Redakční recenze a blogy

Hudebně-dramatická produkce se stala u nás nejnavštěvovanějším divadelním žánrem; můžeme mít mnoho výhrad k formám, jak se tento žánr u nás občas prezentuje, faktem vždy zůstává, že láká do divadla diváky, a to v dnešní době přihlouplých televizních seriálů není málo. Městské divadlo Brno však patří mezi přední scénu v oboru muzikál. V poslední době to potvrdila například česká premiéra muzikálu Lloyd Webbera Whistle Down the Wind (Pískání po větru), v němž hraje, zpívá

Andreas Sauter a Bernhard Studlar jsou divadelní autoři, kteří v současnosti v německy mluvících zemích letí. Není divu, humor je v našem životě stále nedostatkovým zbožím. Dramaturgie brněnského divadla měla šťastnou ruku, když sáhla po hře s podivným názvem, Červené komety. A že byla tato hra nasazena jako poslední titul roku má také svůj důvod. Příběh se totiž odehrává na Vánoce, je to téměř vánoční detektivka či gangsterka odehrávající se v jedné běžné rodině. Sestry

Inscenování klasických děl je výzva jak pro tvůrce, tak pro diváky. Někdy až s napětím očekáváme, jakou novátorskou interpretaci režisér zvolí, jakým směrem se vydá, čím dílo aktualizuje, co vyzdvihne a co potlačí. Jedním z režisérů, u něhož skoro vždy můžeme předjímat (a taky že předjímáme) výraznou interpretaci nesoucí v sobě množství jasných či utajenějších jinotajů na nejrůznější sociální, politické, kulturní, životní a jiné problematiky, je David Drábek. Letošní se

Zimní pohádka patří k méně uváděným hrám Williama Shakespeara a je řazena mezi romance, které velký dramatik psal na sklonku své tvůrčí kariéry. V lecčems stavba této hry skutečně připomíná pohádku z českého názvu (jako Zimní pohádka bývá tradičně překládán originální název The Winter´s Tale). Všechny zlé činy a křivdy se stanou na začátku, aby je v závěru vystřídalo usmíření s lehce mysteriózními prvky. Hlavně druhá polovina hry ovšem skýtá i velký komediální potenciál.

Soubor muzikálu Divadla J. K. Tyla v Plzni má na svém repertoáru zajímavou novinku. V české premiéře uvedl muzikálovou klasiku třicátých let 20.století Děj se co děj, v originále Anything Goes. Titul z hudební dílny vynikajícího Cole Portera na téma několika autorů, mimo jiné proslulého humoristy P. G. Wodehouse, uvedl soubor v novém zpracování z roku 1987, jehož autory jsou Timothy Crouse a John Weidman. Texty přeložil Michael Prostějovský, režíroval šéf souboru Roman Melu

Největší tragédie alžbětinského dramatika (pokud jde o počet mrtvol, tak je největší určitě) se nehraje tak často jako jiné hry Williama Shakespeara. Kdoví proč. Snad je v divadlech nedostatek Learů? Nebo je těch mrtvol na dnešní vypjatou dobu až moc? Lear se uvádí či uváděl v poslední době v pražském Národním, kde dílo ve velmi kontroverzním nastudování (s plaveckým bazénem na scéně) inscenoval Jan Nebeský. (Lear v plavkách, to je skutečně „novátorství“). Hru má na reperto

Mladý skotský autor Daniel C. Jackson se v poslední době stal oblíbencem českých dramaturgů. Jeho nejslavnější hru Můj romantický příběh už nasadila na repertoár tři česká divadla, v Brně nedávno uvedli Jacksonovu současnou variantu Figarovy svatby a Švandovo divadlo se rozhodlo nasadit gangsterskou komedii Zabít Johnnyho Glendenninga jen zhruba rok po její premiéře na britských ostrovech. Nová Jacksonova hra vychází z prostředí glasgowských gangů a vypráví příběh o tom,

Jméno Andrew Lloyd Webber patří v muzikálovém světě ke známce kvality. Proslulého skladatele znají dobře i v Brně, v Městském divadle jsou stále na repertoáru jeho hity Jesus Christ Superstar, Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť či Kočky. Pískání po větru (v originále Whistle Down the Wind) však patří mezi méně známé Lloyd Webberovy kusy, který se nyní v brněnském divadle dočkal své české premiéry. Cesta Pískání po větru na divadelní prkna byla poměrně dlouhá a nevyš

Stavitel Solness patří k těm interpretačně obtížnějším Ibsenovým dramatům. Pochází z pozdního tvůrčího období norského spisovatele a je silně ovlivněn symbolismem. Režisér Jan Frič nazírá hru výrazně groteskní optikou, což se mu vyplatilo při inscenování Přízraků v Městském divadle Kladno. Zmiňovaný sukces se však tentokrát zopakovat nepodařilo, Solness se jeho režisérskému rukopisu vzepřel. Brněnské inscenaci nechybí snaha o modernizaci a originální výklad klasiky. Ibse

Příběh z Hané, který tak umně sepsal žel již nežijící Jiří Křižan, není třeba představovat. Původní film je ověnčen mnoha vítěznými tituly na festivalech, mnohokrát bylo rozebíráno v recenzích, je-li to moravský western, nebo téměř antická tragedie, film byl přirovnáván k Dürrenmattově Návštěvě staré dámy a přibyly mnohé jiné „zdroje“ Křižanova vyprávění. Faktem zůstává, že tento ryze dramatický kus již od počátku svého života na filmovém plátně vyvolával představu, jak by

