Ošklivec

25% - Souhlasim s hodnocenimi na me urovni.
"Komedie ostra jako skalpel", u ktere se lide zrejme boji smat, aspon tedy na teto reprize.
Souhlasim, ze temata zde zminena ve hre jsou, ale mne to prislo pseudoumelecke a pseudointelektualske.
Opravdu jsem se tesil jen na konec.

Dokonalost!

75%

Pro mě naprosté zjevení, které mi sedlo vážně úplně vším. Představení mi připomnělo v plné palbě, proč tak miluju divadlo. Výborný text, geniálně řešená scéna a práce s rekvizitami, excelentní herecké výkony, umné zapojení a reagování na diváky poplatné hře jako takové. Nic nepůsobilo samoúčelně, ale naopak bylo všechno nedílnou součástí. Klobouček!

Výborné

Zajímavá hra se zajímavým nápadem, která ke konci získává až téměř existenciální nádech. Nepůsobí prvoplánově, spíš postupně dozrává.

Inscenace mladého režiséra Braňa Holička se výrazně liší od běžné dramaturgie ČK. Přináší podnětný pohled na současnou společnost, v níž je často kladen větší důraz na vnější vzhled než na skutečnou osobnost člověka. Milým překvapením pro mě byl výkon Vojty Kotka v hlavní roli. Představení má navíc potenciál oslovit mladší generaci diváků, což je pro divadlo rozhodně přínosem.

Představení uváděné bez přestávky. Já osobně bych se inscenaci buď pokusila o kousek zkrátit, nebo klidně něco přidat a uvádět představení s přestávkou. Herecky bylo celé kvarteto skvělé. Příběh byl velmi zajímavý, myslím, že se značným přesahem do reálného světa. Inscenace se místy až lehce dotýkala fantasmagorična, nicméně velmi citlivě a snesitelně.

Viděl jsem mnoho her, ale tahle mě opravdu zasáhla.
Zprvu jsem si na její zvláštní rytmus musel zvyknout, ale pak se přede mnou rozvinul silný, lidský příběh.
Vojtěch Kotek hraje s obrovskou vnitřní silou, ostatní mu výborně sekundují.
Humor je chytrý, nikdy laciný, a závěr mě dojal víc, než bych čekal.
Poctivé divadlo, které zůstává v srdci.

Skvělé, fascinace divadlem. Na konci bych si to dal nejraději ještě jednou.

Postupně vás hra pohltí a to především vynikajícím výkonem Vojty Kotka jeho závěrečný monolog je úžasný a hoden zamyšlení

Vtipné, svižné, k zamyšlení, všeho je tam tak akorát. Vojta Kotek byl fajn, ale všichni ostatní herci taky naprosto skvělí!

Super hudba, kotek fajn doktor přehrává. Celkem vtipné a zajímavý příběh s Black Mirror nádechem

75%
Marius von Mayenburg se pomalu a jistě stává mým oblíbeným autorem. Jeho hry jsou nevšední, skvostně napsané a některé z nich se zabývají tabuizovanými tématy.
Ošklivec je výborná předloha - vtipná hra s prvky absurdity. Ošklivec Vojtěcha Kotka byl navíc tak přesvědčivý, že divačka vedle mě omdlela a já jsem jí musel křísit:-) Rád doporučuji.

Na ČK povedený kus se skvělým obsazením ale hlavně i dobře zahrané!

Trefná satira dnešní "instagramové" společnosti posedlé dokonalým a mladistvým vzhledem. Herci přesní, zejména Vojtěch Kotek a Marta Dancingerová si své role vysloveně užívali. Ke konci už byla hra už byla zdlouhavá (hraje se bez přestávky a mnou zhlédnutá repríza se lehce protáhla do bezmála dvou hodin bez přestávky), nebála bych se krátit. Ale rozhodně jedna z nejlepších (a nejzajímavějších) her, co lze v Praze aktuálně vidět.

Viděno 12. prosince 2023

Na začátku představení jsem byl trochu zklamaný, o čem, že ten humbuk okolo představení je. Závěrečná část mě ale svou děsivostí nadchla a to i přesto, že jsem se začal z přemíry "postav" a dialogu ztrácet. Prakticky vše bylo již řečeno, tak jen znovu vypíchnu, že reklamu v rámci představení na konkrétní radio bych očekával spíš vedle ve Studiu Dva a je to celkem pěst na oko (ucho?). Zopakuju se z jiné recenze, že naopak mám vždycky dětinskou radost, pokud se na jevišti hraje ještě předtím, než samotná hra začne. Sehrannost kompletní čtveřice, zejména na konci představení, je ohromující. Bavilo? Ano. Jít znovu? Eh.

Poprvé jsme měli příležitost vidět p. Kotka na divadle a předčil naše očekávání. Vyřazuji ho ze všech škatulek a řadím si pod Pány herce :-)

Dlouho po představení jsem musela přemýšlet, co si vlastně o tom celém myslet. A usoudila jsem, že to byla prostě pecka. Je to hra s přesahem, kdy nepřemýšlíte, ?kdo je vrah? apod. Hra skončí a zapůsobí na vás přesně tak, jaké máte smýšlení sami o sobě a o okolí. I dle debaty s tvůrci a herci, která se konala po představení, bylo zřejmé, že na každého z nich hra působí jinak a má na ni jiný pohled. Není to odříkané slovo od slova, je prostor i pro lehkou improvizaci, což je skvělé. Doporučuji, pokud chcete něco složitějšího, k zamyšlení, ale zároveň zábavného. Jen bych možná zvážila přidat do hry přestávku, na jeden zátah to bylo dlouhé.

Vtipná chytrá komedie s hlubokým přesahem - definuje obličej, kdo jsme? Odsýpající text, svižné změny místa i osob, co vyžadují diváckou pozornost a nedají vám to jen tak zadarmo. Herci jsou na sebe dobře napojeni a šlape jim to, v prostoru fungují s lehkostí. /na základě představení 21.2.2024/

I když se inscenace Ošklivec dotýká zajímavých témat, trpí řadou nedostatků. Herecké výkony jsou kolísavé, změny rolí matoucí a minimalistické scénické řešení postrádá atmosféru. Vtipy nefungují a celkový dojem je spíše podprůměrný. Pouze skalní fanoušci Maria von Mayenburga si v ní můžou najít něco zábavného. Ostatní se pravděpodobně budou nudit.

