Žítkovské bohyně

Co se nám líbilo: snadná orientace díky letopočtům a někdy i s náznakem toho, co se odehrává, (my známe knihu skoro zpaměti, ale jistě ne všichni diváci), výkon hlavní představitelky Terezy Dočekalové, jednoduchá scéna - přesto dostačující.
A co se nám nelíbilo? Nářečí - nenářečí, soubor v plynových maskách, Surmena divoce šermující rukama - což asi mělo být bohování - a hlavně přílišný důraz na děj - kam se ale vytratilo právě ono tajemno, spojené s bohováním?

Neuvěřitelný příběh z kopaničářské oblasti, který zasáhne každého diváka, nicméně pro orientaci v inscenaci je důležité mít přečtenou knihu od K.Tučkové, jelikož děj se velmi často prolíná, avšak divadlo řeší tento problém alespoň rokem, kdy se děj odehrává. Velmi oceňuji T.Dočkalovou a její herecký výkon.

Lang umí dělat velké věci a jeho režiím inscenace s takovou kvantou lidí sluší. Neměl jsem problém dej pochopit a orientoval jsem se i v postavách, čehož jsem se bál. Jen to za mě bylo dlouhé.

Videno dnes, tj 11.10.2023, 1 rada, na kontakt, 200 min vcetne prestavky. Knihu jsem necetl
Tri generace vestkyn z pohranici. Scena pomerne stroha, pobavil me maly bazenek vody. Soubor je sehrany, vsichni podavali presvedcive vykony. V hlavni roli vyborna T. Dockalova. Temer neopustila jeviste a neustale verohodne menila svuj projev. Mimo ni se mi nadstandartne libily i tri jeji kmotry. Protoze jsem neznal predlohu a jednotlive obrazy nebyly casove linearni ale napreskacku (asi 10 ruznych casu mezi roky 1894 a 1994), velmi jsem v tom casovem chaosu ocenil promitani letopoctu na pozadi. V hledisti me potesilo znacne mnozstvi studentu.
Dekuji

Učiněná krása.

Nečetl jsem, přesto jsem rychle zapadl do atmosféry i vztahů osob na jevišti. Hra nenudila ani vteřinu.

Speciální radost mi udělal výkon Marie Málková.

Výrazná inscenace vycházející z oceňovaného románu K. Tučkové, kromě silné předlohy k úspěchu inscenace přispívá především Langova režie a přesvědčivé ženské herecké výkony. Vedle představitelky hlavní role P. Gajdošíkové zmiňuji především obdivuhodný výkon ve velké roli Marie Málkové, stále krásné i v jejím věku. Je nutno ovšem dodat, že bez znalosti obsahu literární předlohy je pro diváky těžké orientovat se v složitém ději odvíjejícím se v intervalu více než 100 let a který je prezentován nechronolopgicky v časových skocích. Navíc jsem hercům ne vždy rozuměl, přestože jsem seděl v páté řadě parteru, jaké to pak asi muselo být na balkóně?

prilis zdlouhave, neudrzi uroven cele 3 hodiny

Byli jsme okouzneni a napjati celou dobu a to někteří z nás viděli představení podruhé.

65 % Namlsaná ze ŽDJC a Vyhnání Gerty Schnirch jsem čekala něco podobného a pak jsem byla spíš zklamaná.
Inscenace pro mě plynula ve vlnách. Na chvilku přišel velmi silný moment, ale ten vzápětí vystřídalo dlouhé povídání, které inscenaci zbytečně natahovalo. Inscenace je nápaditá, ale předělové části by mohly být kratší a údernější. Ale vyplatí se vidět hlavně také proto, že Pavla Gajdošíková v hlavní roli je výborná.
Viděno 16.5.2022 v Č.Budějovicích

Velmi nezajímavá inscenace (patrně) velmi zajímavé předlohy. Zkratkovité a zdlouhavé zároveň. Některé dramatické prvky působily spíše směšně a prvoplánově (dokreslení zpěvem, ošklivé a nedobře využité kulisy, sbor). Dojmu nepomáhalo ani to, že jsem zhruba 1/5 replik neslyšel - buď kvůli nazvučení portů, příliš hlasité hudbě nebo špatně posazenému hlasu herců. Celkově vše pro mě vyznělo do prázdna. (viděno 25.4.2022)

Viděno 28. 12. 2021. Předně bych rád vyzdvihl fascinující a bohatou mytologii příběhu a dále uhrančivý výkon Pavly Gajdošíkové, která úplně magicky měnila na jevišti svůj věk mezi 5 a 35, takže jsem si zezačátku myslel, že ji v nestřeženém okamžiku vystřídala jiná herečka. Klaním se. Jinak musím říct, že se inscenace s těmi pěti dějovými liniemi a dvaceti postavami nevypořádala úplně dobře. Co funguje v knize bez problému, je na jevišti průšvih, divák je odkázán na nekonečné množství předělů a vysvětlujících monologů. Bohužel na rozdíl od knihy ani není jasné, jak to vlastně dopadne.

Jelikož znám knihu, věděla jsem, do čeho jdu. Musím říct, že jsem si divadelní podobu neuměla představit. Ale smekám úžasnému zpracování. Výborné režijní nápady, skvělé kostýmy a velmi podmanivá hudba, oceňuji ukazování letopočtů, jinak by se v ději divák neznalý předlohy ztratil. Moc se mi líbilo originální znázornění archivu - my starší asi chápeme, proč v plynových maskách. Herecké výkony také skvělé. Prostě dvě hodiny deprese stejně tak syrové jako v knize. Zážitek, na který se jen tak nezapomene. Tleskám!

