Gimli35

45 %, a to ještě jen díky silnému závěru, který je po strnulé až letargické inscenaci nečekaným a příjemným překvapením, zejména díky výtečnému J. Grundmanovi. Od zhlédnutí Oppermannů, na které se chystám už dlouho, mne sice Vyhnanství neodradilo, zato návštěvu trilogického maratonu nejspíš vynechám.

75 %. Jakkoli do jisté míry rozumím zdejším výhradám k výkonu M. Bednáře, mám pocit, že se mu stalo něco podobného, co J. Pleslovi v dejvické inscenaci Dealer's Choice. Tedy že zahrál nesnesitelnou a protivnou postavu tak věrně a přesně, až to bylo pro část diváků nestravitelné. Jinak inscenace O Pavlovi tvoří pozoruhodný kontrapunkt ke Zlatým šedesátým a nabízí tak opačný pohled na Pavla Juráčka. Kromě vynikající A. Kubátové rád vyzdvihuji ještě V. Vondráčka.

75 % a zhruba i tolik (nebo o trochu míň) minut dobrých vibů včetně netraumatizující interakce s publikem. Milý, sympatický počin.

65 %.

Do jisté míry souzním s komentářem uživatele Stepan.chalousek. Hovory na útěku byly mou oblíbenou inscenací Divadla v Dlouhé a DISKová novinka z ní přejímá opravdu víc než málo, jmenovitě písně včetně textů, ceduli "! SMÍCH !", loutkoherecký výstup, celkovou kabaretní stylizaci, ba dokonce - a pro mě celkem nepochopitelně - mnohdy cituje i Brechtův text, který se s textem Goldflamovým trochu tluče. Výstup "Kluci z naší uličky" zase nápadně připomíná tentýž z Bornovy inscenace téhož textu. Ale na druhou stranu: jedná se pouze o školní inscenaci, energie tohoto ročníku je opravdu strhující a T. Dalecký je skutečně obdivuhodně všestranný.

Obstojná adaptace Tolstého románu se mnou úplně nezacloumala, přesto se jedná o slušnou inscenaci, především díky vynikajícímu výkonu K. Císařové (zasluhuje nějakou oficiální cenu). A přiznám se upřímně, pokaždé stejná ironizace M. Königa už mne trochu přestává bavit. Ve vážnějších momentech (utkvěla mi hlavně cesta vlakem s vystrašeným klukem) je ovšem i on výtečný.

75 %. Stejně jako v případě 407 gramů z Bohumila Hrabala (Divadlo v Dlouhé) vysoce oceňuji, že režisér - v tomto případě David Šiktanc - dokázal dílo významného spisovatele přiblížit i nám, kterým jeho tvorba jinak nic moc neříká. Proplétajícími se příběhovými liniemi i častými simultánkami se Šiktanc vyhnul hrozící monotónnosti či statičnosti, stejně jako Hrabalově - jeho fanoušci odpustí - žvanivosti. Skvělá živá hudba i herecké výkony, škoda jen, že pro nepřízeň počasí se představení nakonec odehrálo v Činoherním studiu, a ne na původně plánovaném koupališti Brná. Asi holt budu muset na Pábitele zajet ještě jednou... :)

Plně podepisuji komentář uživatelky Barka a nemám potřebu k němu dodávat víc, než že mne přes dobrou režii a ještě lepší herecké výkony prostě vůbec nezaujal samotný text, na němž inscenace bohužel stojí.

65 % a dále viz trefné komentáře Jiřího Landy a Jana Pařízka, upozorňující na problematické aspekty nové rodinné inscenace Divadla v Dlouhé. Za sebe snad jen dodám, že to nebylo špatné, ale čekal jsem trochu víc.

Milerád trochu zvedám pro mne nepříliš pochopitelné nizoučké hodnocení. Inscenace Radovana Lipuse je díky své klipovitosti příjemně živá, drží pozornost, herecké výkony dobré, hudba též. Prostě fajn divadlo.

65 %.

65 %.

Sdílím výhrady Jana Pařízka, přes povedený vizuál a hudbu jsem bohužel viděl mimořádně nudné představení, potácející se od jednoho uspávacího monologu ke druhému. Oproti ústeckému Čarodějovu učni jsem se tentokrát s režijním (a asi i dramatizačním) pojetím Jana Holce vůbec nepotkal.

Položím si otázku: dá se tahle inscenace vůbec nějak procentuálně hodnotit? A sám si odpovím: ne. Takže těch 70 % si moc nevšímejte. Prostě jsem viděl hodinu a čtvrt dlouhý divadelní vtip, místy i hlubší a sofistikovanější, než by se mohlo zdát. A nelituji toho! Z účinkujících zaujali zejména O. Bauer a V. Holičková.

Po rozvláčném začátku se inscenace rozjela a udržela si mne až do konce. Kromě S. Rašilova musím vyzdvihnout především opravdu silné davové scény a výtečnou hudbu T. Vtípila.