Recenze

První plán: Asanace
První plán: Asanace
Hra Asanace Václava Havla mě překvapila svou aktuálností. Inscenace v režii Davida Czesanyho mě moc nepřesvědčila. Asanace v prvním plánu pojednává o ozdravení jednoho malebného podhradí geometrickým sídlištěm, které nemá být malebné, ale má se tam především vejít hodně bytů, tak, aby v něm nalezlo nový domov dva tisíce obyvatel. Developerský záměr připravuje skupina architektů sídlících dočasně na hradě. Jednotka dočasnosti zde není definována. Občané z podhradí přichystal
Hosté v čekárně na spásu
Hosté v čekárně na spásu
Motto inscenace „Prasečák zůstane prasečákem s trámy akorát tak na oběšení! Vítejte v Hotelu u Kačenky!“ je její více než výstižnou charakteristikou. V tomto ohledu nenechávají stěny z vlnitého plechu a skvrnité linoleum na podlaze příchozí diváky na pochybách. Pokojská s hadrem na smetáku za každým setře podlahu, tváře vesničanů jsou lhostejné. Tady se čeká na lepší hosty, než jste vy. Zpočátku je trochu těžké přizpůsobit se představě, že se nacházíte v nově zrekonstruo
Komorní variace na pečlivě utajené téma
Komorní variace na pečlivě utajené téma
V roce 1899 zkomponoval anglický hudební skladatel Edward Elgar skladbu Variace na původní téma, pro kterou se později vžil název Enigmatické variace. Jedná se o čtrnáct hudebních variací na melodii, která je v kompozici snad kdesi ukrytá, jenomže tak důmyslně, že ji vlastně nikdy přímo neslyšíte. Elgarova skladba hraje klíčovou roli i ve stejnojmenné divadelní hře, jejímž autorem je francouzský dramatik Eric-Emmanuel Schmitt. Vztah Elgarovy kompozice k Schmittově divadelní
Láska a peníze – kdo s koho?
Láska a peníze – kdo s koho?
Obojí hýbe světem. Láska je nejušlechtilejší cit. Ne penězích je moderní civilizace závislá. Finanční starosti mohou změnit lásku v nenávist. Aktuální téma. Aktuální inscenace. Zářezy do živého. Hned v úvodním monologu jsou diváci přivítáni seriózně působícím gentlemanem (Miroslav Hanuš), který pohovoří o „srdíčku“ a vzápětí předloží vyúčtování za pořízení inscenace. To aby měl divák jistotu, že i kdyby se mu nelíbila, jeho investice do vstupenek je předem zhodnocena.
Trnitá cesta ke hvězdám
Trnitá cesta ke hvězdám
Život Jacka Londona byl jedním velkým dobrodružstvím a nemálo jeho děl je inspirováno právě jeho pohnutým osudem. Nejinak je tomu i u Tuláka po hvězdách, ve kterém London čerpal například ze svého měsíčního pobytu ve vězení. Slavný román z roku 1914 je obžalobou tehdejší americké justice, ale především niterným vyjádřením touhy po svobodě. Dramatizace tohoto románu se stala první premiérou sezony 2011/2012 v Klicperově divadle. Hlavním hrdinou příběhu je univerzitní prof
Zakazovaná hra tepe pokrytectví a falešnou politickou korektnost
Zakazovaná hra tepe pokrytectví a falešnou politickou korektnost
Hra známého filmového režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikla v roce 1975 a z velké části vycházela z frankfurtských a celkově západoněmeckých reálií té doby. Jejího uvedení se ovšem autor nedočkal – hra byla nařknuta z antisemitismu a její uvádění zakázáno. Co s takovou hrou na konci roku 2011 v České republice? Nechat ji zpracovat Dušanu D. Pařízkovi, který z ní v Divadle Komedie udělal aktuální hru dotýkající se i českých reálií. Pražské komorní divadlo touto inscen
Postmuzikálový Cyrano - tak stejný a tak jiný
Postmuzikálový Cyrano - tak stejný a tak jiný
Cyrano pro 21. století - i tak by se dalo jednou větou charakterizovat nové, částečně zhudebněné zpracování slavné hry E. Rostanda, kterou upravil a převeršoval dramatik Pavel Kohout. Porovnávání „klasiky“ se současným pojetím ovšem není cílem této recenze. „Jako ve snu si připadaly jeptišky z kláštera Barnabitek, když vešly...“ Jako ve snu si musí připadat i diváci, když jim stoupající opona odkryje úvodní, doslova „živý“ obraz inscenace. Scéna je zaplněna aktéry příběh
