Guildenstern

Zručně vystavěný příběh, ale text mi přijde poněkud předvídatelný a nepříliš vrstevnatý, nemohu říci, že by mě přikoval (k dosti nepohodlnému dřevěnému) sedadlu. Pánové Stránský a Maléř jsou za ta léta opravdu sehraní, své projevy barví ostošest, akorát už to příliš nepřipomíná přirozený dialog dvou lidí, kteří se vidí poprvé v životě. Od M. Stránského trochu přepálená intenzita hlasitosti projevu, byl jsem upřímně rád, že sleduji ze zadních řad.

Otázka zní - proč!? S takto slaboučkým textem lze úspěch "Zlomatky" ve stejném složení těžko zopakovat.

Rozhodně nejsem cílová skupina tohoto představení a jsem si toho vědom, lístky jsem koupil k vánocům babičce a ta se bavila, splnilo to svůj účel. Že bude A. Rusevová výborná komediální herečka bylo vidět už tehdy v Disku, pořád mě její naturel baví. Naopak rejstřík Z. Adamovské mi nikdy nepřišel příliš široký a poloha, kterou jí předepisuje tato předloha, je spíše na jeho okraji... U I. Svobodové nevím, zda se dá o rejstříku vůbec mluvit. Každopádně jako nenáročná retro komedie spíše pro dámské publikum zralejšího věku to myslím funguje slušně.

Tak jako se tluče atmosféra jihočeské vesnice a vůně kravína s pozlacenými portály karlínského divadla, stejně tak se tluče Brzobohatého pokus o muzikál broadwayského střihu s poetikou Troškovy košilaté letní komedie. Těžko říct, proč se po podařeném Holmesovi uchýlil k této (nedotažené) parodii. Slušná výprava a chorografie, nicméně masivní přehrávání většiny aktérů a hodně přibližná intonace spolu s nedůslednou režií dělají z tohoto díla snadno zapomenutelný počin bez jakéhokoli přesahu a přidané hodnoty. Je mi líto, co se s karlínským divadlem děje, a srovnání s kvalitou scén v Brně, Plzni nebo Ostravě je opravdu tristní.

Ta hra je mnohem lepší než poněkud bulvární Edith a Marlene a s jejím provedením si na Kladně opravdu dali záležet. Líbí se mi, že režisérka ani hlavní interpretka nejdou nějakou pohodlnou prošlapanou cestičkou, má to svébytnou poetiku a interpretaci. O kvalitách J. Zenáhlíkové vím již delší dobu, proto mě její suverénní výkon nemohl překvapit, líbil se mi i projev V. Svojtkové, T. Alferi je pak velmi hravým milým klavíristou. Na někoho může být možná těch smyslových vjemů na tak malém prostoru až přespříliš, místy to má trochu "těžký zadek", nicméně stále myslím, že jde o pozoruhodnou a výjimečnou inscenaci.

Chebskou adaptaci Catch me zdobí vkusná variabilní scéna, bohatá výprava a pěkné kostýmy, stejně jako dobře našlápnutý swingující orchestr. Hlavní ozdobou je ovšem výkon D. Mišáka, který vysloveně ční (to je ale i věcí předlohy) nad zbytkem, dobrou pěveckou technikou mu sekunduje M. Blažková, bohužel další rovnocenné spoluhráče a protihráče nemá, zejména u starších herců sledujeme rezervy nejen ve zpěvu, ale i v jevištní mluvě. Jako ozvláštnění repertoáru divadla dobré, nicméně nevím, jestli je cesta muzikálu pro Cheb zrovna ta pravá (i když díky hlavnímu představiteli tímto kusem možná i trumfnul blízkou Plzeň).

Pěkná hudba R. Schenka a zajímavá úprava klasického díla ruku v ruce s dynamickou režií jsou hlavní devízou této úspěšné inscenace KČD. Přesto se ale po zhlédnutí nemohu zbavit pocitu, že je to trochu kočkopes, muzikálové pojetí často rozmělňuje vyznění jednotlivých scén a doteď vlastně úplně nevím, jaká je hlavní myšlenka a poselství inscenace. Postavy jsou spíše hrubě načrtnuté, vztahy a kontexty letmo naznačené, jednotliví herci nedostávají velký prostor, spíše slouží celku. Hudební provedení zůstává na úrovni hereckého zpívání (a hraní), přesto má potenciál zaujmout.

