Blogy

Inscenace hry ŠIKMÝ KOSTEL byla dlouho a napjatě očekávána díky popularitě knihy Karin Lednické. Osudy obyvatel města Karviná, které už dlouho není, zaujaly někdejší uměleckou šéfku DPB Janku Ryšánek Schmiedtovou natolik, že iniciovala Annu Saavedra ke zpracování dramatizace, na scénáři se s ní podílela Karin Lednická. Ke spolupráci byl přizván skladatel Ivan Acher, který navrhl také speciální projekce, scéna a kostýmy jsou dílem Davida Janoška, na pohybové spolupráci se podílela Hana Achilles a jako jazykový poradce byl přizván Przemek Traczyk. Světová premiéra inscenace se uskutečnila v DPB ...

Na mělkém jevišti Činoherního klubu se odehrává drama tří manželských dvojic. Ústřední bezdětné dvojice Maggie a Bricka, velmi dětné manželství Brickova bratra Goopera a jeho plodné ženy Mae, a rodičů Bricka a Goopera, označovaných jako Mamka a Taťka. Maggie (A. Fialová) vstoupí na scénu v bílých šatech, které jí synovci polili červeným džusem. Maggie to využije jako znak nevinnosti samé potřísněné rudou krví. Šaty svlékne a dál se pohybuje jen v kombiné. V levé části jeviště je zrcadlová stěna, kde se Maggie (magie, hezký výraz, že?) různě natřepává v kombiné, líčí se, vystrkuje zadeček, a c...

Detektivek na divadle je málo. Vršovická Mana nově láká na Mléčné sklo scénáristy Marka Epsteina. Ten ve filmových střizích nabízí současný příběh o lžích, smrti a vině. Komisař hospodářské kriminality Schwarz vyšetřuje podezřelé transakce podnikatele Holmana, ale vpadne rovnou doprostřed tragédie jeho rodiny. Osmiletý autistický syn se chtěl zabít a vzít s sebou i svou matku. Ta naštěstí dávku barbiturátů přežila. Kriminální komisař Miller je s verzí o sebevraždě spokojený, ale Schwarz má pochybnosti a začne do toho vrtat… Diváci by mohli očekávat, že tu Martina Dejdara uvidí v tradiční úlo...

 Současný skotský dramatik Daniel Craig Jackson je pro českého divadelního diváka známý především pro svou hru Můj romantický příběh, kterou aktuálně uvádí Západočeské divadlo v Chebu na své komorní scéně Studia D. Pokud se nemýlím je to již sedmé nastudování této vztahové komedie na českých jevištích, přičemž dle širších ohlasů patří k těm nejpovedenějším inscenace Daniela Špinara před devíti lety poprvé hraná v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Já jsem ani jednu verzi hry, kterou napsal Daniel Jackson ve svých třiceti letech, neviděl, a tak až chebská novinka v režii Zdeňka Bartoše mi poprvé ...

 Britský dramatik Peter Shaffer je širšímu českému divákovi znám zřejmě především díky svému oscarovému scénáři k filmu Amadeus Miloše Formana. Návštěvníci divadel se však dost pravděpodobně s tímto již šest let zesnulým autorem setkali i na jevišti, jelikož je v tuzemsku poměrně dosti hrán. Kromě zmíněného Amadea mají čeští režiséři v oblibě jeho absurdní Černou komedii nebo psychologické drama Equus, které v překladu Pavla Dominika nastudoval loni v Činoherním klubu režisér Martin Čičvák.  Děj hry Equus, což mimochodem v latinském překladu znamená kůň, se de facto celý odehrává v sanatoriu,...

Adaptace Hrubínovy pohádky Kráska a zvíře v Národním divadle je kontroverzním počinem. Divák, který vyrazí s dětmi na poetické představení, bude asi dost vykolejen. Vlastně je mi docela sympatické, že se inscenační tým pokusil podívat na známou látku úplně jiným úhlem pohledu, inscenace Daniely Špinar ale trpí řadou problémů. Začnu tím pozitivním. A to je syrová atmosféra, která je v opozici k obvyklému inscenačnímu řešení hry Františka Hrubína. Velkou úlohu hraje scéna, která je velice podařená, Lucia Škandíková přenesla doupě Zvířete z honosného paláce mezi bílé stěny, které "zdobí" jen škr...

Hamlet v Divadle ABC zaujme už na první pohled seversky chladnou scénou Martina Chocholouška, která připomíná fotografický ateliér. Již ve scénografii se odráží jeden ze způsob čtení inscenace režiséra Michala Dočekala - vyprázdněnost dnešní doby a problémy z toho vyplývající. Do libozvučného překladu Jiřího Joska zakomponovali tvůrci ještě další texty (například od Heinera Müllera či Vladimíra Holana), které vhodně doplňují odtažitý svět intrik a bezcitnosti. Především první polovina inscenace je skutečně podařená, Dočekal hru odlehčuje groteskně ironickými momenty a nachází celou řadu zajím...

