Odvolání

Úžasné napojení herců

Moc hezká hra, ve které se vyvažují chvíle k zamyšlení s humorem. Mnoho částí pohladilo na duši, i když je pro mě víra celkem cizím tématem. Jednoduchá scéna dává vyniknout skvělým výkonům, které Miroslav Táborský s Filipem Cílem předvedli. U pana Táborského navíc oceňuji, že ještě patří k té generaci herců, kteří perfektně artikulují a je jim rozumět až do poslední řady sálu. Zároveň na mě zapůsobilo, že výkony obou pánů byly jaksi "opravdové" - žádná přetvářka, přehrávání. Líbilo se, moc.

Dialog, v němž se hraje o to, nakolik být upřímný sám k sobě a nakolik se chovat a mluvit tak, abych se zavděčil svému okolí. Dialog, v němž se zbabělost střetává s vlastním odhodláním odehrávající se na komorním prostoru s minimem rekvizit, ale s o to více naléhavějším vyzněním. Text divákovi klade otázky a nutí k zamyšlení, jak těžké někdy může být chovat se tak, abych si sám sebe vážil. M. Táborský a F. Cíl jsou po těch letech již absolutně sehraní a na výsledku je to znát. Nečekal jsem to, ale inscenace mě dokázala vtáhnout a já jen fascinovaně sledoval, co se přede mnou odehrává. Opravdu silný zážitek. /16.10.2025 v Č. Budějovicích/

Proč vlastně vy, kteří tu dnes jste, chodíte do kostela? Děti říkají, že chodí s rodiči a rodiče zase chodí kvůli svým dětem. A není vlastně celá církev zbytečná?

Miroslav Táborský je dokonalý, pro Filipa mám slabost už od dětství.

Inscenace Odvolání v Divadle v Řeznické je dialogem, který zasahuje daleko za hranice jeviště. Táborský přesně vystihuje proměnu člověka, jenž z pevného dogmatu sklouzává do pochyb a odhaluje svou ztracenou odvahu. Proti němu stojí Filip Cíl jako mladý jáhen ? průbojný, ohnivý, neústupný, odmítající kompromisy i diplomatické fráze.

Výsledkem je hra, která nabízí nejen moudré repliky, ale i prostor k přemýšlení o vlastní pravdě.

Pan Táborský je výjimečný!

Inteligentní hra, humor i místa, kdy vše pozorujete se zatajeným dechem. Bavil mě kontrast charakterů obou postav a jejich vzájemné ovlivnění, které vyplyne zejména na konci hry. Výborné herecké výkony, smekám. A navíc si z divadla odnesete i hlavu plnou myšlenek. 85 %.

Čekala jsem něco jako Jméno růže a dostalo se mi silného příběhu, ale v opačném gardu. Výborné představení, s přesvědčivými hereckými výkony obou protagonistů, jemným humorem a chytrými dialogy. Plně se shoduji s hodnocením redakce.

85 %. 23.11.2023, v Reznicke, 1 rada, 90 min.
Silne komorni predstaveni. Konferencni stolek, dve zidle, sada lahvi cerveneho vina se sklenickami, kazatelsky pultik a klicky od mercedesu. Krasne a presvedcive zobrazeni charakteru dvou duchovnich. Mlady student katolickeho seminare s pohnutou minulosti Mark (F. Cil) je impulzivni, zasadovy a odmitajici lzi. Pragmaticky otec Farley (M. Taborsky) miluje predevsim cervene vino a verici sve farnosti.
Je pripraven to obetovat a postavit se Monsignoru Barkovi za seminaristu a jeho i sve drivejsi idealy ? Tleskam oboum, dekuji a doporucuji

Myslim ze mam zlomenou ruku. Dekuji za uprimnost, sbohem.

Vyborne hercke vykony obou predstavitelu. Male divadlo/scena mi poskytlo intezivni zazitek z predstavevi (byt uprostred deni). Sel jsem i v ocekavani stretu mezi mladim a zkusenosti. A zjitil jsem, ze uz patrim ke ?zkusenym?. Chybelo mi ale nejake hlubsi poznani/pouceni, proto jenom 70.

