Profil uživatele

Studený Čumáček

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 7 % (103)
Kateřina Jírová: 8 % (37)
Helena Grégrová: 9 % (124)
Jiří Koula: 9 % (95)
Jiří Landa: 9 % (162)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 20.2.2020)
Maminky věší košile a mrtví chodí naboso
Jsem zapřísáhlým bojovníkem proti patosu na divadle. Vadí mi přebujelost a velká gesta. Takže Matka, hra plničká patosu až po okraj a přímo vycpaná gesty, byla s trochou obav. Ale naštěstí...vážně dobrý!
Nejenže je zvládnutá režijně, ale šťastně spojila i herce. Jitka Smutná jako maminka bojuje všemi zbraněmi (i nečestnými), Dušan Sitek jako netypický voják-tatínek Richard opatruje své mrtvé syny a benjamínek "křehký a neduživý" Tony Aleš Bílík se mamince vážně povedl.
A nakonec, maminky dělají to, co je nejlepší, i bez patosu. Jsou to prostě mámy...
(zadáno: 13.2.2020)
Byť to bude znít divně, je to intelektuální řachanda, založená na hlavní dvojici (Dlouhý, Halbich), což je v naprosto v pořádku. A bonusem je i precizní práce na charakterových typech zaměstnanců (ustrašenost, sociální a jazyková izolace, deprese...). Velmi dobrá je dvojice "kupce na firmu", islanďana Finnura, a jeho uťápnutě pilného překladatele, který stejnou intonací přednese vítací fráze i nadávky a vzepře se jedinkrát v kratičkém dramatickém oblouku, aby se po vychladnutí poctivě vrátil zpět do "krysího závodu" zaměstnanců...
(zadáno: 8.2.2020)
Byla to díra, předtím i potom. Ale to mezi...byl Jorgos.
Katzelmacher je text z německých divokých šedesátek. Smutně veselá hodinka o troubení na roh, dindrlech a "Bavorsko je naše!", vroubená Příběhy z kožených kalhot, a tak to má byť. A že nějakej Taliján...ne, Řek to je, povídal Bruno, a ten to musí vědět!
Neúspěšná rallye říjících samiček, drobné tanečky a popěvky, povedené úpravy dámských vlasů a divná pánská paruka. Elisabetin dindrl, připomínající kostým Wonder Woman, variace na Pietu a kravičky malinké jako prst. Jen to nějak nejde dohromady a tříští se do hůř stravitelné směsi...
(zadáno: 3.2.2020)
Jak téměř nehrdinný Richard přes nudu, špióny a Skotsko k lásce přišel
Divadlo v Celetné
Naprosto nádherná sranda umně špikovaná slovními souboji, rozkošnými klauniádami, bleskovými převleky a kiksy, hbitě zapracovanými do situace, výpůjčkami zcela odjinud (Pevnost Boyard je dokonalá!),krkolomnými pády, ba i přemetem...
Michal Isteník/Richard je prostě klenot, pro figuru všechno
Petra Lorencová/Isabela, Pamela je svůdnou špiónskou kočičandou i dívkou s rozumem v krvi
Petr Tlustý, Petr Jarčevský, Pavel Novák - ať jako ovce, policajt, soudce, Willie nebo profesor, vždy skvělá práce.
(zadáno: 20.1.2020)
75%
Mark/Karel Heřmánek jr. zachrání Luisu/Sarah Haváčová. Dělí se s ní o místo v krytu, o jídlo a vodu. Ale Luisa je nevděčná. Nechce hrát Dračí doupě. Je přece jasné, že nedostane najíst. Vždyť má Markovi být vděčná, nemá se ptát a nemá ho dráždit. A to, co se stane, Mark přece udělat nechtěl...
Herecky velmi pěkná práce, hudba, scéna a až děsivě podkreslující nádherně funkční světelný koncept.
Velmi vážně řečeno...bojím bojím.
(zadáno: 16.1.2020)
Hloupoučké. Ne zcela fungující, charakterově zjednodušující a zplošťující. Orlando/ Marek Adamczyk je místy redukovaný na okavýpulné jelito, Tomáš Dastlík/vládnoucí vévoda pro změnu byl snad našlapán do figury násilím, jinak se to rozumně vysvětlit nedá. Pominu prvoplánový a "sexy" humor, že mnohé dámy nemají mnoho co hrát (Tereza Císařová/Célie) a jiné by to raději neměly zkoušet. Proč to občas vypadá, jako by na scénu vtrhli ochotníci a chtěli hrát třeba Prodanou nevěstu, nemám tušení. A někdo by si konečně mohl uvědomit, že ani Šárka Vaculíková neumí zázraky, i když je herecky dobrá.