Kvalitní tvorba, obsazení bylo perfektní. Herci si spolu rozumí a vědí co očekávat. V mnoha věcech to vzbuzuje přemýšlení o pokrytectví a dalších vlastnostech lidí; hon za penězi, slávou, sexem... Aneb co vše lidé dokáží udělat pro úspěch.
Konec byl možná trochu moc otevřený, chyběla mi tečka za příběhem.

Povedené představení s aktuálním poselstvím. Snad jen před samým závěrem se trochu moc tlačí na pilu a gradace se dociluje spíše formálními efekty než obsahem.

Vojta Kotek umí hrát!! Proč k tomu kruci nedostal příležitost nikdy předtím?

Jasnačka to byla pastva pro oči. Vojta Kotek válel teda ...vůbec jsem nevěřil, že to je on. Krásně vše do sebe zapadalo!

Chytré a vtipné představení pro inteligentního diváka se skvělými výkony všech představitelů. Já jsem se rozhodně nenudil, naopak.

Jedno a to samé se opakovalo 2 hodiny stále dokola. Už od začátku bylo jasné poselství představení o pomíjivosti krásy. Přitom výkony herců nebyly špatné, takže si myslím, že nezáživný musel být asi scénář.

První část OK, ve druhé jsem se totálně ztratil ...

Nový revoluční vypínač prodá pozlátko, ne jeho technické parametry - ano, toto je dnešní život. Velmi pěkně a vtipně podané. Závěr dotažený do absurdity, ale k charakteru představení sedí. Chtělo by to přestávku (na pár místech by udělat šla), skoro 2 hodiny v kuse je hodně.

Celé představení jsem se nudil. Oceňuji poslední výstup V. Kotka.

Konec je strašně schizofrení.
Jen pro ty dámy, které by snad pochybovaly, že charisma Vojty Kotka nějak utrpí fotrovatenim... Tak ne! (PS: Pro dámy doporučuji sedadla dole vpravo nejvíc na kraji. Mrk mrk)
Po první půli tomu konec velice sebe plyn.

Z pomyslného seznamu co zažít v divadle si skrtam mdloby v hledišti. Čekám na mdloby na jevišti.

Nie. Možno mi nesedia komédie ale nie. Aj Snowborďáci sú lepšia komédia. Činoherák asi chcel rozšíriť portfólio o komerciu. Chyba je hádam na našej strane, ale traja třicátníci sa zhodli, že toto bolo na max 30% za dobrý herecký výkon Kotka. Reklama na rádio stanicu, fekál humor, zbytočné hudobné čísla... Námet dobrý a ako vážna hra by určite fungoval, ale prerobením na frašku to úplne stráca silu a stáva sa len estrádou do TV.

Výborní V. Šanda a M. Dancingerová (scény V. Šandy mě bavily jednoznačně nejvíc). Bohužel délka 1:50 bez přestávky je opravdu úmorná (představení bylo o 20 minut delší, než se píše na webu). Chvílemi hra už ztrácela tempo a sklouzávala k všednosti a opakování. V. Kotek jen dobrý, chvíli mu trvalo se rozehrát.

Začátek zvláštní, do dvou třetin super, pak to vyšumnělo do abstraktního ztracena.

Uniklo mi trochu zasazení děje v scénografickém konceptu. Po herecké stránce, ale skvělé představení - velmi překvapil Vojtěch Kotek.

Víceméně souhlasím s hodnocením redaktora Jana Pařízka.
První zhruba třetina pro mě byla taková nemastná neslaná, kdy jsem i pochybovala o správnosti volby navštívit tohle představení. Pak mě to ovšem začalo bavit, abych se ale v závěru trochu ztrácela v postavách (i když, o tom to vlastně celé i je...) :-D
V. Kotka jsem na divadle viděla hrát poprvé a: "Dobrý!" Moc dobře se svých rolí ujali i jeho kolegové a kolegyně, třeba V. Šanda mě nadto i dost bavil.

Tato hra od mladého režiséra Braňa Holička je poněkud odlišná od obvyklému repertoáru ČK. Nabízí zajímavý pohled na dnešní společnost, která upřednostňuje krásný zevnějšek před osobností člověka.
Příjemným překvapením pro mne byl herecký projev Vojty Kotka v hlavní roli. Myslím, že přiláká mladší publikum do hlediště divadla, což není určitě na škodu.

Ošklivec se (myšleno v dobrém) vymyká všemu, co jsem zatím v ČK viděla. Bavil mě jiný, svěží rukopis B. Holička a zápal V. Kotka, který je herecky o třídu výš než ostatní. Dozrál v obrovský talent! Hraje opravdu intenzivně, přesto přirozeně, na konci z něj doslova valil pot. Kvituji drobnou a vhodnou interakci s publikem, nadchla mě volba "hlavní" skladby od M. Richtera a zaujal i nápad s postupným "stejnokrojem" všech postav... Zkrátka povedený titul s dobrou pointou a myšlenkami. Přesto by prospělo více pracovat se scénografií a stopáž mi kazilo horko v sále - takový věčný handicap ČK.

Rozjezd hodně povedený, zdařilé fórky, ovšem s přibývající dramatickou částí hra upadala,až byla zbytečně dlouhá.

Zajímavý námět (ztráta identity), jednoduchá scéna, dokonalá souhra čtyř herců. Vojta Kotek ztvárňuje jedinou postavu vývojáře Letteho, ostatní zobrazují postupně dvě až tři postavy kolem hlavního hrdiny, což vyžaduje od herců velké soustředění. Pozorný divák se však v ději neztratí. Hra graduje až do samého závěru, který je nevyhnutelný.

Posedlost vlastním zevnějškem. Změna k lepšímu se nakonec ukázala fatální. Ke konci hra dovedena až do absurdity. Všichni čtyři herci skvělí. Nejvíce mě zaujali Vojta Kotek a Martin Finger. Hraje se bez přestávky. Trochu mi vadilo zapojení diváků do hry, přece jenom není každý extrovert, aby ustál vytažení na jeviště. (nedoporučuji sedět na krajních řadách vpravo 1 - 2 řada?).

