Uživatelská hodnocení

Příjemné představení sloužící k pobavení a odreagování se. Což je i můj případ. Téma nevěry zdařile a vtipně zpracované. Byla mi sympatická nenadále utvořená dvojice v příběhu , nesmělého učitele Cyrila (Michal Stejskal) a lektorky Lindy (Kristýna Hrušínská). Dle zdejšího hodnocení asi tato inscenace sedí více mužům.

75%.

Samotná hra se mi jeví jako lehce vykalkulovaná akademická konverzačka s působivým závěrem, který mi ale v této inscenaci přišel trochu moc na efekt. (Proč už se to nedohrálo ve tmě?) Řešení scény v symbolických rovinách vztahů postav super. Výkon O. Rychlého je rozhodně kvalitní, ale přišel mi na tu roli už trochu starý a (herecky) vyspělý, raději bych tam viděl mladého kluka se syrovějším projevem a autentičtějším charismatem nepředvídatelného poděsa. Také P. Kikinčuk vystavěl svou postavu dobře, místy jsem ale měl problém vnímat obsah jeho replik (což je možná věc samotného textu). Nejvíce mě bavila A. Kameníková.

Navštíveno 26.4. Pecha- Pechová- Procházková- Fečo- Jícha- Bílá. Nic jsem neočekávala, za mě milé překvapení. Představní má spád, chytlavé melodie. Obsazení silné, všichni perfektní, s principálkou v čele. Bílá Annie nehrála, Bílá jí byla. Nečekala jsem, že podá tak suverénní a přirozený herecký výkon i v činoherních částech. Doporučuji, a zaskočím ještě jednou, na druhé obsazení.

Na představení jsem vzala syna v rámci přípravy na maturitu. Oba jsme byli nadšeni. Piškula i Marečková hráli úžasně, všechno jsem s nimi naplno prožívala. Opravdu výborný způsob, jak přiblížit klasiku mladé generaci. Důkazem bylo divadlo plné adolescentů. Moc se mi líbilo, když herci hráli i mezi diváky. Během svatební hostiny jsem záviděla divákům v předních řadách ????. První část představení byla vtipná a živá, druhá část mrazivá. Závěrečná scéna skoro jak z hororu; husina po celém těle. Už jsem jen čekala, že na nás ty mrtvoly někde ve tmě vybafnou ????. Představení určitě vřele doporučuji ????.

Herci byli velmi přesvědčivý, mám ráda malé scény a toto naplnilo očekávání, které jsem měla. Jediné, co jsem já ani dcera nepochopila - proč by on měl být tou obětí? Snad kvůli pošramocenému vztahu s otcem? V tom případě ale měl spíše využívat (a směřovat svou zlobu na..) muže a ne ženy.
Představení jako celek bylo velmi poutavé - i když musím přiznat, že jsem místy měla schizofrení pocit - ALE! to nemění nic na pocitu, jaký ve mně celé dílo zanechalo. A o tom by to celé mělo být.

Videno 25.4.2024 Na Palmovce, 2 rada, 160 min vcetne prestavky. 100 repriza.
Neskutecna T. Dockalova.

Inscenace mě zaujala ani ne tak hereckými výkony( i když ty byly také velmi dobré), jako spíš tématem. Co si všechno bulvár dovolí napsat a co jsou celebrity ochotny obětovat proto, aby byly ještě víc vidět. Jak se dá z bezejmenných tváří udělat hvězda titulních stránek a kdo z toho bude mít nakonec nejvíc peněz. Určitě zajímavý a chytrý námět.

Vynikající představení, jehož jediným minusem - ale ten jde asi zčásti na můj vrub - bylo, že jsem si na základě svého povědomí o tématu, četby recenzí a anotace předem vytvořil určitou představu, o čem to bude a jak to bude probíhat. A opravdu to tak víceméně bylo. Tedy žádné překvapení, nečekanosti a nevšednosti. Tím se však nic nemění na tom, že to je brilantně napsané, výborně vymyšlené a obdivuhodně zahrané, takže vřele doporučuji. Především ovšem těm divákům, kteří se o téma justice vs. znásilnění (a o nové, objektivnější a férovější pohledy na problematiku znásilnění) zatím tolik nezajímali.

Prostor Studia Švandova divadla není krokem vedle ani dnes. Určitě doporučuji.

hodně neobvyklé, nebýt dramaturgického úvodu, asi bychom v tom měli mnohem větší guláš.

úsměvná komedie začíná jako prezentace, ale mění se v přehrávání scének odkoukaných ze života, kde se asi kdekdo pozná. bavily mě interakce s publikem a všechny ty chlapské sportovní narážky, plus těch dvacet různých postav, které Roman Vojtek zahrál vedle své hlavní. zpívání už pak ale bylo malinko navíc. ale pobavili jsme se, a to je hlavní.

V. Franců i P. Šmíd jsou herečtí chameleoni a oba potí krev, přesto jsem se bohužel na poetiku inscenace nějak nedokázal naladit a nechalo mě to celkově dosti chladným. Ani "přestávková" etuda mi nepřišla nijak zvlášť zajímavá.