Bezruký Frantík

Skvělý výkon hlavního představitele Vojtěcha Fülepa. Příběh Frantíka, o kterém si díky této inscenaci určitě něco přečtu. Na mě byla hra moc hlučná, překombinovaná a zbytečně moc výpravná. Kdyby se trochu ubralo z tempa a snahy ukázat celý příběh v detailech, možná by z toho byl daleko intenzivnější zážitek.

Dlouho jsem o této inscenaci slyšel, ale nikdy mi to časově nevyšlo, až dnes a musím říct, že jsem po zhlédnutí několik dnů stále o hře přemýšlel. Takový na mě udělala dojem.

Krásná inscenace.

Povedené představení. Klobouk dolu před V.Fülepem. Muselo to být super i v původním obsazení.

Viděl jsem poprvé tuto inscenaci s Albrechtem a Orozovičem krátce po premiéře a nyní po několika letech v nové alternaci, stále velmi dobré. Inscenace nestárne špatně, i když takovou epickou hru s mnoha krátkými scénami a rychlými přechody mezi nimi, je těžké udržet dlouhodobě v počáteční kvalitě. Přesvědčivý V. Fülep v hlavní roli, dobré výkony v ženských vedlejších rolích. Tuto inscenaci je možno s 294 statečnými označit za nejlepší Dianiškovy počiny ve velkém sále Divadla pod Palmovkou.

Viděno v divadle v Mladé Boleslavi. Vojtěch Fülep byl dobrý, ale rád bych viděl jak to hrál Jakub Albrecht. Dianiškovina o outsiderovi, který se dokázal poprat se svým handicapem a někam to dotáhl.

Strhující příběh založený na skutečných událostech. Nabízí hluboký vhled do života výjimečné osobnosti a je zpracován s velkou pečlivostí. Stojí za zhlédnutí.

Takhle si představuju divadlo o národním hrdinovi (Národní divadlo?). Strhujících 135 minut, bez přestávky. Průvodce životem Franty na pozadí velkých dějin. Dal by se z toho udelat nadherný TV serial (misto x-te reprízy Četníckych humoresek). Scéna zajímavá, herecké výkony dobré. Nejsilnejší byl ale příběh. Hrozne jsem chtěl na živo vidět Terezu Dočkalovou (poznal jsem ji jenom z Youtube) a byl to zážitek.

Emoce!

Další záslužně edukativní inscenace z dílny T. Dianišky, která diváka nutí dohledat si další informace o této pozapomenuté, leč zajímavé osobnosti. Divadelně pestrý mix a dobrá režie, nicméně přišlo mi to opravdu hodně klipovité a prošumělo to kolem mě bez nějakého výraznějšího zásahu (který se dostavil třeba ve 294 statečných). V. Füllep přesvědčivý, bez námitek, J. Blažek a P. Gajdošíková zvládli množství vedlejších postav vystřihnout se ctí, trochu mě iritovala přehrávající T. Dočkalová, J. Albrecht byl asi dobrý v původním obsazení jako Frantík, ale jako doktor Bakule mě příliš nepřesvědčil.

Představení jsem viděla v původním obsazení s Jakubem Albrechtem, jehož výkon byl strhující.

Opravdu výjimečný zážitek! Z divadla jsem odcházel zasažen a jenom dvě slova tvůrcům: moc děkuji!!!

Tak to se vážně nepovedlo. Slabý scénář, jenom volně pospojované ilustrace z Frantíkova pohnutého života, nulová dramaturgie. A spousta přehrávání ode všech.

Bydlím kousek od Jamného nad Orlicí, o to zajímavější pro mě bylo vidět tuto inscenaci. Představení mě naprosto nadchlo po všech směrech - zajímavá scéna v podobě stanu a především naprosto famózní herecké výkony! Obdivuji, co vše se musel naučit dělat nohama Vojtěch Fülep. Naprosto mě ve hře ohromil, a to nejen umem nohou, ale také jednotlivými pasážemi, kde např. přeříkával dopis pro matku. Obrovsky mě jeho herecký projev zaujal stejně jako herecký projev skvělé Terezy Dočkalové, která do těžkých témat přinášela své móresy, které znám z pořadu Kokoti na neděli a atmosféra tak rázem dostala jiný spád. Moc se mi to líbilo a všem doporučuji!!

75 %, videno dnes tj 14.9.2023, 2 rada.
Hlavni role v podani J. Albrechta bez diskuse spickove zahrana. Hluboce smekam. Neskutecne provedeni. A to nemyslim pouze sceny bez rukou, ale i cteni dopisu a vseobecny projev. Zdarne mu sekundovala (i kdyz nebyla ta druha) T. Dockalova, ktera mela krasne prirozeny projev. Veril jsem ji take vsechno co predstavovala.
Pri hodnoceni jsem v rozpacich a porovnavam nejen s 294 statecnymi, kteri byli prece jen kompletnejsi, ale i s Forrestem Gumpem a v podvedomi i s Anglickym kralem.

Maminko, kde mas nohu ? Tu nohu mi urizli. Zcernala. Jake by to bylo mit v dnesni dobe cernou kuzi ?

Asi nejlepší věc v Divadle Pod Palmovkou. Hrozně promyšlená a vyvážená kombinace humoru a vážných témat. Občas si říkáte "kurňa, tohle je ale nevhodnej vtip," a pak vám dojde "no jo, ale vo tom to je." Igor Orozovič, Tereza Dočkalová a Pavla Gajdošíková jsou jako vždy úplně skvělí. Ale tentokrát může vyniknout i představitel hlavní role, a to je fakt kus dobře odvedené práce, co tam ten chlap předvádí (viděno s Vojtěchem Fülepem, a klobouk dolů).

Představení, které vás v tom dobrém slova smyslu donutí hledat informace. O samotném hrdinovi Frantíkovi, o hercích, kteří zde hráli atd. Vojtěch Fülep v hlavní roli výborný, ale i další herci mě zaujali pohybovým nadáním. Jen několik scén mi přišlo buď zbytečně zdlouhavých - např. úvod inscenace, nebo zbytečných.

