal svého druhého uvedení, tentokrát na Činoherní scéně Městského divadla Brno. V režii Petra Gazdíka a opět v překladu Zuzany Čtveráčkové vznikla inscenace o něco kratší, svižnější než první uvedená v pražském Divadle Na Prádle - a lepší. Po výtvarné stránce brněnský Ne/normální výrazně vychází z původní off-broadwayské inscenace, zejména pokud jde o scénu, o níž se v Brně postaral Emil Konečný. Tak jako na Off-Broadwayi i zde jednoduchá kovová konstru...

První letošní premiérou v Divadle Petra Bezruče byla americká hra Davida Ivese VENUŠE V KOŽICHU, poprvé uvedená roku 2011. Inspirována byla stejnojmenným románem, který vyšel roku 1870 a proslavil jméno Leopolda von Sacher-Masocha, když podle něj později vznikl pojem masochismus. Hra vešla v širší známost díky jejímu převedení do filmového tvaru roku 2013 Romanem Polanskim. Vystupují v ní pouze dva herci, začínající autor a divadelní režisér v jedné osobě a nezaměstnaná herečka ucházející se u něj o roli. Během konkurzu se mezi nimi rozehraje nebezpečná smyslná hra... Premiéra inscenace v přek...

Muzikál Andrew Lloyd Webbera (hudba), Dona Blacka a Christophera Hamptona (libreto a texty písní) Sunset Boulevard vstoupil na plzeňské Nové scéně na česká divadelní prkna teprve podruhé od své světové premiéry v roce 1993. Po Kočkách, Josefovi a jeho úžasném pestrobarevném plášti a Evitě se jedná již o čtvrtý muzikál legendárního skladatele, který se v Plzni představil a navázal tak na mnohá další světová díla, jež tamní muzikálový soubor uvedl. Inscenace v režii Lumíra Olšovského a hudebním nastudování Kryštofa Marka si zde premiéru odbyla 4.12.2021. Muzikál podle stejnojmenného filmu noir ...

Frozen (Theatre Royal Drury Lane) Společnost LW Theatres, kterou vlastní slavný skladatel Andrew Lloyd Webber, rekonstruovala za 60 milionů liber jedno z nejstarších divadel na West Endu – Theatre Royal Drury Lane. První produkcí po znovuotevření se stal disneyovský muzikál Frozen, který je replikou inscenace Michaela Grandage, jež se před pandemií hrála i na Broadwayi. Animovaný film z roku 2013 byl velice úspěšný a získal hned dva Oscary – za nejlepší animovaný film a za nejlepší píseň, kterou se stal hit Let It Go. Pro divadelní adaptaci vzniklo několik nových písní, jejichž autory je m...

Dramatik, disident, prezident republiky, vším čím byl, byl rád… samozřejmě až na opakovanou persekuci a věznění Husákovým režimem. A vše co prožil, se vždy odráželo v jeho dramatické tvorbě. Ne jinak to bylo v divadelní hře, kterou napsal v roce 1968, jako své sedmé dramatické dílo. Nejdřív citace z noticky brněnského Národního divadla: Situační komedie o štěstí, které se stalo tématem vědeckého zkoumání. Jeden byt, mnoho dveří, desítky převleků pro hlavní postavu, scénografie s designovými prvky 60. let, tempo, humor, výborní herci. Překvapení pro každého, kdo si myslel, že hra Václava Havla...

Kateřina Herčíková a Nikola Ďuricová byly skvělé, jednotlivě i spolu. Taky se mi líbil Marian Vojtko jako Čaroděj, pěkně vystihl ambivalentnost téhle postavy. Znám Čaroděje ze země Oz, četla jsem knížku (jen první díl, ostatní ne), viděla jsem klasické filmové zpracování, ale nejsem tak úplně fanoušek (i když "it grew on me in time"). A bohužel villain backstory není můj oblíbený trope. Nejsem ani cílovka WestEndových/Broadwayských muzikálů dělaných na efekt. Na představení jsem se ocitla náhodou, jako náhradník. Takže Čarodějka to měla se mnou těžké. Nicméně Elphabina backstory nebyla nakone...

