Birter

Příjemné představení, kde bohužel nadbytečně převládají dekorativní skopičiny nad Ouředníkovým trefným komentářem. Přesto je vtipné, vtahující, a vůbec bych se nebránil (naopak by to myslím inscenaci prospělo) delší stopáži.

To nebylo pozdní odpoledne. To bylo ráno těsně před rozbřeskem. Nádherná scénografie mi kromě tohoto dojmu pomohla i lépe se vžít do mě ne tolik blízkého tématu. Herci taktéž (hlavně Fridrich, Černý a König). Trochu mě mrzelo, že Jařab ve svém snění nešel hloubš do Freudových úvah, ale nechal motivy vykukovat ze tmy, aby si je divák domyslel sám, což se nicméně nakonec ukázalo jako rovněž efektní. Co bych vytkl jsou však hudební čísla, která ne že by se do inscenace nehodila, ale nepřišla mi ničím význačná ani zajímavá.

Galapágy nabízejí šíleně přeplácanou scénografii a narativní strategii. Zážitek to byl vskutku bizarní, ale díky ostrovtipnému pesimismu v podání skvělého Viktora Dvořáka nakonec nebyl zklamáním. Mějte však na paměti, že inscenace je opravdu pro otrlejší publikum.

I přes geniální stylizaci (nejvíce zaujme androgynní Josef Dobrovský) a herecké výkony (zejména Hanuš, Barešová), inscenace zanechá trochu rozpačitý dojem, neboť se opírá hlavně o významnost osobností Holana a Wericha a děsivé reálie komunistického režimu. Po navození tak skvělé atmosféry prostě divák potřebuje více než jen koláž. Možná mám ale akorát málo poetickou duši...