294 statečných

Ze záznamu

Videno dnes, tj 25.5.2023, 1. rada.
V prvnim polocase jsem ke konci uz zacal zivat, druhy polocas me probral. Malinko nestandartni, cekal jsem crazy ala francouzska 7. rota, nebylo. Zjistil jsem ze gestapaci umeli pomerne hezky zpivat, Curda je zdravil "Nazdar" a ridic Klein byl reznikem Vosmikem vyvrzen, vykosten a podavan u velitele k veceri :D
Soucasti predstaveni byly historicke radiove relace z tehdejsi doby na dokresleni atmosfery. Stripky ktere jsem zminil jsou jako jednotlivosti nezajimave, celek byl sympaticky. Kdo jde na vaznou faktografickou hru bude zklaman. I takovehle pojeti vzdava cest obetem heydrichiady

Opravdu velmi povedená a silná hra! Tomáš Dianiška je skvělý.

Nalézt slova, kterými bych mohl toto dílo popsat, není snadné. Nápad šířit historii "jakoby humorným" způsobem, je dnes již de facto zaběhlý postup, nicméně tato inscenace je v tomto odvětví divadla naprostý piadestal, během kterého jste si tak blízko s historickými hrdiny o kterých Tomáš Dianiška ve svém komiksu vypráví, že se nestihnete ani na moment nudit. Co je třeba obzvláště vyzdvihnout, krom hereckých výkonů a funkční scény, je především hudba a světelná režie. Ty totiž vytvořili z této hry břečťan který vás obtočí a nechce pustit.

Mám ráda témata z 2. Světové války ale tentokrát mě to nějak extrémně nezaujalo. Klasické zpracování dle Dianišky, kde jsou některé scény dovedeny ad absurdum. Skvělý Denis Šafařík jako Aťa.

Syrově podaný příběh likvidace Reinharda Heydricha. Mrazivé momenty se střídají s černým, místy až absurdním humorem. Není zde prostor pro vysvětlování kdo je kdo, je lepší dopředu vědět jména hrdinů a obrysy příběhu.

Strhující příběh, úžasné herecké výkony a skvělá režie.

Výjimečné představení o vyjimečné události. Budeteli jen trochu chtít bude vás nutit přemýšlet a hledat a nemít jen depresi nad tím co se stalo. Odlehčení přicházi včas.
To ,že nedám sto procent je jen tím ,že nemám rád dlouhá představení i když v tomto případě to na spádu neubralo.

Tady mě to trochu minulo. Přicházel jsem pod vlivem převážně kladných hodnocení, ale za mě to celé bylo ve stylu dortu od pejska a kočičky. Nebráním se přenášení moderních prvků, současné mluvy do doby, která takto nemluvila, ale musí to být jednotný prvek po celé představení. Tady vše působilo roztříštěně, nesourodě. Ani scéna mě příliš nezaujala. Šupky, dupky zpátky Na Zábradlí .-) P.S. Jedno plus bych přeci jen uvedl. Docela mě bavil herecký projev Denise Šafaříka, na kterého si po pár filmových rolích začínám zvykat.

Nápadité představení o hrdinech za dob Protektorátu. Skvělé herecké výkony, silné poselství, pěkná scéna. Téma, které velice dobře sedí právě libeňské scéně. Pro mě zatím jedna z nejlepších aktuálních her na Palmovce.

Palmovko! Už zase! Zase odcházím z představení s hlavou jak krmelec, u kterýho se pasou hladový židovský děti. Po Laskavých Bohyních pro mě další extrašpíček palmovkářů. Představení jede jak vlak do koncentráku-rychle, temně, k nevyhnutelnému konci. Rejžo Ty jsi Bůh! Černokrvavý fórky zavařený do zkaženýho kompotu odporný mentality okupantů a kolaborantů tomu dávají ty správný gule.(Jak opět aktuální).NESKUTEČNEJ, odpornej, mrazivej Heydrich, kterej se prořezává scénami jak dobře nabroušená kudla břichem předškolačky. Metál za scénu a zvuk! Herecky prda. Zase jsem si uplácal ruce, že je mám teď obě levý. Originální, neotřelý parádní divadlo!

Skvělé, strhující představení.

Viděno v rámci festivalu ?Bez hranic? v Cieszynie.

Dianiška pojal téma s humorem, ale zároveň velmi citlivě. Inscenace nedělá z parašutistů polobohy, ale zabývá se tím, co atentát nebo ukrývání nepřátel státu znamenal pro členy odboje. Trvá sice skoro 3 hodiny, ale po celou dobu drží tempo, ze kterého nepolevuje.
Čekala jsem silný závěr a ten jsem také dostala. Navíc,když se pak ještě zaměříte na to, co vám sdělují sama sedadla v divadelním sále,až z toho mrazí.
A všiml si někdo, že Dianiška zasadil atentát do jiné části Prahy, než se skutečně stal? Všechno se tak krásně spojilo s místem Divadla PP. Jako bychom díky tomu byli my diváci aktéry téhle hry, aspoň kouskem součástí toho příběhu?

