Redakční recenze a blogy

Mnozí bratři se zapsali do dějin českých zemí, bratři Thámové, bratři Veverkové, bratři Mrštíkové, Čapkové a dali by se vyjmenovat další. Jedna z bratrských dvojic stala se však legendární v hudební sféře, kde svého času „ovládala“ folk a dávala lidem radost a entusiasmus i v dobách nepřiznívých. Tou dvojicí jsou bratři Nedvědové, o nichž nově vypráví hra Simony Petrů Medvědi v režii hostující Anny Petrželkové. Klicperovo divadlo ji uvedlo ve Studiu Beseda. Nutno říci, ž

Divadlo REDUTA Národního divadla v Brně pod dramaturgickým vedením Ilony Smejkalové uvedlo dramatizaci románu Nassima Nicholase Taleba Černá labuť. Je nepřesné nazývat dílo románem. Jde o filozofickou práci, velmi zajímavou, netradiční. Místo popisu si vypůjčuji stručný pohled na knížku od Libora Dvořáka, výborného novináře z ČRo 6: Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén "černých labutí", tj. nepředvídaných jevů a událos

Na Nové scéně Národního divadla v Praze se objevil projekt, který bezpochyby každému rozšíří obzory, co se týče dobrodružných děl. Také já, byť dospělá žena, jsem se na chvíli stala malým chlapcem uhranutým objevy, technikou, pohádkou, fantazií... Oním podnětem byla inscenace Podivuhodné cesty Julese Verna, již režíroval neotřesitelný režisér a dramatik David Drábek. Na scénáři spolupracovala Markéta Bidlasová. Tvůrci děj situovali do filmového studia, v němž se honosný

Román britského spisovatele Simona Mawera se odehrává v Brně, mezi roky 1925 a 1968. Podkladem příběhu je osud lidí kolem slavné vily Tugendhat, světově uznávaného architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Meziválečné období bylo pro Československo i přes nutnost překonávat různé překážky mladého státu obdobím hospodářského rozmachu. V Brně se úspěšně rozvíjel průmysl. Tkalcovský, motorový, zbrojní, brněnští podnikatelé iniciovali výstavbu mnoha objektů, na kterých se podíl

Muzikál pro dětské publikum je poměrně specifický žánr, který je ovšem v kolébkách muzikálu na Broadwayi či West Endu cíleně rozvíjen. Show pro celou rodinu sklízejí úspěchy, navíc si divadla vychovávají budoucí diváky. V českých poměrech lze nějakou kontinuální práci s dětským divákem v rámci muzikálových produkcí nalézt v podstatě jen v Městském divadle Brno. Na Hudební scéně se pravidelně objevují světové hity (Mary Poppins, Kráska a zvíře), ale i novinky z vlastní dílny

Soubor Divadla Komedie se ve svém zkoumání východní dramatiky přesunul v nejnovější premiéře na jih. Kostru repertoáru tohoto pražského divadla tvoří především hry polské provenience, Divoké maso představuje českým divákům takřka neznámou makedonskou dramatiku. Dramatik a scenárista Goran Stefanovski napsal Divoké maso na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, hra byla tehdy přeložena do češtiny, je proto s podivem, že ji pro české divadlo objevila až dramaturgyně Marké

Někdo může divadelní adaptace filmových předloh považovat za dramaturgickou nouzi, ovšem toto tvrzení si dovoluji popřít. Ne všichni jsou znalí oněch filmových předloh, proto pro nás „neznalce“ můžou být divadelní dramatizace obohacujícím přínosem. A jedním z těchto přínosů je divadelní adaptace Terryho Johnsona Absolvent, vytvořená podle předlohy novely Charlese Webba a filmového scénáře Caldera Willinghama a Bucka Henryho, v režii mladé, ale již ostřílené režisérky Terezy

Pětadvacáté výročí pádu komunistického režimu neuniklo dramaturgům Národního divadla, a tak byla 17. listopadu na Nové scéně uvedena koláž nazvaná Po sametu. Rekapitulace 25 svobodných let České republiky se ujal režisér Jiří Adámek, kterému jako podklad posloužila oblíbená rubrika Minulý týden, která vychází již od roku 1992 na poslední straně týdeníku Respekt a jejímž autorem je editor a bývalý šéfredaktor Respektu Ivan Lamper. Jeden z nejlepších českých novinářů má c

Městské divadlo Brno svým dramaturgickým výběrem prvních dvou činoherních inscenací pro sezonu 2014/15 přestalo cílit na masové publikum a zaměřilo se spíše na méně známé kusy, jejichž režiséři si vystačí s minimalistickým klíčem a dbají na dobré herecké výkony. První takovou inscenací je adaptace Gogolova nedokončeného románu Mrtvé duše v režii Hany Burešové, která - jak se stalo nepsaným pravidlem - každoročně otevírá Činoherní scénu MdB. Po loňské premiéře Všemocné

Slovácké divadlo Uherské Hradiště patří k nejpozoruhodnějším regionálním scénám v České republice. Sehraný soubor si tu leckdy troufne na inscenace, které se běžně na oblasti nevidí. Sympatickým riskem je také hra Cena facky aneb Gottwaldovy boty, kterou Karel Steigerwald napsal na přání režiséra Břetislava Rychlíka přímo pro Slovácké divadlo. Hra vychází z knihy povídek Josefa Holcmana, který popisuje průběh kolektivizace na Uherskohradišťsku. Autoři inscenace se dušují

