Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾

„Dá si někdo čaj?“ Nostalgické ohlédnutí za pubertou, které pobaví i nenápadně dojme a připomene drobná dramata dospívání, jež zná téměř každý. E. Hacurová na jevišti působí jako skutečná diva a dokáže zaujmout v každém výstupu. Inscenaci by po letech prospělo režijní oživení.

65% - Milá retro oddechovka plná zábavně přetextovaných písní, které pochopitelně nejdou z hlavy. Skvěle vystavěná role Martinem Matejkou, jemuž zdatně sekundují všichni ostatní herci i zdařilá hudební a pěvecká stránka inscenace. Vlastně mě překvapilo, jak pozitivně na tuto inscenaci stále reagují mladí diváci (z KMD i další).

65%. Titul navázal na dlouholetou tradici Divadla v Dlouhé v uvádění rodinných a hudebních titulů. Snad až příliš vděčné inscenaci chybí hlubší přesah, který předloha nabízí. Více zaujme tím, co jsme již v minulých počinech viděli, ničím příliš nepřekvapí (snad kromě vtipných, v dobrém slova smyslu vulgárních textů písní). Pro dospívajícího Adriana našel M. Matejka správnou polohu, skvěle ho doplňovali zejména E. Hacurová či P. Tesař.

Tento způsob hravé poetiky, zdá se mi býti absolutně okouzlujícím. Děkuji Dlouhánům, že mně veskrze vydařenou interpretací tajných řádek deníku připomněli, proč já vlastně toho Adriana už jako dospívající čtenářka milovala! Je to setsakra vnímavý a citlivý mladý muž, a optiku, s níž nahlíží na ten náš svět, bych naordinovala do všech brýlových obrouček. A navíc je to básník nezpochybnitelných kvalit! ;)

Hudební komedie Dlouhé jdou a Tajný deník není výjimkou. Potěší suchý britský humor, zábavně přetextované hity 60. až 80. let nebo Martin Matejka, kterému výborně sedla role ušlápnutého puberťáka, který chce být intelektuálem. Inscenace je spíš sledem jednotlivých scének, ale vzhledem k žánru sitcomu nelze epizodičnost inscenaci vyčítat. Občas se Tajný deník otře také o některá závažnější témata, jako je rozpad manželství nebo samota starých lidí. Není tu však snaha diváka nějak zneklidňovat, což je možná škoda, zásah inscenace by pak mohl být hlubší. (více v článku na blogu)

Úsměvné a hravé. Výborné hlavně po hudební stránce, jednotlivé písně jsou dobře zvolené a i pěkně zazpívané. Povedly se u nich české texty a také doplňující foto projekce. Samotný příběh je sice rozkouskovaný do menších epizodních scének a není nijak složitý, nicméně dokáže zaujmout, pobaví svým specifickým humorem a díky tomu bez problémů udrží pozornost. Samotní herci si to evidentně užívají a prakticky všechny výkony stojí za pochvalu. Přesto rád vyzdvihnu skvělou E. Hacurovou, Č. Koliáše, M. Poulovou a P. Tesaře. Další správně využitý potenciál zdejšího souboru. 75%

A nemá tohle divadlo náhodou na víc? (přátelsky míněný úšklebek) Sledujeme veselé vyprávění a Martin Matejka má ušitou roli, se kterou bude dlouho spojován (asi jako jeho kolega Pavel Tesař v Aškenázym). Poetika komedie v hudebním rámci je souboru DvD vlastní a barvité modelování figurek pobaví, stejně tak doprovodné komentáře vložené do písní. Charakter mozaiky střídající sitcom a písně zůstává od počátku do konce neměnný a o nějakém zásadním nápadu, jak předlohu uchopit, nemůže být řeč. Inscenace možná i moc hladí, ačkoliv se hraje i o problémech. Anebo alespoň přibrousit ten sarkasmus.

Tajný deník Adriana Moleho byl pro mnohé z nás v osmdesátých letech klíčovou literaturou (hned vedle Austenové a Brontëových). Z hlediska znalosti prvotního dokladu a drakácké inscenace s Vyšohlídem však interpretace Divadla v Dlouhé dost pokulhává. Ano, zpěvy jsou krásné, originální texty písní vystihující ducha doby omamné, ale tak nějak, původní text je o něčem jiném.