J.anek

 Zneužitá dívka se mění v ženu. A rozhodne se promluvit před námi diváky - před svými soudci. Střevíce sebevědomí zatím trpělivě čekají na kruhové ploše světa, kterou odráží měsíc - němý svědek všeho, zrcadlo našeho bytí.Opera? Výrazový tanec? Monodrama?To všechno a mnohem víc. Jak ve zkratce vypovědět hrůzu a bolest, aby to nebylo banální. Aby to nebylo hloupé. Aby to n...

Vážně vždycky říkáme jen to, co si doopravdy myslíme? Neopakujeme občas názory, které jsme slyšeli jinde? Neříkáme některé věty jen proto, abychom někoho pobavili? Abychom mu byli blíž? Aby nebylo ticho? Mám pocit, že Feminista není vůbec o feminismu ani o sexuálním zneužívání. Výchozí situace Šindelkova textu je reálně opravdu slabá. Tak směšný incident by na žádné škole...

Nejslavnější barokní román ožívá ve Vile Štvanice na nebezpečně prudké šikmě ve tvaru kruhu, která symbolizuje svět. Všechnu jeho krutost, záludnost i krásu.Skvěle vyluhovanou trestí z románu Hanse Jakoba Christoffela von Grimmelshausen nás provázejí Vojtěch Franců jako Simplicius a Petr Šmíd jako mnozí lidé, které Simplicius na své pouti potkává. Support jim poskytují Kamila Mottl...

Skvělý záměr spojit Zeyerův text a Sukovu hudbu v jeden celek v sobě skrývá past patosu, sošnosti a rituálu (a nádherné kostýmy Lindy Boráros obřadnost celku ještě posilují). Tím spíš, že nejde o pouhý hudební podkres, živá hudba zaznívá ve své plnosti, kráse a vznešenosti. Štěpán Pácl si tohle nebezpečí dobře uvědomuje a bojuje s ním humorem - to se daří zejména báječn...

Jakub Čermák vytvořil působivou jevištní báseň o smrti, strachu z ní, o bolesti, nemoci a bezmoci. Začíná scénou jako z Bergmanova filmu, ale postupně se noříme jednotlivými vrstvami hloub. Zhoubná nemoc visí nad nemocnou a nad celou její rodinou jako Damoklův meč a všichni si ne/přejí, aby už byl tomu trápení konec. A když nastane a všechny zaskočí, řeší se drsně dědictví a poh...

Pod dvěma taktovkami se odehrává plzeňský Fun Home - Pavel Režný diriguje muzikálový orchestr (a činí tak s noblesou a plným zaujetím), Eva Staškovičová pak od kreslířského stolku diriguje dění na jevišti. Vypravuje o svém dětství a dospívání z pozice dospělé kreslířky komiksů. Třemi časovými rovinami, které se střídají a proplétají, nás Lumír Olšovský a Pavel Bár prov...

Cestou do divadla jsem si říkal, že když se do Édouarda Louise pustí pánové Loužný, Košťák a Vítek, nemůže to dopadnout špatně. A taky že nedopadlo. Dramatizace plně respektuje poetiku knižní předlohy, má její noblesu, vtip i drsnost. Jako obvaz si vás pomalu a pevně omotá a nepustí. Vtáhne vás do houstnoucí atmosféry vzpomínek na okamžiky hrůzy. Do vyprávění, kterému se rozum...

Sběr léčivých bylin, noční můra mých školních let. Ale tady jde o vášeň - a vášnivá Magdaléna Borová rozhodně je. Text Anny Bolavé (Bohumily Adamové) je poetický, básnický. Rytmický. Naléhavý. Strhující. Nádherně jej pro Odeon načetla Anita Krausová. Magdaléna Borová s Terezou Marečkovou původních 8 hodin textu pečlivě otrhaly a opatrně usušily. A přidaly lidové písničky...

Nový překlad, když Suchařípův vůbec nezestárl? Proč ne, ale důvod hledám marně. Na obnažené scéně teče na velkém plátně pomalu, ale neúprosně řeka, dům se proměnil v zemljanku, zpod úrovně podlahy, která symbolizuje kulečníkový stůl, se derou postavy z minulosti. Nápad s kulečníkem se mi zdá zajímavý - i život má svá pravidla a zákonitosti. Když se pravidla změní, nem...

Rád bych napsal recenzi, ale jsem ve střetu zájmů. A na to jsme v české kotlině tuze citliví... Tak alespoň hrst postřehů. Především byla radost pozorovat z uctivé vzdálenosti vznik téhle mimořádné inscenace. Pozorovat, kterak Marek Němec, Jiří Janků a Agnieszka Pátá-Oldak pracují. Jsou neuvěřitelní. Marek – gejzír nápadů a energie – dokáže pracovat s radostí a humorem, i kdy...

Mám dojem, že víc než čímkoli jiným je nová inscenace plzeňské činohry další zkouškou zdejšího publika. Před třemi lety neobstálo, když štítivě nepřijalo Büchnerova Vojcka v invenční inscenaci režijní dvojice SKUTR, teď stojí před novým dilematem. Šéfka činohry Natália Deáková se rozhodla uvést Modrovouse belgického expresionisty Michela de Ghelderode, který se vymyká tradi...

Divadelní hru Jenom konec světa napsal Jean-Luc Lagarce v Berlíně v roce 1990 - v době, kdy umíral na AIDS. Do Čech tedy přichází až po 28 letech a všechno už je trochu jinak. Na AIDS už se neumírá, s virem HIV lze žít desítky let. Téma homosexuality už dávno není v českém divadle šokující. Dramaturgyně Kateřina Slezáková a režisér Tomáš Loužný se proto rozhodli pro výraznou úp...