Netypický dramaturgický výběr pro Činoherní klub a já za něj děkuji. Skvěle jsem se bavil a těší mě obnovená kolektivní energie. Trochu problematický mi přijde prostor, kde se děj odehrává.

75 % - Ke konci trochu ztrácí tempo a srozumitelnost, jinak výborné téma a provedení. I když herci v průběhu hry několikrát mění role, nehrozí, že byste se ztratili, naopak je to velmi zajímavý prvek.

65 %

Začátek představení je velmi komediálně laděn, vtípek za vtípkem. Postupně atmosféra houstne až se dostane do dramatu. Perfektní výkon Vojty Kotka i ostatních herců. Obdivuji je, jak se orientovali v dvojrolích. Zapojení publika nenásilné, ale intenzivní. Následná diskuse s tvůrci byla skvělou tečkou za skvělým představením.

Ač odlehčené, tak téma k zamyšlení.. Od šťastného člověka tam, odkud není cesta zpět. Povrchnost, dokonalost zevnějšku, to je to, co hýbe světem. Humor nenásilný, scéna zajímavě řešená. Herecké výkony všech zúčastněných výborné. Vojta Kotek v závěru dokonalý..

Přes maximální snahu herců jde o neuhratelnou hru, která je konceptem někdy v absurdním dramatu 60. let, ale chybí jí uvěřitelný dramatický oblouk. Téma změny identity a její následné ztráty v zástupu stejně krásných jedinců se brzy vyčerpává a chybí v ní dialogy, které by jiskřily. Proč si divadlo vybralo tuhle hru mi jasné není - na rozdíl od rozhodnutí nedělat přestávku. Chyba tohoto představení není v hercích, ale v samotné dramaturgii a potažmo režii, která nenašla pro hru dostatečnou dynamiku (pokud v textu vůbec nějaká je).

Zajímavý námět příběhu a výborný herecký výkon Vojty Kotka (i ostatních herců). Záměr a podstata příběhu je velmi aktuální a současná, ale průběh příběhu je velmi fádní a chybí mu pointa, herci v podstatě neměli následně co hrát.

Musím uznale pochválit všechny herce za jejich výkony během střídání rolí v průběhu celého představení. Téma určitě přitažlivé a aktuální a netradičním způsobem zpracované. Nevěděl jsem, do čeho jdu, Vojtu Kotka jsem nikdy v divadle neviděl, ale bylo pro mě milé překvapení, že ani on ani jeho kolegové na jevišti nesklouzávali k přehrávání a představení se nezvrtlo ve frašku.
(Nemůžu hodnotit negativně jen proto, že se někteří z publika nejapně smějí kdejaké poznámce, která není ani primárně určena k vyvolání tak bouřlivé reakce)
Námět s přesahem, nutí k zamyšlení. Doporučuji, 75 %

Téma možná zajimavé, vzhledem k dnešnímu preferovanému kultu krásy, nicméně v podaní jakožekomedie téma vyšlo trochu do ztracena. Bohužel a navíc, Vojtěch Kotek přitahuje dost specifické publikum které čeká taškařici za každou cenu a některé dialogy a monology s potencionálně existenciálním přesahem vyšly pod salvami smíchu naprosto do ztracena. A to se moc vlastně nebylo čemu smát.

Po hodně dlouhé době německá dramatika bez krve a aspoň jednoho úchyla. Osvěživé. Navíc považte, komedie! Sice na základě ujetého nápadu, ale proč bychom to nepřipustili, je to dívadlo.
Zaujalo mě hlavně nijak nezdůrazňované dobové téma většinově přijímaného názoru, diametrální odlišného oproti názoru udiveného jedince. A osobně mě trochu rušilo stále se zrychlující míhání ženské postavy bez převleku z role do role, ale třeba třeba je to režijní záměr v duchu kusu.
5 (53.)

Jedním slovem: strašné. Dramaturgie, režie, využití hereckých potenciálů = čistá nula. Nikdy jsem tolik netesknil po přestávce, abych mohl ženu odvléct domů...

25% - Souhlasim s hodnocenimi na me urovni.
"Komedie ostra jako skalpel", u ktere se lide zrejme boji smat, aspon tedy na teto reprize.
Souhlasim, ze temata zde zminena ve hre jsou, ale mne to prislo pseudoumelecke a pseudointelektualske.
Opravdu jsem se tesil jen na konec.

Dokonalost!

75%

Pro mě naprosté zjevení, které mi sedlo vážně úplně vším. Představení mi připomnělo v plné palbě, proč tak miluju divadlo. Výborný text, geniálně řešená scéna a práce s rekvizitami, excelentní herecké výkony, umné zapojení a reagování na diváky poplatné hře jako takové. Nic nepůsobilo samoúčelně, ale naopak bylo všechno nedílnou součástí. Klobouček!

Výborné

Zajímavá hra se zajímavým nápadem, která ke konci získává až téměř existenciální nádech. Nepůsobí prvoplánově, spíš postupně dozrává.

Inscenace mladého režiséra Braňa Holička se výrazně liší od běžné dramaturgie ČK. Přináší podnětný pohled na současnou společnost, v níž je často kladen větší důraz na vnější vzhled než na skutečnou osobnost člověka. Milým překvapením pro mě byl výkon Vojty Kotka v hlavní roli. Představení má navíc potenciál oslovit mladší generaci diváků, což je pro divadlo rozhodně přínosem.

Představení uváděné bez přestávky. Já osobně bych se inscenaci buď pokusila o kousek zkrátit, nebo klidně něco přidat a uvádět představení s přestávkou. Herecky bylo celé kvarteto skvělé. Příběh byl velmi zajímavý, myslím, že se značným přesahem do reálného světa. Inscenace se místy až lehce dotýkala fantasmagorična, nicméně velmi citlivě a snesitelně.

Viděl jsem mnoho her, ale tahle mě opravdu zasáhla.
Zprvu jsem si na její zvláštní rytmus musel zvyknout, ale pak se přede mnou rozvinul silný, lidský příběh.
Vojtěch Kotek hraje s obrovskou vnitřní silou, ostatní mu výborně sekundují.
Humor je chytrý, nikdy laciný, a závěr mě dojal víc, než bych čekal.
Poctivé divadlo, které zůstává v srdci.

