Profil uživatele

Denisa H.

Když mi 600 znaků nestačí... :-)
http://divadelni-toulky.blog.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (41)
Jan Pařízek: 11 % (132)
Lukáš Dubský: 11 % (114)
Veronika Boušová: 11 % (53)
Helena Grégrová: 12 % (134)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>

(zadáno: 23.4.2017)
Očekávala jsem více čtení, ale nakonec se dost hrálo - mně to však nevadilo. Příjemné vystoupení jen s pár okamžiky, které mi zcela nesedly...
(zadáno: 3.6.2018)
Neznat mladoboleslavskou verzi, možná bych hodnotila výše. Takhle ale mám s čím porovnávat a Klicperák z toho vychází hůře... Zpracování mě tolik nezasáhlo, jako tomu bylo u verze z MB, nebylo tak intenzivní. Další velký rozdíl, který úzce souvisí s dříve uvedeným, je, že zatímco M. Ruml a P. Mikeska své postavy žijí, M. Anděl a J. Tvrdík je jen hráli. Sice velmi dobře, ale úplný prožitek tomu zkrátka, aspoň pro mě, chyběl. Ale líbil se mi "detail", že i když scéna skončila a potemněla, herci ještě svou úlohu dohráli a neprchali se hned schovat do zákulisí :-) P.S. Děkuji za růžičku :-)
(zadáno: 3.11.2019)
Slabších 70 %. Jestli to měla být komedie, tak tam toho k smíchu moc nebylo (a asi být mělo). Jestli to mělo být hlavně drama, tak se mě tedy příliš nedotklo. Celé mi to připadalo takové mírně nemastné neslané, ač potenciál ve hře cítit je. A je vidět i v hereckém nasazení, hlavně v M. Tkačíkové a V. Johaníkovi. Scéna též nebyla špatná, nebo hudba. Čekala jsem něco jiného, naléhavějšího.
(zadáno: 6.11.2019)
Velmi specifické představení. Některé pasáže zaujmou více, jiné méně. Jedny připadají zdlouhavé, na další byste mohli koukat mnohem déle. Jednou vám sprosté slovo rve uši, podruhé nemohlo být zvoleno údernější. A nejhorší a nejlepší zároveň je, kolik se v těch nakecanejch sračkách skrývá pravdy...
(zadáno: 28.1.2019)
75 %. První hra od nového vedení, kterou jsem viděla, a rozdíl je znát. Nejen na ve scénografii, ale i v herectví, řekla bych. Do MDP chodím často, ale takhle jsem některé herce hrát ještě neviděla. Herecké výkony jsou opravdu parádní, všech, bez výjimky. Pokud jde o jednotlivé výjevy, je inscenace trochu nevyrovnaná. Některé scénky jsou zbytečně dlouhé, omílají se, schází jim hloubka. Za nejlepší naopak považuji scénu o lásce učitele k žáku či o manželském páru, kdy si ona nic nepamatuje (připomnělo mi to Otce...). Možná bych unesla přestávku, ač u takového typu představení, kam s ní...
(zadáno: 12.3.2019)
Asi mi po sérii dlouhých představení (Bratři Karamazovi, Andělé v Americe...) chyběla nějaká ta minuta, kdy by se představení více zahloubalo do jednotlivých postav (nebo aspoň těch nejhlavnějších) a do příběhu. První polovina byla hrozný kalup a nedovolila mi se do hry ponořit. V druhé části jsem si asi na tempo už zvykla a i se místy nechala vtáhnout. Největší podíl na mém pozitivním hodnocení ale má scéna, hudba, projekce, kostýmy... I tak jsem se ale těšila na něco víc, než se mi nakonec dostalo a mrzí mě to :-(
(zadáno: 7.11.2018)
Od Naháčů přistupuji k inscenacím Míru mírně skepticky, byť jsem s kazdou návštěvou a tedy hrou spokojenější. I tady jsem se sice těšila na herce, ale ze hry jsem měla mírné obavy. A nakonec mě to bavilo, asi i proto, že jsem neměla očekávání. Jakkoli je situace absurdní, její vývoj, bych řekla, ještě víc :-D Nechápu, že to dopadlo tak, jak dopadlo... A. Čuba a R. Ferro válí. Rušil mě V. Hofmann, tedy spíš jeho postava Rádia...
(zadáno: 6.4.2019)
Tak to byla jízda a především vynikajícího D. Buše. Za závěrečný kankán před ním smekám... Hra má zajímavý koncept a tempo. Rozhodně je odvážná - pojetím i některými scénami. Kolik tam zůstalo Dostojevského, těžko říct, případně to aspoň kompenzovalo opakování jeho jména. Líbila se mi scéna, hudba, herecké výkony a určitě ty různé režijní nápady.
