Uživatelská hodnocení

Hodnocení jsou řazena v tom pořadí, v jakém byla zadána (od nejaktuálnějších po nejstarší).

Další stránky: << < 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 > >>

(počet hodnocení: 333)
asi McDonaghova nejlepší hra, mnohem lepší než ty jeho povídačky z Irska. geniální povídky, atmosféra, příběh. strašně silné! inscenace v činoheráku úplně bezchybná, herci všichni na jedničku, půl bodu dolů jen za (až) přemíru vulgarismů, které občas tahají za uši, a za nevyváženou část před koncem. jeden z největších divadelních zážitků v Praze.
(počet hodnocení: 333)
bohužel tady se mé hodnocení rozchází s většinou diváků i kritiků... první půlka úplně v pohodě, vtipná, zajímavá, rázná (na můj vkus trochu moc vulgární - nemusím tyhle moderní hry s vole a doprdele za každým slovem), herecký koncert (všichni tři herci skvělí- cenu bych dal ale asi spíš Nárožnému než Pavlatovi)... až sem tak 70% v pohodě! odejít v přestávce, byl bych naprosto spokojen... druhá půlka je ovšem naprosto šílená a sráží hodnocení na polovic! připitomělá zápletka... dosti na vodě... sentimentální fráze na konec... na to se nedá dívat a nesmát se na místech, kde o to autor a režisér jistě nestál! nulová psychologie postav, nulové poselství... podle mě strašně přeceňované představení!
(počet hodnocení: 333)
pěkná hra se silným příběhem a propracovanou psychologií postav (u McDonagha zatím asi nejvíc), tentokrát bez vulgarismů (jedině dobře); v druhé půlce se vývoj událostí i stavba zápletky odvíjely na příliš účelových (a možná těžko uvěřitelných) faktech - bylo to vygradované a vypointované celkem pěkně, ale tak trochu "na vodě"... herci byli úplně skvělí (hlavně dvojice Hlaváčová x Juřičková - obrovské plus!); jedná se o komorní hru, takže by jí prospěl možná menší prostor (zkušebna...)
(počet hodnocení: 333)
(počet hodnocení: 333)
hra sama o sobě nijak zvlášť oslnivá, pěkné lyrické pasáže, inscenace měla ale zajímavou atmosféru, tvořenou hlavně pěknou hudbou (Matija), rytmikou replik, kostýmy... herecky celkem vyrovnané, dobré hlavně baby...
(počet hodnocení: 333)
hru si napsali členové DD sami a dost se jim povedla! pár svérázných postav na zapadlé americké benzince, každá jiná, ale všechny tak podobné. spousta skvělých hlášek (kávičky, paráda, M.I.S.S.I.S.S.I.P.P.I., mohu vám položit pár otázek?), hoodně vtipné:-) herci výborní jako celek (všechny role celkem rovnocenné, nikdo nevyčuhoval, ale všichni dobří), silná atmosféra.
(počet hodnocení: 333)
hmm, Semafor je divadlo postavené v současné době na kultu osobnosti J. Suchého, kterému skvěle sekunduje J. Molavcová). problémem je, že autor, režisér a představitel hlavní role na to už "tak nějak nemá", jak herecky, autorsky, pohybově, (hudebník je ale pořád skvělý), celá hra nebyla nic moc, spousta zbytečných "vtipných" vulgarismů, asi aby to zaujalo současného diváka. pěkný inteligentní humor tam také určitě byl. ale bylo ho zoufale málo:-( velkým plusem představení byla hudba a pěkné písničky, které naštěstí tvořily jeho podstanou část. tam je silná stránka hereckého souboru, v činoherní oblasti je to horší. neherečka Anna Mlinariková, to byl vážně zoufalý výkon:-( v hledišti na místě to bylo takové dost uzívané představení. ale s odstupem se na to vzpomíná docela hezky.. nevím, no.
(počet hodnocení: 333)
skvělé DIVADLO v pravém slova smyslu neomezující se na jeden styl, žánr, polohu. hlavní výjevy ze Shakespearových tragédií střídaly komické (skvěle udělané!!) scény ze Snu noci svatojánské. do toho živá hudba... výborné výkony herců.. vyrovnané a na vysoké úrovni, nejlepší asi zase Jakoubek;-), pěkná zajímavá scéna... a hlavně jsme měli super místa, takže obrovský zážitek.
