Koule

viz blog

Tentokrát „insitnější“ komentář. :-) Humor sice přebíjel obsah, ale obraz osobnosti koulařky Mileny se poskládal s přednostmi i nedostatky. Rozhodně se nejednalo o zesměšnění. Uznávám, že humor občas lehce zaváněl pokleslostí a inscenace chvílemi sklouzávala k „estrádě“, ale mně to celé prostě sedlo. Od chvíle, kdy Pavla Tomicová vstoupila na jeviště, jsem se výtečně bavil, a to až do konce poměrně dlouhého představení. Herečka jeviště naprosto ovládla svým mimořádným komediálním talentem a nezdolnou energií. Ostatní jí zdatně sekundovali. Dlouho jsem z divadla neodcházel tak rozesmátý! Díky.

Podle mě fakt prima komedie, která stojí a padá na výkonu Pavly Tomicové. I když tu možná byl záměr vyjádřit se k dopingu, v návalu humoru se cokoliv dalšího ztrácí. Ve stoprocentním úspěchu brání také závěrečné vystoupení Petra Kotvalda v závěru (z počátku to vypadá jako vtip, ale pak se ukáže, že to všichni na jevišti berou smrtelně vážně).

Byť nejsem velkým příznivcem estrádního humoru, tak tady mi příliš nevadil. Hře rozhodně nechybí humor a vtip. Ale zároveň, zvláště v druhé půli, má i potřebnou hloubku, která se v tomto příběhu nabízí. Jen mi přišlo, že u některých scén se kvůli humoru zachází již příliš daleko a jde spíše o posmívání se daným charakterům (např. karikatura překladatele hluchoněmým, celá scéna s Barborou Tachecí, některé výstupy na srazu důchodců). Nicméně celkové vyznění je rozhodně pozitivní a to především díky famózní a skvěle energické Pavle Tomicové. Ale proč ten P. Kotvald v závěru a proč skoro 3 hodiny?

Divadelní verze výborné rozhlasové hry mě trochu zklamala. Skvělý výkon P. Tomicové sice zůstal, ovšem ke škodě hry i diváků se z původní padesátiminutovky inscenace rozrostla do tří hodin. Ve spoustě připsaných scén (mezi ně počítám i závěrečné vystoupení P. Kotvalda, které v této podobě nemá opodstatnění), se téma hry vytratilo. Stylizace J. Zapletala do senilního moderátora byla nešťastná. Výstup K. Sedlárové coby Sáry Tlachecí byl skvěle vymyšlený, mohl být ale realizován v o polovinu kratším čase. Podobně protahovaně vyzněla spousta scén. Komornější pojetí by Kouli jen prospělo.

Hra se rozhodně nijak nevysmívá koulařce Fibingerové. Naopak hlavní postava Milena je relativně sympatická postava. Jinak se divák může těšit na tradiční drábkovský koktejl bujaré fantazie, satirických šlehů a skvělých hlášek. A opět jsou pod vší tou zábavou skryty i smutnější tóny (zvláště v dějové linii s atletkou Radmilou). Drábek rozehrává hodně vedlejších motivů, a tak celý kabaret bují až na zhruba 2 hodiny 45 minut. Diváci ale přemrštěnou stopáž rádi odpustí, zvlášť když jim nakonec zazpívá sám Petr Kotvald.