(zadáno: 15.1.2020)
Ne, tu včelu nedělej!
Pravděpodobně nejvyváženější Cyrano, kterého dnes můžeme vidět. Viditelně hrdinský hlavní hrdina, který je ale zároveň frajer, trochu kecal a klaun/Martin Hofmann, drobně mrškoidní Eliška Hanušová/Roxana, dostatečně přitažlivý a mírňounce přiblblý Kristián/Míla Tichý a místy až roztomilý Aleš Petráš a Eliška Boučková, samostatně i spolu...
Čistá scénografie, dobrá práce s kostýmy a kouzlo opravdových svíček na scéně.
A co opravdu stojí za to? Balkónovka a těžkotonážní objímací scéna Cyrana a Kristiána (místo objetí nasadit nelsona je...občerstvující).
(zadáno: 7.1.2020)
Trollové všech zemí, jděte...vy dobře víte kam
Případ prvního českého a mediálně provařeného teroristy jako divadelní hra? Hm...dobře, a co to vlastně je? Absurdní smutná komedie? Nebo lehce soudem štrejchnuté drama? Váhám, jak to vlastně označit, nicméně...dá se to vidět. Dá, pokud snesete opravdu výrazné světelné efekty. Velmi slušné herecké výkony, Petr Buchta/Vojta, Natalie Golovčenko/Lena, Marta Danzingerová/Natálie, Šimlová, ovšem pro mě špička Miroslav Hruška/dědeček.
(zadáno: 13.12.2019)
75%
Jsou herci, kteří řeknou, že Willyho Lohmana ani za zlatý prase. Že se touhle rolí herecky končí. Že je to role pro starý. Tak evidentně to tady není zas tak žhavé.
Willy Lohman je návratem Miroslava Donutila na pražské jeviště. Je návratem úspěšným, o to sympatičtějším, že vedle něj svítí i Zuzana Kronerová, Viktor Dvořák či Martin Donutil.
A proč jen 75%? No...místy hra překvapivě zpomaluje, v některých "návratech" či scénách se sousedem, nejde však o hereckou, ale spíš o dramaturgickou chybu. A ještě jedna potíž, představení má zřetelnou novou jiskru, ale ten prastarý kabátek...
(zadáno: 8.12.2019)
Ta koza ale nehřeje, tatínku...
Vánoční hry po celou rodinu mají své kouzlo, ale občas se zvrhnou do sentimentální ušišmané cukrové vaty bez přidané hodnoty. A to tady... nehrozí!!!
Nádherná svižná věc zahrnující práci s loutkou, činoherectví, tělocvičné aktivity a prvky filmové grotesky, skvěle šlapající hlavní pár Sára (T. Těžká) a Toník (D. Šafařík), rozkošná slečna učitelka Vesna Májová (B. Kubátová) a "zloun s andělskými křídly" řídící (H. Chmelař). Nelze pominout ani promyšlenou práci scénografa, která Komedii moc sluší. Bezva vánoční příběh pro chytré děti a ještě chytřejší rodiče!
(zadáno: 6.12.2019)
75%
Oidipus a zkušební cibule
Oidipús Rex může být, pokud si máme co promítnout, prakticky čímkoli. A tenhle se pohodlně uhnízdil v hávu moderní detektivky se všemi kulturními odkazy, jaké tato oblast nabízí. Je to svým způsobem Oidipova hra na všeznalého detektiva, která může být zábavná. Ale jen na chvíli, než přijde na to, že honí sám sebe...
První vrstva. Je to jako loupání cibule, vrstvu po vrstvě. Zanecháte toho hned po první vrstvě, protože slzíte a teče vám z nosu? Nebo budete pokračovat a přemýšlet o viděném, a ne okamžitě pohoršeně kvičet, protože on...ona...tamten...a v sukni?
(zadáno: 30.11.2019)
Semaforské písničky znám jen ze starých desek a pásků. Neposoudím, zda je tento remake dostatečně uctivý. Dokážu ale rozpoznat, že piano s téměř barovým laděním zní s velkým nadšením a replika:"Já jsem zabiják." "Já jsem tu za divadlo." funguje i přes hradbu nějakých ...ceti let. Skoro roztomilý P. Lněnička, pianista Z. Dočekal a doprovodné "girls" (dvě tanečnice + zpěvačky a jedna bubenice) dokáží otevřenému divákovi věnovat hodně příjemný večer (pokud ovšem nezačne hudrat, že chtěl Suchého a Šlitra, oba osobně, teď hned a tady...).