Tohle téma bylo mojí generací stokrát probráno. Tím spíš oceňuji tohle divadelní ztvárnění, které mě celou dobu bavilo a napínalo. Skvělý i konec. Závěru jsem se bála a nakonec smekám před režisérem, jak skvěle ho uchopil.

V něčem divadelně počeštění Habebný pancharti. Hra karikaturuje zlo do extrému a vysmívá se mu. Ale i přes to se nějakým zvláštním způsobem povedlo, že to jako celek vyznívá důstojně a silně.

Humor a vážné, teď zrovna aktuální, téma zdařile sklubené a velmi zajímavě podané.

Viděno dne 18.3.2022 - DPP, Praha:

Výborné představení, tradičně od pana Dianišky historické téma založené na skutečných událostech. Viděno v Pardubicích 21.3.2022, hra sklidila oprávněně dlouhý potlesk. Bohužel celkový dojem sráželi zvukaři sedící u pultu za poslední řadou, kteří po celé představení průběžně rušili diváky bavením se a jinými nevhodnými zvuky, a to i přesto, že je i během hry nejbližší diváci upozorňovali na nevhodné chování.

Výborné představení. Nevím, kam ho přesně žánrově zařadit, jsou tam prvky komické až groteskní, někdy je to zas vážné. Viděno v době války na Ukrajině a některé repliky jsou až děsivě nadčasové. Konec velmi silný, měla jsem slzy v očích a běhal mi mráz po zádech?

Solidni vec ale ta delka je strasna a misty obcas zdlouhave.

Říkal jsem si,že na páteční večer to bude těžší téma. A bylo, i přes Dianiškův styl a řadu povedených černohumorných vtipků to na mě celé dolehlo.První půlka se pomalu rozjíždí, před přestávkou se dostává do vyšších obrátek a pak už spěje nevyhnutelně k finále,které bohužel všichni známe. Pocta statečnosti těm,kteří se nebáli postavit se nepříteli a navíc bez nějakých přehnaných patosů. Ve světle událostí dnešních dní se dostavilo mrazení v zádech. Shrnuto, podtrženo: společně se Špinarkou za mě jedny z dosavadních nej Dianiškových počinů.

Moc jsem si užil všechny ty odkazy na osmdesátkové akčňáky a celkově to splynutí prďáckých fantazií a drsné reality. Ale bratru, není to nejrychlejší. A ty dvě a tři čtvrtě hodiny jsou znát.

Ačkoli to není dokument, některé věci byly hodně chybné (rušení radarů window a produkce tanků Panther jsou záležitosti r. 1943) a přehnané (udělat z Ati Moravce Sheldona Coopera, který chce vzkřísit Golema, je za hranou). Obecně první část byla dost slabá a rozvláčná, pro mě na hraně odchodu. Nešlo z ní postřehnout, že odbojáři mnohdy považovali svoji činnost za adrenalinovou záležitost. Zato druhá část byla vynikající, smrt chodila okolo a hrůza byla téměř hmatatelná.

Inscenace asi není pro každého (spoludivák odcházel znechucený). Mně osobně se nápad s "akčními" prvky a velmi černý humor líbil. A nemůžu říct, že by mě zpracování uráželo, nebo že by znevažovalo zpracované téma. Záleží jak si divák inscenaci interpretuje. Pokud se na ni budete dívat Áťovýma očima, dostane ihned jiný rozměr.

Téma představení mi bylo velice blízké a těšila jsem se na volné zpracování.
Celou dobu sledování jsem byla ovšem rozpolcená. Střídaly se silné okamžiky prokládané lacinými vtípky (proboha, proč?), které zakryly občas se objevující kvalitní černý humor. Některé scény nebyly dobře zasazené do konceptu (např. konflikt matky s dcerou). Vysoce hodnotím výkon Denise Šafaříka.

Snesla bych to místy i vážnější.
Výrazně si zapamatuji Denise Šafaříka a Martina Němce.
Doporučuji

Psát další obdivnou recenzi k tomuto představení bude jen nošením dříví do lesa. Dianiška umí jako nikdo jiný inventivně uchopit příběhy naší nedávné historie (známé i pozapomenuté) a vytvořit modernistické inscenace, kde se pracuje s groteskní nadsázkou a komickou symbolikou. Když se hned úvodem objeví nacistické vlajky, kde jsou místo křížů kosočtverce, je jasné že nepůjde o nic prvoplánového. Po méně známých až obskurních příbězích (Mlčení Bobříků, Bezruký Frantík, Transky...) sáhl nyní naopak po notoricky známé haydrichiádě, o které se ovšem nežertuje. I v tomto případě ale plně uspěl, silný zážitek.

Pár výborných nápadů, pár dobrých a spousta amatérských výstupů a laciných vtipů. Dianiška sám říká, že je to takový divadelní popík a má bohužel pravdu. Moje chyba, že jsem tomu nevěřil, protože jsem od něj viděl mnohem lepší představení.

