Městská divadla pražská [Divadlo Rokoko]

Florian Zeller

Otec

Premiéra: 4.11.2017. Překlad: Michal Zahálka. Dramaturgie: Jiří Janků. Scéna: Ondřej Nekvasil, Zuzana Ježková. Kostýmy: Zuzana Ježková. Režie: Petr Svojtka.
2:00


Dojemná a současně vtipná tragikomedie o jednom smutném fenoménu naší doby ‒ stařecké demenci. Hra psaná z pohledu muže, jenž je tímto neduhem postižen. Jednotlivé scény se vzájemně popírají, postavy mají více podob a příběh se skládá nepřímo, skoro až detektivně...
Městská divadla pražská
Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
80 %
Hodnocení redakce
Michal Novák 70 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Volby

Hodnocení

Hodnocení redakce:
Michal Novák 70 %
(zadáno: 12.11.2017, počet hodnocení: 935)
přínosný / zajímavý komentář
75 % Dramaturgie MDP volí další výpověď o životě s nemocí. Inscenace prokázala, že má sílu uhranout i nepříjemným tématem, jakým Alzheimerova choroba bezesporu je. Máme před sebou kvalitní a pozoruhodně konstruovaný dramatický text. Je vhledem do pozvolného ztrácení, permanentně znejišťuje i publikum, vtahuje do chaosu mysli titulní postavy. V tomto směru cizeluje režisér inscenaci k až strašidelné dokonalosti. Náročnou roli obsáhl Jan Vlasák způsobem, který diváku nedovolí vydechnout a jenž si zaslouží velké ocenění. Méně plastické se jeví ostatní figury, zde inscenace má rezervy.
Hodnocení uživatelů:
Jessica 100 %
(zadáno: 13.11.2017, počet hodnocení: 1)
přínosný / zajímavý komentář
Dojemné představení, na 100% úžasný Jan Vlasák, který svou roli neopustil ani vteřinu. Divák se i zasměje, i si pobrečí (hodně:) ) Doporučuji ke shlédnutí!
Suzana 50 %
(zadáno: 9.11.2017, počet hodnocení: 147)
přínosný / zajímavý komentář
+3% za přesvědčivý výkon Jana Vlasáka a téma hry
Petr.trep 70 %
(zadáno: 7.11.2017, počet hodnocení: 122)
Tomas22 100 %
(zadáno: 3.11.2017, počet hodnocení: 14)
přínosný / zajímavý komentář
Byl jsem na verejne generalni zkousce a odchazel jsem ubreceny a zaroven neskutecne nadseny z podanych vykonu a pojeti hry. Tleskam vsem hercum a nejvice Janu Vlasakovi, ktery ma muj jeste vetsi obdiv.
Tema teto inscenace je vice nez smutne a pan Vlasak se do role vzil natolik, ze nebyla k rozeznani od reality.
Velmi me zaujalo vtahnuti divaka do deje, ktere me ve finale ovlivnilo natolik, ze jsem sam nevedel, co je blud a co pravda.
Vsem doporucuji tuto inscenaci shlednout. I kdyz je svym tematem velice smutna, po rozlezeni v hlave na ni urcite pujdu znovu :)
Tomas.

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.