Komorní příběh z kazatelny - nelekejte se tématu, pořád je to o lidech a vztazích. Velmi věrohodně vykreslené postavy, přesvědčivý výkon obou představitelů. /na základě představení 12.9.2023/

Bomba! Dokonalý divadelní zážitek, výborná hra, výborné výkony obou herců. Dlouho jsem nic tak skvělého neviděl. (V Řeznické, 5. 6. 2023)

Pěkná hra, kterou zdobí herecké výkony pánů Táborského a Cíla. V Řeznické nejsem nikdy nespokojena.

Je až neuvěřitelné, jak hra z odtažitého prostředí katolického kléru, dokáže klást divákovi nelehké otázky důležité i pro jeho život. A to vše ve vyváženém řetězu skvělých dialogů od třaskavě humorných po lidsky jímavé. Oba herci byli ve svých rolích naprostou většinu doby přesvědčiví. Podařilo se jim vytvořit živoucí postavy, se kterými bylo lehké souznít a mít pochopení pro jejich, často antagonistické, postoje a chování.

Vtipné, uvěřitelné reakce a charaktery, dobře zahrané, téma mě oslovilo.

Skvělá konverzačka! Výborné herecké výkony obou protagonistů!

Už je to dávno, co jsem inscenaci zhlédla - možná 5 let? Podle zdejších hodnocení se jedná o velmi silnou hru, já si ji po té době ale pamatuji jen málo. Vybavuji si ale s jistotou, že jsem musela s návštěvou váhat, neboť F. Cíl nepatří k mým oblíbencům, nicméně v představení mě bavil a zaujal. Bála jsem se náboženské tématiky, ale ta byla vlastně jen okrajová, o to nešlo. A překvapily mě vtipné momenty, nečekala jsem je tam (nebo ne tolik).

Je popularita to hlavní? Záleží na tom, co si o nás myslí ostatní? Aneb půldruhé hodiny trvající dynamický slovní zápas mezi rtuťovitým "učedníkem" F. Cíla a usedlým "mazákem" M. Táborského. Oba nejednoznační, oba ve finále chápete.
(Telegraficky: Táborský i Cíl skvělí, zručná režie prvně jmenovaného, prostředí DvŘ jako dělané pro takovéto komorní drama.)

Skvělá souhra dvou hereckých kolegů.

Herecky skvělé představení, to je pravda, ale myslím, že by se hře hodila nějaká modernizace, něco, co by přidalo na ?magnetizaci?. Vím, že to jde i u komorních dramat.

Co všechno uděláte, abyste si udrželi lásku? Popřete sebe? Popřete svou pravdu? Budete se bít za to kým jste? Nebo popřete sebe, jen abyste si jeho náklonnost udrželi?
Nakonec budete říkat, to co si myslíte, že chtějí slyšet! Než to co si myslíte. Přijmete názory a budete se snažit odstranit každého, kdo ho nesdílí. Kdo ho nějak narušuje.
Připomíná mi to citát: Když najdeme přítele, uděláme si o něm určitý obraz. Čím víc ho poznáváme, snažíme se ho změnit. Obraz? Ne, člověka!
Jednoduše úžasný výkon pana Táborského!! A neméně skvělý výkon Filipa Cíle, stojí za návštěvu! Všem doporučuji!!

Nezapomenutelné představení!

Stále platná úvaha o osobní odvaze, cti a morálce. Skvělé představení!

Jakou hodnotu má pravda? Brilantní Miroslav Táborský a velmi dobrý Filip Cíl to člověku rádi připomenou. Přestože hra se skládá především z dialogů a obávaného jevištního postávání, posedávání či popocházení :), bavila nás stejně jako drama se spoustou herců na velké scéně. Nekašlali jsme :).
"Jak lidi poznáváme, postupem času se naučíme říkat bezpečné fráze, které chtějí slyšet a dávat věci, které chtějí dostávat, protože chceme být milováni. To ale není láska." - Přibližně tato slova mi zní v hlavě ještě pár dní po představení. Člověk má najednou bláznivou chuť začít mluvit pravdu...

