Profil uživatele

Studený Čumáček

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 7 % (90)
Kateřina Jírová: 8 % (35)
Helena Grégrová: 9 % (107)
Jiří Koula: 9 % (87)
Jiří Landa: 9 % (149)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>

(zadáno: 3.11.2019)
Naštěstí mají všechny zúčastněné dámy své překrásné role tu i tam a nejsou závislé na tomto představení. Vtírá se mi totiž hloupá představa pořadů vyráběných prakticky povinně na společenskou objednávku k MDŽ či pro zájezdy, aby se diváci z Vísky pokochali umělkyněmi známými z "televíze", a to by těmto úžasným herečkám hodně ublížilo.
Já asi vážně budu spíš ten pankáč...
(zadáno: 8.11.2019)
65%
Jak vyhrát neurologický souboj s myší...
Viděno cca 5 let zpět a dnes znovu. Dojemné, ano. A všichni chceme fandit slabým, kteří bojují a překračují své dané limity, i když za pomoci vědy a uměle.
Ale aby skoro veškerý vnitřní život postavy byl odvyprávěný jako rozhlasová hra, s tím se na divadle srovnávám problematicky. Mám pocit, jako by hra zestárla, stejně jako mezitím my všichni.
Výkon Jana Potměšila /Charlie Gordon je nepopiratelný a na úrovni, ostatní postavy však vstupují do děje obvykle na velmi krátkou dobu, takže se moc nedá hodnotit.
Pro fanoušky želé medvídků +10 %
(zadáno: 8.2.2020)
Byla to díra, předtím i potom. Ale to mezi...byl Jorgos.
Katzelmacher je text z německých divokých šedesátek. Smutně veselá hodinka o troubení na roh, dindrlech a "Bavorsko je naše!", vroubená Příběhy z kožených kalhot, a tak to má byť. A že nějakej Taliján...ne, Řek to je, povídal Bruno, a ten to musí vědět!
Neúspěšná rallye říjících samiček, drobné tanečky a popěvky, povedené úpravy dámských vlasů a divná pánská paruka. Elisabetin dindrl, připomínající kostým Wonder Woman, variace na Pietu a kravičky malinké jako prst. Jen to nějak nejde dohromady a tříští se do hůř stravitelné směsi...
(zadáno: 25.3.2020)
Historicko-politický slapstick s pivní omáčkou
V téhle situaci záznam vážně zlatej, začínám mít abstinenční příznaky. Roztomilá hříčka o tom, jak Albrecht z Valdštejna vybudoval velmi slušnou říši, aby o ni a o život bleskově přišel. Je třeba mít vypěstovanou fantazii, ale nijak to nebrzdí děj, pokud trošku pokulháváte. Oceňuju, že si někdo dal tu práci a vyhledal si tartan Gordon, takže dotyčný "vrahoun Gordon" vlastní patřičný kilt a umí v něm chodit, aniž by vypadal divně. A téměř mi ho bylo líto, když trpěl osinkou kdesi a pil jen nealkoholické pivo...
(zadáno: 5.4.2020)
65%
Inscenace založená na kvalitní hudbě a tanci, činohra už mírně pokulhává za oběma zmíněnými. Michal Isteník v hlavní roli výrazný je, všechno ostatní mi bohužel začalo splývat. Silné téma, bohužel ne úplně dramaturgicky zvládnutý příběh člověka, jakým Mucha beze sporu byl. (záznam)
(zadáno: 10.4.2020)
Jaksi druhý díl politického kabaretu. Kdyby si zachoval kvalitu prvního dílu, bylo by to fajn, ale kouzlo divadelního textu je už zčásti pryč a nenahradí ho výkřiky nejmenované televizní moderátorky "Diskutujte!". Marek Příkazký pořád dobrý, snad budu mít štěstí vidět ho někdy naživo.
(zadáno: 16.4.2020)
68%
Doporučeno k shlédnutí, bohužel mi uteklo, tak alespoň záznam. A se vší poctivostí říkám Respekt. Odvaha, s jakou bylo k inscenaci přistupováno, po stránce textové, režijní, scénografické i herecké, není v nižších nadmořských výškách Vinohrad vídána často. Předsunutý vysoko umístěný tubus scény je až extravagantní, dal ale možnost pracovat s odrazem zvuku a světla. Znázornit vojsko přísně složenými komínky uniforem je také hravý nápad. K. Brožová lehce dokazuje, že není jen zdobná, úspěšně si si vede i S. Rojková a M. Lambora. Dobře nakročeno, sice zcela nedořečeno, ale vážně respekt.
