Profil uživatele

Gimli35

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 13 % (11)
Lukáš Dubský: 13 % (38)
Pavla Haflantová: 13 % (7)
Anežka Hrebiková: 14 % (17)
Jan Pařízek: 14 % (32)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 >

(zadáno: 17.3.2019)
95 %
Pokud se mne někdo zeptá, proč rád chodím do Dlouhé, bez váhání odpovím "Lucerna". Myslím, že vše podstatné o této skvělé inscenaci už bylo napsáno, tak snad jen abych dodal, že zámecké scény s M. Hanušem, T. Turkem a ostatními jsem viděl pouze rozmazaně skrz slzy smíchu a že závěr v podání všech zúčastněných (zejména pak M. Matejky) je prostě dokonalý.
(zadáno: 28.2.2019)
Dvě zdánlivě nespojitelné roviny - zatímco vpředu na forbíně vedou dva muži (Miloš Kopečný, Miroslav Hanuš) poutavý dialog, jenž je ve své aktuálnosti až zarážející, v pozadí jsou ukryti strašidelně nalíčení kabaretní umělci a jimi hrané a zpívané písně od skupiny Tiger Lillies slouží jako předěl mezi jednotlivými tématy diskutujících. Zjevují se v nich komické figurky i bytosti odkudsi z hlubin společenského záhrobí a nad celým panoptikem problikává nápis "SMÍCH!", aby během zdánlivě groteskně pojatých tragických situací připomněl publiku jeho cyničnost.
Velice povedené představení! (více v článku na blogu)
(zadáno: 19.1.2019)
První část je tvořena výborně zpracovaným scénickým čtením, které má nebývalý spád, jenž je ještě umocňován několika dobovými písněmi zpívanými všemi herci za doprovodu klavíru a houslí či akordeonu.
Po přestávce následuje rozprava s Erikem Taberym a Petrem Pithartem.
V samotném závěru večera pak přišlo krásné překvapení - publikum bylo totiž vybídnuto ke zpěvu státní hymny, a tak nabité hlediště Dejvického divadla povstalo, aby zapělo nejen Kde domov můj, ale také Nad Tatrou sa blýska.
Jednoduchá a přitom krásná tečka! Z divadla odcházel s nesmírně příjemnými pocity.
(zadáno: 27.12.2018)
Drábek napsal výbornou bláznivou komedii, jež je zároveň skvělou satirou. Za dvě hodiny si podal pravicové extremisty, zároveň však dokázal nebýt tak urputně levicový jako jeho chorvatský kolega Frljić; udělal si legraci z genderových posunů, aniž by se pustil do zbytečných lamentací a velkohubých apelů na tradice; ukázal, že závislost na sociálních sítích není jen doménou "té dnešní mladé generace", ale že jí může propadnout i člověk středního věku - a to vše na nesmírně propracované scéně Jakuba Kopeckého, za doprovodu osobité hudby Darka Krále a v podání excelentních herců Divadla Rokoko. (více v článku na blogu)
(zadáno: 9.12.2018)
Scéna zajímavá, herecké výkony dobré, Melody Makers naprosto špičkoví... ale ten scénář. Zoufale jalový, v první půli do omrzení opakované Traxlerovy milostné avantýry a hromada banálních dialogů; jako na vysvobození jsem čekal, až se ze zákulisí vynoří jazzový orchestr na posuvném jevišti. Druhá půlka o poznání lepší, více vtipných situací (nezapomenutelný především StBák Švestka), i atmosféru doby se režisérovi povedlo lépe vystihnout.
Sečteno a podtrženo: neodcházel jsem vysloveně roztrpčen, jen jsem prostě očekával víc. Tahouny inscenace byli jednoznačně Melody Makers. Swing high!
(zadáno: 13.11.2015)
Neuvěřitelně absurdní hra s poněkud pomalým rozjezdem, která ale dokáže i zaujmout a pobavit... KAKAJÍČKO!
(zadáno: 4.2.2015)
Herci různě pobíhají po jevišti, řvou, hystericky se smějí, bouchají dveřmi a divák sedící v nepohodlném sedadle Dejvického divadla má chvílemi pocit, že si z něj dělají blbou srandu. Pak naštěstí přijdou scény s roztomilým medvídkem Novotným, králíčkem Šimčíkem a oslíkem Čermákem a právě ti zachrání představení alespoň na těch 50 %. Kdo však dobře nezná Medvídka Pú, ten se tu bude naprosto ztrácet a pravděpodobně bude chtít utéct o přestávce, kterou ale Brian nemá.
(zadáno: 18.12.2014)
(zadáno: 18.12.2014)
(zadáno: 18.12.2014)
(zadáno: 18.12.2014)
(zadáno: 18.12.2014)
(zadáno: 18.12.2014)
I přesto, že vedle mě seděla téměř po celé představení velmi zapáchající divačka, představení jsem si užil. Zejména scény s ředitelem televize a s vojínem Hubertem byly velice vydařené. Plný počet bodů však nedám kvůli ze začátku dost špatnému zpěvu vojína Schulzeho a kvůli naprosto zbytečným scénám s dětmi - dosud jsem nepochopil, proč tam vlastně vůbec byly.
(zadáno: 11.11.2014)
Manipulace s většími rekvizitami jako na besídce základní školy, opakující se hudební motivy, spoustu laciných vtípků... Zajímavých a opravdu vtipných momentů bylo příliš málo na to, abych dal více než 10%.
(zadáno: 17.10.2014)
Super písničky, vtipné dialogy, ale... Vlastně celé představení jsem čekal, až přijde nějaký děj. Nepřišel.
Ale i tak 80% právě za ty úžasné písničky.
(zadáno: 14.9.2014)
(zadáno: 21.6.2014)
Příjemně strašidelné představení se spoustou efektů a úžasnými kostýmy. První půlka byla dost průměrná, v té druhé se to však pořádně rozjelo.
(viděna derniéra)
(zadáno: 12.6.2014)
85 %
Jan Vondráček a jeho eskalátorový monolog je prostě nezapomenutelný! Hodnocení sráží jen nesnesitelně uřvaná služka Colombina.
(zadáno: 1.6.2014)
Oproti Jak jsem se ztratil trochu horší, ale na osmdesát procent to přesto je.
(zadáno: 3.11.2013)
(zadáno: 3.11.2013)
UPDATE 17. 1. 2020: na mém šest a kus roku starém procentuálním hodnocení netřeba nic měnit. Po letech jsem navštívil předpředposlední reprízu 16. 1. - a bylo to skvělé a moc příjemné jako kdykoli předtím. Nesmírně propracovaná scénografie, stylová hudba, solidní herecké výkony. Škoda, že se čas této legendární minorské inscenace po patnácti letech uvádění definitivně naplnil...
(psáno v předvečer derniéry)

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 >