Na první pohled

Velmi dobře napsaná a vystavěná hra, jenž dokáže opravdu strhnout a vtáhnout vás do sebe. Hodně trefně a sugestivně poukazuje na zjevné nedostatky právního systému co se znásilnění týče. Citlivé a aktuální téma, neb i u nás v této oblasti určité změny již snad nastaly a doufám, že mnohé další ještě nastanou. Výborný výkon M. Štípkové, která velmi dobře obsáhla řadu nelehkých hereckých i emočních poloh, jenž tato role vyžaduje a má rozhodně hlavní podíl na výsledném dosti silném zážitku. Oceňuji i dobře zvolený hudební doprovod na bicí, který vybrané scény moc pěkně umocňuje. Výsledný dojem ve vás bezpochyby nějakou dobu zůstane. 85%

Z vrcholu až ke dnu. Od sebejistoty k pochybnostem. Od důvěry v moc paragrafů ke ztrátě jejich opory. Od přivíraných očí k ruce na ústech tlumící výkřik. Turbulentně, nelítostně. Tak monodrama Suzie Miller otevírá ožehavé společenské téma kauz znásilnění. Marie Štípková v něm podává v každém ohledu bravurní, maximálně autentický výkon, díky němuž si divák může nelehkou a poměrně bolestnou cestu obhájkyně Tessy k zásadnímu prozření skrze pád vsutku strmý odprožít doslova s emocionální účastí. Neodbytný otazník nad dvojlomností práva, dosahu spravedlnosti a nastavením celého justičního systému rozhodně hned tak neodezní se závěrečným potleskem.