Úžasný příběh! Úžasné zpracování! Excelentní a obdivuhodný výkon hlavního hrdiny!!

Výkon J. Albrechta byl skvělý, herci na sebe slyšeli, ale často nedostali čas vytvořit v jednotlivých scénách atmosféru. Po dramaturgické stránce, než jsem se vnořila do scény, často byla pryč. Bojové scény byly dlouhé a bez energie, celkově na mě působilo představení jako sled menších obrazů, které jsem si nestíhala pořádně prohlédnout a užít.

Skvělý Jakub Albrecht, kvůli kterému by člověk této hře hodně odpustil.
Jinak ale dost nesoudržný text se spoustou zbytečných odboček. Jedná se víceméně o kabaretní čísla vždy vypointovaná k tomu, aby Jakub Albrecht ukázal, co všechno se naučil.

Už jen kvůli panu Aubrechtovi to stojí za vidění. Tohle se naučit, muselo dát strašnou práci. Celkově je inscenace úžasná. Ta síla vůle, vzít co máš a poprat se s tím, to je asi hlavní poselství.
A režie pana Dianišky opět skvělá, tak trochu šílená, ale skvělá.

Jak jinak u Dianišky. U něj už dlouho neřeším o čem hra je, ale jak se po ní cítím (a jak dlouho). Tentokrát (překvapivě opět) vyvolává spoustu emocí: nespoutanou radost i smutek, zamyšlení se sama nad sebou, zhnusení i naději. Spolupráce s Igorem Orozovičem přinesla trošku jinou rovinu a já jsem za ni vděčná. Zamilovala jsem si Igora jako Frantíkova učitele a marně přemýšlím, zda těm dětem ve škole také tolik dávám. Myslím si, že toto je především hra o nás samotných, člověk odchází a v hlavě mu to hučí. A Thálie? Pokud by ji právě Kuba Albrecht nevyhrál, tak jdu protestovat a píšu petice...

Vynikající představení, výborný Jakub Albrecht, Igor opět v Ostravě, příběh od nás z pod Radhoště. Nemělo to chybu.

Výborné, velmi nápadité, dojemné a zábavné představení (shlédl jsem na velké scéně) s úžasným výkonem Jakuba Albrechta v roli Frantíka. Trochu mi vadilo, že v představení je mnoho "střihů" běhemm nichž se herci přesouvají a posunují rekvizity, což narušuje plynulost a rytmus inscenace. Nevím ale, jak by to šlo řešit, chtělo by to nějaký "fígl" - nějak odvést během těch "prostojů" jeho pozornost.

Ještě, že se Tomáš aspoň někdy do Liberce vrací!

Tak mýtický, poetický úvod - a tak hnusný konec. Mezi tím jeden neobyčejný život prožitý v neobyčejném těle a s hlavou obdařenou neobyčejnou vůlí. Jakub Albrecht skvělý, neměl to lehké... Tleskám nápadu, realizaci i hereckému ztvárnění.

Velmi zajímavě podané, aktuální i dnes - přístup majority k jinakosti. Jen úvod o kouzelném tisu mohl být asi poloviční.

Velmi dobře napsaná hra o muži, který skutečně žil v 1. pol. 20. století a který se narodil bez rukou. Sleduje jeho postupný vývoj od dětství, jeho zápas s vlastním handicapem a společenskými předsudky. Výrazně dobrý herecký výkon podává hl. představitel Jakub Albrecht, ale i další herci. Autor Tomáš Dianiška originálním způsobem předává příběh muže, který měl touhu žít a dokázat všem, že být bez rukou není výmluva k tomu, aby člověk dokázal velké věci. Doufejme, že je naše společnost dál ve vnímání odlišností, a proto trápení bezrukých frantíků zůstane minulostí. Stojí za to vidět!

S touto formou jsem se moc nepotkal - takové pásmo skečů a scének, někdy se mi zdálo, že to moc nedrží pohromadě. Místy rozjuchané a uřvané. Ale nutno uznat, že duu Dianiška & Orozovič tohle zinscenovat, muselo dát hodně práce a výsledek je velmi dobrý. Skvělá hudba.

Ten Albrecht ... to je maník, perfektné. Vlastne mi to niečím pripomínalo Čapka v Rokoku, tými strihmi zo života. Pekné, príjemné.

Měl jsem strach, že to bude trochu ... no trýznivé. Nebylo, bylo to fantastické. Samotný příběh je strhující a dechberoucí a jako s takovým se s ním i zachází. Do sto procent mi chybělo jen trochu více gradace v ději, pohrávání s temnými podtóny a předtuchami a taky se mi moc nelíbila scéna ze smíchem. Herecké výkony byly jako vždy vynikající a bezchybné. Půjdu ještě jednou! Ještě dodávám, že to jak Palm off pojímá ve všech hrách přístup k naší historii nesvobody a totality je pro mne nadějí, že to bude stále více lidí vnímat stejně a bude se muset postavit pokusům osobní svobodu omezovat.

Je to krása. Taková poctivá a chytrá krása. Šest nádherných lidí, spousta parádních nápadů, legrace krutá až k popukání, silný příběh bez patosu a bez příkras. A na závěr groteskní výstup dvou soudruhů, ve kterém je všechen hnus a upatlané svinstvo komunismu. Snad se to všechno podaří přenést i na velké jeviště a nic při tom nepolámat. Držím palce! Ty na nohou, to dá rozum.

- "A jak jsi to všechno dokázal?"
- "Prostě se mi chtělo."
Od Dianišky (a spol.) další moc hezky zpracovaný skutečný životní osud. Stejně jako v Transkách nechybí černý humor, ale vyvážený určitou tragédií. Moderní prvky a vtipy neškodí. J. Albrecht zvládá svou roli s neuvěřitelnou jistotou nejen v pohybu. Výborná je také T. Dočkalová.
Trošku slabších 80 %.