Soustředěný výkon obou protagonistů udrží napětí a pozornost, hra nemá hluchá místa. (Pouze nezajímavé hudební předěly s hrou příliš nesouzněly.)

Pro mě zejména příjemné překvapení v podobě F. Cíle.
Nicméně jsem v Řeznické viděla i lepší hry :-)

Skvělé výkony obou herců.

Opět skvělý kus v Divadle v Řeznické! Panu Táborskému držím palce do další práce.

Radost z divadla. Síla slov.

Tak toto je Divadlo s pravými Herci. Nezbýva než poděkovat - děkuji.

Mám moc ráda divadla o něčem a tohle takové bylo. Navíc velmi srozumitelně podané. Na pana Táborského jsme se těšili a byl skvělý, Filip Cíl nás mile překvapil. Bylo to moc hezké. Snad někoho neodradí, že je hra zasazena do prostředí církve. Tohle se může vztahovat na jakékoliv instituce velké, malé či malinkaté.

Zajímavá hra, která není pro každého. Táborský hraje jako o život, Cíl působí dost nevýrazně. Rozhodně ale stojí za vidění.

85%

Spokojenost!

Skvěle napsaná a provedená hra pro 2 herce. Famózní herecké výkony Miroslava Táborského i Filipa Cíle - naprosto uvěřitelné a civilní podání otce Farleyho i seminaristy Marka Dalsona, byť v amerických reáliích katolicismu. Jedna z nejlepších her, kterou jsem letos na pražských divadelních prknech viděl. Velmi silný divadelní zážitek, za který děkuji.

Hra je založená především na dialogu dvou herců. Na malé jeviště Divadla v Řeznické se výborně hodí. Církevní tématika sama o sobě asi příliš neosloví. Pod její slupkou se však skrývá mnohem zajímavější téma osobní víry a ideálů a do jaké míry si za nimi má každý z nás stát. Miroslav Táborský předvedl nejen výborný herecký výkon, ale i dobrou režijní práci. Scéna je minimalistická, k dotvoření obrazu kostela pomáhá samotný prostor divadla se svými klenbami a barevnými okny. Příjemně překvapil i Filip Cíl.

64,99% - Příjemné představení, ale čekal bych, že budu do děje více vtažen. Možná, že je chyba na mé straně a čekal jsem až příliš... popř. něco trochu jiného.
Nicméně herectví M. Táborského si mi líbí. A to jsem si užil.

Úžasné napojení herců

Moc hezká hra, ve které se vyvažují chvíle k zamyšlení s humorem. Mnoho částí pohladilo na duši, i když je pro mě víra celkem cizím tématem. Jednoduchá scéna dává vyniknout skvělým výkonům, které Miroslav Táborský s Filipem Cílem předvedli. U pana Táborského navíc oceňuji, že ještě patří k té generaci herců, kteří perfektně artikulují a je jim rozumět až do poslední řady sálu. Zároveň na mě zapůsobilo, že výkony obou pánů byly jaksi "opravdové" - žádná přetvářka, přehrávání. Líbilo se, moc.

Dialog, v němž se hraje o to, nakolik být upřímný sám k sobě a nakolik se chovat a mluvit tak, abych se zavděčil svému okolí. Dialog, v němž se zbabělost střetává s vlastním odhodláním odehrávající se na komorním prostoru s minimem rekvizit, ale s o to více naléhavějším vyzněním. Text divákovi klade otázky a nutí k zamyšlení, jak těžké někdy může být chovat se tak, abych si sám sebe vážil. M. Táborský a F. Cíl jsou po těch letech již absolutně sehraní a na výsledku je to znát. Nečekal jsem to, ale inscenace mě dokázala vtáhnout a já jen fascinovaně sledoval, co se přede mnou odehrává. Opravdu silný zážitek. /16.10.2025 v Č. Budějovicích/

Proč vlastně vy, kteří tu dnes jste, chodíte do kostela? Děti říkají, že chodí s rodiči a rodiče zase chodí kvůli svým dětem. A není vlastně celá církev zbytečná?

