Guildenstern

Upřímně řečeno čekal jsem více (nápadů, druhů vizuálních efektů, akce...). Hodinové představení mě zkrátka nevtáhlo, nepřesvědčilo. Voice over komentáře mi přišel trochu plytké a vůbec scénář představení příliš novátorských postřehů k (zprofanovanému) tématu člověk-robot nepřináší. Emoce hlavní postavy jsou načrtnuté, ale příliš hluboko do jejího nitra jsem se nedostal, motivace jednání nerozklíčoval. Z představení není příliš jasné, zda je vše opravdu interaktivní nebo se Radim Vizváry "strefuje" to připravených projekcí. Největším zážitkem pro mě byl hudební doprovod M. Pavlíčka.

Této inscenaci něco chybí a troufnu si říci na všech frontách. Weberova hudba omílá cca pět motivů a obsahuje povážlivě mnoho citací z jeho předchozích děl. Režie scény nepointuje dobře a mezi čísly je dost hluchých míst. Kýčovitá scéna a kostýmy a operetní stylizace jsou sice samozřejmě záměr, ale oku a uchu zrovna nelahodí. P. Režný skvěle zpívá a dobře se na něj kouká, tak velký prostor ale herecky zkrátka neutáhne, S. Topinková má promyšlené a krásně vystavěné árie, po emoční stránce mě však nezasáhla. Repríza s P. Klečkou o poznání lepší než s J. Kubíkem. Nicméně leckomu může podoba výpravného "velkého" muzikálu stačit na hezký večer.

Výborný text hry! I přes maximálně působivý, propracovaný a soustředěný výkon J. Vlasáka se ale wow efekt nedostavil. Myslím, že je to zejména tím, že nenašel rovnocenné spoluhráče a že režisér častými přestavbami rozsekal tempo a gradaci hry. Ačkoli to smysl mělo a scéna byla postavena na dobrém nápadu, myslím, že by se to dalo vymyslet i lépe.

Ač tuto lovestory, o jejíž kvalitách by se dalo dlouze polemizovat, hrají v Národním divadle čtyřicátníci, herecky obsáhli své postavy velice přesvědčivě. Poprvé mi v ND přišla M. Borová opravdu dobrá, potěší i tradičně skvělý F. Rajmont, D. Prachař nebo L. Juřičková ve vděčných úlohách. Klasická Špinarova režie a dramatizace, která poněkud zaprášenou látku slušně rozhýbe (a místy i roztančí). Po všech stránkách poctivá inscenace, kterou za mě trochu sráží rozpačitý závěr.

Pro mě zatím první setkání s tímto souborem a jeho poetikou. Nejzajímavější deviza celého cca hodinového představení se objeví už na začátku, pak přes nespornou energii, nasazení všech účinkujících a obdivuhodně zvládnutou pohybovou složku mě inscenace inspirovaná postupy komedie dell'arte zanechala poněkud chladným. Myslím, že za to může především text hry, který zůstal tématu střetu geniálního umělce s pravidly fungování běžného světa něco dlužen. Přiznám se, že jsem moc nepochopil název hry (parafráze jména jednoho z Brandlových obrazů).

Muzikál, který má velmi chytrou hudební složku, velmi chytrý a propracovaný překlad a chytře vystavěné ztvárnění jednotlivých rolí. Bohužel jako celek to v žánru crazy muzikálové parodie nefunguje, zejména kvůli užvaněnosti libreta (příliš mnoho slov) a nedopointování situací. Myslím, že celkově by tomu prospěl ještě jeden nezávislý dramaturg. Zatím nejlepší kreace L. Ondruše, intonačně přesný P. Klimenda a L. Ondruš, roztomilý M. Holec a živelná S. Hanzlíčková jsou největšími tahouny této inscenace. Myslím, že ty tanečky ohledně záskoků v roli Jeremiáše aktuálně populárními celebritami nemá plzeňský soubor zapotřebí.

Veselé, hravé, vtipné. Toto představení pro malé i velké by se mohlo stát populárním adventním pilířem Fidlovačky na dalších pár sezón. Skvělý Martin Überall a jeho "Já z abecedy naučil se zatím jenom Í a Á" :-)) Potěší i přiměřená délka a výše vstupného.

Po všech stránkách velmi poctivé muzikálové dílo mladých autorů a účinkujících. Náročnější téma ve svém libretu Filip Šinkner dobře zpracoval, příběh je nosný a zajímavý. Hudba dobře dokresluje atmosféru dění, dává průchod emocím postav. Nejedná se zde o rap, jak tu píší někteří uživatelé, spíše o rytmizované fráze (které nejsou ještě zcela sezpívané). Režie dobře pracuje s minimalistickou výpravou a po rozpačitějším rozjezdu herce dobře vede a tvoří silné obrazy. Pro výtečnou V. Karolovou doufám půjde o start kariéry. Běžte se podívat a podpořit český autorský muzikál, má to srdce!