(počet hodnocení: 333)
no, zvláštní hra plná vulgarismů a vůbec dost drsná, proměna z nány na uvědomělou matku, která chce rázem změnit svůj život (a zase zpět) v podání výborné Martiny Válkové, stejně dobrý i Richard Krajčo a všichni ostatní herci; první půlka by tam vůbec nemusela být, resp. dala by se zredukovat tak na čtvrt hodiny. jinak spousta vypjatých scén střídajících se s melancholickými pasážemi. možná trochu těžko uvěřitelné, nereálné, konec o pár scén dřív by neuškodil. téma a poselství hry možná rádoby hlubší než text doopravdy je.
(počet hodnocení: 333)
velmi silná psychologická črta o člověku, který ve snaze vnutit svou představu o správném chování a nápravě společnosti svému okolí, pouze tyranizuje a psychicky týrá lidi kolem sebe? dlouhodobá nemoc a neschopnost pohybu z něj udělaly zahořklého samozvaného filosofa, který čeká, až ho rada univerzity a města ocení za jeho přínos světu, aby mohl konečně zemřít a tomuto světu ulehčit... zajímavé obsahově a syrové minimalistickým pojetím a výborným herectvím M. Fingera (cena A. Radoka)...
(počet hodnocení: 333)
(počet hodnocení: 333)
titulní I. Řezáč mě vskutku nezklamal, na něm to celé stálo a celé to utáhl, klobouk dolů za jeho paměť, takových rýmovaných replik si zapamatovat! ano, celá hra je ve verších, jako pěkně se to poslouchalo, ale něco mi na tom trochu nehrálo, nevím jestli je to věc překladu nebo už Moliérova textu, ale ty rýmy jsou takové dost říkankové, sice opravdu přesné (most-kost, růže-může), ale o žádnou velkou rafinovanou poezii nejde. ale určitě to muselo být strašně těžké poskládat z nich příběh, navíc v takovém rozsahu. děj je dost jednoduchý a prostinký (nezkušená žena a žárlivec a majetník, který ji chce pro sebe), asi se na tom už taky podepsal ten zub času. režie by mohla být mnohem víc invenční, takhle tam ti herci jen tak postávají a recitují, scéna taky nic moc. rozhodně ale nejde o představení, které by člověka nějak pohoršovalo (jako třeba Žebrácká opera(!?!)) a celkově celkem pěkně uplyne
(počet hodnocení: 333)
od Mameta už jsem v ČK viděl Amer. bizona (příliš mě tedy neuchvátil) a autor se v mých očích nerehabilitoval ani touto hrou. spíš než o hru jde vlastně o sled scének a útržků na obligátní téma vztahy (chlápek se sblíží s ženou, bydlí spolu a pak se rozejdou, další postavy jsou kamarád toho chlápka, tak trochu děvkař, a mírně lesbická (žárlivá?) spolubydlící té dívky). přijde mi, že hře chybí obsah, má jen velké množství nápadů a občas i snad myšlenek, někdy lepších, někdy horších. celkově zoufale zapomenutelné a ke konci už trochu otravné (hlavně závěrečná scén(k)a vyloženě jalová). zajímavá scénografie slouží hře spíše medvědí službu, dlouhé a časté přesuny rekvizit mezi výstupy dost brzdí její tempo, vždy se to pak rozjíždí zase od nuly. i když jako publikum se docela dost bavilo (občas jsem fakt nechápal) a potlesk byl vážně hodně dlouhý! celkově určitě podprůměr v ČK.
(počet hodnocení: 333)
ač je této hře už více jak 100 let, působí velmi svěže, vtipně, dost moderně, líbila se mi třeba mnohem víc než většina her Syngeova "nástupce" McDonagha. jednoduchá zápletka (lidé obdivují člověka, který jim vypráví, že zabil svého otce, a prohlásí ho za hrdinu západu) na sebe vrství tuny vtípků, překvapivé rozuzlení a dosti černého humoru, čehož zkušený O. Sokol dokázal bohatě využít a bavit publikum celou dobu (i přes delší stopáž). naprosto výtečný (a po zásluze oceněný) byl hostující J. Plesl, který nádherně barvitě vykreslil vývoj své postavy, navíc se na roli hodí i typově. V. Kratina se popasoval s rolí opilce opravdu se ctí! ostatní spíše průměrní, ale nikdo vyloženě špatný. dobrý nápad s živou irskou kapelou na jevišti. cena A. Radoka za nejlepší incenaci a myslím, že oprávněně, rozhodně o dost lepší než podobný Osiřelý západ od McDonagha (srovnání se vyloženě nabízí)
(počet hodnocení: 35)
Obstojně zvládnutý Allen bez výraznějšího inscenačního nápadu a s místy krapet pokulhávajícími hereckými výkony. Pobaví, neurazí, ale zážitek k zapamatování to neni.