(zadáno: 17.3.2019)
Že by mě to bavilo, se úplně říct nedá. Ale určitě mi to přišlo velmi zajímavé. Pomalé tempo jsem poměrně záhy akceptovala jako umělecký záměr, vzhledem k "ději" hry. Vše se odehrává v moc pěkných kulisách a herecky je to též moc dobře zvládnuté - zejména mě bavili J. Svoboda a S. Pešková. Závěrečné promítané titulky jsem si asi vyložila jinak, než bylo záměrem, ale tak co už :-)
(zadáno: 22.11.2019)
Vůbec nevím, jak hodnotit. Viděla jsem i generálku, po které jsem i ždibec přemýšlela, že na konečnou verzi nepůjdu... Šla jsem a nelituji toho. Hlavně díky hudbě dostalo představení jiný šmrnc. Nepřipadalo mi tak utahané. Akorát co mi stále vadilo, byly nepřirozené herecké výkony. Domnívám se, že to je dost způsobeno i hrou samotnou a jejím textem... Za pochvalu stojí scéna a mnohé nápady, např. pochodující birnamský les a nebo kostel...
(zadáno: 6.11.2019)
V rámci Ostravy v Praze jsem na toto představení ani nechtěla původně jít, ale nakonec jsem se nechala přemluvit. No, kdybych nešla, nic by se nestalo, zas tak peckovní inscenace to není. Je to spíš taková oddychovka, na které je nejlepší to, jak si ji herci užívají (zejm. hlavní trojice). Dost mi hra připomínala také aréňacké Něco za něco, akorát bez toho plýskání (nepostrádala jsem ho). Krásná je scéna, ta určitě též zvedá mé hodnocení. Co se týká délky představení, tak to je jen tak tak, aby nezačalo být zdlouhavé.
(zadáno: 21.8.2019)
Bylo to vtipné, ač někdy hodně přitlačené na pilu. Bylo to tak akorát dlouhé, ač některé scény byly zdlouhavé. Byl to herecký koncert, ač to občas skřípalo. Zkrátka neurazilo, ale ani výrazněji nenadchlo. Ale bylo to dobré a klidně bych si to příští rok zopakovala.
(zadáno: 3.6.2019)
75 %. Překvapením pro mě bylo, jak dobově (až na výjimky) byla hra pojata, hlavně co se kostýmů týká. Aktualizace v podobě některých rekvizit nebo písniček byly vtipné, akorát ke konci jich bylo až příliš. Nejlepší a nejvtipnější byla pantomima a její překlad mezi Valérem a Čiperou :-D
(zadáno: 19.12.2019)
Obsazení: Gránský, Vojtková, Čekan, Hořínková, Korbel, Trapl, Kubík, Smička, Antonio. Zdařilé kostýmy, povedená scéna, výborné skloubení projekce s živou akcí (zejm. úvodní potopení lodi), dostatek akrobacie a gorilího hemžení! Ale taky horší zvuk, převážně nepřesvědčivé herectví, průměrné pěvecké výkony (k výšinám je dotahovali sboristé vzadu za scénou...). Nicméně za vidění to stojí. P.S. A nejlepší byl stejně malý Antonio!
(zadáno: 18.6.2017)
Mezi 70 a 80 %. Z Noci jsem byla ze začátku mírně rozpačitá, ale nakonec si mě získala. Zato Pacient mě chytl hned a to hlavně díky M. Rumlovi v roli Hitlera... Vždy si vzpomenu na Lexu z Comebacku a pokaždé musím kroutit hlavou, co ten jeho představitel -
tedy M. Ruml - všechno dokáže zahrát! Výborný mladý talent.
(zadáno: 9.12.2018)
75 %. Trhlá inscenace, kterou si herci užívali, co to šlo. Bavil mě i I. Chmela v alternaci za J. Ornesta, nicméně na originál nedosáhl, pan Ornest byl jednička! Interakce s diváky vždy pobavila :-)
(zadáno: 20.11.2018)
75 %. Nečekala jsem, že to bude zprvu taková legrace. 2. polovina tomu ovšem zatla ťipec. Donutila i přemýšlet, proč režisér z hl. postav učinil bezdomovce. Jistá paralela by tu byla, vždyť co je drží při životě? Co je jejich smyslem žití nebo spíš přežívání, když je kdekdo zbije, nemají co jíst, co pít, trápí je nemoce? K čemu se upínají? Na co oni čekají? Až je spasí nějaký God-ot?PERFEKTNÍ HERECKÉ VÝKONY!!! Herci na sebe skvěle reagovali, věděli, co si k sobě mohou dovolit-dokázali se špičkovat, ale i podržet.Chválím za připravené improvizace i za ty opravdu na jevišti "právě teď" vzniklé.