Mile vlastenecké, kvalita představení naštěstí přebila přihlouplé vtípky, které k česku bohužel stále patří, takže vlastně k vlastenectví se hodící, pravda. Nicméně humor na téma "chichi, to by byla legrace, kdyby byl někdo gay, že?" ve mě nevzbuzuje úsměv, ale max tak chuť se pobodat. Jakožto sněhová vločka také nechápu, proč musely být použity urážlivé výrazy pro černochy a romy, jelikož jejich jediný význam byl ten, že zkrátka zazněly, wow, very edgy.

Skvělé představení. Asi nenapíšu nic, to už tu nebylo napsáno. Je to smutné téma, ale groteskní výjevy vůbec nevadí. Především duo esesáků, žáků atd je super. A Áťa Denise Šafaříka je skvěle zahraný.

Inglourious Basterds po česku :-), doost dobrý!

75% Naočkovat humor do dokumentární fikce o atentátu na Heydricha, to chce odvahu. A k tomu ještě spočítat všechny statečné. Mezi něž patří i herci a autor a režisér v jedné osobě. Když to všichni zúčastnění pochopí a přistoupí na tuto netradiční poetiku, může vzniknou nevšední inscenace a to se na Palmovce povedlo. Herecky se mi líbili Jakub Albrecht a Martin Hruška.

Takové hry by se neměly hrát při omezeních s respirátory, protože si ho probrečíte a prosmrkáte. Typická dianiškovina, která nemá nouzi o komické vsuvky a odkazy na devadesátky. Přesto je vážné téma zpracováno s úctou a citem. Herecké výkony vynikající, oceňuji i hudební složku písní vybraných (miluju Blaze of Glory) i složených (Štesko a jeho závěrečný dětský sbor). Viděno na Jatkách - bylo mi řečeno, že v kmenovém divadle se všemi serepetičkami a vychytávkami bude můj dojem a hodnocení dvojnásobné (tak s těmi 90 procenty nevím). Doporučuji z celého srdce, běžte to vidět!

na Dianišku celkem slušný

Šibeniční humor s říšskou orlicí nad hlavou a studeným potem v zátylku se střídá s civilními obrázky z života normálních lidí, které historie postavila do rolí těch 294 statečných. To nechcete vidět, protože bohužel celou dobu strašně dobře víte, co bude následovat. Zatím nejlepší Dianiškův opus. Obdivuhodná studijní příprava. Režie bezchybně vedoucí k požadovanému vyznění. Výborná práce s hudbou. Celý soubor zaslouží obdiv. (Ze záznamu, DRAMOX.)

Každému vážnému tématu sluší odlehčení. To se povedlo bez ztráty kytičky. Krásné, díky. Skvělý Ratajský.

75%

Krásne!

O Operaci Anthropoid se toho už řeklo a natočilo opravdu hodně, takže jsem byla zvědavá, s čím palmovkový tým přijde. Obzvláště když je pod režií podepsán Tomáš Dianiška, který je vždy a za každých okolností originální. A byla jsem nadšená. Nejen, že je hra skvěle napsaná, zahraná i zrežírovaná, ale hlavně mě potěšilo, že se nehraje prvoplánově o Gabčíkovi s Kubišem, ale o hrdinech, kteří často stojí v pozadí, ale bez kterých by atentát nemohl proběhnout. Tyto lidi je potřeba stále připomínat, ať nejsou pro budoucí generaci jen jmény z názvů ulic. Děkuji celému týmu za tento počin.

Dlouhá závěrečná děkovačka svědčila o tom, že se hra líbila.

Ze záznamu

Videno dnes, tj 25.5.2023, 1. rada.
V prvnim polocase jsem ke konci uz zacal zivat, druhy polocas me probral. Malinko nestandartni, cekal jsem crazy ala francouzska 7. rota, nebylo. Zjistil jsem ze gestapaci umeli pomerne hezky zpivat, Curda je zdravil "Nazdar" a ridic Klein byl reznikem Vosmikem vyvrzen, vykosten a podavan u velitele k veceri :D
Soucasti predstaveni byly historicke radiove relace z tehdejsi doby na dokresleni atmosfery. Stripky ktere jsem zminil jsou jako jednotlivosti nezajimave, celek byl sympaticky. Kdo jde na vaznou faktografickou hru bude zklaman. I takovehle pojeti vzdava cest obetem heydrichiady

Opravdu velmi povedená a silná hra! Tomáš Dianiška je skvělý.

Nalézt slova, kterými bych mohl toto dílo popsat, není snadné. Nápad šířit historii "jakoby humorným" způsobem, je dnes již de facto zaběhlý postup, nicméně tato inscenace je v tomto odvětví divadla naprostý piadestal, během kterého jste si tak blízko s historickými hrdiny o kterých Tomáš Dianiška ve svém komiksu vypráví, že se nestihnete ani na moment nudit. Co je třeba obzvláště vyzdvihnout, krom hereckých výkonů a funkční scény, je především hudba a světelná režie. Ty totiž vytvořili z této hry břečťan který vás obtočí a nechce pustit.

Mám ráda témata z 2. Světové války ale tentokrát mě to nějak extrémně nezaujalo. Klasické zpracování dle Dianišky, kde jsou některé scény dovedeny ad absurdum. Skvělý Denis Šafařík jako Aťa.