Miroslav Táborský je dokonalý, pro Filipa mám slabost už od dětství.

Inscenace Odvolání v Divadle v Řeznické je dialogem, který zasahuje daleko za hranice jeviště. Táborský přesně vystihuje proměnu člověka, jenž z pevného dogmatu sklouzává do pochyb a odhaluje svou ztracenou odvahu. Proti němu stojí Filip Cíl jako mladý jáhen ? průbojný, ohnivý, neústupný, odmítající kompromisy i diplomatické fráze.

Výsledkem je hra, která nabízí nejen moudré repliky, ale i prostor k přemýšlení o vlastní pravdě.

Pan Táborský je výjimečný!

Inteligentní hra, humor i místa, kdy vše pozorujete se zatajeným dechem. Bavil mě kontrast charakterů obou postav a jejich vzájemné ovlivnění, které vyplyne zejména na konci hry. Výborné herecké výkony, smekám. A navíc si z divadla odnesete i hlavu plnou myšlenek. 85 %.

Čekala jsem něco jako Jméno růže a dostalo se mi silného příběhu, ale v opačném gardu. Výborné představení, s přesvědčivými hereckými výkony obou protagonistů, jemným humorem a chytrými dialogy. Plně se shoduji s hodnocením redakce.

85 %. 23.11.2023, v Reznicke, 1 rada, 90 min.
Silne komorni predstaveni. Konferencni stolek, dve zidle, sada lahvi cerveneho vina se sklenickami, kazatelsky pultik a klicky od mercedesu. Krasne a presvedcive zobrazeni charakteru dvou duchovnich. Mlady student katolickeho seminare s pohnutou minulosti Mark (F. Cil) je impulzivni, zasadovy a odmitajici lzi. Pragmaticky otec Farley (M. Taborsky) miluje predevsim cervene vino a verici sve farnosti.
Je pripraven to obetovat a postavit se Monsignoru Barkovi za seminaristu a jeho i sve drivejsi idealy ? Tleskam oboum, dekuji a doporucuji

Myslim ze mam zlomenou ruku. Dekuji za uprimnost, sbohem.

Vyborne hercke vykony obou predstavitelu. Male divadlo/scena mi poskytlo intezivni zazitek z predstavevi (byt uprostred deni). Sel jsem i v ocekavani stretu mezi mladim a zkusenosti. A zjitil jsem, ze uz patrim ke ?zkusenym?. Chybelo mi ale nejake hlubsi poznani/pouceni, proto jenom 70.

Komorní příběh z kazatelny - nelekejte se tématu, pořád je to o lidech a vztazích. Velmi věrohodně vykreslené postavy, přesvědčivý výkon obou představitelů. /na základě představení 12.9.2023/

Bomba! Dokonalý divadelní zážitek, výborná hra, výborné výkony obou herců. Dlouho jsem nic tak skvělého neviděl. (V Řeznické, 5. 6. 2023)

Pěkná hra, kterou zdobí herecké výkony pánů Táborského a Cíla. V Řeznické nejsem nikdy nespokojena.

Je až neuvěřitelné, jak hra z odtažitého prostředí katolického kléru, dokáže klást divákovi nelehké otázky důležité i pro jeho život. A to vše ve vyváženém řetězu skvělých dialogů od třaskavě humorných po lidsky jímavé. Oba herci byli ve svých rolích naprostou většinu doby přesvědčiví. Podařilo se jim vytvořit živoucí postavy, se kterými bylo lehké souznít a mít pochopení pro jejich, často antagonistické, postoje a chování.

Vtipné, uvěřitelné reakce a charaktery, dobře zahrané, téma mě oslovilo.