Obdivuhodný hlavní představitel se naučil spoustu věcí bez použití rukou. Až při této hře si člověk uvědomí, co to musí být, se takto narodit. Je dobře, že se ztvárňují příběhy takto postižených lidí, kteří se i přes svůj handicap a překážky v podobě posměchu a šikanování snaží něco dokázat. Hra má dobrý spád.

Další nezapomenutelný počin Palm-off, tentokrát se spojili s Igorem Orozovičem, který tam vnesl trochu jinou poetiku a jiný typ herectví, a funguje to. Jakub Albrecht je fakt super :-)

Je to opravdu krásný zážitek moci být přítomný takovému výkonu, ztvárnění a poselství. Upřímné divadlo. Moc děkuji.

68%
"Jenže lidi nechtěj, a proto sereš..."
Silný příběh, herecké výkony na úrovni (Tereza Dočkalová, Jakub Albrecht, Igor Orozovič), pro inscenaci podstatná kvalitní hudební složka (Igor Orozovič). Tolik k opravdu dobrému. Jenže k řečenému A je třeba dodat i B. A zdejší B je jistá dramaturgická rozklíženost (scénické pásmo? kabaret? drama?). Tam, kde by měl příběh gradovat, se rozdrolí do sledu skečů, z nichž některé není ani čas rozklíčovat (odsun Němců) a konec prostě chybí. Pokud se s reálnými fakty nakládá volně, pro divadlo by jistě šlo i vytvořit patřičně "show" konec...

Maličko bych ztlumila hudbu, především v prvních minutach trhá bubínky.
Je to velice zajímavé nahlédnutí do života Františka Filipa a i náhledu postižených lidí. Až si někdy říkám, jestli ti postižení nejsme spíš my :) Nebuďme kurvy a chtějme, abychom mohli.

Jsem nadšený z kolektivního díla.. Na jedné straně T. Dianiška a na druhé straně I. Orozovič... A příjemně se to spojilo... Jakube Albrechte klobouk dolů za výkon!A všem autorům a zúčastněným Bravo! ...

Když vidím, že si to sami napsali, zrežírovali a zahráli - klobouk dolů. Navíc silné téma a kdysi skutečně žijící postava. A výkon Jakuba Albrechta? Smekám podruhé...

Na Palmoffku dost nezvyklý kus. Ale to je dobře, divák je aspoň překvapen. A troufnu si říct, že mile. Hra je dojemná, režie nápaditá, herci skvělí. Jen ve druhé půlce bych možná trochu škrtala, přijde mi, že hra má hned několik konců, první půlka působí celistvěji a poutavěji.

Vše prostě funguje. Od úvodní scény, kdy jsem si myslel, že jsem se ocitl na historizujícím velkofilmu a la Království nebeské, přes groteskní prvky s "candid" smíchem V. Buriana, absolutní nasazení a to i fyzické VŠECH herců (zejména patrné ve scénách z ústavu), po dojemné chvíle ze života Franty. Hudba I. Achera pro mě ještě silnější než v AinA a v R.J. a tmě. Spolu s útržky z knihy Frantíka namluvenými geniálním J. Hartlem vyvolala první "kožní orgasmus":-) J. Albrecht jede jak buldozer. Pokud T. Dianiška sní o takovýchto věcech, když spí, už se těším na Anthropoid. Je zaděláno na kultovku.

Zábavná hra o vážných věcech. Skvělí mladí herci, zejména Jakub Albrecht v titulní roli. Jeho role byla neuvěřitelně fyzicky náročná, obdivuji jeho výdrž po celé téměř dvě hodiny trvající představení.

Jejda to je čistá radost, takovéhle divadlo! Drsný příběh, ale úžasně podaný. Všichni herci výborní, Jakub asi musel hodně potrénovat. Jsem naplněná divadelním štěstím, tak moc se mi to líbilo. Děkuji.

Fakt docela dost černá záležitost.

Tohle bylo něco...velmi silné, krásné, smutné, šílené, dojímavé....smála jsem se i plakala, přechod mezi emocemi byla jízda, výkon všech herců fantastický, vřele doporučuji a děkuji za krásný zážitek.

Skvělý výkon hlavního představitele Vojtěcha Fülepa. Příběh Frantíka, o kterém si díky této inscenaci určitě něco přečtu. Na mě byla hra moc hlučná, překombinovaná a zbytečně moc výpravná. Kdyby se trochu ubralo z tempa a snahy ukázat celý příběh v detailech, možná by z toho byl daleko intenzivnější zážitek.

Dlouho jsem o této inscenaci slyšel, ale nikdy mi to časově nevyšlo, až dnes a musím říct, že jsem po zhlédnutí několik dnů stále o hře přemýšlel. Takový na mě udělala dojem.

Krásná inscenace.

Povedené představení. Klobouk dolu před V.Fülepem. Muselo to být super i v původním obsazení.

Viděl jsem poprvé tuto inscenaci s Albrechtem a Orozovičem krátce po premiéře a nyní po několika letech v nové alternaci, stále velmi dobré. Inscenace nestárne špatně, i když takovou epickou hru s mnoha krátkými scénami a rychlými přechody mezi nimi, je těžké udržet dlouhodobě v počáteční kvalitě. Přesvědčivý V. Fülep v hlavní roli, dobré výkony v ženských vedlejších rolích. Tuto inscenaci je možno s 294 statečnými označit za nejlepší Dianiškovy počiny ve velkém sále Divadla pod Palmovkou.

Viděno v divadle v Mladé Boleslavi. Vojtěch Fülep byl dobrý, ale rád bych viděl jak to hrál Jakub Albrecht. Dianiškovina o outsiderovi, který se dokázal poprat se svým handicapem a někam to dotáhl.

Strhující příběh založený na skutečných událostech. Nabízí hluboký vhled do života výjimečné osobnosti a je zpracován s velkou pečlivostí. Stojí za zhlédnutí.