Na tomto muzikálu je úžasná jeho civilnost a neokázalost, nepotřebuje udivovat početnou company, náročnými choreografiemi a hitovými áriemi, jde o prostý, ale dobře odvyprávěný a semknutý příběh s pěknou hudbou, která dobře podbarvuje emoce, o které opravdu není nouze. Přesto mám pocit, že mu z hlediska výpravy a kostýmů zůstali v Ostravě něco dlužni. Odzbrojující výkon Hany Fialové a opět skvělý T. Hoza, celkově ale výborná celosouborová souhra. Tradičně vysoká kvalita překladu H. Novákové. Jedna z nejlepších věcí, která je v Ostravě k vidění, a dramaturgická trefa do černého.

Plzeňské nastudování je přece jen kompaktnější a vyznačuje se jedinečnou atmosférou. To ostravské, ačkoliv má i hlušší místa, se nicméně může pochlubit zajímavou scénou, kostýmy a hlavně skvělými výkony sólistů, sboru i orchestru. L. Vlček je chodící charisma, M. Horká postavu skvěle propracovala herecky a komickým talentem dává Sweeneymu šťávu, její styl zpívání ale už hraničí s manýrou. Intonační přesnost T. Hozy je odzbrojující, potěší i L. Adam v přesvědčivé kreaci. Je to dlouhé a náročné dílo, rozhodně ne pro každého, ovšem když se na něj naladíte, dostanete opravu hodně krásné muziky v profi balení!

Opravdu výborná, mrazivá dramatizace románu mého oblíbeného autora. Já si i myslím, že ta (mnohými kritizovaná) délka je potřeba, aby bylo možné vykreslit všechny odstíny jednotlivých charakterů a nuance bezútěšného světa, ve kterém jsou uvězněny. Komplexnost, se kterou se to autorům daří, je opravdu dechberoucí a postavy neobyčejně plastické, bavilo mě to až do konce. Výborný soustředěný výkon P. Konáše, herectví P. Tenorové asi nikdy nedocením, přijde mi, že těch použitých výrazových prostředků je až příliš. Škoda zřídkavého uvádění, kvůli kterému si herci skáčou do replik a souhra není dokonalá. Jinak tleskám!

Jsem si jistý, že J. Slánský po režijní a R. Říčař po hudební stránce vytáhli z této předlohy opravdu maximum, povedená je i vkusná scéna a krásné kostýmy, nicméně, omlouvám se, opravdu nemohu dát víc. Kvůli libretu, které ostentativně rezignuje na jakýkoli dramatický potenciál legendy a stává se bezbřehým tlacháním a přetahováním nebe a pekla, zbojníků a pandurů o Jánošíka a o způsob jeho narození a umírání, jsem po chvíli propadl bezbřehé nudě a apatii. Herecky a pěvecky slušné, vyniká zejména R. Říčař a J. Zenáhlíková. Jen zvukař a osvětlovač by mohli být opravdu pohotovější.

55%. Bergerová, Mach, Křížová, Janota, Janotová, Gazdíková...
Druhá Mary Poppins se zkrátka nekoná.
Krásná scéna, přesvědčivé výkony, pěkná hudba. Bohužel samotný příběh mi přišel zdlouhavý, vyprázdněný, bez poselství, bez atmosféry. Místo postav jsem sledoval figurky bez vývoje. Zbytečný a uřvaný "ruský dovětek" pak můj pocit ještě potvrdil.
Nutno ovšem podotknout, že muzikál je i tak stále servírován v profesionálním balení, které v Brně naštěstí prostě umí. (více v článku na blogu)

Spousta krásných obrazů, divadelních nápadů i působivých scénických řešení. Bohužel inscenace jako by si nedokázala vybrat, zda chce být plnohodnotným alternativním divadlem nebo naučnou přednáškou z fyziky pro školy, která by se hodila možná spíše do Techmanie než do Komedie. Tento rozpor mi nedovolil si představení plně užít. Navíc bohužel přes veškerý potenciál a autorský vklad - při přesouvání rekvizit tomu notně padá řemen a představení se pocitově zdá být mnohem delší, než je. Chování žáků na dopolední repríze 16/1 šílené. Bylo mi herců opravdu líto...