Již dlouho se mi v divadle nestalo, abych se při představení nudil do té míry, že bych se každých deset minut musel dívat na hodinky. Zde u mě však toto nutkání vyvolalo hned několik scén, v nichž aktéři pouze monotónně reprodukovali sáhodlouhé texty, čímž se z jejich výstupů vytratily jakékoliv emoce. Vyznění inscenace by tedy nesmírně pomohlo, kdyby se všechny zbytné dialogy výrazně proškrtaly. Výše uvedené negativní dojmy u mě ovšem umocnilo i několik stupidních nápadů pana režiséra včetně obsazení mužů do ženských rolí či navlečení herců do "plynových masek" při přesunu děje do archivu.

Další velmi vydařená adaptace literární předlohy. Silný příběh, silné herecké výkony. Viděno v alternaci s Pavlou Gajdošíkovou.

Ztvárnění skvělé, ale prostředí Azyl78 hodně nevlídné. Hluk kolem projíždějících vlaků, špatná akustika, nepohodlné sezení, v kombinaci s délkou představení smrtící kombinace. Asi si to dám ještě jednou v divadle.

Perfektní. Skvělé výkony, skvělá zvuková a vizuální stránka, skvělé i pro stránce mého guilty pleasure - totiž scén, ve kterých je na jevišti pár postav navíc, které jenom němě stojí nebo se na místě pohybují a dodávají probíhající scéně boží atmosféru.

Výborná scéna, zajímavé zpracování.

nejlepší představení, které jsem kdy viděla, zatajený dech od začátku do konce, skvělé výkony všech herců

Thriller na motivy skutečných událostí z vesnice Žítková u hranic se Slovenskem. Náročné téma. Divák musí pozorně sledovat děj, jsou tam rychlé skoky v letech pozadu a napřeskáčku (z roku 1963 do 1946, pak do 1894, 1993...) a herci (hlavně v 1. polovině) hovoří slováckým nářečím. Občas jsem se ztrácela. Druhá polovina graduje, vtáhne do děje, že ani povinná rouška na obličeji nevadí :-) a vysvětluje mnohé ze zamotané první poloviny. Skvělé herecké výkony méně známých a neznámých herců. Určitě si přečtu knížku.

Náročnější představení (nejen kvůli své délce), výborná a působivá scéna, skvělá Tereza Dočkalová. Druhá půlka ukecanější než první, protože je potřeba ten bordel "rozházený" na začátku trošku vysvětlit.

Dechberoucí představení o ženskosti, víře, předurčení nebo "předurčení". Takové rodinné konstelace. Inscenace je velice citlivě zpracovaná, nese mnoho sdělení. Výborná dramaturgie a přesné, přesvědčivé herecké výkony. Tereza Dočkalová je opět geniální! Také Erika Stárková, ačkoliv je na scéně poměrně málo, je nezapomenutelná. Její zpěv chcete slyšet znovu a znovu. Děkuji všem včetně Michala Langa za tento nevídaný zážitek.

První polovina představení zajímavá napínavá, druhá část už méně, některá místa až moc dlouhá, pocit z představení nijaký, nezanechalo na mě vlastně nic :-/

Pro herce určitě náročné představení. Bohužel zklamání. Moc jsem se těšila, protože knížka mě velmi zaujala. Líbila se mi Ivana Wojtylová, Lada Jelínková, Hana Seidlová, Vendula Fialová a Kamila Trnková. Tereza Dočkalová prakticky jen (hystericky) křičí, hlavně v první půlce představení. Hercům v maskách někdy není rozumět.

Těžko se hodnotí. Hra za celou dobu nedala nějaké sdělení, ale nudná také nebyla. Jako pozitivní hodnotím, že se autor(ka) odvážil(a) agenta StB vykreslit jako člověka jinak než černobíle.

Slušné zpracování předlohy. Velmi přehledné. Vynikající výkony. Např. T. Dočkalová či M. Málková. Ivana Wojtylová má neuvěřitelné charizma. Měl jsem pouze jeden problém - a to se vzhledem Josifčeny.

První polovina je hodně mystická, (skoro nesnesitelně) ezoterická, velice nepřehledná. O to silnější je druhá polovina, která překvapivě celý příběh zpřehlední a vysvětlí. Znamenitý příspěvek ke komplikované historii střední Evropy ve 20. století a k rozmazání hranic mezi bílou a černou.

Strašně tu hru chci mít ráda, protože výkony herců vůbec nejsou špatné ale ten závěrečný pocit je prostě strašně nijaký.
Tereza Dočkalová hraje skvěle ale jaksi u ní vidím stále tu její komfortní zónu. Nějakou dobu už mě ty výkony nepřekvapují. Co překvapením je je Ivana Wojtylová, kterou jsem zatím nijak zvlášť nevnímala jako silnou osobu na jevišti a dnes zaujala ;)
Výsledek je prostě strašně zvláštní :/ Skutečně si musím přečíst knihu. Po přečtení knihy se mi některé sporné detaily osvětlili, ale stejně to pocitu z hry příliš nepomohlo.

Bohužel mi v první 10minutách vadilo nářečí, které spíš než reálné historické nářečí, znělo jako parodie. Kladně hodnotím práci s časovou osou, ve které se dalo skvěle orientovat, kdy se jednotlivé události udály, oproti zlínské inscenaci.
Jen tedy na konci bych bez přečtení knihy nepochopila, že Dora byla zavražděná a podle ohlasů od diváků jsem nebyla jediná.

Strhující výkon Terezy Dočkalové, která si prakticky 3 hodinky neoddychne. Hra táhne a má spád. Knižní předloha je skvěle zpracovaná... logicky to musí mít 3 hodiny ... i když uznávám, je to fakt moc.
Znalost předlohy pomáhá a je dosti výhodou.