85% Krvavá storka, slizký příběh o hromadě pečlivě vypraného hnusu a vydezinfikované krádeži Édouard skončil po štědrovečerní noci v nemocnici. Neopil se, neupadl a nezranil se. Édouard byl zbit a znásilněn. Je sám, v nemocnici a čeká, až někdo přijde, ošetří ho, zeptá se, co se stalo. Ten jemný Édouard s tváří chlapečka, právě ten. Stále ještě drží svůj rozbitý, krvavý a v podstatě hnusný příběh ve svých rukou. Co na tom, že ho dává dohromady ze střepů a flashbacků, je pořád ještě jeho. Co se stalo nad ránem v jeho bytě, kam si přivedl Redu, divného drsně vyhlížejícího týpka s medově mefis...

Cestou do divadla jsem si říkal, že když se do Édouarda Louise pustí pánové Loužný, Košťák a Vítek, nemůže to dopadnout špatně. A taky že nedopadlo. Dramatizace plně respektuje poetiku knižní předlohy, má její noblesu, vtip i drsnost. Jako obvaz si vás pomalu a pevně omotá a nepustí. Vtáhne vás do houstnoucí atmosféry vzpomínek na okamžiky hrůzy. Do vyprávění, kterému se rozum brání uvěřit, i když srdce už dávno ví své. Herecky je tahle inscenace bravurní. Oskar Hes je typově dokonalým Édouardem, je neskutečně, až bolestně autentický. Jan Grundman hraje tajemného Redu tak, že je něžný i nebezp...

Covidová pandemie přinesla nečekané výzvy. Nesčetné zákazy a lockdowny přivedly řadu divadel do online světa. Chtěl bych upozornit na dvě skvělá představení, která byla připravená výhradně pro online uvedení. Z pochopitelných důvodů tedy pro ně není možné hlasovat, nicméně pokud by byly uvedeny na scéně, obě by se rozhodně do výběru řady z nás dostala. Jakub Čermák se svými Depresivními dětmi připravil představení (Memento) Mor podle Camusova románu. Upoutávka na toto představení je zde. Městské divadlo Mladá Boleslav připravilo k online uvedení Čapkovu Bílou nemoc. Upoutávka je zde. Tato p...

Muzikálová komedie Sestra v akci se dějově celkem drží své filmové předlohy, to však rozhodně neplatí o hudbě. Známé písně z filmu v tomto muzikálu nehledejte. Songy s příměsí gospelu vystřídala popová hudba, jejíž autor Alan Menken umí vytvořit muzikálové hity. Tady se mu podařily hlavně sborové písně (nejvíce asi Horečka nedělního rána), které srší energií, ale jsou vzájemně trochu zaměnitelné. Hudebně je Sestra v akci lepším průměrem. Režisér Antonín Procházka s herci vytvořil (za pomoci choreografií Pavla Strouhala) efektní show, která má minimum hluchých míst, ale příliš se nezabývá bliž...

 Další z řady adaptací současných románů se v MeetFactory stala kniha Můj boj 1 norského spisovatele Karla Ove Knausgårda, přičemž tentokrát by příčina vzniku předlohy stejně jako její přijetí a život autora stálo snad za samotné zpracování. Pokud tohoto spisovatele a jeho stěžejní dílo neznáte, můžete se začíst do poměrně solidně sestaveného programu k představení. Ovšem k samotnému zhlédnutí inscenace není nutné být předlohy znalec, takže se jedná spíše o zajímavé doplnění.  Karl Ove Knausgård se po svých prvních dvou knihách, jež sklidily velký úspěch, pustil do nebývalého projektu. V rozm...

Kniha Olgy Scheinpflugové Český román je zajímavým dílem přibližujícím atmosféru první republiky skrze postavu autorčina manžela Karla Čapka. Tento novinář a spisovatel byl s první republikou bytostně spjat a jeho osudy jsou pro toto období do značné míry symptomatické. Problém předlohy je v tom, že byla psána narychlo během druhé světové války a jak je v inscenaci zmíněno, neoplývala nejvyššími literárními kvalitami. Chybí jí samozřejmě odstup, a tak v některých okamžicích spíše staví Čapkovi pomník, než aby byla nějakým nestranným náhledem na spisovatelovu osobnost. S tím se dramatizace Jan...