(zadáno: 29.11.2019)
68%
"Jenže lidi nechtěj, a proto sereš..."
Silný příběh, herecké výkony na úrovni (Tereza Dočkalová, Jakub Albrecht, Igor Orozovič), pro inscenaci podstatná kvalitní hudební složka (Igor Orozovič). Tolik k opravdu dobrému. Jenže k řečenému A je třeba dodat i B. A zdejší B je jistá dramaturgická rozklíženost (scénické pásmo? kabaret? drama?). Tam, kde by měl příběh gradovat, se rozdrolí do sledu skečů, z nichž některé není ani čas rozklíčovat (odsun Němců) a konec prostě chybí. Pokud se s reálnými fakty nakládá volně, pro divadlo by jistě šlo i vytvořit patřičně "show" konec...
(zadáno: 28.11.2019)
78%
Hodně zajímavý kousek. Pokud bez problémů přijímáte McDonaghovo vidění světa, nenechte si ujít. Rozhodně nadprůměrný Matouš Ruml/Billy, Adrian Jastraban/Bobík Bobby, Aleš Petráš/ Bartley a Martin Hofmann/Johnny Pateena Mika...už jste někdy měli chuť v divadle napadnout divadelní postavu, protože je to neskutečně nepříjemný, vtírající se, líný, užvaněný, neustále drobet opilý a přišpinavělý poloblb? Mít po ruce lopatu, tak ho bacím, přísahám. A s rozběhem. Taková krásná práce...
(zadáno: 27.11.2019)
Tedy původně byl úmysl dát 75%. Trochu moc pokorné klasiky, má profesorka češtiny by pravděpodobně hrabala synchronně všemi končetinami a kníkala blahem, ona ji klasika dost brala. Ale za tu nádhernou "loutkářskou" a "betlémářskou" vymazleninu téhle inscenaci 80% patří po právu. A pak taky Igor Orozovič je velmi ucházející mlynář a Eva Hacurová převelice dostatečnou kněžnou, aby si troufla zamířit na tenhle rebelský cíl. Ale nemlčme ani o Magdaleně Zimové a její žárlivé koze Kláskové a Janu Vondráčkovi a jeho ucupitaném učitelíčkovi Zajíčkovi...
(zadáno: 22.11.2019)
Vlk a punková princezna bourají gotický román
Dalo se čekat, že Švandovo půjde za kulisy románu. Dalo se dokonce čekat, že to nebude procházka růžovým sadem. Ale vystavit na jevišti mnohdy živou dřeň vztahu dvou lidí nebývá vidět často, a to se zde povedlo. Jan Grundman/Heathcliff se zřetelně dotýká mýtu muže-vlka, jehož družkou může být zas jen žena-vlčice. Kateřina/Marie Štípková však takovou ženou není a vzdává se vztahu po nevelkém vnějším tlaku společnosti...
Skvělá hlavní dvojice, nádherná mladá Kateřina/Denisa Barešová, Tomáš Červinek, Tomáš Petřík, Klára Cibulková...
(zadáno: 10.11.2019)
75%
Propašováno na představení. Bez jakékoli drobotiny. A mám z toho větší radost, než kdybychom nějakou venčili.
Ty okamžiky, ve kterých poznáváte dospělé, snažící se napravit cosi, co spáchal milovaný potomek (vracení pulců do jezírka v parku, hlídaného strážníkem), tišení rozzuřeného dítěte (jehož fazole hned neroste), vyzvedávání ratolesti z cizího vytopeného a zdemolovaného bytu (jeho zásluhou)...
Všem zúčastněným je zaručeně přes třicet, ale ani trochu to nevadí. A "pančelka" Milena Steinmasslová je prostě nejkrásnější .
Chytré a vtipné, opravdu neuráží ani děti, ani dospělé.
(zadáno: 8.11.2019)
65%
Jak vyhrát neurologický souboj s myší...
Viděno cca 5 let zpět a dnes znovu. Dojemné, ano. A všichni chceme fandit slabým, kteří bojují a překračují své dané limity, i když za pomoci vědy a uměle.
Ale aby skoro veškerý vnitřní život postavy byl odvyprávěný jako rozhlasová hra, s tím se na divadle srovnávám problematicky. Mám pocit, jako by hra zestárla, stejně jako mezitím my všichni.
Výkon Jana Potměšila /Charlie Gordon je nepopiratelný a na úrovni, ostatní postavy však vstupují do děje obvykle na velmi krátkou dobu, takže se moc nedá hodnotit.