Takhle si představuju divadlo o národním hrdinovi (Národní divadlo?). Strhujících 135 minut, bez přestávky. Průvodce životem Franty na pozadí velkých dějin. Dal by se z toho udelat nadherný TV serial (misto x-te reprízy Četníckych humoresek). Scéna zajímavá, herecké výkony dobré. Nejsilnejší byl ale příběh. Hrozne jsem chtěl na živo vidět Terezu Dočkalovou (poznal jsem ji jenom z Youtube) a byl to zážitek.

Emoce!

Další záslužně edukativní inscenace z dílny T. Dianišky, která diváka nutí dohledat si další informace o této pozapomenuté, leč zajímavé osobnosti. Divadelně pestrý mix a dobrá režie, nicméně přišlo mi to opravdu hodně klipovité a prošumělo to kolem mě bez nějakého výraznějšího zásahu (který se dostavil třeba ve 294 statečných). V. Füllep přesvědčivý, bez námitek, J. Blažek a P. Gajdošíková zvládli množství vedlejších postav vystřihnout se ctí, trochu mě iritovala přehrávající T. Dočkalová, J. Albrecht byl asi dobrý v původním obsazení jako Frantík, ale jako doktor Bakule mě příliš nepřesvědčil.

Tohle bylo něco...velmi silné, krásné, smutné, šílené, dojímavé....smála jsem se i plakala, přechod mezi emocemi byla jízda, výkon všech herců fantastický, vřele doporučuji a děkuji za krásný zážitek.

Představení jsem viděla v původním obsazení s Jakubem Albrechtem, jehož výkon byl strhující.

Opravdu výjimečný zážitek! Z divadla jsem odcházel zasažen a jenom dvě slova tvůrcům: moc děkuji!!!

Tak to se vážně nepovedlo. Slabý scénář, jenom volně pospojované ilustrace z Frantíkova pohnutého života, nulová dramaturgie. A spousta přehrávání ode všech.

Bydlím kousek od Jamného nad Orlicí, o to zajímavější pro mě bylo vidět tuto inscenaci. Představení mě naprosto nadchlo po všech směrech - zajímavá scéna v podobě stanu a především naprosto famózní herecké výkony! Obdivuji, co vše se musel naučit dělat nohama Vojtěch Fülep. Naprosto mě ve hře ohromil, a to nejen umem nohou, ale také jednotlivými pasážemi, kde např. přeříkával dopis pro matku. Obrovsky mě jeho herecký projev zaujal stejně jako herecký projev skvělé Terezy Dočkalové, která do těžkých témat přinášela své móresy, které znám z pořadu Kokoti na neděli a atmosféra tak rázem dostala jiný spád. Moc se mi to líbilo a všem doporučuji!!

75 %, videno dnes tj 14.9.2023, 2 rada.
Hlavni role v podani J. Albrechta bez diskuse spickove zahrana. Hluboce smekam. Neskutecne provedeni. A to nemyslim pouze sceny bez rukou, ale i cteni dopisu a vseobecny projev. Zdarne mu sekundovala (i kdyz nebyla ta druha) T. Dockalova, ktera mela krasne prirozeny projev. Veril jsem ji take vsechno co predstavovala.
Pri hodnoceni jsem v rozpacich a porovnavam nejen s 294 statecnymi, kteri byli prece jen kompletnejsi, ale i s Forrestem Gumpem a v podvedomi i s Anglickym kralem.

Maminko, kde mas nohu ? Tu nohu mi urizli. Zcernala. Jake by to bylo mit v dnesni dobe cernou kuzi ?

Asi nejlepší věc v Divadle Pod Palmovkou. Hrozně promyšlená a vyvážená kombinace humoru a vážných témat. Občas si říkáte "kurňa, tohle je ale nevhodnej vtip," a pak vám dojde "no jo, ale vo tom to je." Igor Orozovič, Tereza Dočkalová a Pavla Gajdošíková jsou jako vždy úplně skvělí. Ale tentokrát může vyniknout i představitel hlavní role, a to je fakt kus dobře odvedené práce, co tam ten chlap předvádí (viděno s Vojtěchem Fülepem, a klobouk dolů).

Představení, které vás v tom dobrém slova smyslu donutí hledat informace. O samotném hrdinovi Frantíkovi, o hercích, kteří zde hráli atd. Vojtěch Fülep v hlavní roli výborný, ale i další herci mě zaujali pohybovým nadáním. Jen několik scén mi přišlo buď zbytečně zdlouhavých - např. úvod inscenace, nebo zbytečných.

Úžasný příběh! Úžasné zpracování! Excelentní a obdivuhodný výkon hlavního hrdiny!!

Výkon J. Albrechta byl skvělý, herci na sebe slyšeli, ale často nedostali čas vytvořit v jednotlivých scénách atmosféru. Po dramaturgické stránce, než jsem se vnořila do scény, často byla pryč. Bojové scény byly dlouhé a bez energie, celkově na mě působilo představení jako sled menších obrazů, které jsem si nestíhala pořádně prohlédnout a užít.

Skvělý Jakub Albrecht, kvůli kterému by člověk této hře hodně odpustil.
Jinak ale dost nesoudržný text se spoustou zbytečných odboček. Jedná se víceméně o kabaretní čísla vždy vypointovaná k tomu, aby Jakub Albrecht ukázal, co všechno se naučil.

Už jen kvůli panu Aubrechtovi to stojí za vidění. Tohle se naučit, muselo dát strašnou práci. Celkově je inscenace úžasná. Ta síla vůle, vzít co máš a poprat se s tím, to je asi hlavní poselství.
A režie pana Dianišky opět skvělá, tak trochu šílená, ale skvělá.

Jak jinak u Dianišky. U něj už dlouho neřeším o čem hra je, ale jak se po ní cítím (a jak dlouho). Tentokrát (překvapivě opět) vyvolává spoustu emocí: nespoutanou radost i smutek, zamyšlení se sama nad sebou, zhnusení i naději. Spolupráce s Igorem Orozovičem přinesla trošku jinou rovinu a já jsem za ni vděčná. Zamilovala jsem si Igora jako Frantíkova učitele a marně přemýšlím, zda těm dětem ve škole také tolik dávám. Myslím si, že toto je především hra o nás samotných, člověk odchází a v hlavě mu to hučí. A Thálie? Pokud by ji právě Kuba Albrecht nevyhrál, tak jdu protestovat a píšu petice...