Syrově podaný příběh likvidace Reinharda Heydricha. Mrazivé momenty se střídají s černým, místy až absurdním humorem. Není zde prostor pro vysvětlování kdo je kdo, je lepší dopředu vědět jména hrdinů a obrysy příběhu.

Strhující příběh, úžasné herecké výkony a skvělá režie.

Výjimečné představení o vyjimečné události. Budeteli jen trochu chtít bude vás nutit přemýšlet a hledat a nemít jen depresi nad tím co se stalo. Odlehčení přicházi včas.
To ,že nedám sto procent je jen tím ,že nemám rád dlouhá představení i když v tomto případě to na spádu neubralo.

Dlouhá závěrečná děkovačka svědčila o tom, že se hra líbila.

Tady mě to trochu minulo. Přicházel jsem pod vlivem převážně kladných hodnocení, ale za mě to celé bylo ve stylu dortu od pejska a kočičky. Nebráním se přenášení moderních prvků, současné mluvy do doby, která takto nemluvila, ale musí to být jednotný prvek po celé představení. Tady vše působilo roztříštěně, nesourodě. Ani scéna mě příliš nezaujala. Šupky, dupky zpátky Na Zábradlí .-) P.S. Jedno plus bych přeci jen uvedl. Docela mě bavil herecký projev Denise Šafaříka, na kterého si po pár filmových rolích začínám zvykat.

Nápadité představení o hrdinech za dob Protektorátu. Skvělé herecké výkony, silné poselství, pěkná scéna. Téma, které velice dobře sedí právě libeňské scéně. Pro mě zatím jedna z nejlepších aktuálních her na Palmovce.

Palmovko! Už zase! Zase odcházím z představení s hlavou jak krmelec, u kterýho se pasou hladový židovský děti. Po Laskavých Bohyních pro mě další extrašpíček palmovkářů. Představení jede jak vlak do koncentráku-rychle, temně, k nevyhnutelnému konci. Rejžo Ty jsi Bůh! Černokrvavý fórky zavařený do zkaženýho kompotu odporný mentality okupantů a kolaborantů tomu dávají ty správný gule.(Jak opět aktuální).NESKUTEČNEJ, odpornej, mrazivej Heydrich, kterej se prořezává scénami jak dobře nabroušená kudla břichem předškolačky. Metál za scénu a zvuk! Herecky prda. Zase jsem si uplácal ruce, že je mám teď obě levý. Originální, neotřelý parádní divadlo!

Skvělé, strhující představení.

Viděno v rámci festivalu ?Bez hranic? v Cieszynie.

Dianiška pojal téma s humorem, ale zároveň velmi citlivě. Inscenace nedělá z parašutistů polobohy, ale zabývá se tím, co atentát nebo ukrývání nepřátel státu znamenal pro členy odboje. Trvá sice skoro 3 hodiny, ale po celou dobu drží tempo, ze kterého nepolevuje.
Čekala jsem silný závěr a ten jsem také dostala. Navíc,když se pak ještě zaměříte na to, co vám sdělují sama sedadla v divadelním sále,až z toho mrazí.
A všiml si někdo, že Dianiška zasadil atentát do jiné části Prahy, než se skutečně stal? Všechno se tak krásně spojilo s místem Divadla PP. Jako bychom díky tomu byli my diváci aktéry téhle hry, aspoň kouskem součástí toho příběhu?

Tohle téma bylo mojí generací stokrát probráno. Tím spíš oceňuji tohle divadelní ztvárnění, které mě celou dobu bavilo a napínalo. Skvělý i konec. Závěru jsem se bála a nakonec smekám před režisérem, jak skvěle ho uchopil.

V něčem divadelně počeštění Habebný pancharti. Hra karikaturuje zlo do extrému a vysmívá se mu. Ale i přes to se nějakým zvláštním způsobem povedlo, že to jako celek vyznívá důstojně a silně.

Humor a vážné, teď zrovna aktuální, téma zdařile sklubené a velmi zajímavě podané.

Viděno dne 18.3.2022 - DPP, Praha:

Výborné představení, tradičně od pana Dianišky historické téma založené na skutečných událostech. Viděno v Pardubicích 21.3.2022, hra sklidila oprávněně dlouhý potlesk. Bohužel celkový dojem sráželi zvukaři sedící u pultu za poslední řadou, kteří po celé představení průběžně rušili diváky bavením se a jinými nevhodnými zvuky, a to i přesto, že je i během hry nejbližší diváci upozorňovali na nevhodné chování.

Výborné představení. Nevím, kam ho přesně žánrově zařadit, jsou tam prvky komické až groteskní, někdy je to zas vážné. Viděno v době války na Ukrajině a některé repliky jsou až děsivě nadčasové. Konec velmi silný, měla jsem slzy v očích a běhal mi mráz po zádech?

Solidni vec ale ta delka je strasna a misty obcas zdlouhave.