Pro fanoušky želé medvídků +10 %
(zadáno: 6.11.2019)
75%
Ritter, Dene a Voss budou slavit. Pokud se Dene podaří včas nafouknout všechny balónky a Ritter se moc neopije. A pak si dají kávu. Kávu se třemi lžičkami cukru. Žádné žloutkové věnečky už nejsou. Voss vlastně žloutkové věnečky rád nemá. Nemá rád ani Dene. Ale Dene je užitečná. Dene umí psát na stroji. Ritter neumí psát na stroji. Ritter a Dene jsou herečky. A Voss je bzunklej...
Ritter/Z. Stivínová - první setkání na jevišti vůbec a palec nahoru
Voss/S. Rašilov - zvládnuté i okamžiky, kdy stačilo jen jemně přitlačit a bylo by to už přehrávání
Dene/L. Juřičková - nádherně upjatá...
(zadáno: 6.11.2019)
Znamínka na lahvích, psí uši v papírku a farář v jezeře. Figurky svatých v troubě, holka, co kšeftuje s kořalkou a tátův pohřeb...
I když je mezi Valem (Matouš Ruml) a Colem (Petr Lněnička) viditelný věkový rozdíl, po pár minutách to prostě pustíte z hlavy. Ti dva dokážou rozpoutat takové sourozenecké peklíčko ukřivděnosti, lakoty a nenávisti, že už pak jen zblízka sledujete zrůdně komický příběh, který prostě pro nikoho nemůže mít dobrý konec.
(zadáno: 4.11.2019)
A proč tam vlastně stojí tamta pumpa?
Taková drobná legrační divadelní jednohubka, ve které se nestěhuje nábytek, nepráská se dveřmi, nikdo není přistižen s kalhotami napůl dole a pije se čaj. Je po večeři, v domácnosti pána a paní Smithových chybí návštěva Martinových a Máry. Máry má volno, byla v biografu a její srdce zahořelo láskou. A v anglickém pokoji s anglickými klubovkami jsou švihlé i anglické hodiny...
naprosto luxusní Máry/Pavel Lagner! ale to oni vlastně všichni...
(zadáno: 3.11.2019)
Naštěstí mají všechny zúčastněné dámy své překrásné role tu i tam a nejsou závislé na tomto představení. Vtírá se mi totiž hloupá představa pořadů vyráběných prakticky povinně na společenskou objednávku k MDŽ či pro zájezdy, aby se diváci z Vísky pokochali umělkyněmi známými z "televíze", a to by těmto úžasným herečkám hodně ublížilo.
Já asi vážně budu spíš ten pankáč...
(zadáno: 31.10.2019)
85%
Divadlo v Celetné
Co nás utváří? To, co jsme a čím si musíme projít, nebo hraní "společenských" rolí? Zdena to řekne po svém...
Úžasný Jakub Burýšek jako Zdena/Zdeněk naplňuje svůj úkol fyzicky i psychicky, podporován Pavlou Gajdošíkovou a Markétou Matulovou, aniž by se stal karikaturou. Nejde pominout ani Michala Sedláčka a jeho ostrý balanc mezi komikou a tragikou.
Dojemný a přitom špinavě čistý příběh o bolesti a touze běžet jako vlk a nenechat se předběhnout divočákem...
(zadáno: 24.10.2019)
85%
Musíme si udržet naději, že půjdeme domů...
Na doporučení. A zcela bez pochyb. Spojení hudby, zpěvu, kostýmů, nápadité scénografie a choreografie.
Igor Orozovič/Newton
Erika Stárková/dívka
Nina Horáková/Elly
Pavol Smolárik/Valentine
Michael Vykus/Ben, Michael
Huyen Vi Tran/Maemi...
Skvěle odpálený Life on Mars a neskutečné množství naděje vložené do We can be heroes... Díky, tohle stálo za potlesk na stojáka!
(zadáno: 23.10.2019)
Vaněk a Staněk, sami, spolu...
Havel a též neHavel. A pořád nějak horko...
1) Javůrka zhaftli. A bude mít dítě s Anči. Blbá situace. A pak ještě přijde Vaněk, kouká jak neviňátko, vytáhne jen tak už sepsanej protest a špulí se, jako že podepíšu. No to by v tom byl čert, aby...
2) Vaněk už nepíše. Ale má jméno. A tak nám pokryje malou domů, on dá jméno, my dodáme lidi, aby se v Ústavu zkoumalo jen to, co chceme My. Šikovné, chytré...Kozla a Tesaře. Hladké, seriózní, pilné a chrlící především nevyžádané informace. Mají rest, od minula...
"Říkám, hej, kotě, pojď udělat něco divokýho..."