V pátek 2. října 2015 se po dlouhé době opět otevřelo pražské Divadlo pod Palmovkou. Skončila jeho kočovná éra způsobená povodněmi a soubor se opět dočkal své stálosti. Ve spojení s touto velkou událostí uvedla „Palmovka“ v tentýž den i svou první premiéru hry britského autora Johna Hodge s názvem Spolupracovníci v režii Michala Langa. Hra se dotýká závěru života ruského dramatika Michaila Bulgakova (Ondřej Volejník), který musel čelit perzekuci ze strany sovětského reži

Některé tituly jsou už při nasazení do repertoáru takzvanou „tutovkou“. Ovšem musí mít ještě dva předpoklady. Zkušeného režiséra, výborné herce. Úspěch Splašených nůžek si vyzkoušeli třeba v roce 2010 ve zlínském divadle, v současnosti má tato hra úspěch v pražském Divadle Kalich. Brněnské Městské divadlo na své Činoherní scéně nasadilo tento titul jako první novinku sezony 2015/16, v úpravě dramaturga Jana Šotkovského a režiséra Mikoláše Tyce. Patnáct tisíc repríz v bo

Autorem povídkové sbírky Příběhy nečekaných konců je Roald Dahl. Pro jeho tvorbu je typický černý suchý humor, který místy hraničí s absurditou. Jeho povídky jsou oblíbené po celém světě a přímo si říkají o nějaké zpracovaní. Jen u nás již vzniklo několik rozhlasových adaptací vybraných povídek z této knihy. Bylo tedy otázkou času, kdy se toto dílo dostane i na divadelní prkna. Prvním, kdo se o tento krok v rámci České republiky pokusil, je režisér Jakub Nvota, který se

Poslední premiéru letošní sezony v Divadle v Dlouhé připravil kmenový režisér Divadla Na zábradlí Jan Mikulášek. Po Macbethovi a hře Láska a peníze to byla třetí Mikuláškova spolupráce s Dlouhou. Vybral si hru v Čechách nepříliš známého francouzského spisovatele Rogera Vitraca. Vitracův text z roku 1928 má sice stavbu klasického dramatu ibsenovského ražení, je ale silněn ovlivněn surrealistickým proudem, do kterého se autor řadil, než byl spolu s Artaudem z hnutí vylouče

Jako poslední premiéru letošní sezony uvedlo Klicperovo divadlo v Hradci Králové bestiální kabaret Český les. Jedná se o další z autorských počinů uměleckého šéfa, dramatika a především svérázného režiséra Davida Drábka, který ve výsledku někoho nadchne, někoho očekávání nesplní a někoho donutí k opětovné návštěvě, protože ho (jako nejedno Drábkovo dílo) vede k přemýšlení a hledání dalších na první pohled neobjevených jinotajů. Český les má vesměs jednoduchý příběh, zví

Po velmi úspěšné Papežce se do Městského divadla Brno vrátil německý muzikálový tvůrce Dennis Martin. Ve světové premiéře byl v Brně uveden dobrodružný muzikál Ostrov pokladů na motivy románu Roberta Louise Stevensona. Ještě letos v létě se muzikál objeví rovněž v německé Fuldě, jeho cesta je tedy opačná než u Papežky, která putovala z Fuldy do Brna. Známý příběh, pěkné melodie a atraktivní prostředí budou jistě lákadlem pro diváky, Ostrov pokladů navíc přesně zapadá do lin

V současnosti je stále aktuální nasazování Molièra na divadelní dramaturgické plány, což někdo s nadšením kvituje, někdo shledává jako přežitek a někdo v tom vidí výzvu, jak se s francouzským klasikem ze 17. století dokáže současné divadlo „poprat“. Do boje se aktuálně pustilo Klicperovo divadlo v Hradci Králové, které uvedlo premiéru Školy pro ženy, a přestože nepůjde o vrcholný titul sezony, souboj vyhrálo. Škola pro ženy patří k prvním hrám Molièra a nalezne

Pidivadlo je vůči DISKu Popelkou pražského studentského divadla. Dost možná neprávem, důkazem čehož je inscenace Průstřel Rackem. Hned úvodem položím několik otázek: Lze Racka inscenovat úplně jinak, nově? Může jednu postavu hrát v rámci představení více herců? Dokázal by někdo vměstnat tohoto typického zástupce několikahodinových inscenací do sedmdesáti minut? Odpověď zní třikrát ano. Tomáš Petřík s Kristýnou Frejovou připravili pro studenty Vyšší odborné školy herecké net

Německý scenárista a režisér Rainer Werner Fassbinder dokázal za svůj krátký život vytvořit působivou kolekci filmů i divadelních her, které provokovaly tehdejší společnost. Brémská svoboda, kterou nastudoval soubor Městského divadla Kladno, patří k jeho méně známým kusům. Fassbinder se v této hře inspiroval skutečným případem sériové vražedkyně Gesche Margarethe Gottfriedové, která byla roku 1831 popravena za to, že zavraždila 15 lidí vesměs rodinných příslušníků. A prá

Klicperovo divadlo v Hradci Králové se nebojí do svého repertoáru zahrnout opravdu tu nejklasičtější klasiku, jak každou sezonu dokazuje ve svém dramaturgickém plánu. Od Shakespeara přes Goldoniho a Molièra až po Puškina nabízí divákům tituly mnohdy na první pohled přežité, ale chopí-li se jich kreativní tvůrci, dokážou být ozdobou repertoáru divadla. Nejčastěji (po svém) uchopuje klasiku umělecký šéf divadla David Drábek, čas od času jsou oslovováni ke spolupráci dalš