(zadáno: 17.4.2020)
záznam
Ohmatávání nového divadelního prostoru, a navíc ne právě známý příběh herce plzeňského divadla Bohumila Vávry (1916-2007), který se soudně "svezl" s tzv. Plzeňským pučem (plzeňské dělnické bouře v období měnové reformy v r. 1953). Příběh určený pro malou scénu sleduje hereckou práci na zkoušce Goldoniho Lháře (?), prolínající se s politikou doby (měnová reforma, stržení sochy TGM, u kterého měl údajně být herec a komunistický činovník Josef Větrovec- ten to v roce 1990 veřejně popřel).
Přesný a až chladný M. Stránský, bohužel trochu přehnaná J. Kubátová.
(zadáno: 18.4.2020)
65%
záznam
Vyzkoušeno společně s postpuberťáky (nudili se). Líbí se, ale hudbu už chtějí jinou, ne konec osmdesátek a začátek devadesátek. Madonna je pro ně stařenka, některé věci si museli přehrát extra na Youtube. Harry Potter naštěstí zabírá slušně, četli ho ve správnou dobu.
(zadáno: 20.4.2020)
online stream
Tygříci jsou proti tomuto dílku (60 min.) krupicová kaše. Černé, brutálně černé a název dost výrazně sedí. Robin Ferro/Fučo, Ondřej Malý/Ríša, Beáta Hrnčiříková/Sašenka a vrchní zloun Albert Čuba.
Vážně nutně potřebujete vědět, co se stane, když jeden idiot probrouzdá webem až na temnou stranu? Fakt? Ale bude to černý, masivně krvavý a ne úplně jemňoučký...
(zadáno: 21.4.2020)
Lepší pesticid v hrsti, nežli komplexní reforma globální ekonomiky na střeše
Jde tedy o semena, dámy a pánové. Taková ta normální, co z nich roste to, co sytí svět. A aby mohla růst a sytit svět, potřebují co? No pesticid, hlupáčci, hodně pesticidu.
Ale pesticidy jsou jedovaté...
To vám řekl kdo? Vědec, který použil k pokusu krysy náchylné k rakovině, navíc se podepsal pod plagiát svého studenta. Že byste mu věřili, vždyť se přece oběsil...
Ačkoli mrazivá inscenace, bohužel vnímaná prizmatem Akademického slovníku cizích slov.
Nataša Mikulová, Michal Bednář, Vojtěch Vodochodský - souhra!
(zadáno: 22.4.2020)
Nadčasové, z Ibsena relativně populární. V kostýmech současné. Hlavní hrdina dostatečně herecky udržitelný na scéně. Tři důvody, proč ano.
Ale jsou věci, co vadí a občas nepříjemně tahají za ouška:
1) vpisy do textu + vulgarity
2) dramaturgie se zřetelně pustila směrem "ošklivé a špinavé" politiky za cenu zploštění ostatních postav na scéně (Petra Stockmannová/J. Kotrbatá, paní Stockmannová/S. Postlerová, Horsted/J. Plachý, Billing/M. Lambora)
3)Tenhle Ibsen není komedie, bylo by dobré to dodržet, vycpávání komickými vložkami není nejlepší nápad /lidi budou plácat i dobré tragédii/
(zadáno: 27.4.2020)
65%
záznam
Jsem velkým fanouškem tohohle textu a hrdým majitelem audioknihy. Fakt mě bere příběh českolipskýho pozapomenutýho dávno nepotřebnýho bojovníka, kterej dal tu první ránu. Vandam je prostě taková zvláštní lidská esence, těžko pochopitelná, přesto životaschopná. Bohužel, téhle inscenaci se nepovedlo zcela přenést náboj a jistou "punkovost" předlohy (i když respektuju, že jde o záznam).
(zadáno: 8.5.2020)
záznam
My Andorru nedáme, radši...no prostě byl jinej
Rozpačitost, to je hlavní pocit z inscenace. Nejde ani tak o režii, té se povedlo vytáhnout z příběhu, který už od konce první třetiny dává vědět jak to skončí, to nejpodstatnější. Scéna se funkčně stává domem, tribunou lidu a jakýmsi soudním řečništěm. Ani herecky nejde o špatný výkon, vynikají O. Brousek a V. Vydra.
Jde mi však o něco jiného. Inscenace se natolik vymyká obvyklé vinohradské dramaturgii, že až vzbuzuje podezření. A i když chápu, že se dívám na časovou konzervu a očima kamer, tak představa co by kdyby dost zlobí.
(zadáno: 9.5.2020)
záznam
Každy synek Brenpartije nič nerobi enem pije a taky brzo umírá, na haldách se žije rychle
Možná až příliš místní záležitost, chápu a zvládnu přeložit tak každé třetí, čtvrté slovo. Ani příběh není tak hutný, jak by se dalo čekat.