Je to jak s těmi opravdovými domácími mazlíčky - buď je milujete a hýčkáte si je, nebo nechápete, co na nich kdo vidí... Přiznám se, že nepovažuji toto lehce infantilní pásmo písní zrovna za klenot světového muzikálu a zajímalo by mě, zda by Kočky dosáhly takového věhlasu i bez hitu "Memory". Je ovšem pravdou, že jde o velkou výzvu a příležitost pro kostyméry, scénografy, režiséry a hlavně pro skvěle sezpívaný a sehraný soubor, který v Ostravě za těch 10 let vyrostl. Takže musím zatleskat všem za neskutečnou energii, vzácně vyrovnané výkony a obrovský zápal pro věc. Když už Kočky, tak v Ově!!!

Spíše než o muzikál jde vlastně o takový poctivý komorní dvojkoncert. Monologická forma, skoro žádná interakce mezi postavami, to je poměrně odvážný koncept, který se mně osobně ale líbil. To, že jedna postava vypráví příběh od konce a druhá od začátku vytváří zajímavý kontrast mezi písněmi, i když pro některé diváky může být výsledek stále dost statický. Po všech stránkách suverénní Tomáš Savka a velice nadějná a talentovaná Klára Jelínková spolu tvoří kvalitní alternaci. Pěkná hudba, velmi dobré přebásnění.

Pardon, ale tohle je velký hype. On to není moc muzikál, spíše činohra se scénickou hudbou a tancem. Když už má nějaká postava (bábi) árii, nikam nevede a nerozvíjí děj, hudební složka nezaujme až na několik sborových čísel (já nebo ty), která jsou i dobře jevištně vystavěna (závěrečné sfárání). Z postav filmu se staly ploché figurky, i když se M. Davídek i L. Ondruš snaží, nablblé libreto jim nedává prostor cokoliv uhrát. I. Chýlková má značné problémy se srozumitelnou jevištní mluvou. Výkon Ondřeje Tolara podprůměrný, Robin Beneš byl o dost lepší, ale obě Billyho choreografie vyznívají spíše rozpačitě než "jako nabité".

Muzikál jako by už napsaný podle příručky pro autory úspěšných titulů obsahuje všechny důležité ingredience, bohužel (zejména v první polovině) jich je až příliš mnoho, zkrácení jako ve Vídni by výsledku prospělo. V Ostravě se s Rebeccou potkali šťastně, dobře udělaná scéna, projekce dotvářející atmosféru, povedené přebásnění, profi company a vyrovnané alternace, o trochu více mě zaujali M. Vlčková a T. Novotný. Kreace M. Horké je opravdu divácky atraktivní a zaslouženě odstartovala vlnu její popularity.

Původního Krysaře nepamatuji, nicméně musím říct, že smysl a poselství libreta jsem opravdu nepochopil, stejně tak jako motivaci hlavních postav. Ačkoliv inscenace vypadá působivě, netuším, kde se vzal ten kult - jednoduché popěvky, jednoduché rýmovačky. Tradičně velmi slušný interpretační standard Kalichu, vedle M. Křížové výborné výkony L.W.Frenka a Jakuba Šlégra, naopak otřesný D. Suchařípa, za kterého je divákovi skoro až stydno.

Inscenaci jsem viděl již v Praze s Hanou Seidlovou a text samotný shledávám jako velice problematický s řadou míst, kde musí hlavní představitelka bruslit po velmi tenkém ledě, u vedlejších postav jde o velké figurkaření. Nicméně naprosto suverénní výkon Hany Fialové opravdu stojí za vidění. Vedle ní to má (ač typově dobře obsazená) Eva Zbrožková opravdu těžké a v roli Marlene Dittrich pěvecky zaostává. Myslím, že režisér zůstal inscenaci něco dlužen, naopak orchestr precizní a výborný zvuk! Už kvůli Haně jde o ostravské "must see"!

Protože jsem už viděl film a byl obeznámen s příběhem, patřím ke skupině diváků, které pomalé tempo zejména druhé půlky spíše iritovalo. Chápu režijní záměr, ale celku by slušel menší prostor - co se týče délky i sálu. Jiří Korn mě dokázal vytrhnout z letargie, Dan Krejčík jistě takové role zahrát umí (myslím, že text byl vybrán kvůli němu), ovšem už mě novými polohami nepřekvapil.