Vynikající představení, výborný Jakub Albrecht, Igor opět v Ostravě, příběh od nás z pod Radhoště. Nemělo to chybu.

Výborné, velmi nápadité, dojemné a zábavné představení (shlédl jsem na velké scéně) s úžasným výkonem Jakuba Albrechta v roli Frantíka. Trochu mi vadilo, že v představení je mnoho "střihů" běhemm nichž se herci přesouvají a posunují rekvizity, což narušuje plynulost a rytmus inscenace. Nevím ale, jak by to šlo řešit, chtělo by to nějaký "fígl" - nějak odvést během těch "prostojů" jeho pozornost.

Ještě, že se Tomáš aspoň někdy do Liberce vrací!

Tak mýtický, poetický úvod - a tak hnusný konec. Mezi tím jeden neobyčejný život prožitý v neobyčejném těle a s hlavou obdařenou neobyčejnou vůlí. Jakub Albrecht skvělý, neměl to lehké... Tleskám nápadu, realizaci i hereckému ztvárnění.

Velmi zajímavě podané, aktuální i dnes - přístup majority k jinakosti. Jen úvod o kouzelném tisu mohl být asi poloviční.

Velmi dobře napsaná hra o muži, který skutečně žil v 1. pol. 20. století a který se narodil bez rukou. Sleduje jeho postupný vývoj od dětství, jeho zápas s vlastním handicapem a společenskými předsudky. Výrazně dobrý herecký výkon podává hl. představitel Jakub Albrecht, ale i další herci. Autor Tomáš Dianiška originálním způsobem předává příběh muže, který měl touhu žít a dokázat všem, že být bez rukou není výmluva k tomu, aby člověk dokázal velké věci. Doufejme, že je naše společnost dál ve vnímání odlišností, a proto trápení bezrukých frantíků zůstane minulostí. Stojí za to vidět!

S touto formou jsem se moc nepotkal - takové pásmo skečů a scének, někdy se mi zdálo, že to moc nedrží pohromadě. Místy rozjuchané a uřvané. Ale nutno uznat, že duu Dianiška & Orozovič tohle zinscenovat, muselo dát hodně práce a výsledek je velmi dobrý. Skvělá hudba.

Ten Albrecht ... to je maník, perfektné. Vlastne mi to niečím pripomínalo Čapka v Rokoku, tými strihmi zo života. Pekné, príjemné.

Měl jsem strach, že to bude trochu ... no trýznivé. Nebylo, bylo to fantastické. Samotný příběh je strhující a dechberoucí a jako s takovým se s ním i zachází. Do sto procent mi chybělo jen trochu více gradace v ději, pohrávání s temnými podtóny a předtuchami a taky se mi moc nelíbila scéna ze smíchem. Herecké výkony byly jako vždy vynikající a bezchybné. Půjdu ještě jednou! Ještě dodávám, že to jak Palm off pojímá ve všech hrách přístup k naší historii nesvobody a totality je pro mne nadějí, že to bude stále více lidí vnímat stejně a bude se muset postavit pokusům osobní svobodu omezovat.

Je to krása. Taková poctivá a chytrá krása. Šest nádherných lidí, spousta parádních nápadů, legrace krutá až k popukání, silný příběh bez patosu a bez příkras. A na závěr groteskní výstup dvou soudruhů, ve kterém je všechen hnus a upatlané svinstvo komunismu. Snad se to všechno podaří přenést i na velké jeviště a nic při tom nepolámat. Držím palce! Ty na nohou, to dá rozum.

- "A jak jsi to všechno dokázal?"
- "Prostě se mi chtělo."
Od Dianišky (a spol.) další moc hezky zpracovaný skutečný životní osud. Stejně jako v Transkách nechybí černý humor, ale vyvážený určitou tragédií. Moderní prvky a vtipy neškodí. J. Albrecht zvládá svou roli s neuvěřitelnou jistotou nejen v pohybu. Výborná je také T. Dočkalová.
Trošku slabších 80 %.

Obdivuhodný hlavní představitel se naučil spoustu věcí bez použití rukou. Až při této hře si člověk uvědomí, co to musí být, se takto narodit. Je dobře, že se ztvárňují příběhy takto postižených lidí, kteří se i přes svůj handicap a překážky v podobě posměchu a šikanování snaží něco dokázat. Hra má dobrý spád.

Další nezapomenutelný počin Palm-off, tentokrát se spojili s Igorem Orozovičem, který tam vnesl trochu jinou poetiku a jiný typ herectví, a funguje to. Jakub Albrecht je fakt super :-)

Je to opravdu krásný zážitek moci být přítomný takovému výkonu, ztvárnění a poselství. Upřímné divadlo. Moc děkuji.

68%
"Jenže lidi nechtěj, a proto sereš..."
Silný příběh, herecké výkony na úrovni (Tereza Dočkalová, Jakub Albrecht, Igor Orozovič), pro inscenaci podstatná kvalitní hudební složka (Igor Orozovič). Tolik k opravdu dobrému. Jenže k řečenému A je třeba dodat i B. A zdejší B je jistá dramaturgická rozklíženost (scénické pásmo? kabaret? drama?). Tam, kde by měl příběh gradovat, se rozdrolí do sledu skečů, z nichž některé není ani čas rozklíčovat (odsun Němců) a konec prostě chybí. Pokud se s reálnými fakty nakládá volně, pro divadlo by jistě šlo i vytvořit patřičně "show" konec...

Maličko bych ztlumila hudbu, především v prvních minutach trhá bubínky.
Je to velice zajímavé nahlédnutí do života Františka Filipa a i náhledu postižených lidí. Až si někdy říkám, jestli ti postižení nejsme spíš my :) Nebuďme kurvy a chtějme, abychom mohli.