Skvělé, fascinace divadlem. Na konci bych si to dal nejraději ještě jednou.

Postupně vás hra pohltí a to především vynikajícím výkonem Vojty Kotka jeho závěrečný monolog je úžasný a hoden zamyšlení

Vtipné, svižné, k zamyšlení, všeho je tam tak akorát. Vojta Kotek byl fajn, ale všichni ostatní herci taky naprosto skvělí!

Super hudba, kotek fajn doktor přehrává. Celkem vtipné a zajímavý příběh s Black Mirror nádechem

75%
Marius von Mayenburg se pomalu a jistě stává mým oblíbeným autorem. Jeho hry jsou nevšední, skvostně napsané a některé z nich se zabývají tabuizovanými tématy.
Ošklivec je výborná předloha - vtipná hra s prvky absurdity. Ošklivec Vojtěcha Kotka byl navíc tak přesvědčivý, že divačka vedle mě omdlela a já jsem jí musel křísit:-) Rád doporučuji.

Na ČK povedený kus se skvělým obsazením ale hlavně i dobře zahrané!

Trefná satira dnešní "instagramové" společnosti posedlé dokonalým a mladistvým vzhledem. Herci přesní, zejména Vojtěch Kotek a Marta Dancingerová si své role vysloveně užívali. Ke konci už byla hra už byla zdlouhavá (hraje se bez přestávky a mnou zhlédnutá repríza se lehce protáhla do bezmála dvou hodin bez přestávky), nebála bych se krátit. Ale rozhodně jedna z nejlepších (a nejzajímavějších) her, co lze v Praze aktuálně vidět.

Viděno 12. prosince 2023

Na začátku představení jsem byl trochu zklamaný, o čem, že ten humbuk okolo představení je. Závěrečná část mě ale svou děsivostí nadchla a to i přesto, že jsem se začal z přemíry "postav" a dialogu ztrácet. Prakticky vše bylo již řečeno, tak jen znovu vypíchnu, že reklamu v rámci představení na konkrétní radio bych očekával spíš vedle ve Studiu Dva a je to celkem pěst na oko (ucho?). Zopakuju se z jiné recenze, že naopak mám vždycky dětinskou radost, pokud se na jevišti hraje ještě předtím, než samotná hra začne. Sehrannost kompletní čtveřice, zejména na konci představení, je ohromující. Bavilo? Ano. Jít znovu? Eh.

Poprvé jsme měli příležitost vidět p. Kotka na divadle a předčil naše očekávání. Vyřazuji ho ze všech škatulek a řadím si pod Pány herce :-)

Dlouho po představení jsem musela přemýšlet, co si vlastně o tom celém myslet. A usoudila jsem, že to byla prostě pecka. Je to hra s přesahem, kdy nepřemýšlíte, ?kdo je vrah? apod. Hra skončí a zapůsobí na vás přesně tak, jaké máte smýšlení sami o sobě a o okolí. I dle debaty s tvůrci a herci, která se konala po představení, bylo zřejmé, že na každého z nich hra působí jinak a má na ni jiný pohled. Není to odříkané slovo od slova, je prostor i pro lehkou improvizaci, což je skvělé. Doporučuji, pokud chcete něco složitějšího, k zamyšlení, ale zároveň zábavného. Jen bych možná zvážila přidat do hry přestávku, na jeden zátah to bylo dlouhé.

Vtipná chytrá komedie s hlubokým přesahem - definuje obličej, kdo jsme? Odsýpající text, svižné změny místa i osob, co vyžadují diváckou pozornost a nedají vám to jen tak zadarmo. Herci jsou na sebe dobře napojeni a šlape jim to, v prostoru fungují s lehkostí. /na základě představení 21.2.2024/

I když se inscenace Ošklivec dotýká zajímavých témat, trpí řadou nedostatků. Herecké výkony jsou kolísavé, změny rolí matoucí a minimalistické scénické řešení postrádá atmosféru. Vtipy nefungují a celkový dojem je spíše podprůměrný. Pouze skalní fanoušci Maria von Mayenburga si v ní můžou najít něco zábavného. Ostatní se pravděpodobně budou nudit.

Kvalitní tvorba, obsazení bylo perfektní. Herci si spolu rozumí a vědí co očekávat. V mnoha věcech to vzbuzuje přemýšlení o pokrytectví a dalších vlastnostech lidí; hon za penězi, slávou, sexem... Aneb co vše lidé dokáží udělat pro úspěch.
Konec byl možná trochu moc otevřený, chyběla mi tečka za příběhem.

Povedené představení s aktuálním poselstvím. Snad jen před samým závěrem se trochu moc tlačí na pilu a gradace se dociluje spíše formálními efekty než obsahem.

Vojta Kotek umí hrát!! Proč k tomu kruci nedostal příležitost nikdy předtím?

Jasnačka to byla pastva pro oči. Vojta Kotek válel teda ...vůbec jsem nevěřil, že to je on. Krásně vše do sebe zapadalo!

Chytré a vtipné představení pro inteligentního diváka se skvělými výkony všech představitelů. Já jsem se rozhodně nenudil, naopak.

Jedno a to samé se opakovalo 2 hodiny stále dokola. Už od začátku bylo jasné poselství představení o pomíjivosti krásy. Přitom výkony herců nebyly špatné, takže si myslím, že nezáživný musel být asi scénář.

První část OK, ve druhé jsem se totálně ztratil ...

Nový revoluční vypínač prodá pozlátko, ne jeho technické parametry - ano, toto je dnešní život. Velmi pěkně a vtipně podané. Závěr dotažený do absurdity, ale k charakteru představení sedí. Chtělo by to přestávku (na pár místech by udělat šla), skoro 2 hodiny v kuse je hodně.

Celé představení jsem se nudil. Oceňuji poslední výstup V. Kotka.