        Hmmmm…. Násilí, to jsou tedy radosti! Mladý muž, poměrně pohledný. Potká na Štědrý večer nějakého divného týpka. Hm. Je to dle mínění policistů magridský typ. Asi zřejmě tmavší pleti. A vezme ho k sobě do bytu..už tohle mi přijde zvláštní.  Je k němu neodolatelně přitahován. A mají spolu sex. Dobrovolný. No, budiž, ať si každý dělá, co uzná za vhodné. Mladý muž je dospělý a nikdo ho nenutí. Ale pak nechce, aby ten druhý odešel a stále ho zdržuje. Ve chvíli, kdy se svléká, aby se vysprchoval, mu ten druhý sebere všechno, co najde.       A teď, v tomto okamžiku, se věc zauzluje. Zjistí...

Kontroverzní inscenace. A zcela to chápu. Toto pojetí prostě někomu sedne a někomu nikoliv. Já jsem někde na pomezí. Herecky se mi líbili Anna Fialová, Vladislav Beneš a Pavlína Štorková. Líbila se mi zadní bílá scéna, celkové pojetí zvířete a jeho černý, všude se plížící chór. Měl jsem ale pocit, jako by režii stačilo, že D.Prachař (kvituji, že je už správně nazvučen a je mu rozumět) je zvíře s technickými možnostmi a s vizuálem. Jeho zvíře mohlo být daleko propracovanější. Také vztah mezi jím a kráskou vlastně nijak nevznikl. Po první návštěvě řekne kráska v příštím obraze "už sem chodím rok...

69 % Eastern Jiřího Křižana Je třeba zabít Sekala po Brně, Plzni a Zlínu doputoval také na vinohradské jeviště, v úpravě Martina Františáka a režii Pavla Kheka. Silná a neobyčejně nosná tragédie až antického střihu navíc má i filmovou podobu, oceněnou deseti českými lvy, takže očekávání bylo vysoké.  Představení používá otevřenou scénu, v pozadí se šikminou, která je však využívána až v závěru v soubojovém obrazu, v přední části pak dva oddělené uzavřené prostory, oficínu holiče Lžičaře a dílnu kováře Barana, forbína je pak určena pro hospodské scény a z pohledu diváka levá strana jeviště pak ...

 První letošní premiérou v KS Aréna jsou Stroupežnického NAŠI FURIANTI, divadelní klasika, která je na našich scénách neustále přítomna už od roku 1887. Náš první dramaturg v nich realisticky zachytil nelichotivý obraz života v české vsi, kde panuje furiantství, snaha předvést se před druhými a přetrumfnout souseda. Předhánějí se tu dva nejzazobanější sedláci a radní se hádají, komu přidělit ponocenství, přitom jeden z nich je pytlák, druhý karbaník a další se staré jen o své včely. Děj proložili upravitelé textu hry Tomáš Vůjtek a Petr Svojtka řadou tanců a písniček, v nichž komediálně ironiz...

Divokou pánskou jízdu slibuje druhá premiéra Divadla pod Palmovkou v sezóně 2021/22, Shakespearovo Zkrocení zlé ženy v režii uměleckého šéfa Michala Langa. Dnes již v původním smyslu nehratelnou machistickou komedii o tom, jak si zcela podmanit svou manželku, Lang podrobil razantním inscenačním úpravám. Kromě audiovizuálních hrátek je tou největší obsazení obou ženských rolí muži. Ústřední pár, Petruccia a Kateřinu, představují Ondřej Veselý a Jakub Albrecht. Jiskří to mezi nimi od prvního setkání, k němuž dochází ještě v první půli. Jejich úvodní duel je pouze slovní a uřvaně sebevědomý Petr...

 V posledních letech se nezřídka kdy věnují v A studiu Rubín závažným tématům současnosti a nová inscenace Ruka je osamělý lovec není výjimkou. I toto dílo postihla svízel posouvání termínu premiéry, a tak se i přesunula ze sezóny pojmenované jako Velký úklid do aktuální, jež nese název Závislosti. Tématem textu mladé švýcarské dramatičky Katji Brunner je postavení ženy v současné společnosti, a přestože dramaturgyně Dagmar Fričová, režisér Ondřej Štefaňák, ale též trio účinkujících Tereza Hofová, Anita Krausová a Magdalena Kuntová zpracovali tuto problematiku s typickým nadhledem pro tvorbu u...