Jsem nadšený z kolektivního díla.. Na jedné straně T. Dianiška a na druhé straně I. Orozovič... A příjemně se to spojilo... Jakube Albrechte klobouk dolů za výkon!A všem autorům a zúčastněným Bravo! ...

Když vidím, že si to sami napsali, zrežírovali a zahráli - klobouk dolů. Navíc silné téma a kdysi skutečně žijící postava. A výkon Jakuba Albrechta? Smekám podruhé...

Na Palmoffku dost nezvyklý kus. Ale to je dobře, divák je aspoň překvapen. A troufnu si říct, že mile. Hra je dojemná, režie nápaditá, herci skvělí. Jen ve druhé půlce bych možná trochu škrtala, přijde mi, že hra má hned několik konců, první půlka působí celistvěji a poutavěji.

Vše prostě funguje. Od úvodní scény, kdy jsem si myslel, že jsem se ocitl na historizujícím velkofilmu a la Království nebeské, přes groteskní prvky s "candid" smíchem V. Buriana, absolutní nasazení a to i fyzické VŠECH herců (zejména patrné ve scénách z ústavu), po dojemné chvíle ze života Franty. Hudba I. Achera pro mě ještě silnější než v AinA a v R.J. a tmě. Spolu s útržky z knihy Frantíka namluvenými geniálním J. Hartlem vyvolala první "kožní orgasmus":-) J. Albrecht jede jak buldozer. Pokud T. Dianiška sní o takovýchto věcech, když spí, už se těším na Anthropoid. Je zaděláno na kultovku.

Zábavná hra o vážných věcech. Skvělí mladí herci, zejména Jakub Albrecht v titulní roli. Jeho role byla neuvěřitelně fyzicky náročná, obdivuji jeho výdrž po celé téměř dvě hodiny trvající představení.

Jejda to je čistá radost, takovéhle divadlo! Drsný příběh, ale úžasně podaný. Všichni herci výborní, Jakub asi musel hodně potrénovat. Jsem naplněná divadelním štěstím, tak moc se mi to líbilo. Děkuji.

Fakt docela dost černá záležitost.

Když vidím, že si to sami napsali, zrežírovali a zahráli - klobouk dolů. Navíc silné téma a kdysi skutečně žijící postava. A výkon Jakuba Albrechta? Smekám podruhé...

Zábavná hra o vážných věcech. Skvělí mladí herci, zejména Jakub Albrecht v titulní roli. Jeho role byla neuvěřitelně fyzicky náročná, obdivuji jeho výdrž po celé téměř dvě hodiny trvající představení.

Skvělý Jakub Albrecht, kvůli kterému by člověk této hře hodně odpustil.
Jinak ale dost nesoudržný text se spoustou zbytečných odboček. Jedná se víceméně o kabaretní čísla vždy vypointovaná k tomu, aby Jakub Albrecht ukázal, co všechno se naučil.

Vynikající představení, výborný Jakub Albrecht, Igor opět v Ostravě, příběh od nás z pod Radhoště. Nemělo to chybu.

Dlouho jsem o této inscenaci slyšel, ale nikdy mi to časově nevyšlo, až dnes a musím říct, že jsem po zhlédnutí několik dnů stále o hře přemýšlel. Takový na mě udělala dojem.

Je to krása. Taková poctivá a chytrá krása. Šest nádherných lidí, spousta parádních nápadů, legrace krutá až k popukání, silný příběh bez patosu a bez příkras. A na závěr groteskní výstup dvou soudruhů, ve kterém je všechen hnus a upatlané svinstvo komunismu. Snad se to všechno podaří přenést i na velké jeviště a nic při tom nepolámat. Držím palce! Ty na nohou, to dá rozum.

Další záslužně edukativní inscenace z dílny T. Dianišky, která diváka nutí dohledat si další informace o této pozapomenuté, leč zajímavé osobnosti. Divadelně pestrý mix a dobrá režie, nicméně přišlo mi to opravdu hodně klipovité a prošumělo to kolem mě bez nějakého výraznějšího zásahu (který se dostavil třeba ve 294 statečných). V. Füllep přesvědčivý, bez námitek, J. Blažek a P. Gajdošíková zvládli množství vedlejších postav vystřihnout se ctí, trochu mě iritovala přehrávající T. Dočkalová, J. Albrecht byl asi dobrý v původním obsazení jako Frantík, ale jako doktor Bakule mě příliš nepřesvědčil.

68%
"Jenže lidi nechtěj, a proto sereš..."
Silný příběh, herecké výkony na úrovni (Tereza Dočkalová, Jakub Albrecht, Igor Orozovič), pro inscenaci podstatná kvalitní hudební složka (Igor Orozovič). Tolik k opravdu dobrému. Jenže k řečenému A je třeba dodat i B. A zdejší B je jistá dramaturgická rozklíženost (scénické pásmo? kabaret? drama?). Tam, kde by měl příběh gradovat, se rozdrolí do sledu skečů, z nichž některé není ani čas rozklíčovat (odsun Němců) a konec prostě chybí. Pokud se s reálnými fakty nakládá volně, pro divadlo by jistě šlo i vytvořit patřičně "show" konec...

75 %, videno dnes tj 14.9.2023, 2 rada.
Hlavni role v podani J. Albrechta bez diskuse spickove zahrana. Hluboce smekam. Neskutecne provedeni. A to nemyslim pouze sceny bez rukou, ale i cteni dopisu a vseobecny projev. Zdarne mu sekundovala (i kdyz nebyla ta druha) T. Dockalova, ktera mela krasne prirozeny projev. Veril jsem ji take vsechno co predstavovala.
Pri hodnoceni jsem v rozpacich a porovnavam nejen s 294 statecnymi, kteri byli prece jen kompletnejsi, ale i s Forrestem Gumpem a v podvedomi i s Anglickym kralem.

Maminko, kde mas nohu ? Tu nohu mi urizli. Zcernala. Jake by to bylo mit v dnesni dobe cernou kuzi ?