Skvělá konverzačka! Výborné herecké výkony obou protagonistů!

Už je to dávno, co jsem inscenaci zhlédla - možná 5 let? Podle zdejších hodnocení se jedná o velmi silnou hru, já si ji po té době ale pamatuji jen málo. Vybavuji si ale s jistotou, že jsem musela s návštěvou váhat, neboť F. Cíl nepatří k mým oblíbencům, nicméně v představení mě bavil a zaujal. Bála jsem se náboženské tématiky, ale ta byla vlastně jen okrajová, o to nešlo. A překvapily mě vtipné momenty, nečekala jsem je tam (nebo ne tolik).

Je popularita to hlavní? Záleží na tom, co si o nás myslí ostatní? Aneb půldruhé hodiny trvající dynamický slovní zápas mezi rtuťovitým "učedníkem" F. Cíla a usedlým "mazákem" M. Táborského. Oba nejednoznační, oba ve finále chápete.
(Telegraficky: Táborský i Cíl skvělí, zručná režie prvně jmenovaného, prostředí DvŘ jako dělané pro takovéto komorní drama.)

Skvělá souhra dvou hereckých kolegů.

Herecky skvělé představení, to je pravda, ale myslím, že by se hře hodila nějaká modernizace, něco, co by přidalo na ?magnetizaci?. Vím, že to jde i u komorních dramat.

Co všechno uděláte, abyste si udrželi lásku? Popřete sebe? Popřete svou pravdu? Budete se bít za to kým jste? Nebo popřete sebe, jen abyste si jeho náklonnost udrželi?
Nakonec budete říkat, to co si myslíte, že chtějí slyšet! Než to co si myslíte. Přijmete názory a budete se snažit odstranit každého, kdo ho nesdílí. Kdo ho nějak narušuje.
Připomíná mi to citát: Když najdeme přítele, uděláme si o něm určitý obraz. Čím víc ho poznáváme, snažíme se ho změnit. Obraz? Ne, člověka!
Jednoduše úžasný výkon pana Táborského!! A neméně skvělý výkon Filipa Cíle, stojí za návštěvu! Všem doporučuji!!

Nezapomenutelné představení!

Stále platná úvaha o osobní odvaze, cti a morálce. Skvělé představení!

Jakou hodnotu má pravda? Brilantní Miroslav Táborský a velmi dobrý Filip Cíl to člověku rádi připomenou. Přestože hra se skládá především z dialogů a obávaného jevištního postávání, posedávání či popocházení :), bavila nás stejně jako drama se spoustou herců na velké scéně. Nekašlali jsme :).
"Jak lidi poznáváme, postupem času se naučíme říkat bezpečné fráze, které chtějí slyšet a dávat věci, které chtějí dostávat, protože chceme být milováni. To ale není láska." - Přibližně tato slova mi zní v hlavě ještě pár dní po představení. Člověk má najednou bláznivou chuť začít mluvit pravdu...

Soustředěný výkon obou protagonistů udrží napětí a pozornost, hra nemá hluchá místa. (Pouze nezajímavé hudební předěly s hrou příliš nesouzněly.)

Pro mě zejména příjemné překvapení v podobě F. Cíle.
Nicméně jsem v Řeznické viděla i lepší hry :-)

Skvělé výkony obou herců.

Opět skvělý kus v Divadle v Řeznické! Panu Táborskému držím palce do další práce.

Radost z divadla. Síla slov.

Tak toto je Divadlo s pravými Herci. Nezbýva než poděkovat - děkuji.

Mám moc ráda divadla o něčem a tohle takové bylo. Navíc velmi srozumitelně podané. Na pana Táborského jsme se těšili a byl skvělý, Filip Cíl nás mile překvapil. Bylo to moc hezké. Snad někoho neodradí, že je hra zasazena do prostředí církve. Tohle se může vztahovat na jakékoliv instituce velké, malé či malinkaté.

Zajímavá hra, která není pro každého. Táborský hraje jako o život, Cíl působí dost nevýrazně. Rozhodně ale stojí za vidění.