Říkal jsem si,že na páteční večer to bude těžší téma. A bylo, i přes Dianiškův styl a řadu povedených černohumorných vtipků to na mě celé dolehlo.První půlka se pomalu rozjíždí, před přestávkou se dostává do vyšších obrátek a pak už spěje nevyhnutelně k finále,které bohužel všichni známe. Pocta statečnosti těm,kteří se nebáli postavit se nepříteli a navíc bez nějakých přehnaných patosů. Ve světle událostí dnešních dní se dostavilo mrazení v zádech. Shrnuto, podtrženo: společně se Špinarkou za mě jedny z dosavadních nej Dianiškových počinů.

Moc jsem si užil všechny ty odkazy na osmdesátkové akčňáky a celkově to splynutí prďáckých fantazií a drsné reality. Ale bratru, není to nejrychlejší. A ty dvě a tři čtvrtě hodiny jsou znát.

Ačkoli to není dokument, některé věci byly hodně chybné (rušení radarů window a produkce tanků Panther jsou záležitosti r. 1943) a přehnané (udělat z Ati Moravce Sheldona Coopera, který chce vzkřísit Golema, je za hranou). Obecně první část byla dost slabá a rozvláčná, pro mě na hraně odchodu. Nešlo z ní postřehnout, že odbojáři mnohdy považovali svoji činnost za adrenalinovou záležitost. Zato druhá část byla vynikající, smrt chodila okolo a hrůza byla téměř hmatatelná.

Inscenace asi není pro každého (spoludivák odcházel znechucený). Mně osobně se nápad s "akčními" prvky a velmi černý humor líbil. A nemůžu říct, že by mě zpracování uráželo, nebo že by znevažovalo zpracované téma. Záleží jak si divák inscenaci interpretuje. Pokud se na ni budete dívat Áťovýma očima, dostane ihned jiný rozměr.

Téma představení mi bylo velice blízké a těšila jsem se na volné zpracování.
Celou dobu sledování jsem byla ovšem rozpolcená. Střídaly se silné okamžiky prokládané lacinými vtípky (proboha, proč?), které zakryly občas se objevující kvalitní černý humor. Některé scény nebyly dobře zasazené do konceptu (např. konflikt matky s dcerou). Vysoce hodnotím výkon Denise Šafaříka.

Snesla bych to místy i vážnější.
Výrazně si zapamatuji Denise Šafaříka a Martina Němce.
Doporučuji

Psát další obdivnou recenzi k tomuto představení bude jen nošením dříví do lesa. Dianiška umí jako nikdo jiný inventivně uchopit příběhy naší nedávné historie (známé i pozapomenuté) a vytvořit modernistické inscenace, kde se pracuje s groteskní nadsázkou a komickou symbolikou. Když se hned úvodem objeví nacistické vlajky, kde jsou místo křížů kosočtverce, je jasné že nepůjde o nic prvoplánového. Po méně známých až obskurních příbězích (Mlčení Bobříků, Bezruký Frantík, Transky...) sáhl nyní naopak po notoricky známé haydrichiádě, o které se ovšem nežertuje. I v tomto případě ale plně uspěl, silný zážitek.

Pár výborných nápadů, pár dobrých a spousta amatérských výstupů a laciných vtipů. Dianiška sám říká, že je to takový divadelní popík a má bohužel pravdu. Moje chyba, že jsem tomu nevěřil, protože jsem od něj viděl mnohem lepší představení.

Mile vlastenecké, kvalita představení naštěstí přebila přihlouplé vtípky, které k česku bohužel stále patří, takže vlastně k vlastenectví se hodící, pravda. Nicméně humor na téma "chichi, to by byla legrace, kdyby byl někdo gay, že?" ve mě nevzbuzuje úsměv, ale max tak chuť se pobodat. Jakožto sněhová vločka také nechápu, proč musely být použity urážlivé výrazy pro černochy a romy, jelikož jejich jediný význam byl ten, že zkrátka zazněly, wow, very edgy.

Skvělé představení. Asi nenapíšu nic, to už tu nebylo napsáno. Je to smutné téma, ale groteskní výjevy vůbec nevadí. Především duo esesáků, žáků atd je super. A Áťa Denise Šafaříka je skvěle zahraný.

Inglourious Basterds po česku :-), doost dobrý!

75% Naočkovat humor do dokumentární fikce o atentátu na Heydricha, to chce odvahu. A k tomu ještě spočítat všechny statečné. Mezi něž patří i herci a autor a režisér v jedné osobě. Když to všichni zúčastnění pochopí a přistoupí na tuto netradiční poetiku, může vzniknou nevšední inscenace a to se na Palmovce povedlo. Herecky se mi líbili Jakub Albrecht a Martin Hruška.