Konec je strašně schizofrení.
Jen pro ty dámy, které by snad pochybovaly, že charisma Vojty Kotka nějak utrpí fotrovatenim... Tak ne! (PS: Pro dámy doporučuji sedadla dole vpravo nejvíc na kraji. Mrk mrk)
Po první půli tomu konec velice sebe plyn.

Z pomyslného seznamu co zažít v divadle si skrtam mdloby v hledišti. Čekám na mdloby na jevišti.

Nie. Možno mi nesedia komédie ale nie. Aj Snowborďáci sú lepšia komédia. Činoherák asi chcel rozšíriť portfólio o komerciu. Chyba je hádam na našej strane, ale traja třicátníci sa zhodli, že toto bolo na max 30% za dobrý herecký výkon Kotka. Reklama na rádio stanicu, fekál humor, zbytočné hudobné čísla... Námet dobrý a ako vážna hra by určite fungoval, ale prerobením na frašku to úplne stráca silu a stáva sa len estrádou do TV.

Výborní V. Šanda a M. Dancingerová (scény V. Šandy mě bavily jednoznačně nejvíc). Bohužel délka 1:50 bez přestávky je opravdu úmorná (představení bylo o 20 minut delší, než se píše na webu). Chvílemi hra už ztrácela tempo a sklouzávala k všednosti a opakování. V. Kotek jen dobrý, chvíli mu trvalo se rozehrát.

Začátek zvláštní, do dvou třetin super, pak to vyšumnělo do abstraktního ztracena.

Uniklo mi trochu zasazení děje v scénografickém konceptu. Po herecké stránce, ale skvělé představení - velmi překvapil Vojtěch Kotek.

Víceméně souhlasím s hodnocením redaktora Jana Pařízka.
První zhruba třetina pro mě byla taková nemastná neslaná, kdy jsem i pochybovala o správnosti volby navštívit tohle představení. Pak mě to ovšem začalo bavit, abych se ale v závěru trochu ztrácela v postavách (i když, o tom to vlastně celé i je...) :-D
V. Kotka jsem na divadle viděla hrát poprvé a: "Dobrý!" Moc dobře se svých rolí ujali i jeho kolegové a kolegyně, třeba V. Šanda mě nadto i dost bavil.

Tato hra od mladého režiséra Braňa Holička je poněkud odlišná od obvyklému repertoáru ČK. Nabízí zajímavý pohled na dnešní společnost, která upřednostňuje krásný zevnějšek před osobností člověka.
Příjemným překvapením pro mne byl herecký projev Vojty Kotka v hlavní roli. Myslím, že přiláká mladší publikum do hlediště divadla, což není určitě na škodu.

Ošklivec se (myšleno v dobrém) vymyká všemu, co jsem zatím v ČK viděla. Bavil mě jiný, svěží rukopis B. Holička a zápal V. Kotka, který je herecky o třídu výš než ostatní. Dozrál v obrovský talent! Hraje opravdu intenzivně, přesto přirozeně, na konci z něj doslova valil pot. Kvituji drobnou a vhodnou interakci s publikem, nadchla mě volba "hlavní" skladby od M. Richtera a zaujal i nápad s postupným "stejnokrojem" všech postav... Zkrátka povedený titul s dobrou pointou a myšlenkami. Přesto by prospělo více pracovat se scénografií a stopáž mi kazilo horko v sále - takový věčný handicap ČK.

Rozjezd hodně povedený, zdařilé fórky, ovšem s přibývající dramatickou částí hra upadala,až byla zbytečně dlouhá.

Zajímavý námět (ztráta identity), jednoduchá scéna, dokonalá souhra čtyř herců. Vojta Kotek ztvárňuje jedinou postavu vývojáře Letteho, ostatní zobrazují postupně dvě až tři postavy kolem hlavního hrdiny, což vyžaduje od herců velké soustředění. Pozorný divák se však v ději neztratí. Hra graduje až do samého závěru, který je nevyhnutelný.

Jedním slovem: strašné. Dramaturgie, režie, využití hereckých potenciálů = čistá nula. Nikdy jsem tolik netesknil po přestávce, abych mohl ženu odvléct domů...

Posedlost vlastním zevnějškem. Změna k lepšímu se nakonec ukázala fatální. Ke konci hra dovedena až do absurdity. Všichni čtyři herci skvělí. Nejvíce mě zaujali Vojta Kotek a Martin Finger. Hraje se bez přestávky. Trochu mi vadilo zapojení diváků do hry, přece jenom není každý extrovert, aby ustál vytažení na jeviště. (nedoporučuji sedět na krajních řadách vpravo 1 - 2 řada?).

Netypický dramaturgický výběr pro Činoherní klub a já za něj děkuji. Skvěle jsem se bavil a těší mě obnovená kolektivní energie. Trochu problematický mi přijde prostor, kde se děj odehrává.

75 % - Ke konci trochu ztrácí tempo a srozumitelnost, jinak výborné téma a provedení. I když herci v průběhu hry několikrát mění role, nehrozí, že byste se ztratili, naopak je to velmi zajímavý prvek.

65 %

Začátek představení je velmi komediálně laděn, vtípek za vtípkem. Postupně atmosféra houstne až se dostane do dramatu. Perfektní výkon Vojty Kotka i ostatních herců. Obdivuji je, jak se orientovali v dvojrolích. Zapojení publika nenásilné, ale intenzivní. Následná diskuse s tvůrci byla skvělou tečkou za skvělým představením.

Ač odlehčené, tak téma k zamyšlení.. Od šťastného člověka tam, odkud není cesta zpět. Povrchnost, dokonalost zevnějšku, to je to, co hýbe světem. Humor nenásilný, scéna zajímavě řešená. Herecké výkony všech zúčastněných výborné. Vojta Kotek v závěru dokonalý..

Přes maximální snahu herců jde o neuhratelnou hru, která je konceptem někdy v absurdním dramatu 60. let, ale chybí jí uvěřitelný dramatický oblouk. Téma změny identity a její následné ztráty v zástupu stejně krásných jedinců se brzy vyčerpává a chybí v ní dialogy, které by jiskřily. Proč si divadlo vybralo tuhle hru mi jasné není - na rozdíl od rozhodnutí nedělat přestávku. Chyba tohoto představení není v hercích, ale v samotné dramaturgii a potažmo režii, která nenašla pro hru dostatečnou dynamiku (pokud v textu vůbec nějaká je).