- "A jak jsi to všechno dokázal?"
- "Prostě se mi chtělo."
Od Dianišky (a spol.) další moc hezky zpracovaný skutečný životní osud. Stejně jako v Transkách nechybí černý humor, ale vyvážený určitou tragédií. Moderní prvky a vtipy neškodí. J. Albrecht zvládá svou roli s neuvěřitelnou jistotou nejen v pohybu. Výborná je také T. Dočkalová.
Trošku slabších 80 %.

Je to opravdu krásný zážitek moci být přítomný takovému výkonu, ztvárnění a poselství. Upřímné divadlo. Moc děkuji.

Na Palmoffku dost nezvyklý kus. Ale to je dobře, divák je aspoň překvapen. A troufnu si říct, že mile. Hra je dojemná, režie nápaditá, herci skvělí. Jen ve druhé půlce bych možná trochu škrtala, přijde mi, že hra má hned několik konců, první půlka působí celistvěji a poutavěji.

Maličko bych ztlumila hudbu, především v prvních minutach trhá bubínky.
Je to velice zajímavé nahlédnutí do života Františka Filipa a i náhledu postižených lidí. Až si někdy říkám, jestli ti postižení nejsme spíš my :) Nebuďme kurvy a chtějme, abychom mohli.

Fakt docela dost černá záležitost.

Velmi zajímavě podané, aktuální i dnes - přístup majority k jinakosti. Jen úvod o kouzelném tisu mohl být asi poloviční.

Asi nejlepší věc v Divadle Pod Palmovkou. Hrozně promyšlená a vyvážená kombinace humoru a vážných témat. Občas si říkáte "kurňa, tohle je ale nevhodnej vtip," a pak vám dojde "no jo, ale vo tom to je." Igor Orozovič, Tereza Dočkalová a Pavla Gajdošíková jsou jako vždy úplně skvělí. Ale tentokrát může vyniknout i představitel hlavní role, a to je fakt kus dobře odvedené práce, co tam ten chlap předvádí (viděno s Vojtěchem Fülepem, a klobouk dolů).

Další nezapomenutelný počin Palm-off, tentokrát se spojili s Igorem Orozovičem, který tam vnesl trochu jinou poetiku a jiný typ herectví, a funguje to. Jakub Albrecht je fakt super :-)

Viděl jsem poprvé tuto inscenaci s Albrechtem a Orozovičem krátce po premiéře a nyní po několika letech v nové alternaci, stále velmi dobré. Inscenace nestárne špatně, i když takovou epickou hru s mnoha krátkými scénami a rychlými přechody mezi nimi, je těžké udržet dlouhodobě v počáteční kvalitě. Přesvědčivý V. Fülep v hlavní roli, dobré výkony v ženských vedlejších rolích. Tuto inscenaci je možno s 294 statečnými označit za nejlepší Dianiškovy počiny ve velkém sále Divadla pod Palmovkou.

Jsem nadšený z kolektivního díla.. Na jedné straně T. Dianiška a na druhé straně I. Orozovič... A příjemně se to spojilo... Jakube Albrechte klobouk dolů za výkon!A všem autorům a zúčastněným Bravo! ...

Představení jsem viděla v původním obsazení s Jakubem Albrechtem, jehož výkon byl strhující.

Povedené představení. Klobouk dolu před V.Fülepem. Muselo to být super i v původním obsazení.

Strhující příběh založený na skutečných událostech. Nabízí hluboký vhled do života výjimečné osobnosti a je zpracován s velkou pečlivostí. Stojí za zhlédnutí.

Už jen kvůli panu Aubrechtovi to stojí za vidění. Tohle se naučit, muselo dát strašnou práci. Celkově je inscenace úžasná. Ta síla vůle, vzít co máš a poprat se s tím, to je asi hlavní poselství.
A režie pana Dianišky opět skvělá, tak trochu šílená, ale skvělá.

Tak to se vážně nepovedlo. Slabý scénář, jenom volně pospojované ilustrace z Frantíkova pohnutého života, nulová dramaturgie. A spousta přehrávání ode všech.

Jak jinak u Dianišky. U něj už dlouho neřeším o čem hra je, ale jak se po ní cítím (a jak dlouho). Tentokrát (překvapivě opět) vyvolává spoustu emocí: nespoutanou radost i smutek, zamyšlení se sama nad sebou, zhnusení i naději. Spolupráce s Igorem Orozovičem přinesla trošku jinou rovinu a já jsem za ni vděčná. Zamilovala jsem si Igora jako Frantíkova učitele a marně přemýšlím, zda těm dětem ve škole také tolik dávám. Myslím si, že toto je především hra o nás samotných, člověk odchází a v hlavě mu to hučí. A Thálie? Pokud by ji právě Kuba Albrecht nevyhrál, tak jdu protestovat a píšu petice...

Krásná inscenace.

Představení, které vás v tom dobrém slova smyslu donutí hledat informace. O samotném hrdinovi Frantíkovi, o hercích, kteří zde hráli atd. Vojtěch Fülep v hlavní roli výborný, ale i další herci mě zaujali pohybovým nadáním. Jen několik scén mi přišlo buď zbytečně zdlouhavých - např. úvod inscenace, nebo zbytečných.

Bydlím kousek od Jamného nad Orlicí, o to zajímavější pro mě bylo vidět tuto inscenaci. Představení mě naprosto nadchlo po všech směrech - zajímavá scéna v podobě stanu a především naprosto famózní herecké výkony! Obdivuji, co vše se musel naučit dělat nohama Vojtěch Fülep. Naprosto mě ve hře ohromil, a to nejen umem nohou, ale také jednotlivými pasážemi, kde např. přeříkával dopis pro matku. Obrovsky mě jeho herecký projev zaujal stejně jako herecký projev skvělé Terezy Dočkalové, která do těžkých témat přinášela své móresy, které znám z pořadu Kokoti na neděli a atmosféra tak rázem dostala jiný spád. Moc se mi to líbilo a všem doporučuji!!

Ještě, že se Tomáš aspoň někdy do Liberce vrací!