85%

Spokojenost!

Skvěle napsaná a provedená hra pro 2 herce. Famózní herecké výkony Miroslava Táborského i Filipa Cíle - naprosto uvěřitelné a civilní podání otce Farleyho i seminaristy Marka Dalsona, byť v amerických reáliích katolicismu. Jedna z nejlepších her, kterou jsem letos na pražských divadelních prknech viděl. Velmi silný divadelní zážitek, za který děkuji.

Hra je založená především na dialogu dvou herců. Na malé jeviště Divadla v Řeznické se výborně hodí. Církevní tématika sama o sobě asi příliš neosloví. Pod její slupkou se však skrývá mnohem zajímavější téma osobní víry a ideálů a do jaké míry si za nimi má každý z nás stát. Miroslav Táborský předvedl nejen výborný herecký výkon, ale i dobrou režijní práci. Scéna je minimalistická, k dotvoření obrazu kostela pomáhá samotný prostor divadla se svými klenbami a barevnými okny. Příjemně překvapil i Filip Cíl.

64,99% - Příjemné představení, ale čekal bych, že budu do děje více vtažen. Možná, že je chyba na mé straně a čekal jsem až příliš... popř. něco trochu jiného.
Nicméně herectví M. Táborského si mi líbí. A to jsem si užil.

Soustředěný výkon obou protagonistů udrží napětí a pozornost, hra nemá hluchá místa. (Pouze nezajímavé hudební předěly s hrou příliš nesouzněly.)

Skvělá souhra dvou hereckých kolegů.

Radost z divadla. Síla slov.

Moc hezká hra, ve které se vyvažují chvíle k zamyšlení s humorem. Mnoho částí pohladilo na duši, i když je pro mě víra celkem cizím tématem. Jednoduchá scéna dává vyniknout skvělým výkonům, které Miroslav Táborský s Filipem Cílem předvedli. U pana Táborského navíc oceňuji, že ještě patří k té generaci herců, kteří perfektně artikulují a je jim rozumět až do poslední řady sálu. Zároveň na mě zapůsobilo, že výkony obou pánů byly jaksi "opravdové" - žádná přetvářka, přehrávání. Líbilo se, moc.

Dialog, v němž se hraje o to, nakolik být upřímný sám k sobě a nakolik se chovat a mluvit tak, abych se zavděčil svému okolí. Dialog, v němž se zbabělost střetává s vlastním odhodláním odehrávající se na komorním prostoru s minimem rekvizit, ale s o to více naléhavějším vyzněním. Text divákovi klade otázky a nutí k zamyšlení, jak těžké někdy může být chovat se tak, abych si sám sebe vážil. M. Táborský a F. Cíl jsou po těch letech již absolutně sehraní a na výsledku je to znát. Nečekal jsem to, ale inscenace mě dokázala vtáhnout a já jen fascinovaně sledoval, co se přede mnou odehrává. Opravdu silný zážitek. /16.10.2025 v Č. Budějovicích/

Je popularita to hlavní? Záleží na tom, co si o nás myslí ostatní? Aneb půldruhé hodiny trvající dynamický slovní zápas mezi rtuťovitým "učedníkem" F. Cíla a usedlým "mazákem" M. Táborského. Oba nejednoznační, oba ve finále chápete.
(Telegraficky: Táborský i Cíl skvělí, zručná režie prvně jmenovaného, prostředí DvŘ jako dělané pro takovéto komorní drama.)

85 %. 23.11.2023, v Reznicke, 1 rada, 90 min.
Silne komorni predstaveni. Konferencni stolek, dve zidle, sada lahvi cerveneho vina se sklenickami, kazatelsky pultik a klicky od mercedesu. Krasne a presvedcive zobrazeni charakteru dvou duchovnich. Mlady student katolickeho seminare s pohnutou minulosti Mark (F. Cil) je impulzivni, zasadovy a odmitajici lzi. Pragmaticky otec Farley (M. Taborsky) miluje predevsim cervene vino a verici sve farnosti.
Je pripraven to obetovat a postavit se Monsignoru Barkovi za seminaristu a jeho i sve drivejsi idealy ? Tleskam oboum, dekuji a doporucuji

Myslim ze mam zlomenou ruku. Dekuji za uprimnost, sbohem.