Zajímavý námět příběhu a výborný herecký výkon Vojty Kotka (i ostatních herců). Záměr a podstata příběhu je velmi aktuální a současná, ale průběh příběhu je velmi fádní a chybí mu pointa, herci v podstatě neměli následně co hrát.

Musím uznale pochválit všechny herce za jejich výkony během střídání rolí v průběhu celého představení. Téma určitě přitažlivé a aktuální a netradičním způsobem zpracované. Nevěděl jsem, do čeho jdu, Vojtu Kotka jsem nikdy v divadle neviděl, ale bylo pro mě milé překvapení, že ani on ani jeho kolegové na jevišti nesklouzávali k přehrávání a představení se nezvrtlo ve frašku.
(Nemůžu hodnotit negativně jen proto, že se někteří z publika nejapně smějí kdejaké poznámce, která není ani primárně určena k vyvolání tak bouřlivé reakce)
Námět s přesahem, nutí k zamyšlení. Doporučuji, 75 %

Téma možná zajimavé, vzhledem k dnešnímu preferovanému kultu krásy, nicméně v podaní jakožekomedie téma vyšlo trochu do ztracena. Bohužel a navíc, Vojtěch Kotek přitahuje dost specifické publikum které čeká taškařici za každou cenu a některé dialogy a monology s potencionálně existenciálním přesahem vyšly pod salvami smíchu naprosto do ztracena. A to se moc vlastně nebylo čemu smát.

Po hodně dlouhé době německá dramatika bez krve a aspoň jednoho úchyla. Osvěživé. Navíc považte, komedie! Sice na základě ujetého nápadu, ale proč bychom to nepřipustili, je to dívadlo.
Zaujalo mě hlavně nijak nezdůrazňované dobové téma většinově přijímaného názoru, diametrální odlišného oproti názoru udiveného jedince. A osobně mě trochu rušilo stále se zrychlující míhání ženské postavy bez převleku z role do role, ale třeba třeba je to režijní záměr v duchu kusu.
5 (53.)

75%
Marius von Mayenburg se pomalu a jistě stává mým oblíbeným autorem. Jeho hry jsou nevšední, skvostně napsané a některé z nich se zabývají tabuizovanými tématy.
Ošklivec je výborná předloha - vtipná hra s prvky absurdity. Ošklivec Vojtěcha Kotka byl navíc tak přesvědčivý, že divačka vedle mě omdlela a já jsem jí musel křísit:-) Rád doporučuji.

Rozjezd hodně povedený, zdařilé fórky, ovšem s přibývající dramatickou částí hra upadala,až byla zbytečně dlouhá.

Celé představení jsem se nudil. Oceňuji poslední výstup V. Kotka.

75 % - Ke konci trochu ztrácí tempo a srozumitelnost, jinak výborné téma a provedení. I když herci v průběhu hry několikrát mění role, nehrozí, že byste se ztratili, naopak je to velmi zajímavý prvek.

Posedlost vlastním zevnějškem. Změna k lepšímu se nakonec ukázala fatální. Ke konci hra dovedena až do absurdity. Všichni čtyři herci skvělí. Nejvíce mě zaujali Vojta Kotek a Martin Finger. Hraje se bez přestávky. Trochu mi vadilo zapojení diváků do hry, přece jenom není každý extrovert, aby ustál vytažení na jeviště. (nedoporučuji sedět na krajních řadách vpravo 1 - 2 řada?).

Výborní V. Šanda a M. Dancingerová (scény V. Šandy mě bavily jednoznačně nejvíc). Bohužel délka 1:50 bez přestávky je opravdu úmorná (představení bylo o 20 minut delší, než se píše na webu). Chvílemi hra už ztrácela tempo a sklouzávala k všednosti a opakování. V. Kotek jen dobrý, chvíli mu trvalo se rozehrát.

25% - Souhlasim s hodnocenimi na me urovni.
"Komedie ostra jako skalpel", u ktere se lide zrejme boji smat, aspon tedy na teto reprize.
Souhlasim, ze temata zde zminena ve hre jsou, ale mne to prislo pseudoumelecke a pseudointelektualske.
Opravdu jsem se tesil jen na konec.

Víceméně souhlasím s hodnocením redaktora Jana Pařízka.
První zhruba třetina pro mě byla taková nemastná neslaná, kdy jsem i pochybovala o správnosti volby navštívit tohle představení. Pak mě to ovšem začalo bavit, abych se ale v závěru trochu ztrácela v postavách (i když, o tom to vlastně celé i je...) :-D
V. Kotka jsem na divadle viděla hrát poprvé a: "Dobrý!" Moc dobře se svých rolí ujali i jeho kolegové a kolegyně, třeba V. Šanda mě nadto i dost bavil.

Tato hra od mladého režiséra Braňa Holička je poněkud odlišná od obvyklému repertoáru ČK. Nabízí zajímavý pohled na dnešní společnost, která upřednostňuje krásný zevnějšek před osobností člověka.
Příjemným překvapením pro mne byl herecký projev Vojty Kotka v hlavní roli. Myslím, že přiláká mladší publikum do hlediště divadla, což není určitě na škodu.

Zajímavý námět (ztráta identity), jednoduchá scéna, dokonalá souhra čtyř herců. Vojta Kotek ztvárňuje jedinou postavu vývojáře Letteho, ostatní zobrazují postupně dvě až tři postavy kolem hlavního hrdiny, což vyžaduje od herců velké soustředění. Pozorný divák se však v ději neztratí. Hra graduje až do samého závěru, který je nevyhnutelný.

Skvělé, fascinace divadlem. Na konci bych si to dal nejraději ještě jednou.

Konec je strašně schizofrení.
Jen pro ty dámy, které by snad pochybovaly, že charisma Vojty Kotka nějak utrpí fotrovatenim... Tak ne! (PS: Pro dámy doporučuji sedadla dole vpravo nejvíc na kraji. Mrk mrk)
Po první půli tomu konec velice sebe plyn.

Z pomyslného seznamu co zažít v divadle si skrtam mdloby v hledišti. Čekám na mdloby na jevišti.