(počet hodnocení: 35)
Velmi pěkně pojatá výpověď o dobách, o kterejch nic nevíme. Obávám se, že pro diváky, kteří se narodili před rokem osmdesát to asi moc nebude, ale mě to dost oslovilo, něco jako generační výpověď nebo generační přiznání neschopnosti vypovídat.. Nepatetická forma, inspirace fyzickym divadlem, hravost a upřímnost současně. Nedostatků bych vytknul jenom pár - ke konci už to ztrácelo šťávu a začínalo to bejt moc dlouhý, pohybový pasáže nebyly vždycky úplně zvládnutý (přecejenom to nejsou profesionální tanečníci), místy až trochu moc povrchní, na můj vkus, ale to je asi dost složitý hodnotit..
Pokuď máte rádi tyhle lidi a jim podobný (viz. John Sinclair, Titus Andronicus_Let mouchy, vzdáleně i Zlatý Diviš nebo v něčem Fucking Generation atd.), tak se vám bude líbit i Osobní anamnéza.
(počet hodnocení: 564)
(počet hodnocení: 30)
Krásná režie plná povedených detailních prvků, dokonalé slzy Maryši, její výrazy a napětí, které se šířilo jako blesk hledištěm, při společných chvílích s Franckem - to vše by dávalo 100 %, nebyla-li by na pódiu v první části představení tak rozbitá scénografie. Proto 80 %.
(počet hodnocení: 333)
rozporuplné představení, osobně si myslím, že opravdu žádné hluboké myšlenky a umění v této hře netkví, navíc úpravy J. Suchého pro další zinscenování zřejmě nebyly nejšťastnější. vyskytuje se tam strašně moc zbytečných vulgarismů, které dokáží akorát tak zkazit náladu. asi tím chtěl autor pobavit dnešního diváka. to je vůbec velký nešvar celé hry - ač prezentována jako hud. komedie, není skoro vůbec vtipná, hlavně proto, že všichni většina herců není s to udělat jediný kloudný vtip a jsou strašně prkenní. když ovšem přijde nějaká písnička, nestačí se divák divit! ony prkenné herečky jsou totiž velmi dobrými zpěvačkami a Suchý velmi dobrým textařem a skladatelem hudby. vážně, písničky se mi v tom představení moc líbily, jejich podání bylo opravdu bravurní včetně živé hudby! škoda promarněné šance, pro mě by bylo osobně nejlepší, kdyby se tam od začátku do konce jen zpívalo.
(počet hodnocení: 333)
někdo na ČSFD u hodnocení snímku Mamma mia! napsal, že měl pocit, že ho ten film chce zabít. něco podobného by se dalo říci i tady u této hry. začátek je vážně dost rozpačitý a rozpaky nezmizí až do přestávky, pak už to ale člověk začne brát s nadhledem a celkem se i bavit, rozhodně se vyplatí počkat si na druhou půlku! na konci jsme si říkali, že více smrtí toho fakana, bychom nepřežili, ale nebylo to vůbec marné na druhou stranu. vyřádili se tu herci, režisérka, hudebníci, kostyméři a asi celkem všichni, před tou dávkou fantazie je nutno smeknout, na druhou stranu by možná neškodil nějaký sjednocující prvek, pospolitější stylizace apod. takhle to byla zběsilá jízda a myslím, že studenti museli být během zkoušení permanentně sjetí, rozhodně to ale dopadlo nakonec lépe, než podobně laděný Čardym. nejvtipnější je, že tohle hrála činoherní katedra a ne alterna! potěš koště :-)
(počet hodnocení: 333)
divák, který Bratry Karamazovy nečetl, příliš neporozumí. Špinar si Bratry přepsal po svém, což je sice skvělé a záslužné, ale spíše pro znalce Dostojevského, protože takhle tam dost věcí nedává smysl, nevěděl jsem moc, proč tohle bylo zrovna tak a tak a musel jsem si to po představení najít na netu. režisér má vážně dost invence, možná až moc, bylo tam tolik nápadů, že to jedno představení nemohlo unést, celek působil až dost přeplácaně a nesourodě, myslím, že si Špinar měl vybrat spíš nějaký spojující motiv nebo tematizaci, takhle to působilo jako změť až do extrému dovedených (svléknutí Chlestakova) výstupů. taky to bylo dost uřvané, trochu ztišit volume by neškodilo, uznávám ale, že to bylo zároveň působivé a přes delší stopáž jsem se vážně nenudil, herecké výkony skvělé, letošní činohra se vážně povedla! 3ice bratrů v hlavních rolích výborná. celkově lepší průměr DISKu