Naprosto famózní inscenace s výbornými hereckými výkony. I přes časté skoky v čase to působilo velmi uceleně. - 85%

Dobře zpracované těžké téma. Pokud ale neznáte předlohu, není lehké se zorientovat. Skoky v čase a ději jsou především v první půlce dost zmatečné.

Jako divák neznalý předlohy jsem zhruba první hodinu s inscenací bojoval. Hodně postav, spousta jmen a událostí, skoky v čase, celé to bylo zmatené a nesrozumitelné. Ale nerezignoval jsem, a ještě před přestávkou (od scény z dětského domova) jsem se dostal do děje. Pak už to bylo neskutečně silné, velmi dramatické a hodně těžké, ale bylo to rozhodně to, pro co jsem si do divadla přišel. Skvělé herecké výkony, obzvlášť od T. Dočkalové, správně budovaná a gradující atmosféra, silný příběh, to vše činí z této inscenace neobvykle silný zážitek. Škoda jen té zmatečnosti na začátku. /9.3.2019/

Tuto slozitou latku se podarilo velmi dobre zpracovat. Dlouhe predstaveni, ale presto nenudi. Tezko vmestnat obsahly pribeh do kratsiho casu. Pusobiva scena a krasna hudba. Znalost predlohy potrebna. Zpracovani me oblibene knihy me nezklamalo.

Takových divadelních zážitků je mi třeba. Toho se nepřežeru. Prostě famózní, chci to vidět znovu.

Inscenace je zcela jistě zdařilá a nápaditá. Podařilo se vše podstatné z děje románu divákovi představit - byť někdy poněkud hodně zkratkovitě. Pokud někdo nečetl román K.Tučkové, některé pasáže mohly působit nesrozumitelně. Zlínská inscenace byla ale jako celek mnohem působivější, emocionálnější. Palmovka mně nabídla slušné divadlo, ale ne silný zážitek.

Masakr. Děsilo mě to.

rozvleklé, doslovné, interpretace některých dramatických situací působí komicky

Tak tohle jde na dřeň, uf. Je pravda, že v první polovině divák tápe, ale ono se to všechno nakonec rozmotá a vysvětlí, takže pokud je divák aspoň trochu vnímavý, určitě by neměl odcházet z divadla s tím, že se nezorientoval. Je to velmi náročná inscenace, ale Žítkovské bohyně prostě nemohou být oddechovka, takhle je to správně, rozsekat diváka na molekuly, to je ono. Tereza Dočkalová opět naprosto famózní, velice oceňuji výkon Jakuba Albrechta, opravdu jsem mu to postižení věřila. Pokud chcete v divadle odpočívat a "jen" se bavit, na Žítkovské bohyně nechoďte, tohle je Divadlo s velkym D.

Těžko se hodnotí, z divadla jsem odcházela rozpačitá, postupem času se však hra usadila a musím říci, že se mi líbila a zanechala ve mně hluboké dojmy. Ke kladům bezesporu patří výkon T. Dočkalové,která dokáže s naprostou lehkostí změnit hereckou polohu během vteřiny z dítěte v dospělou ženu a naopak. Působivá je též scénografie, výběr hudby a kostýmy,které dotváří ponurou a depresivní atmosféru. Skvělé je též zapojení chóru. Slabinou je bezpochyby délka (3:30) a značná nepřehlednost v první polovině (i když se autoři snaží). Inscenaci by prospělo krácení, a to zejména v dialozích s bohyněmi.

Gombárova zlínská inscenace byla sice asi o půlhodinu delší, ale přehlednější. Langova pražská verze je v první půli hodně chaotická - knížku znám dobře, a přece mi to dalo zabrat. Mnozí diváci byli úplně mimo. Po přestávce je už všechno přehlednější. Tereza Dočkalová je tradičně skvělá, výborná je Marie Málková, působivý je zpěv Eriky Stárkové. Není to zlé. A třeba to přes léto uzraje.

Co se nám líbilo: snadná orientace díky letopočtům a někdy i s náznakem toho, co se odehrává, (my známe knihu skoro zpaměti, ale jistě ne všichni diváci), výkon hlavní představitelky Terezy Dočekalové, jednoduchá scéna - přesto dostačující.
A co se nám nelíbilo? Nářečí - nenářečí, soubor v plynových maskách, Surmena divoce šermující rukama - což asi mělo být bohování - a hlavně přílišný důraz na děj - kam se ale vytratilo právě ono tajemno, spojené s bohováním?

Neuvěřitelný příběh z kopaničářské oblasti, který zasáhne každého diváka, nicméně pro orientaci v inscenaci je důležité mít přečtenou knihu od K.Tučkové, jelikož děj se velmi často prolíná, avšak divadlo řeší tento problém alespoň rokem, kdy se děj odehrává. Velmi oceňuji T.Dočkalovou a její herecký výkon.

Lang umí dělat velké věci a jeho režiím inscenace s takovou kvantou lidí sluší. Neměl jsem problém dej pochopit a orientoval jsem se i v postavách, čehož jsem se bál. Jen to za mě bylo dlouhé.

Videno dnes, tj 11.10.2023, 1 rada, na kontakt, 200 min vcetne prestavky. Knihu jsem necetl
Tri generace vestkyn z pohranici. Scena pomerne stroha, pobavil me maly bazenek vody. Soubor je sehrany, vsichni podavali presvedcive vykony. V hlavni roli vyborna T. Dockalova. Temer neopustila jeviste a neustale verohodne menila svuj projev. Mimo ni se mi nadstandartne libily i tri jeji kmotry. Protoze jsem neznal predlohu a jednotlive obrazy nebyly casove linearni ale napreskacku (asi 10 ruznych casu mezi roky 1894 a 1994), velmi jsem v tom casovem chaosu ocenil promitani letopoctu na pozadi. V hledisti me potesilo znacne mnozstvi studentu.
Dekuji

Učiněná krása.