Nádherný vrstevnatý text v okouzlujícím scénickém podání vytváří opravdu silný a koncentrovaný zážitek. Snad jen styly herectví trojice protagonistů jsou poněkud nesourodé. Jinak musím opravdu pochválit MDP za zajímavou a přínosnou dramaturgii, díky za tento objevený poklad.

65%
Stejně jako M. Krobot v NDB ani SKUTři svoji koncepci v tomto případě zcela nedotáhli. Možná to v případě problematického libreta ani nejde, možná to ani nebylo jejich cílem. Spousta fajn nápadů, dobře zvolená míra nadsázky, ale nemohu se ubránit pocitu, že si s předlohou šlo pohrát ještě mnohem více, zejména ve druhé půlce tomu trochu dochází dech. S. Venclovská a O. Rychlý jsou výborně pojatým ústředním párem, Zavičárův Papageno mohl být zábavnější a intonačně přesnější. Potěší sehraná a sezpívaná trojice bulev. Kreace J. Sklenáře úžasná, i když ruku na srdce, milá redakce portálu, vážně jde o Nejlepší mužský herecký výkon sezony?

Tohle jsem vskutku protrpěl. Inscenace je úplně vyčpělá a rozbořená. Kdy tohle viděl naposledy režisér? Mnohé herecké výkony jak ze srazu ochotníků, ani I. Dejmal to bohužel neutáhne. Díky alespoň V. Polákovi a J. Čiernikovi za občasný závan svěžího humoru a V. Forejtové za snahu o herecký výkon. Jinak bohužel naprosto neadekvátní stopáž, nulové pointování gagů, písně, které se tloukly se zvolenou stylizací a dále retardovaly už tak retardovaný děj. Převedení do ostrav(ak)štiny sice zajímavý nápad, ale kvůli špatnému zvuku mnohé repliky zapadly. Pardon, ale pokud to nebyla jen nepovedená repríza, tak za mě opravdu zralé na derniéru.

Viděno v květnu 2017 a lednu 2023. Inscenace si stále drží svou vysokou úroveň, davové scény mají díky výtečné company štávu a "gule". Režijní koncepce je zajímavá, bohužel ale trochu nedotažená. Peter Cmorík zpívá jako Bůh, poněkud ale postrádá charisma a herecky je nejistý. L. Adam je plastický a výrazově si s rolí krásně hraje, ačkoli ne každý tón je úplně čistý. H. Fialová i M. Horká skvěle vystihly postavu Máří. J. Lekeš se za ta léta naučil pracovat s fistulí a démonický J. Čiernik je tím správným kořením celé inscenace. Ostravského Jesuse mohu všem s klidným srdcem doporučit!

Slušná inscenace, ale tato dramatizace prvního dílu Prašiny není bohužel příliš zdařilá. Co unese papír, jeví se na jevišti dosti překotně a zmateně, takže zejména druhá polovina sklouzává v samoúčelné objevování se postav na náhodných místech, spousta scén vyznívá nějak do ztracena a dialogy jsou mnohdy banální. Pochválit musím režijní nápady, scénu, hudbu, choreografii a hutnou, temnou atmosféru. (Nejsem prudérní, ale zajímalo by mě, jak to vnímaly ty desetileté holčičky vedle mě, osobně bych doporučil dětem 14+, na jevišti se kouří a explicitně násilných scén není málo).

Přijde mi, že shakespearovský fastfood se v Chebu úplně nepotkal s prostorem (v komornějším sále by to vyznělo daleko lépe) ani s režií (inscenovat první půlku jako taškařici a druhou navážno opravdu není dobrý nápad), řešení scény mi také nepřišlo nejšťastnější. Naopak výprava a kostýmy myslím dobře ladí s duchem předlohy. Celé představení navíc táhle sympatická trojice průvodců, z nichž nejvíce vychází komické situace P. Némethovi. Celkově se pánové zvládli za dobu hraní dobře sladit a je vidět, že na sebe slyší. Pokud ale měli být typově více odlišeni, pak se s jejich charakteristikou nepracovalo důsledně. Příjemný nenáročný večer.