/stream/ Možná škoda, že u příležitosti scénického uvedení rozhlasové hry nedošlo k dotažení textu a přizpůsobení hry pro jeviště, například živějším dokreslením charakterů jednotlivých postav... (moc jsem třeba nepochopil, čemu měla ve výstavbě hry posloužit úvodní scéna s ministrantem). Takto je bohužel (i přes zajímavé téma) hlavní zápletka dosti předvídatelná. Představení na mě ze záznamu působilo docela uřvaně a tak výživné těžení situační komiky ze zápachu bezdomovce až otravné. V mezích režie solidní výkon Eriky Stárkové a dobře vyřešená scéna.

Na Dodo Gombára kupodivu celkem přehledná inscenace se srozumitelným apelem. Myslím, že tvůrci našli šťastný inscenační klíč a míru aktualizace a modernizace předlohy. Didaktický úvod byl poněkud navíc, domnívám se, že by to obecenstvo pochopilo i bez něj :-) Herecky obstojné, nejvíce mě ovšem zaujali pánové v menších rolích - Adam Ernest a především pak Lukáš Černoch.

Něco, s čím jsem se naprosto minul a vyloženě to protrpěl. Přijde mi, že si každý z herců inscenaci zahrál po svém a že jejich výkony k sobě vůbec neladily. Dan Krejčík ve svém (vysokém) standardu, Petra Horváthová mě nezaujala, Zuzana Bydžovská podle mě hned od začátku dosti přestřelila intenzitu, se kterou ke své postavě přistoupila. Kdyby začala v civilnější rovině a vytvořila emoční oblouk dle smyslu textu, pochopím to, ale tohle bylo vážně mimo můj vkus, měl jsem pocit, že je opilá. Přijde mi, že i ten text samotný není příliš kvalitní (souhlas s Lukášem Holubcem).

Liberecké nastudování v poněkud omlazené podobě mi přišlo sympatičtější, přehlednější a tak nějak celkově uvěřitelnější a snesitelnější, než tehdejší inscenace ve Stavovském divadle. M. Tallerová ve vděčné úloze předvedla řadu velice zajímavých poloh, ale přišlo mi, že byly od sebe odděleny příliš příkrými řezy, tak, že netvořily úplně celistvou postavu. Zaujala mě V. Korytářová a M. Foitová.

Zajímavá inscenace. Škoda, že si atmosféru a napětí nedokáže udržet po celou délku trvání. Výborná scéna, svícení, pohybová složka, ruchy, ale bohužel, přišlo mi, že tam kde by měla být inscenace nejemotivnější a gradovat, tak jaksi dochází dech. Překvapilo mě velké množství malých dětí v hledišti, věřím, že to pro ně bude silný zážitek.

Dobře napsaná, dobře zrežírovaná a dobře zahraná věc. Jen k vychvalované závěrečné scéna z Othella bych rád podotkl, že je to trochu vystavěné na efekt, že v kontextu hry to příliš nedává smysl a je otázkou, jestli by tehdy takový civilní výkon bez okázalých gest přihlížející zaujal tak jako nás. Ale tak to je jen drobnost :-) Výborně zvolený hudební doprovod.

Ano, lze ocenit snahu představit masám, které už si zvykly na shakespearovky chodit, i méně známé a po mnoha stránkách problematické dílo. Kdo s tím na to jde a dokáže se nad úskalí textu povznést, nemusí být zklamán. Já jsem se bohužel s tímto zcela nepopasoval a zejména první polovina byla pro mě až utrpením. Zároveň nazvučení (sice dobrá srozumitelnost, ale nesmyslně vytažené výšky) je zločin, kdy ani nedokáži moc zhodnotit herecké výkony, ale sestava na mě působila poněkud rozháraně a nesehraně. Doporučil bych spíše nadšencům.

Zábavný, dost razantně upravený dudák. Dobře využitý poměrně členitý prostor, který herci dokáží ukřičet (a uběhat). Propracované gagy - klobouk dolů. Zaujala mě E. Hanušová a M. Písařík. Je samozřejmě potřeba mít na to správnou náladu - může se lehce stát, že se s tím totálně minete. Nicméně úplně klasicky se to myslím skoro ani hrát nedá. Toto je za mě dobrý modus.

Bavilo mě to. Velice promyšlená režie, skvělý light-design a scéna. Ten text samotný je místy trochu rozvláčný, jsem rád za razantnější výklad. Dobrý marketingový tah, ale ne pouze na efekt.

Po všech stránkách poctivé nastudování. A. Rusevové se daří rozehrát přesvědčivě charakter Štěpky ve všech odstínech, J. Slánský si vystačí s menší výrazovou paletou. Zaujal také Vlastimil Čaněk a Jaromíra Mílová. I přes trochu pomalejší a popisnější rozjezd mě nakonec na Kladně dokázali přesvědčit.