Nečetl jsem, přesto jsem rychle zapadl do atmosféry i vztahů osob na jevišti. Hra nenudila ani vteřinu.

Speciální radost mi udělal výkon Marie Málková.

Výrazná inscenace vycházející z oceňovaného románu K. Tučkové, kromě silné předlohy k úspěchu inscenace přispívá především Langova režie a přesvědčivé ženské herecké výkony. Vedle představitelky hlavní role P. Gajdošíkové zmiňuji především obdivuhodný výkon ve velké roli Marie Málkové, stále krásné i v jejím věku. Je nutno ovšem dodat, že bez znalosti obsahu literární předlohy je pro diváky těžké orientovat se v složitém ději odvíjejícím se v intervalu více než 100 let a který je prezentován nechronolopgicky v časových skocích. Navíc jsem hercům ne vždy rozuměl, přestože jsem seděl v páté řadě parteru, jaké to pak asi muselo být na balkóně?

prilis zdlouhave, neudrzi uroven cele 3 hodiny

Byli jsme okouzneni a napjati celou dobu a to někteří z nás viděli představení podruhé.

65 % Namlsaná ze ŽDJC a Vyhnání Gerty Schnirch jsem čekala něco podobného a pak jsem byla spíš zklamaná.
Inscenace pro mě plynula ve vlnách. Na chvilku přišel velmi silný moment, ale ten vzápětí vystřídalo dlouhé povídání, které inscenaci zbytečně natahovalo. Inscenace je nápaditá, ale předělové části by mohly být kratší a údernější. Ale vyplatí se vidět hlavně také proto, že Pavla Gajdošíková v hlavní roli je výborná.
Viděno 16.5.2022 v Č.Budějovicích

Velmi nezajímavá inscenace (patrně) velmi zajímavé předlohy. Zkratkovité a zdlouhavé zároveň. Některé dramatické prvky působily spíše směšně a prvoplánově (dokreslení zpěvem, ošklivé a nedobře využité kulisy, sbor). Dojmu nepomáhalo ani to, že jsem zhruba 1/5 replik neslyšel - buď kvůli nazvučení portů, příliš hlasité hudbě nebo špatně posazenému hlasu herců. Celkově vše pro mě vyznělo do prázdna. (viděno 25.4.2022)

Viděno 28. 12. 2021. Předně bych rád vyzdvihl fascinující a bohatou mytologii příběhu a dále uhrančivý výkon Pavly Gajdošíkové, která úplně magicky měnila na jevišti svůj věk mezi 5 a 35, takže jsem si zezačátku myslel, že ji v nestřeženém okamžiku vystřídala jiná herečka. Klaním se. Jinak musím říct, že se inscenace s těmi pěti dějovými liniemi a dvaceti postavami nevypořádala úplně dobře. Co funguje v knize bez problému, je na jevišti průšvih, divák je odkázán na nekonečné množství předělů a vysvětlujících monologů. Bohužel na rozdíl od knihy ani není jasné, jak to vlastně dopadne.

Jelikož znám knihu, věděla jsem, do čeho jdu. Musím říct, že jsem si divadelní podobu neuměla představit. Ale smekám úžasnému zpracování. Výborné režijní nápady, skvělé kostýmy a velmi podmanivá hudba, oceňuji ukazování letopočtů, jinak by se v ději divák neznalý předlohy ztratil. Moc se mi líbilo originální znázornění archivu - my starší asi chápeme, proč v plynových maskách. Herecké výkony také skvělé. Prostě dvě hodiny deprese stejně tak syrové jako v knize. Zážitek, na který se jen tak nezapomene. Tleskám!

Již dlouho se mi v divadle nestalo, abych se při představení nudil do té míry, že bych se každých deset minut musel dívat na hodinky. Zde u mě však toto nutkání vyvolalo hned několik scén, v nichž aktéři pouze monotónně reprodukovali sáhodlouhé texty, čímž se z jejich výstupů vytratily jakékoliv emoce. Vyznění inscenace by tedy nesmírně pomohlo, kdyby se všechny zbytné dialogy výrazně proškrtaly. Výše uvedené negativní dojmy u mě ovšem umocnilo i několik stupidních nápadů pana režiséra včetně obsazení mužů do ženských rolí či navlečení herců do "plynových masek" při přesunu děje do archivu.

Další velmi vydařená adaptace literární předlohy. Silný příběh, silné herecké výkony. Viděno v alternaci s Pavlou Gajdošíkovou.

Ztvárnění skvělé, ale prostředí Azyl78 hodně nevlídné. Hluk kolem projíždějících vlaků, špatná akustika, nepohodlné sezení, v kombinaci s délkou představení smrtící kombinace. Asi si to dám ještě jednou v divadle.

Perfektní. Skvělé výkony, skvělá zvuková a vizuální stránka, skvělé i pro stránce mého guilty pleasure - totiž scén, ve kterých je na jevišti pár postav navíc, které jenom němě stojí nebo se na místě pohybují a dodávají probíhající scéně boží atmosféru.

Výborná scéna, zajímavé zpracování.

nejlepší představení, které jsem kdy viděla, zatajený dech od začátku do konce, skvělé výkony všech herců

Thriller na motivy skutečných událostí z vesnice Žítková u hranic se Slovenskem. Náročné téma. Divák musí pozorně sledovat děj, jsou tam rychlé skoky v letech pozadu a napřeskáčku (z roku 1963 do 1946, pak do 1894, 1993...) a herci (hlavně v 1. polovině) hovoří slováckým nářečím. Občas jsem se ztrácela. Druhá polovina graduje, vtáhne do děje, že ani povinná rouška na obličeji nevadí :-) a vysvětluje mnohé ze zamotané první poloviny. Skvělé herecké výkony méně známých a neznámých herců. Určitě si přečtu knížku.