Pod dotekem temného anděla
Pod dotekem temného anděla
V představách cizinců je Irsko idylickou zemí vyznačující se rozlehlými zelenými pláněmi, bukolickými lesy a pastvinami plnými čtyřlístků, které zdejším usedlíkům jistě přinášejí jen samé štěstí. Oč jsou tyto představy idealističtější, o to ostřeji s nimi kontrastuje podoba, kterou tato země nabývá v tvorbě minulých i současných irských dramatiků. Autoři jako John Millington Synge, Martin McDonagh či Marina Carrová představují Irsko v docela jiném světle – totiž jako svět o
Přivítání v Gottlandu s ironickým úsměvem na tváři
Přivítání v Gottlandu s ironickým úsměvem na tváři
Soubor reportáží a esejů z českých dějin symbolicky pojmenovaný Gottland se stal bestsellerem. Nejen u nás, ale i v Polsku, odkud pochází jeho autor Mariusz Szczygiel. Toho charakter českého národa zaujal natolik, že se vzdal lukrativní práce v komerční televizi a velkou část jeho současného díla tvoří právě práce o Češích. Převést sérii vzájemně zdánlivě nesouvisejících příběhů do divadelního tvaru, chce značnou dávku zručnosti a vizionářství. Obojího se zřejmě režiséru Ja
Na chvíli se jejich životy a světy protnou...
Na chvíli se jejich životy a světy protnou...
Divadlo v Řeznické v letošní divadelní sezoně uvedlo inscenaci Noci letmé lásky (v originále Noches de amor efimero) španělské dramatičky Palomy Pedrero. Režisérka Jana Janěková narozdíl od textu, který ponechala téměř ve znění původního překladu, změnila název hry na Neuchopitelné lásky, čímž přesně vyjádřila hlavní motiv celé inscenace a zároveň jakési pojítko čtyř aktovek, ze kterých se inscenace skládá. Postavy trpící, ať už nedostatkem psychické či fyzické lásky, finan
Mírně nadprůměrná obžaloba umělecké průměrnosti
Mírně nadprůměrná obžaloba umělecké průměrnosti
Na světě je spousta průměrných hudebníků, kteří si o sobě myslí, že pouze nepřízeň okolí, vrtkavost osudu nebo prostě jen nedostatek štěstí jim upírají nárok na zasloužený obdiv a bezmezné uctívání. A stejně tak je na světě i množství bezvýznamných orchestrů, které se mátožně potácejí v šedivé zóně průměru a které se časem proměňují v bitevní pole plné vzájemné řevnivosti a nikdy nekončících hádek a konfliktů. Existuje však jen jeden hudební ansámbl, který může všem těmto o
Hej, hej, hej s námi si hrej... na Světáky
Hej, hej, hej s námi si hrej... na Světáky
Film, divadlo a umění vůbec zažily v šedesátých letech v socialistickém Československu nebývalý rozlet. I proto se dnes na tuto dobu vzpomíná jako na „zlatá šedesátá“ a mnoho dnešních tvůrců se k nim neustále vrací. V Hradci Králové zaměřili svou pozornost na jednu z nejslavnějších českých komedií – na Podskalského Světáky. Nejspíš i díky hvězdnému hereckému obsazení zůstávají Světáci dodnes klenotem české kinematografie. Na filmu režiséra Zdeňka Podskalského není zajímavý
Trýznivá honba za svobodou
Trýznivá honba za svobodou
Pod programovým označením „poetické ostrovní drama“ se skrývá nejnovější premiéra činoherního souboru Jihočeského divadla – inscenace hry Sue Glover Slaměná židle. Režie se ujal Adam Rut, nová posila tamější scény. Hra Slaměná židle se na našich jevištích objevuje teprve podruhé, před čtyřmi lety ji uvedlo Divadlo F.X. Šaldy v Liberci (z dalších počinů autorky je u nás známá jen Tulení žena, kterou nastudovalo Divadlo v Řeznické). Ačkoli je místo děje, ostrov Hirta ležíc
Kopnout si do Krista