Plzeňská inscenace muzikálu Duch nabízí skvělé hudební nastudování a výborné výkony ústřední čtveřice – Evy Staškovičové, Pavla Režného, Josefa Hruškociho a Dashi (Venuši Dvořákovou jsem neviděl, což mě mrzí). Tím ale výčet pozitiv bohužel končí.Dramaturg Pavel Bár a režisér Lumír Olšovský se rozhodli pro překlad Adama Nováka. Je to překlad rutinní a místy opravdu miz...

Soubor muzikálu je v neuvěřitelné formě. A Dalibor Gondík v roli režiséra všechny bezpečně převedl přes úskalí, kterých tenhle muzikál nemá zrovna málo. Kolik tam mohlo být trapnosti a upatlanosti! Ale nic takového se nekoná. Bylo to vtipné, dojemné, silné, hravé, ale nudné nebo trapné ani na okamžik.Scéna Daniela Dvořáka je mohutná, pevná, ocelářská taková, industriální. Orche...

Hlediště malé scény je k prasknutí nabité dětmi, většině z nich je kolem 6 či 7 let. Těší se na pohádku. A když začne, ztrácejí se v složitém ději, nudí se, zlobí. A já se jim nedivím. Novinka Divadla J. K. Tyla Tobiáš Lolness totiž pro tak malé děti není. Kniha, kterou napsal Timothée de Fombelle, je určena dětem od deseti let. A myslím, že s divadelní verzí by to mělo být st...

Čtvrtou premiérou souboru činohry DJKT se v sezóně 2017/18 stala jedna z „vídeňských lidových her" Ödöna von Horvátha. Ten projevil značnou odvahu, když svou hrou zaznamenal stav společnosti v Mnichově a potažmo v Německu na počátku třicátých let. Však také musel krátce na to Německo opustit a uprchnout přes Rakousko a Československo do Paříže. Plzeňští inscenátoři, v jejich...

Kam až moje paměť sahá, nikdy jsem nezkoušel psát recenzi na muzikál. Ale několikrát jsem zažil ten pocit, kdy člověk muzikálu prostě propadne – a je ztracený, lapený, už ho mají, není mu pomoci. Poprvé to byl muzikál Bídníci v Divadle na Vinohradech. Byla to snad první velká muzikálová produkce u nás. Hvězdné obsazení, a přece zpočátku poloprázdno – letní produkci lidé nev...

Ve svém vítězném tažení světem doputoval Ivan Alexandrovič Vyrypajev konečně i do Plzně. Tento dvaačtyřicetiletý ruský dramatik, dramaturg, herec, scénárista a producent má na svém kontě už skoro dvě desítky her, do češtiny je přeložena asi čtvrtina – zejména díky Tereze Krčálové, jejíž překlad Iluzí zní i v Plzni.Mladí inscenátoři Kristýna Kosová a Adam Svozil za sebou ne...

Za dvě sezóny její existence už jsme si zvykli, že Malá scéna Nového divadla nabízí mimořádně kvalitní inscenace – a novinka plzeňské činohry není v tomto ohledu výjimkou. Silné divadelní monology už diváci okusili ve hře Rolanda Schimmelpfenniga Push Up (Cesta vzhůru), kterou režírovala Zuzana Burianová. Kdo jim přišel na chuť, rozhodně nebude hrou Howie a Rookie Lee zklamán. Mare...

Do Plzně se po mnoha letech vrátily Tři sestry. V novém překladu Jaroslava Vostrého, který se pokusil úzkostlivě držet originálu a díky němuž přestávají být Veršinin a Tuzenbach jen mluvky. Vrátily se ve výrazném režijním pojetí Michala Vajdičky, který měl odvahu opustit inscenační tradici posledních let, a značně zestárly – o nějakých dvacet let, o celou generaci. Díky tomu v...

Don Juan je slavný bezbožník, sukničkář, požitkář, ale také člověk, který marně hledá hranice, bez kterých se nežije dobře. V roce 1665 se tahle kacířská hra dočkala 15 repríz a potom ji Ludvík XIV. zakázal. Znovu se na jeviště vrátila až v 19. století. Nic z toho, co tenkrát vadilo církvi, už dnes šokující není. Proč tedy hrát Dona Juana v roce 2016? Důvodů je překvapivě v...

Talentovaný pan Ripley se zrodil v roce 1955. Spisovatelka Patricia Highsmith vytvořila nový typ antihrdiny – nemorálního člověka, kterého si přesto oblíbíte – v knížce, ve filmu (ať už byl Tomem Alain Delon v roce 1960 nebo Matt Damon v roce 1999) a teď i v plzeňském divadle. Klavírní křídlo, psací stůl, šnečí terárium, bar, velkorysé molo a houpací síť, nad níž se jako Damokl...

Klaus Mann napsal svého fenomenálního Mefista jako dokument, jako zprávu o době, kterou prožíval. Většina románových postav má své konkrétní předobrazy. Ostatně herec Gustaf Gründgens, představitel Mefista, autora žaloval pro urážku na cti, a tak román napsaný roku 1936 mohl v Německu vyjít až o dvacet let později – a nikoliv na konci války, jak bylo plánováno. Poprvé byl vydán v Ni...

V sobotu 17. října 2015 mohli mít diváci Nového divadla pocit, že mezinárodní festival Divadlo v Plzni ještě neskončil. Tak mimořádná je inscenace Büchnerova Vojcka v režii Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského, tedy dua SKUTR. Text, který Georg Büchner už nestihl dokončit (zemřel v roce 1837 ve 23 letech), se poprvé ocitl na jevišti až v roce 1913, stalo se tak v Berlíně. Od té doby...