Viděno v divadle v Mladé Boleslavi. Vojtěch Fülep byl dobrý, ale rád bych viděl jak to hrál Jakub Albrecht. Dianiškovina o outsiderovi, který se dokázal poprat se svým handicapem a někam to dotáhl.

Výborné, velmi nápadité, dojemné a zábavné představení (shlédl jsem na velké scéně) s úžasným výkonem Jakuba Albrechta v roli Frantíka. Trochu mi vadilo, že v představení je mnoho "střihů" běhemm nichž se herci přesouvají a posunují rekvizity, což narušuje plynulost a rytmus inscenace. Nevím ale, jak by to šlo řešit, chtělo by to nějaký "fígl" - nějak odvést během těch "prostojů" jeho pozornost.

Opravdu výjimečný zážitek! Z divadla jsem odcházel zasažen a jenom dvě slova tvůrcům: moc děkuji!!!

Skvělý výkon hlavního představitele Vojtěcha Fülepa. Příběh Frantíka, o kterém si díky této inscenaci určitě něco přečtu. Na mě byla hra moc hlučná, překombinovaná a zbytečně moc výpravná. Kdyby se trochu ubralo z tempa a snahy ukázat celý příběh v detailech, možná by z toho byl daleko intenzivnější zážitek.

Velmi dobře napsaná hra o muži, který skutečně žil v 1. pol. 20. století a který se narodil bez rukou. Sleduje jeho postupný vývoj od dětství, jeho zápas s vlastním handicapem a společenskými předsudky. Výrazně dobrý herecký výkon podává hl. představitel Jakub Albrecht, ale i další herci. Autor Tomáš Dianiška originálním způsobem předává příběh muže, který měl touhu žít a dokázat všem, že být bez rukou není výmluva k tomu, aby člověk dokázal velké věci. Doufejme, že je naše společnost dál ve vnímání odlišností, a proto trápení bezrukých frantíků zůstane minulostí. Stojí za to vidět!

Obdivuhodný hlavní představitel se naučil spoustu věcí bez použití rukou. Až při této hře si člověk uvědomí, co to musí být, se takto narodit. Je dobře, že se ztvárňují příběhy takto postižených lidí, kteří se i přes svůj handicap a překážky v podobě posměchu a šikanování snaží něco dokázat. Hra má dobrý spád.

Výkon J. Albrechta byl skvělý, herci na sebe slyšeli, ale často nedostali čas vytvořit v jednotlivých scénách atmosféru. Po dramaturgické stránce, než jsem se vnořila do scény, často byla pryč. Bojové scény byly dlouhé a bez energie, celkově na mě působilo představení jako sled menších obrazů, které jsem si nestíhala pořádně prohlédnout a užít.

Tak mýtický, poetický úvod - a tak hnusný konec. Mezi tím jeden neobyčejný život prožitý v neobyčejném těle a s hlavou obdařenou neobyčejnou vůlí. Jakub Albrecht skvělý, neměl to lehké... Tleskám nápadu, realizaci i hereckému ztvárnění.

Emoce!

S touto formou jsem se moc nepotkal - takové pásmo skečů a scének, někdy se mi zdálo, že to moc nedrží pohromadě. Místy rozjuchané a uřvané. Ale nutno uznat, že duu Dianiška & Orozovič tohle zinscenovat, muselo dát hodně práce a výsledek je velmi dobrý. Skvělá hudba.

Ten Albrecht ... to je maník, perfektné. Vlastne mi to niečím pripomínalo Čapka v Rokoku, tými strihmi zo života. Pekné, príjemné.

Měl jsem strach, že to bude trochu ... no trýznivé. Nebylo, bylo to fantastické. Samotný příběh je strhující a dechberoucí a jako s takovým se s ním i zachází. Do sto procent mi chybělo jen trochu více gradace v ději, pohrávání s temnými podtóny a předtuchami a taky se mi moc nelíbila scéna ze smíchem. Herecké výkony byly jako vždy vynikající a bezchybné. Půjdu ještě jednou! Ještě dodávám, že to jak Palm off pojímá ve všech hrách přístup k naší historii nesvobody a totality je pro mne nadějí, že to bude stále více lidí vnímat stejně a bude se muset postavit pokusům osobní svobodu omezovat.

Úžasný příběh! Úžasné zpracování! Excelentní a obdivuhodný výkon hlavního hrdiny!!

Vše prostě funguje. Od úvodní scény, kdy jsem si myslel, že jsem se ocitl na historizujícím velkofilmu a la Království nebeské, přes groteskní prvky s "candid" smíchem V. Buriana, absolutní nasazení a to i fyzické VŠECH herců (zejména patrné ve scénách z ústavu), po dojemné chvíle ze života Franty. Hudba I. Achera pro mě ještě silnější než v AinA a v R.J. a tmě. Spolu s útržky z knihy Frantíka namluvenými geniálním J. Hartlem vyvolala první "kožní orgasmus":-) J. Albrecht jede jak buldozer. Pokud T. Dianiška sní o takovýchto věcech, když spí, už se těším na Anthropoid. Je zaděláno na kultovku.

Takhle si představuju divadlo o národním hrdinovi (Národní divadlo?). Strhujících 135 minut, bez přestávky. Průvodce životem Franty na pozadí velkých dějin. Dal by se z toho udelat nadherný TV serial (misto x-te reprízy Četníckych humoresek). Scéna zajímavá, herecké výkony dobré. Nejsilnejší byl ale příběh. Hrozne jsem chtěl na živo vidět Terezu Dočkalovou (poznal jsem ji jenom z Youtube) a byl to zážitek.

Jejda to je čistá radost, takovéhle divadlo! Drsný příběh, ale úžasně podaný. Všichni herci výborní, Jakub asi musel hodně potrénovat. Jsem naplněná divadelním štěstím, tak moc se mi to líbilo. Děkuji.

Tohle bylo něco...velmi silné, krásné, smutné, šílené, dojímavé....smála jsem se i plakala, přechod mezi emocemi byla jízda, výkon všech herců fantastický, vřele doporučuji a děkuji za krásný zážitek.