Takové hry by se neměly hrát při omezeních s respirátory, protože si ho probrečíte a prosmrkáte. Typická dianiškovina, která nemá nouzi o komické vsuvky a odkazy na devadesátky. Přesto je vážné téma zpracováno s úctou a citem. Herecké výkony vynikající, oceňuji i hudební složku písní vybraných (miluju Blaze of Glory) i složených (Štesko a jeho závěrečný dětský sbor). Viděno na Jatkách - bylo mi řečeno, že v kmenovém divadle se všemi serepetičkami a vychytávkami bude můj dojem a hodnocení dvojnásobné (tak s těmi 90 procenty nevím). Doporučuji z celého srdce, běžte to vidět!

na Dianišku celkem slušný

Šibeniční humor s říšskou orlicí nad hlavou a studeným potem v zátylku se střídá s civilními obrázky z života normálních lidí, které historie postavila do rolí těch 294 statečných. To nechcete vidět, protože bohužel celou dobu strašně dobře víte, co bude následovat. Zatím nejlepší Dianiškův opus. Obdivuhodná studijní příprava. Režie bezchybně vedoucí k požadovanému vyznění. Výborná práce s hudbou. Celý soubor zaslouží obdiv. (Ze záznamu, DRAMOX.)

Každému vážnému tématu sluší odlehčení. To se povedlo bez ztráty kytičky. Krásné, díky. Skvělý Ratajský.

75%

Krásne!

O Operaci Anthropoid se toho už řeklo a natočilo opravdu hodně, takže jsem byla zvědavá, s čím palmovkový tým přijde. Obzvláště když je pod režií podepsán Tomáš Dianiška, který je vždy a za každých okolností originální. A byla jsem nadšená. Nejen, že je hra skvěle napsaná, zahraná i zrežírovaná, ale hlavně mě potěšilo, že se nehraje prvoplánově o Gabčíkovi s Kubišem, ale o hrdinech, kteří často stojí v pozadí, ale bez kterých by atentát nemohl proběhnout. Tyto lidi je potřeba stále připomínat, ať nejsou pro budoucí generaci jen jmény z názvů ulic. Děkuji celému týmu za tento počin.

75% Naočkovat humor do dokumentární fikce o atentátu na Heydricha, to chce odvahu. A k tomu ještě spočítat všechny statečné. Mezi něž patří i herci a autor a režisér v jedné osobě. Když to všichni zúčastnění pochopí a přistoupí na tuto netradiční poetiku, může vzniknou nevšední inscenace a to se na Palmovce povedlo. Herecky se mi líbili Jakub Albrecht a Martin Hruška.

Šibeniční humor s říšskou orlicí nad hlavou a studeným potem v zátylku se střídá s civilními obrázky z života normálních lidí, které historie postavila do rolí těch 294 statečných. To nechcete vidět, protože bohužel celou dobu strašně dobře víte, co bude následovat. Zatím nejlepší Dianiškův opus. Obdivuhodná studijní příprava. Režie bezchybně vedoucí k požadovanému vyznění. Výborná práce s hudbou. Celý soubor zaslouží obdiv. (Ze záznamu, DRAMOX.)

Humor a vážné, teď zrovna aktuální, téma zdařile sklubené a velmi zajímavě podané.

75%

O Operaci Anthropoid se toho už řeklo a natočilo opravdu hodně, takže jsem byla zvědavá, s čím palmovkový tým přijde. Obzvláště když je pod režií podepsán Tomáš Dianiška, který je vždy a za každých okolností originální. A byla jsem nadšená. Nejen, že je hra skvěle napsaná, zahraná i zrežírovaná, ale hlavně mě potěšilo, že se nehraje prvoplánově o Gabčíkovi s Kubišem, ale o hrdinech, kteří často stojí v pozadí, ale bez kterých by atentát nemohl proběhnout. Tyto lidi je potřeba stále připomínat, ať nejsou pro budoucí generaci jen jmény z názvů ulic. Děkuji celému týmu za tento počin.

Výborné představení, tradičně od pana Dianišky historické téma založené na skutečných událostech. Viděno v Pardubicích 21.3.2022, hra sklidila oprávněně dlouhý potlesk. Bohužel celkový dojem sráželi zvukaři sedící u pultu za poslední řadou, kteří po celé představení průběžně rušili diváky bavením se a jinými nevhodnými zvuky, a to i přesto, že je i během hry nejbližší diváci upozorňovali na nevhodné chování.

Snesla bych to místy i vážnější.
Výrazně si zapamatuji Denise Šafaříka a Martina Němce.
Doporučuji

Mám ráda témata z 2. Světové války ale tentokrát mě to nějak extrémně nezaujalo. Klasické zpracování dle Dianišky, kde jsou některé scény dovedeny ad absurdum. Skvělý Denis Šafařík jako Aťa.

Moc jsem si užil všechny ty odkazy na osmdesátkové akčňáky a celkově to splynutí prďáckých fantazií a drsné reality. Ale bratru, není to nejrychlejší. A ty dvě a tři čtvrtě hodiny jsou znát.

Dianiška pojal téma s humorem, ale zároveň velmi citlivě. Inscenace nedělá z parašutistů polobohy, ale zabývá se tím, co atentát nebo ukrývání nepřátel státu znamenal pro členy odboje. Trvá sice skoro 3 hodiny, ale po celou dobu drží tempo, ze kterého nepolevuje.
Čekala jsem silný závěr a ten jsem také dostala. Navíc,když se pak ještě zaměříte na to, co vám sdělují sama sedadla v divadelním sále,až z toho mrazí.
A všiml si někdo, že Dianiška zasadil atentát do jiné části Prahy, než se skutečně stal? Všechno se tak krásně spojilo s místem Divadla PP. Jako bychom díky tomu byli my diváci aktéry téhle hry, aspoň kouskem součástí toho příběhu?