 Představení je mnohovrstevnatě strukturované. Kdo nepřijde včas, tzn. před prvním zvonění, nebude mít ponětí, že to bude sen. Před oficiálním začátkem totiž ve vaně usne výrostek s rošťáckým výrazem. Každý ví, že sny jsou pestrou nahodilou složeninou pozoruhodně zvláštních věcí, bytostí i dějů. Význam nesou pro každého jiný a jejich výklad je věcí individuální, stejně jako odnesené zážitky z představení. V čase určeném programem se v hledišti objeví Jiří Štrébl. Hraje autora hry 68 letého D. A. F., markýze de Sade (nar. 2.6.1740), který dozoruje průběh představení sehraného chovanci blázince ...

 Inscenace Na konci století ryb uvedená v A studiu Rubín v jeho třiapadesáté sezóně, jejíž název odkazuje na velký úklid, je typickou ukázkou současných mezilidských, přesněji milostných vztahů pod nánosem řekněme nablýskané neuchopenosti hraničící s odvěkým lidským nepřítelem, jímž je nelítostný vnitřní souboj mezi egem a pochyby nad sebou samým. Jako už poněkolikáté spojili své tvůrčí síly divadlo A studio Rubín a divadelní spolek Kolonie, z.s., což znamená především propojení dvou nepřehlédnutelných divadelních dam, a sice Dagmar Fričové, jež je u Na konci století ryb uvedená jako autor a d...

Jakožto milovnice operety si opravdu nemohu vybírat. Tento žánr jsem si našla v předválečných filmech evropských i hollywoodských a ačkoli jsem z Prahy, je to buď Hudební divadlo Karlín nebo nic. Nedospěla jsem tak daleko, abych za operetou cestovala, ale vyhledávám si alespoň záznamy nebo televizní a filmové adaptace.  Moje lístky na Veselou vdovu patří k těm, které si musejí počkat na dobu znovuotevření divadel a čekání je to skutečně předlouhé. Aktuálně doufám v listopad 2021.   Abych nemarnila čas, podívala jsem se na němý film The Merry Widow (1925) Ericha von Stroheima. V tomto podání...

Nejprve je nutné říct, že kdo zná Mikuláškovy režie v Divadle Na zábradlí, nebude pro něj Obscura žádným překvapením. Autorský trojlístek Jan Mikulášek - Dora Viceníková - Marek Cpin sáhl k osvědčené metodě, kdy na vybrané téma sestaví pásmo scének, které většinou přináší groteskní až absurdní náhled na známé situace, ale prolamuje se do nich i existenciální tíseň. Tento princip je využit i v inscenaci Obscura, přičemž si tvůrci tentokrát vzali na paškál téma lidské psychiky a chování s důrazem na různé experimenty, které se touto problematikou zabývaly. Byť je tato metoda již poněkud obehran...

Po úspěšném Osmém světadílu vznikl v Divadle Kalich další muzikál s písněmi slovenské kapely Elán. Voda (a krev) nad vodou nabízí řadu osvědčených hitů, slušných pěveckých výkonů a povedené choreografie, trochu ovšem trpí zdlouhavostí a některými neobratnostmi libreta. Samotná hudba jistě potěší nejen zaryté příznivce Elánů. V Kalichu zní sice tradičně jen z nahrávky, která se ale povedla a dává mnoha písním příjemně rockový nádech. Režisér a choreograf Ján Ďurovčík tradičně klade velký důraz na taneční čísla, takže na ty se lze taky těšit, jsou propracované, taneční company dělá, co může. Sc...

Tohle není blog, akorát delší názor. Hedwig and Angry Inch je jeden z mých oblíbených filmů. Po té, co jsem poprvé uslyšela "Chci bejt, lásko, na dně kefíru*" promo, jsem si preventivně nastavila očekávání do mínusových hodnot. Takže ano – má očekávání to sice předčilo, nicméně: Přetextování některých písní je na významné pozvednutí obočí. Zatím jsem pořád nepochopila rozhodnutí nechat Hedwig zpívat „Vzteklej prst“ (což je samo o sobě na pováženou), ale kapele ponechat jméno Angry Inch. Make it make sense, díky. Hedwig má být osobnost. Ikona a tak trochu trash. Tomeš se možná snaží, ale tut...

Asi nejbližší místo, kde si může člověk užít muzikály v kvalitě odpovídající West Endu či Broadwayi, je pro Čechy Vídeň. Pro mě osobně to má tu nevýhodu, že moje němčina je na úrovni, kdy si jsem schopen objednat v restauraci, ale sledovat text libreta je nad mé síly. Naštěstí v muzikálových divadlech společnosti VBW jsou k jejich produkcím k dispozici anglické titulky. Ale stejně mi němčina u některých lyričtějších písní zní trochu divně...   Cats (Ronacher) Slavný muzikál Andrewa Lloyda Webbera propojující básně T. S. Eliota uváděný v divadle Ronacher je replikou nového londýnského nastud...