Náročnější představení (nejen kvůli své délce), výborná a působivá scéna, skvělá Tereza Dočkalová. Druhá půlka ukecanější než první, protože je potřeba ten bordel "rozházený" na začátku trošku vysvětlit.

Dechberoucí představení o ženskosti, víře, předurčení nebo "předurčení". Takové rodinné konstelace. Inscenace je velice citlivě zpracovaná, nese mnoho sdělení. Výborná dramaturgie a přesné, přesvědčivé herecké výkony. Tereza Dočkalová je opět geniální! Také Erika Stárková, ačkoliv je na scéně poměrně málo, je nezapomenutelná. Její zpěv chcete slyšet znovu a znovu. Děkuji všem včetně Michala Langa za tento nevídaný zážitek.

První polovina představení zajímavá napínavá, druhá část už méně, některá místa až moc dlouhá, pocit z představení nijaký, nezanechalo na mě vlastně nic :-/

Pro herce určitě náročné představení. Bohužel zklamání. Moc jsem se těšila, protože knížka mě velmi zaujala. Líbila se mi Ivana Wojtylová, Lada Jelínková, Hana Seidlová, Vendula Fialová a Kamila Trnková. Tereza Dočkalová prakticky jen (hystericky) křičí, hlavně v první půlce představení. Hercům v maskách někdy není rozumět.

Těžko se hodnotí. Hra za celou dobu nedala nějaké sdělení, ale nudná také nebyla. Jako pozitivní hodnotím, že se autor(ka) odvážil(a) agenta StB vykreslit jako člověka jinak než černobíle.

Slušné zpracování předlohy. Velmi přehledné. Vynikající výkony. Např. T. Dočkalová či M. Málková. Ivana Wojtylová má neuvěřitelné charizma. Měl jsem pouze jeden problém - a to se vzhledem Josifčeny.

První polovina je hodně mystická, (skoro nesnesitelně) ezoterická, velice nepřehledná. O to silnější je druhá polovina, která překvapivě celý příběh zpřehlední a vysvětlí. Znamenitý příspěvek ke komplikované historii střední Evropy ve 20. století a k rozmazání hranic mezi bílou a černou.

Strašně tu hru chci mít ráda, protože výkony herců vůbec nejsou špatné ale ten závěrečný pocit je prostě strašně nijaký.
Tereza Dočkalová hraje skvěle ale jaksi u ní vidím stále tu její komfortní zónu. Nějakou dobu už mě ty výkony nepřekvapují. Co překvapením je je Ivana Wojtylová, kterou jsem zatím nijak zvlášť nevnímala jako silnou osobu na jevišti a dnes zaujala ;)
Výsledek je prostě strašně zvláštní :/ Skutečně si musím přečíst knihu. Po přečtení knihy se mi některé sporné detaily osvětlili, ale stejně to pocitu z hry příliš nepomohlo.

Bohužel mi v první 10minutách vadilo nářečí, které spíš než reálné historické nářečí, znělo jako parodie. Kladně hodnotím práci s časovou osou, ve které se dalo skvěle orientovat, kdy se jednotlivé události udály, oproti zlínské inscenaci.
Jen tedy na konci bych bez přečtení knihy nepochopila, že Dora byla zavražděná a podle ohlasů od diváků jsem nebyla jediná.

Strhující výkon Terezy Dočkalové, která si prakticky 3 hodinky neoddychne. Hra táhne a má spád. Knižní předloha je skvěle zpracovaná... logicky to musí mít 3 hodiny ... i když uznávám, je to fakt moc.
Znalost předlohy pomáhá a je dosti výhodou.

Naprosto famózní inscenace s výbornými hereckými výkony. I přes časté skoky v čase to působilo velmi uceleně. - 85%

Dobře zpracované těžké téma. Pokud ale neznáte předlohu, není lehké se zorientovat. Skoky v čase a ději jsou především v první půlce dost zmatečné.

Jako divák neznalý předlohy jsem zhruba první hodinu s inscenací bojoval. Hodně postav, spousta jmen a událostí, skoky v čase, celé to bylo zmatené a nesrozumitelné. Ale nerezignoval jsem, a ještě před přestávkou (od scény z dětského domova) jsem se dostal do děje. Pak už to bylo neskutečně silné, velmi dramatické a hodně těžké, ale bylo to rozhodně to, pro co jsem si do divadla přišel. Skvělé herecké výkony, obzvlášť od T. Dočkalové, správně budovaná a gradující atmosféra, silný příběh, to vše činí z této inscenace neobvykle silný zážitek. Škoda jen té zmatečnosti na začátku. /9.3.2019/

Tuto slozitou latku se podarilo velmi dobre zpracovat. Dlouhe predstaveni, ale presto nenudi. Tezko vmestnat obsahly pribeh do kratsiho casu. Pusobiva scena a krasna hudba. Znalost predlohy potrebna. Zpracovani me oblibene knihy me nezklamalo.

Takových divadelních zážitků je mi třeba. Toho se nepřežeru. Prostě famózní, chci to vidět znovu.

Inscenace je zcela jistě zdařilá a nápaditá. Podařilo se vše podstatné z děje románu divákovi představit - byť někdy poněkud hodně zkratkovitě. Pokud někdo nečetl román K.Tučkové, některé pasáže mohly působit nesrozumitelně. Zlínská inscenace byla ale jako celek mnohem působivější, emocionálnější. Palmovka mně nabídla slušné divadlo, ale ne silný zážitek.