(zadáno: 9.5.2020)
záznam
Ten náš Aťa se nedloube v nose, on prostě krvácí
To, co se víc než hodinu tváří jako existenciální drama a jen velmi drobné náznaky mluví o příběhu starozákonního "mučedníka Hospodinova", se dost divně (myslím tím nuceně) zvrhne do černé komedie a pak do halucinačního loutkového představení? Tohle vnímám jako podraz a ačkoli by si provedení zasloužilo hodnocení vyšší (herecky se skutečně dá vytknout jen maličko), u mě se ho nedoškemrá.
(zadáno: 10.5.2020)
záznam
Zábavné, prvky kupletu a opery pěkně koření. Bohužel příliš mnoho nápadů na malé časové ploše nedává prostor k vyniknutí a bludně větví příběh.
(zadáno: 11.5.2020)
záznam
Postavit hru na jediném herci (Jiří Dvořák/Jindřich IV.) není nutně chyba - ostatně...je skvělý. Pokud však není na jevišti, mělo by se také něco dít, ne přehazovat slova lopatou z jedné strany na druhou. Bohužel Andrea Elsnerová a Markéta Děrgelová nedostaly dost prostoru, z pánů lze kromě Jiřího Dvořáka ocenit Otakara Brouska a také Daniela Bambase, jehož mírně přepjatý a s patosem nasazený výraz se do tohoto provedení hodí téměř přesně.
(zadáno: 11.5.2020)
Válka nejsou houpačky. A nečum na mě, jako bys mě chtěl bodnout!
Smočkův Piknik znám ze záznamu představení Činoherního klubu. Texty se přenášejí, metamorfují a přibližují době, je to běžné.
Na Vinohradech to ale kult nebyl. Pět hereckých charakterů je sice dostatečně odlišených, ale výkyvy v chování nelze vysvětlit situací, v jaké se jejich postavy ocitly (Denny Ratajský, Daniel Bambas). Spíš jako by si herci "odskočili", zrekognoskovali postavu a zas se do ní po vnější kontrole vraceli, takový mám pocit. Atmosféru to ale má, nepopírám.
(zadáno: 12.5.2020)
záznam
Zajímavá skrumáž současných řeckých problémů a antického textu. místy se dostává nahoru Aristofanes, místy vybublá moderní velkohubá politika s jejími zastíracími tanečky. Hráno v plenéru, taky výhoda. Herecky i režijně uchopeno slušně, jako vývojová laboratoř dokonce velmi dobré.
(zadáno: 12.5.2020)
65%
záznam
Motýl na anténě aneb Nepřetéká ten kůň z umyvadla?
Intelektuální lid ponožkového typu se plaví a topí v rozbouřených vlnách textu a zbytečně mluví i vylévá kbelíky. Pan Maryška má otlačené čelo a paní Postlerová plete z párané vlny. Dík scénografovi Čapkovi za spoustu kulturních odkazů, skrytých i zjevných.
Audience
Znám zatím trojí provedení - Kašpar, Bezruči, D21. Tohle bylo asi nejslabší. Těžko říct, jestli jde o režijní záměr nebo improvizaci, ale "fízlovská" změna u p. Maryšky nejde vývojově vysvětlit. Až si říkám, že tohle si ten text snad ani nezasloužil.
(zadáno: 18.5.2020)
55%
záznam
Chápu více jako taneční performanci a divadelní experiment, než jako plnoprávné divadelní představení. Samozřejmě jde v první řadě o emoce, ty "patřičné" se ale zřejmě nedostavily ve správném počtu nebo pořadí.
(zadáno: 18.5.2020)
65%
Bílý Tesák bez Tesáka? S kamerou? Evidentně to taky jde, ale osobně mi chybí. Testosteronová vlčí jízda s překvapivě až příliš měkkým dojezdem, prostě už nejsem ten hlavní divák téhle inscenace, dítě. To je ale asi můj problém, ne problém inscenace. To mi spíš vadí ta nepravděpodobná idylka na konci.
(zadáno: 21.5.2020)
záznam
Zub času zahlodal, ale hlavní myšlenka je snad viditelná dosud. Malá duše je věčná, ať už se ohání jakoukoli příslušností k národu.
(zadáno: 24.5.2020)
záznam
Zhmotnělý sen šotoušův...ale jiskra od nákolku schází
Vlastně inscenaci alespoň formálně nic nechybí. Až detailně promyšlená scénografie, herecké party plynoucí bez výkyvů, režijní a dramaturgické vedení také nemá výraznější vady. Pečlivost, to je asi nejpřiléhavější slovo, kterým lze představení označit. Ale pokud schází silná jiskra, nic nenaděláte, bude to jako chlebíček bez šunky a okurky, a ani obětaví kulisáci, lezoucí po zemi v kostýmech obrovských krabů, to nezachrání.

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>