64,99% - Příjemné představení, ale čekal bych, že budu do děje více vtažen. Možná, že je chyba na mé straně a čekal jsem až příliš... popř. něco trochu jiného.
Nicméně herectví M. Táborského si mi líbí. A to jsem si užil.

Už je to dávno, co jsem inscenaci zhlédla - možná 5 let? Podle zdejších hodnocení se jedná o velmi silnou hru, já si ji po té době ale pamatuji jen málo. Vybavuji si ale s jistotou, že jsem musela s návštěvou váhat, neboť F. Cíl nepatří k mým oblíbencům, nicméně v představení mě bavil a zaujal. Bála jsem se náboženské tématiky, ale ta byla vlastně jen okrajová, o to nešlo. A překvapily mě vtipné momenty, nečekala jsem je tam (nebo ne tolik).

Hra je založená především na dialogu dvou herců. Na malé jeviště Divadla v Řeznické se výborně hodí. Církevní tématika sama o sobě asi příliš neosloví. Pod její slupkou se však skrývá mnohem zajímavější téma osobní víry a ideálů a do jaké míry si za nimi má každý z nás stát. Miroslav Táborský předvedl nejen výborný herecký výkon, ale i dobrou režijní práci. Scéna je minimalistická, k dotvoření obrazu kostela pomáhá samotný prostor divadla se svými klenbami a barevnými okny. Příjemně překvapil i Filip Cíl.

Co všechno uděláte, abyste si udrželi lásku? Popřete sebe? Popřete svou pravdu? Budete se bít za to kým jste? Nebo popřete sebe, jen abyste si jeho náklonnost udrželi?
Nakonec budete říkat, to co si myslíte, že chtějí slyšet! Než to co si myslíte. Přijmete názory a budete se snažit odstranit každého, kdo ho nesdílí. Kdo ho nějak narušuje.
Připomíná mi to citát: Když najdeme přítele, uděláme si o něm určitý obraz. Čím víc ho poznáváme, snažíme se ho změnit. Obraz? Ne, člověka!
Jednoduše úžasný výkon pana Táborského!! A neméně skvělý výkon Filipa Cíle, stojí za návštěvu! Všem doporučuji!!

Nezapomenutelné představení!

85%

Úžasné napojení herců

Pro mě zejména příjemné překvapení v podobě F. Cíle.
Nicméně jsem v Řeznické viděla i lepší hry :-)

Skvělé výkony obou herců.

Tak toto je Divadlo s pravými Herci. Nezbýva než poděkovat - děkuji.

Vtipné, uvěřitelné reakce a charaktery, dobře zahrané, téma mě oslovilo.

Skvěle napsaná a provedená hra pro 2 herce. Famózní herecké výkony Miroslava Táborského i Filipa Cíle - naprosto uvěřitelné a civilní podání otce Farleyho i seminaristy Marka Dalsona, byť v amerických reáliích katolicismu. Jedna z nejlepších her, kterou jsem letos na pražských divadelních prknech viděl. Velmi silný divadelní zážitek, za který děkuji.

Je až neuvěřitelné, jak hra z odtažitého prostředí katolického kléru, dokáže klást divákovi nelehké otázky důležité i pro jeho život. A to vše ve vyváženém řetězu skvělých dialogů od třaskavě humorných po lidsky jímavé. Oba herci byli ve svých rolích naprostou většinu doby přesvědčiví. Podařilo se jim vytvořit živoucí postavy, se kterými bylo lehké souznít a mít pochopení pro jejich, často antagonistické, postoje a chování.

Herecky skvělé představení, to je pravda, ale myslím, že by se hře hodila nějaká modernizace, něco, co by přidalo na ?magnetizaci?. Vím, že to jde i u komorních dramat.

