PRIMA FACIE / Na první pohled

75%
Skvělý herecký výkon Marie Štípkové.

--- Na každý pohled 100 % --- (více v článku na blogu)

Něco shnilého je ve státě práva. Strhující monodramatický diskurz na toto téma chytí do vlastních pastí ženu-právničku, která začala být ostřílenou tygřicí na poli advokacie. Stačí pár triků v intencích bludišť paragrafů a klient-násilník je z toho venku. Sotva se ona dostane do pozice oběti, optika je rázem odlišná… Nastavení systému je takové, že oběť poníží, přivede do ještě větší nejistoty a nakonec k rezignaci. Chytře stavěná hra a výkon Marie Štípkové opřený o razanci slov a dialogické pohledy do publika bezpochyby přispějí ke zvýšení povědomí "o problému". Tessiny zažívané emoce skvěle vyjádří i souhra s bubenickým doprovodem.

Dobře napsaná hra a skvělá M.Štípková v hlavní roli. Komplikovaný vývoj charakteru hlavní postavy dokáže podat uvěřitelně - od sebevědomé advokátky těžící ze znalosti právního systému až po oběť, které ten samý systém brání v dosažení spravedlnosti. Závažné téma podává inscenace bez didaktičnosti a agitace, čímž zvyšuje šanci, že se nad ním divák opravdu zamyslí a udělá si vlastní názor.

Velmi dobře napsaná a vystavěná hra, jenž dokáže opravdu strhnout a vtáhnout vás do sebe. Hodně trefně a sugestivně poukazuje na zjevné nedostatky právního systému co se znásilnění týče. Citlivé a aktuální téma, neb i u nás v této oblasti určité změny již snad nastaly a doufám, že mnohé další ještě nastanou. Výborný výkon M. Štípkové, která velmi dobře obsáhla řadu nelehkých hereckých i emočních poloh, jenž tato role vyžaduje a má rozhodně hlavní podíl na výsledném dosti silném zážitku. Oceňuji i dobře zvolený hudební doprovod na bicí, který vybrané scény moc pěkně umocňuje. Výsledný dojem ve vás bezpochyby nějakou dobu zůstane. 85%

Z vrcholu až ke dnu. Od sebejistoty k pochybnostem. Od důvěry v moc paragrafů ke ztrátě jejich opory. Od přivíraných očí k ruce na ústech tlumící výkřik. Turbulentně, nelítostně. Tak monodrama Suzie Miller otevírá ožehavé společenské téma kauz znásilnění. Marie Štípková v něm podává v každém ohledu bravurní, maximálně autentický výkon, díky němuž si divák může nelehkou a poměrně bolestnou cestu obhájkyně Tessy k zásadnímu prozření skrze pád vsutku strmý odprožít doslova s emocionální účastí. Neodbytný otazník nad dvojlomností práva, dosahu spravedlnosti a nastavením celého justičního systému rozhodně hned tak neodezní se závěrečným potleskem.