Masakr. Děsilo mě to.

rozvleklé, doslovné, interpretace některých dramatických situací působí komicky

Tak tohle jde na dřeň, uf. Je pravda, že v první polovině divák tápe, ale ono se to všechno nakonec rozmotá a vysvětlí, takže pokud je divák aspoň trochu vnímavý, určitě by neměl odcházet z divadla s tím, že se nezorientoval. Je to velmi náročná inscenace, ale Žítkovské bohyně prostě nemohou být oddechovka, takhle je to správně, rozsekat diváka na molekuly, to je ono. Tereza Dočkalová opět naprosto famózní, velice oceňuji výkon Jakuba Albrechta, opravdu jsem mu to postižení věřila. Pokud chcete v divadle odpočívat a "jen" se bavit, na Žítkovské bohyně nechoďte, tohle je Divadlo s velkym D.

Těžko se hodnotí, z divadla jsem odcházela rozpačitá, postupem času se však hra usadila a musím říci, že se mi líbila a zanechala ve mně hluboké dojmy. Ke kladům bezesporu patří výkon T. Dočkalové,která dokáže s naprostou lehkostí změnit hereckou polohu během vteřiny z dítěte v dospělou ženu a naopak. Působivá je též scénografie, výběr hudby a kostýmy,které dotváří ponurou a depresivní atmosféru. Skvělé je též zapojení chóru. Slabinou je bezpochyby délka (3:30) a značná nepřehlednost v první polovině (i když se autoři snaží). Inscenaci by prospělo krácení, a to zejména v dialozích s bohyněmi.

Gombárova zlínská inscenace byla sice asi o půlhodinu delší, ale přehlednější. Langova pražská verze je v první půli hodně chaotická - knížku znám dobře, a přece mi to dalo zabrat. Mnozí diváci byli úplně mimo. Po přestávce je už všechno přehlednější. Tereza Dočkalová je tradičně skvělá, výborná je Marie Málková, působivý je zpěv Eriky Stárkové. Není to zlé. A třeba to přes léto uzraje.

První polovina je hodně mystická, (skoro nesnesitelně) ezoterická, velice nepřehledná. O to silnější je druhá polovina, která překvapivě celý příběh zpřehlední a vysvětlí. Znamenitý příspěvek ke komplikované historii střední Evropy ve 20. století a k rozmazání hranic mezi bílou a černou.

Již dlouho se mi v divadle nestalo, abych se při představení nudil do té míry, že bych se každých deset minut musel dívat na hodinky. Zde u mě však toto nutkání vyvolalo hned několik scén, v nichž aktéři pouze monotónně reprodukovali sáhodlouhé texty, čímž se z jejich výstupů vytratily jakékoliv emoce. Vyznění inscenace by tedy nesmírně pomohlo, kdyby se všechny zbytné dialogy výrazně proškrtaly. Výše uvedené negativní dojmy u mě ovšem umocnilo i několik stupidních nápadů pana režiséra včetně obsazení mužů do ženských rolí či navlečení herců do "plynových masek" při přesunu děje do archivu.

Gombárova zlínská inscenace byla sice asi o půlhodinu delší, ale přehlednější. Langova pražská verze je v první půli hodně chaotická - knížku znám dobře, a přece mi to dalo zabrat. Mnozí diváci byli úplně mimo. Po přestávce je už všechno přehlednější. Tereza Dočkalová je tradičně skvělá, výborná je Marie Málková, působivý je zpěv Eriky Stárkové. Není to zlé. A třeba to přes léto uzraje.

Jako divák neznalý předlohy jsem zhruba první hodinu s inscenací bojoval. Hodně postav, spousta jmen a událostí, skoky v čase, celé to bylo zmatené a nesrozumitelné. Ale nerezignoval jsem, a ještě před přestávkou (od scény z dětského domova) jsem se dostal do děje. Pak už to bylo neskutečně silné, velmi dramatické a hodně těžké, ale bylo to rozhodně to, pro co jsem si do divadla přišel. Skvělé herecké výkony, obzvlášť od T. Dočkalové, správně budovaná a gradující atmosféra, silný příběh, to vše činí z této inscenace neobvykle silný zážitek. Škoda jen té zmatečnosti na začátku. /9.3.2019/

rozvleklé, doslovné, interpretace některých dramatických situací působí komicky

Tak tohle jde na dřeň, uf. Je pravda, že v první polovině divák tápe, ale ono se to všechno nakonec rozmotá a vysvětlí, takže pokud je divák aspoň trochu vnímavý, určitě by neměl odcházet z divadla s tím, že se nezorientoval. Je to velmi náročná inscenace, ale Žítkovské bohyně prostě nemohou být oddechovka, takhle je to správně, rozsekat diváka na molekuly, to je ono. Tereza Dočkalová opět naprosto famózní, velice oceňuji výkon Jakuba Albrechta, opravdu jsem mu to postižení věřila. Pokud chcete v divadle odpočívat a "jen" se bavit, na Žítkovské bohyně nechoďte, tohle je Divadlo s velkym D.

Dechberoucí představení o ženskosti, víře, předurčení nebo "předurčení". Takové rodinné konstelace. Inscenace je velice citlivě zpracovaná, nese mnoho sdělení. Výborná dramaturgie a přesné, přesvědčivé herecké výkony. Tereza Dočkalová je opět geniální! Také Erika Stárková, ačkoliv je na scéně poměrně málo, je nezapomenutelná. Její zpěv chcete slyšet znovu a znovu. Děkuji všem včetně Michala Langa za tento nevídaný zážitek.