Tři dny po Velikonocích uvedli ve Švandově divadle v rámci celosezonního projektu Hydepark hru s pašijovým námětem. Nevím, nakolik bylo záměrem uvedení hry právě v tomto období. Běžně se pašije hrají v kostelech, ale i na volných prostranstvích na Velký pátek a mají lidem připomenout, kterak Ježíš za nás za všechny trpěl. Uvedení po oslavě zmrtvýchvstání mi přijde na první pohled trochu nefér, ale pravděpodobně i v tom bude jistý autorský záměr. Kdo by čekal převyprávění
Muži jsou křehcí
Muži jsou křehcí
Dejvické divadlo zvolilo „komerční“ titul proslulého autora Patricka Marbera, jehož hra Closer kdysi zaujala na Mezinárodním festivalu DIVADLO Plzeň ponejvíce vysokým standardem konvenčního britského herectví, a pod názvem Na dotek se hrála v Městských divadlech pražských a v Divadle Na Jezerce. Ani Dealer´s Choice není převratným počinem světové dramatiky, který by vývoj divadla posunoval k vyšším cílům. Jedná se však o dobře napsanou hru, jejíž text plyne v bystrém te
Svět, co ztratil styl
Svět, co ztratil styl
Česká premiéra hříchem a jazzem naplněného muzikálu Chicago legendárních autorů Johna Kandera, Boba Fosseho a Freda Ebba se uskutečnila v brněnském Divadle bratří Mrštíků, přímém předchůdci Městského divadla Brno, před více jak dvaceti lety. Stalo se tak pouhé tři roky po světové premiéře na Broadwayi (1975). Vysloveným hitem se nestal ani v místě vzniku ani v Brně. Inscenační lesk získala až upravená verze z druhé poloviny devadesátých let. Světoznámost titulu stvrdil mimo
Pouhá naděje nezabrání tragickému konci
Pouhá naděje nezabrání tragickému konci
Tento tragikomický příběh je postaven na osudu jediné postavy – Alžběty. Hraje ji Ivana Uhlířová, která zaslouženě získala za výkon v této nelehké roli Cenu Alfréda Radoka. Autor hry‚ rakouský dramatik a prozaik maďarského původu Ödön von Horváth, ve svých dílech rád líčí osudy běžných lidí. Drama Víra, láska, naděje vzniklo poté, co vedl rozhovor se svým známým – soudním zpravodajem Lukasem Kristlem. Shodl se s ním na tom, že zajímavé mohou být i kauzy, kde nejde o velk
Jak žije Don Juan dnes?
Jak žije Don Juan dnes?
Je to člověk povrchní, chladný, arogantní, citově prázdný, pohrdá láskou. Libuje si ve svém nezávazném stylu života a  ostatní mu připadají nudní, nezajímaví a často jim to také dává náležitě najevo. Přesto se několikrát během hry přistihnete, že ho máte vlastně svým způsobem rádi. A přesně v takových chvílích se z jeviště ozve Stan (Adrian Jastraban) a podotkne, že vás na to přeci hned na začátku upozorňoval a v žádném případě se nemáte nechat Don Juanem oklamat. I když je
Médea z Činoherního klubu
Existuje celá řada hříchů, kvůli kterým na sebe neobratný recenzent může přivolat hromování veřejnosti, jeden hřích však patří k nejhorším – totiž prozradit divákovi už dopředu, jak to celé dopadne. Jsou však i takové hry, u kterých vyzrazení pointy žádnou větší škodu nezpůsobí, protože ta je už od první pronesené repliky všem divákům naprosto zřejmá. A právě to je případ hry irské dramatičky Mariny Carr U Kočičí bažiny. Hlavní hrdinka této hry Hester Swanová se ráno dozví
Naše masky tragické bezradnosti
Naše masky tragické bezradnosti
Švandovo divadlo po divácky nepříliš úspěšně zahájené sezóně Dorstovým Merlinem na jeviště převedlo knihu o české minulosti nazvanou Gottland, jejímž autorem je polský novinář Mariusz Szczygieł. Vyprodané první dvě reprízy nasvědčují tomu, že tohle téma současného diváka zaujalo. Divadelní scénář napsali Petr Štindl a Dodo Gombár a pro inscenaci vtipně využili jeden z fenoménů dnešní doby – sociální síť Facebook. Hra tak vlastně oslovuje všechny generace. Myslím, že je prot