Miroslav Krobot a vůbec celé Dejvické divadlo se může pyšnit mistrovstvím velice svěžího a nepodbízivého humoru, kterým však na povrch vynáší i vážnější témata týkající se lidí nejrůznějších vrstev, sociálních postavení a duševních pochodů. Ať už jde o vtip suchý, černý nebo ironii přesahující do sarkasmu, Dejvice snad nikdy nezklamou. Komedie z pera Miroslava Krobota, který je zároveň jejím režisérem, v sobě zahrnuje historické přiblížení kapely The Rolling Stones, př

Henrich von Kleist není autor, který by se na českých scénách hrával často, a když, tak je občas inscenována jeho milá komedie Rozbitý džbán, která byla dokonce námětem stejnojmenné české opery Zbyňka Vostřáka (1962). Hra Prinz Fridrich von Homburg, inspirována skutečnými událostmi prusko-švédské války, měla premiéru ve Vídni v říjnu 1821. Hra byla přijata rozpačitě a velmi různé přijetí tohoto romantického dramatu hru provází dodnes. Jde o strhující příběh šťastného, mladé

Smrt jako hlavní a vlastně jediné téma? Proč ne, vždyť, jak říká jedna z postav nové inscenace Divadla Na zábradlí: „Nepodceňujte smrt“. Jan Mikulášek s Dorou Viceníkovou se opět pustili do díla, které je řetězcem volně navazujících scén na dané téma. Podobný princip si již několikrát vyzkoušeli a nutno říct, že se v něm pomalu stávají mistry. Scéna tentokrát neevokuje období normalizace, jak jsme u Marka Cpina zvyklí, ale celkem luxusní dům, jehož vybavení je vyvedeno v

V průběhu minulé sezony stanul v čele Národního divadla Brno po mnohaměsíčním opakovaném výběrovém řízení nový ředitel, MgA. Martin Glaser, předtím šéf činohry Jihočeského divadla. A začal divadlo měnit „od podlahy“. Noví umělečtí šéfové všech čtyř scén (Mahenova činohra, Janáčkova opera, balet, divadlo Reduta) nové rozložení reklamy, PR a zajišťování návštěvnosti (každý soubor působí jako samostatná jednotka), nový design všech tištěných materiálů, noví dramaturgové a nový

Vytvořit inscenaci spojující zájem současně dětského a dospělého publika můžeme považovat za leckdy nevylousknutý oříšek. Avšak některá česká divadla se s tímto umem poprala a dala vzniku hrám, při nichž se zabaví jak dítka, tak jejich dospělý doprovod. Jedním takovým úspěšným článkem je projekt Listování, které v divadle Minor v pondělí 20. října 2014 ve svém cyklu scénických čtení představilo knihu Miloše Kratochvíla Prázdniny blbce číslo 13. Příběh v knize obsažený st

Gogolův literární tvar se do dramatické podoby dostává u nás i ve světě poměrně často. Mnozí Mrtvé duše srovnávají s dramatem Revizor a podobně jej také inscenují. Jako satirickou frašku, u které se divák směje nad konáním tragikomických figurek. Ovšem Mrtvé duše jsou přece jenom trochu jiným textem. Místo dobráckého a chápajícího úsměvu zde převládá kritičnost, grotesknost, hyperbolizace naštvaného autora, kterého se bolestně dotýkají lidské nešvary. Že jde o společnost v

Usmívají se na sebe, sedí vedle sebe v lavici, koexistují v jedné třídě, v jednom městě, zemi, na jednom světě, a přestože jsou zpočátku stejní a věrní jeden druhému, jejich životní kapitál daný národností, jménem, krví je činí navzájem tak odlišnými. A chvílemi se člověk ptá, jsou to ještě lidé? Není to zvěř jednající pod tlakem potravního řetězce? Jde o selekci? Silnější přežije, to je pravda, ale nakonec skončí všichni stejně. A navíc zvěř nejedná zvráceně, jako jednali

Po léta patří na Letní Letnou i soubor stále mladých chlapců z VOSTO5. V inscenaci Slzy ošlehaných mužů se vrátili ke svým loutkářským začátkům a dokonce až k iluzivním loutkovému baroknímu divadlu s perspektivistickou scénou a vzadu s prospektem. Na zadní prospekt jsou v případě potřeby promítány Krkonoše. K vytvoření scény posloužily staré dřevěné běžky. Inscenace pojednává o věrném přátelství lyžařů Bohumila Hanče a Václava Vrbaty a jejich tragické smrti. Příběh vyprá

Na Letné se opět po roce vyrojilo několik cirkusových stanů. XI. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná začal v neděli 17. 8. 2014 představením Matamore souborů Cirque Trottola & Petit Théâtre Baraque (Francie). Cirque Trottola vystupuje na Letní Letné již potřetí, a jedná se o velmi kvalitní a velmi diváky oblíbený podnik. Vstoupili jsme do malého cirkusového stanu, kde bylo všechno jak v pohádce, či jako v pokojíčku s nábytkem pro panenky.

Na jeviště Klicperova divadla se vrátily postavy známé ze hry Jedlíci čokolády Davida Drábka. Sestry Helena, Róza a Válerie a jejich drazí mužové Jan a Ludvík se nyní představují o deset let později ve hře Velká mořská víla. Jak se za tu dobu změnily životy osudových sester? Heleně (Isabela Smečková Bencová) se splnil sen a s Janem (Jan Vápeník) vychovává dvě vysoce inteligentní děti, které je ale děsí svou nadprůměrnou bystrostí. Není přesto šťastná, kouzlo prvního zami