Ačkoli to není dokument, některé věci byly hodně chybné (rušení radarů window a produkce tanků Panther jsou záležitosti r. 1943) a přehnané (udělat z Ati Moravce Sheldona Coopera, který chce vzkřísit Golema, je za hranou). Obecně první část byla dost slabá a rozvláčná, pro mě na hraně odchodu. Nešlo z ní postřehnout, že odbojáři mnohdy považovali svoji činnost za adrenalinovou záležitost. Zato druhá část byla vynikající, smrt chodila okolo a hrůza byla téměř hmatatelná.

Ze záznamu

Říkal jsem si,že na páteční večer to bude těžší téma. A bylo, i přes Dianiškův styl a řadu povedených černohumorných vtipků to na mě celé dolehlo.První půlka se pomalu rozjíždí, před přestávkou se dostává do vyšších obrátek a pak už spěje nevyhnutelně k finále,které bohužel všichni známe. Pocta statečnosti těm,kteří se nebáli postavit se nepříteli a navíc bez nějakých přehnaných patosů. Ve světle událostí dnešních dní se dostavilo mrazení v zádech. Shrnuto, podtrženo: společně se Špinarkou za mě jedny z dosavadních nej Dianiškových počinů.

Inscenace asi není pro každého (spoludivák odcházel znechucený). Mně osobně se nápad s "akčními" prvky a velmi černý humor líbil. A nemůžu říct, že by mě zpracování uráželo, nebo že by znevažovalo zpracované téma. Záleží jak si divák inscenaci interpretuje. Pokud se na ni budete dívat Áťovýma očima, dostane ihned jiný rozměr.

Psát další obdivnou recenzi k tomuto představení bude jen nošením dříví do lesa. Dianiška umí jako nikdo jiný inventivně uchopit příběhy naší nedávné historie (známé i pozapomenuté) a vytvořit modernistické inscenace, kde se pracuje s groteskní nadsázkou a komickou symbolikou. Když se hned úvodem objeví nacistické vlajky, kde jsou místo křížů kosočtverce, je jasné že nepůjde o nic prvoplánového. Po méně známých až obskurních příbězích (Mlčení Bobříků, Bezruký Frantík, Transky...) sáhl nyní naopak po notoricky známé haydrichiádě, o které se ovšem nežertuje. I v tomto případě ale plně uspěl, silný zážitek.

Takové hry by se neměly hrát při omezeních s respirátory, protože si ho probrečíte a prosmrkáte. Typická dianiškovina, která nemá nouzi o komické vsuvky a odkazy na devadesátky. Přesto je vážné téma zpracováno s úctou a citem. Herecké výkony vynikající, oceňuji i hudební složku písní vybraných (miluju Blaze of Glory) i složených (Štesko a jeho závěrečný dětský sbor). Viděno na Jatkách - bylo mi řečeno, že v kmenovém divadle se všemi serepetičkami a vychytávkami bude můj dojem a hodnocení dvojnásobné (tak s těmi 90 procenty nevím). Doporučuji z celého srdce, běžte to vidět!

Opravdu velmi povedená a silná hra! Tomáš Dianiška je skvělý.

Tohle téma bylo mojí generací stokrát probráno. Tím spíš oceňuji tohle divadelní ztvárnění, které mě celou dobu bavilo a napínalo. Skvělý i konec. Závěru jsem se bála a nakonec smekám před režisérem, jak skvěle ho uchopil.

Mile vlastenecké, kvalita představení naštěstí přebila přihlouplé vtípky, které k česku bohužel stále patří, takže vlastně k vlastenectví se hodící, pravda. Nicméně humor na téma "chichi, to by byla legrace, kdyby byl někdo gay, že?" ve mě nevzbuzuje úsměv, ale max tak chuť se pobodat. Jakožto sněhová vločka také nechápu, proč musely být použity urážlivé výrazy pro černochy a romy, jelikož jejich jediný význam byl ten, že zkrátka zazněly, wow, very edgy.

Viděno dne 18.3.2022 - DPP, Praha:

Skvělé, strhující představení.

Videno dnes, tj 25.5.2023, 1. rada.
V prvnim polocase jsem ke konci uz zacal zivat, druhy polocas me probral. Malinko nestandartni, cekal jsem crazy ala francouzska 7. rota, nebylo. Zjistil jsem ze gestapaci umeli pomerne hezky zpivat, Curda je zdravil "Nazdar" a ridic Klein byl reznikem Vosmikem vyvrzen, vykosten a podavan u velitele k veceri :D
Soucasti predstaveni byly historicke radiove relace z tehdejsi doby na dokresleni atmosfery. Stripky ktere jsem zminil jsou jako jednotlivosti nezajimave, celek byl sympaticky. Kdo jde na vaznou faktografickou hru bude zklaman. I takovehle pojeti vzdava cest obetem heydrichiady

Viděno v rámci festivalu ?Bez hranic? v Cieszynie.