U. Donátová umí napsat slušné a nosné libreto, bohužel se nevyvarovala většího množství sentimentu, přesladké představení příznačně lemované růžovými LED portály jen místy zpestří vítaný závan humoru nebo nadsázky. Plusem je výborná interpretace písní (Horáková, Bohatová(!), Nesvačilová, Tenkrát), bohužel R. Tomeš to opravdu přehání s patosem. Hodně diskutabilní je míra zapojení taneční company. Celkově myslím, že jde o povedené a v rámci mantinelů divadla Kalich (pořád to bude holt trochu karaoke s tanečky ve vratkých kulisách) poctivé představení, které má potenciál diváky potěšit a připomenout krásné písničky HZ.

Na jednu stranu vlastně - proč ne - kvantitativně všechno v pořádku - stopáž, počet lidí na jevišti, chumel roztomilých dětiček, rozličné kostýmy, barevná světýlka, spousta témat, o kterých se hraje, a mix hudebních žánrů.
Na druhou stranu - proč ano?! Chtělo by to cca o hodinu zkrátit a angažovat opravdového dramaturga, který by autorům pomohl z tohoto námětu vytvořit funkční jevištní tvar. Pro koho a o čem že se to vlastně hraje? Na nostalgickou hru se zpěvy v nějakém oblastním divadle by to asi stačilo, na jedinou premiéru muzikálového souboru DJKT v této sezóně je to tedy žalostně málo, demarkační čáro...

Ten kus samotný je opravdu slušný kočkopes a nemusí sednout každému, v Liberci ho ale pojali poctivě, zábavně a hlavně s chutí a nasazením. Bohatá výprava, pěkná scéna, přesná režie a timing, vynikající zvuk a samozřejmě živý orchestr jsou hlavními klady inscenace, společně s výborným překladem do češtiny. Bohužel mu občas není rozumět v ansámblech a ve scénách se záměrným přízvukem. Vhodnou stylizací zaujali hlavně T. Tóbisz a N. Ďuricová, J. Kříž podává standardně spolehlivý výkon, rezervy se najdou ve zpěvu M. Polácha a L. Sass. Celkově hodnotím jako povedený přírůstek do žánru muzikálové komedie.

Tohle je za mě ukázka divadelní poctivosti. Počet účinkujících, jejich nasazení, výprava, kostýmy, živý klavírní doprovod... Inscenační tým se opravdu vyřádil a nezůstal dětskému divákovi nic dlužen, pobaví se i rodiče. Inscenace nemá nějakou jednotící linku a čistě pohádkovou poetiku, spíše je to opravu takový originální gejzír nápadů a pestrý mix nejrůznějších postav v celkem zběsilém tempu. Myslím, že si děti a rodiče mají cestou z divadla ještě hodně o čem povídat a dlouho vstřebávat dojmy...

WSS bezesporu představuje jistý inscenační oříšek. V Brně a v Plzni se jej podařilo rozlousknout, v Ostravě bohužel nikoli. Statická nevyužitá scéna, podivné kostýmy a paruky, typově nevhodný T. Savka (ačkoli zpívá úžasně!), málo chlapská company. Zvláštně utopené "Somewhere" zpívané bůhvíkým a poté nelogicky a rušivě zařazená "Gee, Officer Krupke". Celkově unylé, neautentické a málo uvěřitelné. Musím ale zmínit výbornou K. Levkovou a V. Gidovou. Jejich společná scéna byla opravdu vrcholem večera! Dovolím si možná trochu kacířsky zmínit, že překlad jinak skvělého J. Joska se mi nezdá zrovna povedený.

Přiznám se, že jsem v Devíti křížích čekal o trochu více hudby. Ta, když zazní, je moc krásná. Neobsahuje tolik exponovaných árií a sól, často zní vícehlasy, sborové písně a rytmizované recitativy. Písňové texty jsou možná nejlepší od dob Borovcova Draculy, Libor Matouš hraje a zpívá jako o život. Přesto mě to nějak více emocionálně nezasáhlo. Možná bude na vině kolísavý temporytmus inscenace, nefungující chemie mezi hlavními postavami a poněkud subtilní, pietní nazvučení. Skoro bych ani nepoznal, že to hraje živý orchestr, klidně bych trochu přidal na hlasitosti. Na nový původní muzikál je to ovšem sukces sezóny a MDB je opět na vrcholu!