Po hodně dlouhé době německá dramatika bez krve a aspoň jednoho úchyla. Osvěživé. Navíc považte, komedie! Sice na základě ujetého nápadu, ale proč bychom to nepřipustili, je to dívadlo.
Zaujalo mě hlavně nijak nezdůrazňované dobové téma většinově přijímaného názoru, diametrální odlišného oproti názoru udiveného jedince. A osobně mě trochu rušilo stále se zrychlující míhání ženské postavy bez převleku z role do role, ale třeba třeba je to režijní záměr v duchu kusu.
5 (53.)

Ošklivec se (myšleno v dobrém) vymyká všemu, co jsem zatím v ČK viděla. Bavil mě jiný, svěží rukopis B. Holička a zápal V. Kotka, který je herecky o třídu výš než ostatní. Dozrál v obrovský talent! Hraje opravdu intenzivně, přesto přirozeně, na konci z něj doslova valil pot. Kvituji drobnou a vhodnou interakci s publikem, nadchla mě volba "hlavní" skladby od M. Richtera a zaujal i nápad s postupným "stejnokrojem" všech postav... Zkrátka povedený titul s dobrou pointou a myšlenkami. Přesto by prospělo více pracovat se scénografií a stopáž mi kazilo horko v sále - takový věčný handicap ČK.

Nový revoluční vypínač prodá pozlátko, ne jeho technické parametry - ano, toto je dnešní život. Velmi pěkně a vtipně podané. Závěr dotažený do absurdity, ale k charakteru představení sedí. Chtělo by to přestávku (na pár místech by udělat šla), skoro 2 hodiny v kuse je hodně.

Vojta Kotek umí hrát!! Proč k tomu kruci nedostal příležitost nikdy předtím?

Postupně vás hra pohltí a to především vynikajícím výkonem Vojty Kotka jeho závěrečný monolog je úžasný a hoden zamyšlení

Ač odlehčené, tak téma k zamyšlení.. Od šťastného člověka tam, odkud není cesta zpět. Povrchnost, dokonalost zevnějšku, to je to, co hýbe světem. Humor nenásilný, scéna zajímavě řešená. Herecké výkony všech zúčastněných výborné. Vojta Kotek v závěru dokonalý..

Dokonalost!

Pro mě naprosté zjevení, které mi sedlo vážně úplně vším. Představení mi připomnělo v plné palbě, proč tak miluju divadlo. Výborný text, geniálně řešená scéna a práce s rekvizitami, excelentní herecké výkony, umné zapojení a reagování na diváky poplatné hře jako takové. Nic nepůsobilo samoúčelně, ale naopak bylo všechno nedílnou součástí. Klobouček!

Jasnačka to byla pastva pro oči. Vojta Kotek válel teda ...vůbec jsem nevěřil, že to je on. Krásně vše do sebe zapadalo!

Trefná satira dnešní "instagramové" společnosti posedlé dokonalým a mladistvým vzhledem. Herci přesní, zejména Vojtěch Kotek a Marta Dancingerová si své role vysloveně užívali. Ke konci už byla hra už byla zdlouhavá (hraje se bez přestávky a mnou zhlédnutá repríza se lehce protáhla do bezmála dvou hodin bez přestávky), nebála bych se krátit. Ale rozhodně jedna z nejlepších (a nejzajímavějších) her, co lze v Praze aktuálně vidět.

Vtipná chytrá komedie s hlubokým přesahem - definuje obličej, kdo jsme? Odsýpající text, svižné změny místa i osob, co vyžadují diváckou pozornost a nedají vám to jen tak zadarmo. Herci jsou na sebe dobře napojeni a šlape jim to, v prostoru fungují s lehkostí. /na základě představení 21.2.2024/

Chytré a vtipné představení pro inteligentního diváka se skvělými výkony všech představitelů. Já jsem se rozhodně nenudil, naopak.

Netypický dramaturgický výběr pro Činoherní klub a já za něj děkuji. Skvěle jsem se bavil a těší mě obnovená kolektivní energie. Trochu problematický mi přijde prostor, kde se děj odehrává.

Poprvé jsme měli příležitost vidět p. Kotka na divadle a předčil naše očekávání. Vyřazuji ho ze všech škatulek a řadím si pod Pány herce :-)

Vtipné, svižné, k zamyšlení, všeho je tam tak akorát. Vojta Kotek byl fajn, ale všichni ostatní herci taky naprosto skvělí!

Začátek představení je velmi komediálně laděn, vtípek za vtípkem. Postupně atmosféra houstne až se dostane do dramatu. Perfektní výkon Vojty Kotka i ostatních herců. Obdivuji je, jak se orientovali v dvojrolích. Zapojení publika nenásilné, ale intenzivní. Následná diskuse s tvůrci byla skvělou tečkou za skvělým představením.

Jedno a to samé se opakovalo 2 hodiny stále dokola. Už od začátku bylo jasné poselství představení o pomíjivosti krásy. Přitom výkony herců nebyly špatné, takže si myslím, že nezáživný musel být asi scénář.

Představení uváděné bez přestávky. Já osobně bych se inscenaci buď pokusila o kousek zkrátit, nebo klidně něco přidat a uvádět představení s přestávkou. Herecky bylo celé kvarteto skvělé. Příběh byl velmi zajímavý, myslím, že se značným přesahem do reálného světa. Inscenace se místy až lehce dotýkala fantasmagorična, nicméně velmi citlivě a snesitelně.

Na ČK povedený kus se skvělým obsazením ale hlavně i dobře zahrané!

Viděno 12. prosince 2023

Na začátku představení jsem byl trochu zklamaný, o čem, že ten humbuk okolo představení je. Závěrečná část mě ale svou děsivostí nadchla a to i přesto, že jsem se začal z přemíry "postav" a dialogu ztrácet. Prakticky vše bylo již řečeno, tak jen znovu vypíchnu, že reklamu v rámci představení na konkrétní radio bych očekával spíš vedle ve Studiu Dva a je to celkem pěst na oko (ucho?). Zopakuju se z jiné recenze, že naopak mám vždycky dětinskou radost, pokud se na jevišti hraje ještě předtím, než samotná hra začne. Sehrannost kompletní čtveřice, zejména na konci představení, je ohromující. Bavilo? Ano. Jít znovu? Eh.