Skvělé představení. Asi nenapíšu nic, to už tu nebylo napsáno. Je to smutné téma, ale groteskní výjevy vůbec nevadí. Především duo esesáků, žáků atd je super. A Áťa Denise Šafaříka je skvěle zahraný.

Krásne!

Inglourious Basterds po česku :-), doost dobrý!

Syrově podaný příběh likvidace Reinharda Heydricha. Mrazivé momenty se střídají s černým, místy až absurdním humorem. Není zde prostor pro vysvětlování kdo je kdo, je lepší dopředu vědět jména hrdinů a obrysy příběhu.

Nápadité představení o hrdinech za dob Protektorátu. Skvělé herecké výkony, silné poselství, pěkná scéna. Téma, které velice dobře sedí právě libeňské scéně. Pro mě zatím jedna z nejlepších aktuálních her na Palmovce.

Každému vážnému tématu sluší odlehčení. To se povedlo bez ztráty kytičky. Krásné, díky. Skvělý Ratajský.

Nalézt slova, kterými bych mohl toto dílo popsat, není snadné. Nápad šířit historii "jakoby humorným" způsobem, je dnes již de facto zaběhlý postup, nicméně tato inscenace je v tomto odvětví divadla naprostý piadestal, během kterého jste si tak blízko s historickými hrdiny o kterých Tomáš Dianiška ve svém komiksu vypráví, že se nestihnete ani na moment nudit. Co je třeba obzvláště vyzdvihnout, krom hereckých výkonů a funkční scény, je především hudba a světelná režie. Ty totiž vytvořili z této hry břečťan který vás obtočí a nechce pustit.

na Dianišku celkem slušný

Tady mě to trochu minulo. Přicházel jsem pod vlivem převážně kladných hodnocení, ale za mě to celé bylo ve stylu dortu od pejska a kočičky. Nebráním se přenášení moderních prvků, současné mluvy do doby, která takto nemluvila, ale musí to být jednotný prvek po celé představení. Tady vše působilo roztříštěně, nesourodě. Ani scéna mě příliš nezaujala. Šupky, dupky zpátky Na Zábradlí .-) P.S. Jedno plus bych přeci jen uvedl. Docela mě bavil herecký projev Denise Šafaříka, na kterého si po pár filmových rolích začínám zvykat.

Téma představení mi bylo velice blízké a těšila jsem se na volné zpracování.
Celou dobu sledování jsem byla ovšem rozpolcená. Střídaly se silné okamžiky prokládané lacinými vtípky (proboha, proč?), které zakryly občas se objevující kvalitní černý humor. Některé scény nebyly dobře zasazené do konceptu (např. konflikt matky s dcerou). Vysoce hodnotím výkon Denise Šafaříka.

Palmovko! Už zase! Zase odcházím z představení s hlavou jak krmelec, u kterýho se pasou hladový židovský děti. Po Laskavých Bohyních pro mě další extrašpíček palmovkářů. Představení jede jak vlak do koncentráku-rychle, temně, k nevyhnutelnému konci. Rejžo Ty jsi Bůh! Černokrvavý fórky zavařený do zkaženýho kompotu odporný mentality okupantů a kolaborantů tomu dávají ty správný gule.(Jak opět aktuální).NESKUTEČNEJ, odpornej, mrazivej Heydrich, kterej se prořezává scénami jak dobře nabroušená kudla břichem předškolačky. Metál za scénu a zvuk! Herecky prda. Zase jsem si uplácal ruce, že je mám teď obě levý. Originální, neotřelý parádní divadlo!

Pár výborných nápadů, pár dobrých a spousta amatérských výstupů a laciných vtipů. Dianiška sám říká, že je to takový divadelní popík a má bohužel pravdu. Moje chyba, že jsem tomu nevěřil, protože jsem od něj viděl mnohem lepší představení.

Strhující příběh, úžasné herecké výkony a skvělá režie.

Výjimečné představení o vyjimečné události. Budeteli jen trochu chtít bude vás nutit přemýšlet a hledat a nemít jen depresi nad tím co se stalo. Odlehčení přicházi včas.
To ,že nedám sto procent je jen tím ,že nemám rád dlouhá představení i když v tomto případě to na spádu neubralo.

Solidni vec ale ta delka je strasna a misty obcas zdlouhave.

V něčem divadelně počeštění Habebný pancharti. Hra karikaturuje zlo do extrému a vysmívá se mu. Ale i přes to se nějakým zvláštním způsobem povedlo, že to jako celek vyznívá důstojně a silně.

Výborné představení. Nevím, kam ho přesně žánrově zařadit, jsou tam prvky komické až groteskní, někdy je to zas vážné. Viděno v době války na Ukrajině a některé repliky jsou až děsivě nadčasové. Konec velmi silný, měla jsem slzy v očích a běhal mi mráz po zádech?

Dlouhá závěrečná děkovačka svědčila o tom, že se hra líbila.