(počet hodnocení: 333)
hlavní problém asi už ve hře samotné, chtělo by to škrtat, škrtat a škrtat! hlavně v druhé půlce, kde byly některé pasáže vyloženě k nepřečkání:-/ také herci nijak neoslnili, P. Špalková těžkou roli Lízy ještě celkem zvládala (i když ze začátku byla její prostá mluva spíše přehrávaná), vyloženě slabý byl ovšem I. Bareš v roli profesora, na tu roli prostě nemá, chtělo by to větší charisma, lepší dikci, takhle obsáhl ze své postavy pouze polohu neotesance. V. Beneš nebyl jako plukovník herecky špatný, režie mu ovšem předepisovala občas dosti laciné vtpky, které měly z představení udělat alespoň trochu komedii (asi aby lidi úplně neusnuli), ale moc to nevycházelo. mezi klady určitě patří komická scéna, kdy profesor učí Lízu poprvé správně mluvit, pěkná výprava (umělý déšť, taxík, velkorysé dekorace). jako zase za 30 korun, co bychom chtěli, že:-)
(počet hodnocení: 333)
zvláštní hra s poetickým jazykem, vlastně úplně bez děje, spíš jen vzpomínky na dětství v divoké přírodě, děvčata, přátele. symbol řeky jako návratu... všechno se prolíná, některé symboly dost nesrozumitelné, určitě to není nic lehkého, holt alterna, mně se to líbilo hlavně kvůli té lyričnosti, atmosféře, herci zvládli své role velmi dobře, představení je to opravdu DOST alternativní... ale proč ne:-) občas mi to trochu připomínalo Svést sv. Vladimíra, ale tohle se mi líbilo víc, resp. bylo to schůdnější...;-)
(počet hodnocení: 333)
pořádně nevím, co si mám o tomhle představení myslet? hlavní problém této inscenace bude pravděpodobně už v samotné hře, kde se střídají místa s výbornými myšlenkami, vyjádřenými v absurdní až dekadentní formě (tam je autorčina silná stránka) s místy naopak velmi slabými, rozvleklými a frázovitými... rádoby existencionální úvahy o životě, smrti a vztazích umístěné do prostředí hypermarketu často vyznívají naprázdno... herci Malého Vinohradského divadla nejsou vůbec špatní, ale tak trochu tam chybí osobnosti; hru si zvolili pro svůj soubor dobře, ale o žádný nezapomenutelný zážitek se nejedná... (zhlédnuto v divadle MINOR)
(počet hodnocení: 333)
tady nemůžu napsat zrovna jednoznačné hodnocení - velký rozdíl mezi zážitkem v divadle přímo při sledování hry a názorem s odstupem (nebo vlastně hned po skončení). celé představení bylo víceméně postavené na hereckých výkonech - mimořádně dobré (a vyvážené!) obsazení zaručovalo, že jsem se opravdu skoro celou hru bavil a zároveň čekal na nějaké překvapivé rozuzlení nebo alespoň adekvátní zakončení... to se ale bohužel nedostavilo, takže po skončení jsem si nebyl zrovna dvakrát jistý, o čem ta hra byla:-( teď si pamatuju spíše dobře napsané dialogy, zajímavé postavy, ale celkové vyznění nic moc... dost rušivá pro mě jinak byla přílišná hlasitost (!?! - asi věc režie) dialogů a hudby a někdy příliš velké přehrávání, které někdy ale naopak bylo na místě. nevím, no. určitě ale nadprůměr!
(počet hodnocení: 333)
uuuuuuuuf? tak tohle se vážně nedalo.. úplné antidivadlo, špatně bylo snad úplně všechno: od otřesné "dramatizace" (?) Steinbeckova textu, přes naprosto šílenou režii (lépe by to zvládlo i tříleté děcko), herci pak byli úplně bezradní, což ovšem nebyla jejich vina. no hrozné, vážně jak představení nějakého ochotnického souboru. nemám slov! víc už toho Ondřej Zajíc podělat nemohl, některé situace vyznívaly vážně dost komicky (u kováře), vše dokreslovala naprosto skvěle vybraná a přirozená hudba, prostě odešli jsme po první polovině (to se nám v Praze ještě nestalo), na celém představení není jediná věc, která by se dala pochválit. vážně: kondoluji divadlu ABC, jehož ředitelem je O. Zajíc, to co se tady uvádí, je opravdu otřes. 5% za snahu

Další stránky: << < 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 > >>