První část OK, ve druhé jsem se totálně ztratil ...

Uniklo mi trochu zasazení děje v scénografickém konceptu. Po herecké stránce, ale skvělé představení - velmi překvapil Vojtěch Kotek.

Super hudba, kotek fajn doktor přehrává. Celkem vtipné a zajímavý příběh s Black Mirror nádechem

Nie. Možno mi nesedia komédie ale nie. Aj Snowborďáci sú lepšia komédia. Činoherák asi chcel rozšíriť portfólio o komerciu. Chyba je hádam na našej strane, ale traja třicátníci sa zhodli, že toto bolo na max 30% za dobrý herecký výkon Kotka. Reklama na rádio stanicu, fekál humor, zbytočné hudobné čísla... Námet dobrý a ako vážna hra by určite fungoval, ale prerobením na frašku to úplne stráca silu a stáva sa len estrádou do TV.

Musím uznale pochválit všechny herce za jejich výkony během střídání rolí v průběhu celého představení. Téma určitě přitažlivé a aktuální a netradičním způsobem zpracované. Nevěděl jsem, do čeho jdu, Vojtu Kotka jsem nikdy v divadle neviděl, ale bylo pro mě milé překvapení, že ani on ani jeho kolegové na jevišti nesklouzávali k přehrávání a představení se nezvrtlo ve frašku.
(Nemůžu hodnotit negativně jen proto, že se někteří z publika nejapně smějí kdejaké poznámce, která není ani primárně určena k vyvolání tak bouřlivé reakce)
Námět s přesahem, nutí k zamyšlení. Doporučuji, 75 %

75%

65 %

Přes maximální snahu herců jde o neuhratelnou hru, která je konceptem někdy v absurdním dramatu 60. let, ale chybí jí uvěřitelný dramatický oblouk. Téma změny identity a její následné ztráty v zástupu stejně krásných jedinců se brzy vyčerpává a chybí v ní dialogy, které by jiskřily. Proč si divadlo vybralo tuhle hru mi jasné není - na rozdíl od rozhodnutí nedělat přestávku. Chyba tohoto představení není v hercích, ale v samotné dramaturgii a potažmo režii, která nenašla pro hru dostatečnou dynamiku (pokud v textu vůbec nějaká je).

Začátek zvláštní, do dvou třetin super, pak to vyšumnělo do abstraktního ztracena.

Viděl jsem mnoho her, ale tahle mě opravdu zasáhla.
Zprvu jsem si na její zvláštní rytmus musel zvyknout, ale pak se přede mnou rozvinul silný, lidský příběh.
Vojtěch Kotek hraje s obrovskou vnitřní silou, ostatní mu výborně sekundují.
Humor je chytrý, nikdy laciný, a závěr mě dojal víc, než bych čekal.
Poctivé divadlo, které zůstává v srdci.

Povedené představení s aktuálním poselstvím. Snad jen před samým závěrem se trochu moc tlačí na pilu a gradace se dociluje spíše formálními efekty než obsahem.

Zajímavý námět příběhu a výborný herecký výkon Vojty Kotka (i ostatních herců). Záměr a podstata příběhu je velmi aktuální a současná, ale průběh příběhu je velmi fádní a chybí mu pointa, herci v podstatě neměli následně co hrát.

Výborné

Dlouho po představení jsem musela přemýšlet, co si vlastně o tom celém myslet. A usoudila jsem, že to byla prostě pecka. Je to hra s přesahem, kdy nepřemýšlíte, ?kdo je vrah? apod. Hra skončí a zapůsobí na vás přesně tak, jaké máte smýšlení sami o sobě a o okolí. I dle debaty s tvůrci a herci, která se konala po představení, bylo zřejmé, že na každého z nich hra působí jinak a má na ni jiný pohled. Není to odříkané slovo od slova, je prostor i pro lehkou improvizaci, což je skvělé. Doporučuji, pokud chcete něco složitějšího, k zamyšlení, ale zároveň zábavného. Jen bych možná zvážila přidat do hry přestávku, na jeden zátah to bylo dlouhé.

Zajímavá hra se zajímavým nápadem, která ke konci získává až téměř existenciální nádech. Nepůsobí prvoplánově, spíš postupně dozrává.

Kvalitní tvorba, obsazení bylo perfektní. Herci si spolu rozumí a vědí co očekávat. V mnoha věcech to vzbuzuje přemýšlení o pokrytectví a dalších vlastnostech lidí; hon za penězi, slávou, sexem... Aneb co vše lidé dokáží udělat pro úspěch.
Konec byl možná trochu moc otevřený, chyběla mi tečka za příběhem.

Inscenace mladého režiséra Braňa Holička se výrazně liší od běžné dramaturgie ČK. Přináší podnětný pohled na současnou společnost, v níž je často kladen větší důraz na vnější vzhled než na skutečnou osobnost člověka. Milým překvapením pro mě byl výkon Vojty Kotka v hlavní roli. Představení má navíc potenciál oslovit mladší generaci diváků, což je pro divadlo rozhodně přínosem.

I když se inscenace Ošklivec dotýká zajímavých témat, trpí řadou nedostatků. Herecké výkony jsou kolísavé, změny rolí matoucí a minimalistické scénické řešení postrádá atmosféru. Vtipy nefungují a celkový dojem je spíše podprůměrný. Pouze skalní fanoušci Maria von Mayenburga si v ní můžou najít něco zábavného. Ostatní se pravděpodobně budou nudit.

Téma možná zajimavé, vzhledem k dnešnímu preferovanému kultu krásy, nicméně v podaní jakožekomedie téma vyšlo trochu do ztracena. Bohužel a navíc, Vojtěch Kotek přitahuje dost specifické publikum které čeká taškařici za každou cenu a některé dialogy a monology s potencionálně existenciálním přesahem vyšly pod salvami smíchu naprosto do ztracena. A to se moc vlastně nebylo čemu smát.

Jedním slovem: strašné. Dramaturgie, režie, využití hereckých potenciálů = čistá nula. Nikdy jsem tolik netesknil po přestávce, abych mohl ženu odvléct domů...