Zajímavá hra, která není pro každého. Táborský hraje jako o život, Cíl působí dost nevýrazně. Rozhodně ale stojí za vidění.

Komorní příběh z kazatelny - nelekejte se tématu, pořád je to o lidech a vztazích. Velmi věrohodně vykreslené postavy, přesvědčivý výkon obou představitelů. /na základě představení 12.9.2023/

Pěkná hra, kterou zdobí herecké výkony pánů Táborského a Cíla. V Řeznické nejsem nikdy nespokojena.

Jakou hodnotu má pravda? Brilantní Miroslav Táborský a velmi dobrý Filip Cíl to člověku rádi připomenou. Přestože hra se skládá především z dialogů a obávaného jevištního postávání, posedávání či popocházení :), bavila nás stejně jako drama se spoustou herců na velké scéně. Nekašlali jsme :).
"Jak lidi poznáváme, postupem času se naučíme říkat bezpečné fráze, které chtějí slyšet a dávat věci, které chtějí dostávat, protože chceme být milováni. To ale není láska." - Přibližně tato slova mi zní v hlavě ještě pár dní po představení. Člověk má najednou bláznivou chuť začít mluvit pravdu...

Čekala jsem něco jako Jméno růže a dostalo se mi silného příběhu, ale v opačném gardu. Výborné představení, s přesvědčivými hereckými výkony obou protagonistů, jemným humorem a chytrými dialogy. Plně se shoduji s hodnocením redakce.

Opět skvělý kus v Divadle v Řeznické! Panu Táborskému držím palce do další práce.

Mám moc ráda divadla o něčem a tohle takové bylo. Navíc velmi srozumitelně podané. Na pana Táborského jsme se těšili a byl skvělý, Filip Cíl nás mile překvapil. Bylo to moc hezké. Snad někoho neodradí, že je hra zasazena do prostředí církve. Tohle se může vztahovat na jakékoliv instituce velké, malé či malinkaté.

Skvělá konverzačka! Výborné herecké výkony obou protagonistů!

Spokojenost!

Inscenace Odvolání v Divadle v Řeznické je dialogem, který zasahuje daleko za hranice jeviště. Táborský přesně vystihuje proměnu člověka, jenž z pevného dogmatu sklouzává do pochyb a odhaluje svou ztracenou odvahu. Proti němu stojí Filip Cíl jako mladý jáhen ? průbojný, ohnivý, neústupný, odmítající kompromisy i diplomatické fráze.

Výsledkem je hra, která nabízí nejen moudré repliky, ale i prostor k přemýšlení o vlastní pravdě.

Proč vlastně vy, kteří tu dnes jste, chodíte do kostela? Děti říkají, že chodí s rodiči a rodiče zase chodí kvůli svým dětem. A není vlastně celá církev zbytečná?

Miroslav Táborský je dokonalý, pro Filipa mám slabost už od dětství.

Inteligentní hra, humor i místa, kdy vše pozorujete se zatajeným dechem. Bavil mě kontrast charakterů obou postav a jejich vzájemné ovlivnění, které vyplyne zejména na konci hry. Výborné herecké výkony, smekám. A navíc si z divadla odnesete i hlavu plnou myšlenek. 85 %.

Bomba! Dokonalý divadelní zážitek, výborná hra, výborné výkony obou herců. Dlouho jsem nic tak skvělého neviděl. (V Řeznické, 5. 6. 2023)

Stále platná úvaha o osobní odvaze, cti a morálce. Skvělé představení!

Pan Táborský je výjimečný!

Vyborne hercke vykony obou predstavitelu. Male divadlo/scena mi poskytlo intezivni zazitek z predstavevi (byt uprostred deni). Sel jsem i v ocekavani stretu mezi mladim a zkusenosti. A zjitil jsem, ze uz patrim ke ?zkusenym?. Chybelo mi ale nejake hlubsi poznani/pouceni, proto jenom 70.