Strašně tu hru chci mít ráda, protože výkony herců vůbec nejsou špatné ale ten závěrečný pocit je prostě strašně nijaký.
Tereza Dočkalová hraje skvěle ale jaksi u ní vidím stále tu její komfortní zónu. Nějakou dobu už mě ty výkony nepřekvapují. Co překvapením je je Ivana Wojtylová, kterou jsem zatím nijak zvlášť nevnímala jako silnou osobu na jevišti a dnes zaujala ;)
Výsledek je prostě strašně zvláštní :/ Skutečně si musím přečíst knihu. Po přečtení knihy se mi některé sporné detaily osvětlili, ale stejně to pocitu z hry příliš nepomohlo.

Velmi nezajímavá inscenace (patrně) velmi zajímavé předlohy. Zkratkovité a zdlouhavé zároveň. Některé dramatické prvky působily spíše směšně a prvoplánově (dokreslení zpěvem, ošklivé a nedobře využité kulisy, sbor). Dojmu nepomáhalo ani to, že jsem zhruba 1/5 replik neslyšel - buď kvůli nazvučení portů, příliš hlasité hudbě nebo špatně posazenému hlasu herců. Celkově vše pro mě vyznělo do prázdna. (viděno 25.4.2022)

Viděno 28. 12. 2021. Předně bych rád vyzdvihl fascinující a bohatou mytologii příběhu a dále uhrančivý výkon Pavly Gajdošíkové, která úplně magicky měnila na jevišti svůj věk mezi 5 a 35, takže jsem si zezačátku myslel, že ji v nestřeženém okamžiku vystřídala jiná herečka. Klaním se. Jinak musím říct, že se inscenace s těmi pěti dějovými liniemi a dvaceti postavami nevypořádala úplně dobře. Co funguje v knize bez problému, je na jevišti průšvih, divák je odkázán na nekonečné množství předělů a vysvětlujících monologů. Bohužel na rozdíl od knihy ani není jasné, jak to vlastně dopadne.

prilis zdlouhave, neudrzi uroven cele 3 hodiny

Slušné zpracování předlohy. Velmi přehledné. Vynikající výkony. Např. T. Dočkalová či M. Málková. Ivana Wojtylová má neuvěřitelné charizma. Měl jsem pouze jeden problém - a to se vzhledem Josifčeny.

Masakr. Děsilo mě to.

Další velmi vydařená adaptace literární předlohy. Silný příběh, silné herecké výkony. Viděno v alternaci s Pavlou Gajdošíkovou.

Těžko se hodnotí. Hra za celou dobu nedala nějaké sdělení, ale nudná také nebyla. Jako pozitivní hodnotím, že se autor(ka) odvážil(a) agenta StB vykreslit jako člověka jinak než černobíle.

65 % Namlsaná ze ŽDJC a Vyhnání Gerty Schnirch jsem čekala něco podobného a pak jsem byla spíš zklamaná.
Inscenace pro mě plynula ve vlnách. Na chvilku přišel velmi silný moment, ale ten vzápětí vystřídalo dlouhé povídání, které inscenaci zbytečně natahovalo. Inscenace je nápaditá, ale předělové části by mohly být kratší a údernější. Ale vyplatí se vidět hlavně také proto, že Pavla Gajdošíková v hlavní roli je výborná.
Viděno 16.5.2022 v Č.Budějovicích

Naprosto famózní inscenace s výbornými hereckými výkony. I přes časté skoky v čase to působilo velmi uceleně. - 85%

Inscenace je zcela jistě zdařilá a nápaditá. Podařilo se vše podstatné z děje románu divákovi představit - byť někdy poněkud hodně zkratkovitě. Pokud někdo nečetl román K.Tučkové, některé pasáže mohly působit nesrozumitelně. Zlínská inscenace byla ale jako celek mnohem působivější, emocionálnější. Palmovka mně nabídla slušné divadlo, ale ne silný zážitek.

Videno dnes, tj 11.10.2023, 1 rada, na kontakt, 200 min vcetne prestavky. Knihu jsem necetl
Tri generace vestkyn z pohranici. Scena pomerne stroha, pobavil me maly bazenek vody. Soubor je sehrany, vsichni podavali presvedcive vykony. V hlavni roli vyborna T. Dockalova. Temer neopustila jeviste a neustale verohodne menila svuj projev. Mimo ni se mi nadstandartne libily i tri jeji kmotry. Protoze jsem neznal predlohu a jednotlive obrazy nebyly casove linearni ale napreskacku (asi 10 ruznych casu mezi roky 1894 a 1994), velmi jsem v tom casovem chaosu ocenil promitani letopoctu na pozadi. V hledisti me potesilo znacne mnozstvi studentu.
Dekuji

nejlepší představení, které jsem kdy viděla, zatajený dech od začátku do konce, skvělé výkony všech herců

Výrazná inscenace vycházející z oceňovaného románu K. Tučkové, kromě silné předlohy k úspěchu inscenace přispívá především Langova režie a přesvědčivé ženské herecké výkony. Vedle představitelky hlavní role P. Gajdošíkové zmiňuji především obdivuhodný výkon ve velké roli Marie Málkové, stále krásné i v jejím věku. Je nutno ovšem dodat, že bez znalosti obsahu literární předlohy je pro diváky těžké orientovat se v složitém ději odvíjejícím se v intervalu více než 100 let a který je prezentován nechronolopgicky v časových skocích. Navíc jsem hercům ne vždy rozuměl, přestože jsem seděl v páté řadě parteru, jaké to pak asi muselo být na balkóně?

Strhující výkon Terezy Dočkalové, která si prakticky 3 hodinky neoddychne. Hra táhne a má spád. Knižní předloha je skvěle zpracovaná... logicky to musí mít 3 hodiny ... i když uznávám, je to fakt moc.
Znalost předlohy pomáhá a je dosti výhodou.