(zadáno: 18.6.2017)
Silný zážitek umocněný scénou, respektive tím, kde a jak sedí diváci. I tak mi dlouho trvalo nechat se strhnout. Na mé repríze na mě J. Štěpnička působil poněkud unaveně, tak možná i to ovlivnilo můj celkový dojem. J. Pidrmanová, kterou jsem předtím v podstatě neznala (jen z televize), mě překvapila.
(zadáno: 24.11.2018)
75 %. Ubu se baví. A já se bavila s ním. Bylo to takové veselé neveselé představení. Mnohé hlášky mi způsobovaly silné otřesy bránice, ale to ostatně i některé situace. Ovšem ve výsledku z toho všeho poměrně mrazilo. Ne nadarmo byla jediným obsahem programu k inscenaci Listina základních práv a svobod...
I. Lupták v roli cestujícího do Nairobi byl pokaždé třešinkou na dortu, náramně se na něj dívalo!
(zadáno: 19.9.2017)
75 %. Když jsem šla od šatny, slyšela jsem pána nadšeně říkat: "Mně se líbí, jak si to v Celetné vždy udělají jinak, tak nějak po svém!" A neb s ním souhlasím, dovolila jsem si ho právě citovat. Velmi zábavná 1. část mě sice trochu zaskočila, ale ne nijak ve zlém. O to víc dala vyniknout tragickému konci. Vzpomněla jsem si při tom na Cyrana, kterého v DvC vystavěli podobně. Zkrácení mě zarazilo jen v anotaci, ale při samotné hře mi nevadilo - naopak, k celkovému pojetí Kašparem sedlo. A skutečnost, že představitelé R&J jsou v reálném životě manželi, inscenaci dodávala zvláštní a krásný punc.
(zadáno: 21.11.2018)
Záleží, jak moc člověk přijde na chuť specifickému humoru hraničícího u některých postav více či méně s trapností.
Představení by mělo být označeno titulkem "Inspirováno skutečnými událostmi", protože opravdu vychází z pracovního života. Situace jsou akorát zbaveny zbytečné kaše okolo a jdou přímo k jádru všemožných vzorců chování a typů zaměstnanců, které z našich zaměstnání známe.
Králem jeviště je pro mě J. Hána. Znám ho spíše jako uhlazeného elegána s vždy padnoucím oblekem či uniformou a ve tváři téměř s poker face. A najednou takový odvaz a takový slizoun!
(zadáno: 24.11.2018)
Vlastně se dozvídáme spoustu verzí životního osudu "parchanta Olava". Ale která z nich je ta skutečná? Pravda je to, co vyprávíme my sami. Záleží tedy, zda říkáme opravdu fakta, nebo se rozhodneme zalhat. I jedna docela maličkatá lež může se vším pořádně zamíchat. A budeme to pak hlavně my, kdo se v tom nejvíc zamotá...
Herecky zvládnuto bravurně. Od koho jsem nemohla odpoutat oči, byla M. Krátká v roli Němé, která vše odehrála výrazem a postojem, až strčila ostatní do kapsy. Jen D. Punčochář v roli hospodského Andreje a M. Dlouhý jako Olav se výrazněji vzpouzeli.
Vynikající text!
(zadáno: 18.11.2018)
Paralela s končícím původním vedením byla zřejmá a vůbec ne ke škodě věci, naopak. S. Majer mě opět svým živelným projevem děsil, ale tentokrát v pozitivním slova smyslu. Moc mě bavila již zesnulá K. Beranová jako Charlotte :-) Zajímavou osobou byla postava Firse, které se ujala S. Tomšovská, inspicientka to DNz, a která byla další výraznou spojnicí mezi hrou a probíhající změnou ve vedení divadla... Modernější pojetí nevadilo, naopak pobavilo.
(zadáno: 24.11.2018)
(Viděno před 5 lety.)
Netuším, jak jsem k tomu přišla, ale myslela jsem (a šla s tím tehdy na představení), že Bůh masakru je silné vztahové drama. Jak jsem byla vyvedená z míry, když jsem se nepřestávala smát (i když jsem pořád čekala, kdy mi úsměv ztuhne...)!
Velmi zdařilý mix kvalitních hereckých výkonů, přirozené režie a textu ze života.
(zadáno: 9.12.2018)
Sranda dobrá, divák se směje vesměs celou dobu. Ale možná je toho všeho až moc...

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>