Těžko se hodnotí, z divadla jsem odcházela rozpačitá, postupem času se však hra usadila a musím říci, že se mi líbila a zanechala ve mně hluboké dojmy. Ke kladům bezesporu patří výkon T. Dočkalové,která dokáže s naprostou lehkostí změnit hereckou polohu během vteřiny z dítěte v dospělou ženu a naopak. Působivá je též scénografie, výběr hudby a kostýmy,které dotváří ponurou a depresivní atmosféru. Skvělé je též zapojení chóru. Slabinou je bezpochyby délka (3:30) a značná nepřehlednost v první polovině (i když se autoři snaží). Inscenaci by prospělo krácení, a to zejména v dialozích s bohyněmi.

Tuto slozitou latku se podarilo velmi dobre zpracovat. Dlouhe predstaveni, ale presto nenudi. Tezko vmestnat obsahly pribeh do kratsiho casu. Pusobiva scena a krasna hudba. Znalost predlohy potrebna. Zpracovani me oblibene knihy me nezklamalo.

Nečetl jsem, přesto jsem rychle zapadl do atmosféry i vztahů osob na jevišti. Hra nenudila ani vteřinu.

Speciální radost mi udělal výkon Marie Málková.

Perfektní. Skvělé výkony, skvělá zvuková a vizuální stránka, skvělé i pro stránce mého guilty pleasure - totiž scén, ve kterých je na jevišti pár postav navíc, které jenom němě stojí nebo se na místě pohybují a dodávají probíhající scéně boží atmosféru.

Náročnější představení (nejen kvůli své délce), výborná a působivá scéna, skvělá Tereza Dočkalová. Druhá půlka ukecanější než první, protože je potřeba ten bordel "rozházený" na začátku trošku vysvětlit.

Takových divadelních zážitků je mi třeba. Toho se nepřežeru. Prostě famózní, chci to vidět znovu.

Ztvárnění skvělé, ale prostředí Azyl78 hodně nevlídné. Hluk kolem projíždějících vlaků, špatná akustika, nepohodlné sezení, v kombinaci s délkou představení smrtící kombinace. Asi si to dám ještě jednou v divadle.

Výborná scéna, zajímavé zpracování.

Thriller na motivy skutečných událostí z vesnice Žítková u hranic se Slovenskem. Náročné téma. Divák musí pozorně sledovat děj, jsou tam rychlé skoky v letech pozadu a napřeskáčku (z roku 1963 do 1946, pak do 1894, 1993...) a herci (hlavně v 1. polovině) hovoří slováckým nářečím. Občas jsem se ztrácela. Druhá polovina graduje, vtáhne do děje, že ani povinná rouška na obličeji nevadí :-) a vysvětluje mnohé ze zamotané první poloviny. Skvělé herecké výkony méně známých a neznámých herců. Určitě si přečtu knížku.

Lang umí dělat velké věci a jeho režiím inscenace s takovou kvantou lidí sluší. Neměl jsem problém dej pochopit a orientoval jsem se i v postavách, čehož jsem se bál. Jen to za mě bylo dlouhé.

Jelikož znám knihu, věděla jsem, do čeho jdu. Musím říct, že jsem si divadelní podobu neuměla představit. Ale smekám úžasnému zpracování. Výborné režijní nápady, skvělé kostýmy a velmi podmanivá hudba, oceňuji ukazování letopočtů, jinak by se v ději divák neznalý předlohy ztratil. Moc se mi líbilo originální znázornění archivu - my starší asi chápeme, proč v plynových maskách. Herecké výkony také skvělé. Prostě dvě hodiny deprese stejně tak syrové jako v knize. Zážitek, na který se jen tak nezapomene. Tleskám!

Dobře zpracované těžké téma. Pokud ale neznáte předlohu, není lehké se zorientovat. Skoky v čase a ději jsou především v první půlce dost zmatečné.

Byli jsme okouzneni a napjati celou dobu a to někteří z nás viděli představení podruhé.

Neuvěřitelný příběh z kopaničářské oblasti, který zasáhne každého diváka, nicméně pro orientaci v inscenaci je důležité mít přečtenou knihu od K.Tučkové, jelikož děj se velmi často prolíná, avšak divadlo řeší tento problém alespoň rokem, kdy se děj odehrává. Velmi oceňuji T.Dočkalovou a její herecký výkon.

Učiněná krása.

Co se nám líbilo: snadná orientace díky letopočtům a někdy i s náznakem toho, co se odehrává, (my známe knihu skoro zpaměti, ale jistě ne všichni diváci), výkon hlavní představitelky Terezy Dočekalové, jednoduchá scéna - přesto dostačující.
A co se nám nelíbilo? Nářečí - nenářečí, soubor v plynových maskách, Surmena divoce šermující rukama - což asi mělo být bohování - a hlavně přílišný důraz na děj - kam se ale vytratilo právě ono tajemno, spojené s bohováním?

První polovina představení zajímavá napínavá, druhá část už méně, některá místa až moc dlouhá, pocit z představení nijaký, nezanechalo na mě vlastně nic :-/

Bohužel mi v první 10minutách vadilo nářečí, které spíš než reálné historické nářečí, znělo jako parodie. Kladně hodnotím práci s časovou osou, ve které se dalo skvěle orientovat, kdy se jednotlivé události udály, oproti zlínské inscenaci.
Jen tedy na konci bych bez přečtení knihy nepochopila, že Dora byla zavražděná a podle ohlasů od diváků jsem nebyla jediná.

Pro herce určitě náročné představení. Bohužel zklamání. Moc jsem se těšila, protože knížka mě velmi zaujala. Líbila se mi Ivana Wojtylová, Lada Jelínková, Hana Seidlová, Vendula Fialová a Kamila Trnková. Tereza Dočkalová prakticky jen (hystericky) křičí, hlavně v první půlce představení. Hercům v maskách někdy není rozumět.