PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Helena Grégrová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (1668)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 5.11.2023)
Inscenace ŠD příběh vypráví moderní formou, bez psychologizujícího balastu, akcentací drobných detailů a symbolik, na principu dílčích vzpomínek, které jako by se vynořovaly při listování rodinným albem Anny Kareniny. Tu Hana Briešťanská obdařila přesnou dávkou rozpolcenosti ve stravující změti pout vášní, mateřské lásky a mravních nároků hodných jejího společenského postavení. Kamil Halbich pak dobře vystihl kontrast manželova chladného pragmatismu s Anninou emoční turbulentností. Zdařilá scénografie, light design a hudební složka působivě pracují s atmosférou a dokreslují nezastavitelný věčný koloběh osudových odchodů, návratů a ztrát.
(zadáno: 22.4.2015)
(zadáno: 15.2.2014)
45%. Emočně působivá hra barev a obrazů, která ovšem poměrně citelně přehlušuje možnost spoluodprožít si dostatečně intenzivně samotný příběh.
(zadáno: 21.6.2014)
65%. O co méně častěji lze u pražských muzikálových počinů dosadit kladné znaménko ke slůvku "vkus", o to více raději tak činím!
(zadáno: 27.11.2011)
Herecky velmi solidní, režijně poměrně čisté a svěží, ..nicméně: ten obsah, ten obsah..;/ - všechny tři aktovky jsou dějově předvídatelné a plytké. Dojmologická rafička má se k nadprůměru vyšplhala jen díky hercům!
(zadáno: 13.11.2012)
Inscenace, která nenásilným (až křehkým) a originálním způsobem přiměje všechny divákovy receptory být v permanentní pohotovosti a směřuje poměrně neomylně k cílové pásce s nápisem "zážitek".
(zadáno: 11.7.2011)
(zadáno: 12.2.2011)
Přehlídka ztraceného času! Nelíbilo se mi to ani na těch 10 %, které tímto kladu pietně na oltář veškeré totálně zmařené herecké energii. Téma hry bylo absurdně umocněno na druhou - ten, kdo je v tomto případě nejvíce ošizen a obelstěn je divák, jemuž je za nemalý peníz naservírována bezduchá, bezúčelná, trapná podívaná. Paní, sedící ob sedadlo ode mne, která po necelé půlhodině usnula, nemohla následující více než půlhodinu do přestávky využít smysluplněji.
(zadáno: 4.6.2021)
65 %. Inscenace o jinakostech ve společnosti vyniká hereckou souhrou, které dominují obdivuhodně přesní Denisa Barešová a Oskar Hes. Příběh, akcentující primárně šikanu mezi mládeží v kontrastu k přezíravosti okolí a přirozenosti lidské touhy po nalezení spřízněné duše, je místy poněkud zploštěn, nicméně jeho ponurou atmosféru, napětí i šmrnc přízračnosti se daří adekvátně udržet po celou dobu, k čemuž výrazně přispívá také zdařilá hudba Jiřího Hájka.
(zadáno: 30.10.2010)
(zadáno: 9.4.2014)
65 %. K hodnocení kolegy J. Landy nemám již co doplnit, tak si pod vlivem vzpomínky na tuto milou inscenaci alespoň zanotuji: „Skřítkové ze skal a skřítkové z lesa, divák se raduje, duše mu plesá...“.
(zadáno: 3.1.2015)
65 %. ..asi mám až příliš pod kůží podání Pavla Landovského a Václava Havla z povážlivě ohraného elpíčka naší rodinné audiotéky. Verze Bezručů mě bavila, ale očekávaný zásah se nekonal.
(zadáno: 3.6.2015)
55%. Inscenaci bez výraznějšího vnitřního napětí, omezující se v podstatě na scénosled několika královských audiencí premiérů, které mně již krátce po zhlédnutí téměř splynuly, se nepodařilo udržet adekvátně mou pozornost. Příjemným osvěžením poměrně monotónního temporytmu byly výstupy mladé Alžběty, živelná Margaret Thatcherová Taťjany Medvecké a komorník v bezchybné herecké kreaci Jana Hartla. Enormní divácký zájem připisuji spíše účinné mediální propagaci a atraktivitě samotného námětu než kvalitám a přínosnosti celku.
(zadáno: 2.3.2012)
Moje první a pravděpodobně současně poslední návštěva tohoto divadelního souboru.. Nešťastné uchopení textu, a to jak režijně, tak herecky. Dalo se koukat pouze na L. Buriana, ale "neřízená střela" M. Enčev jeho snažení vpodstatě smetla.. Komplexně tristní podívaná:(
(zadáno: 8.4.2015)
(zadáno: 8.4.2015)
(zadáno: 3.6.2016)
Baal - metaforický odraz dekadentních příchutí života a světa. Baal - excentrický poživačník. Baal - nespoutaná živočišná energie, která stravuje sebe samu i všechny ostatní. Baal - měl-li kérku, bylo na ní určitě cosi jako: "Cestou sebedestrukce k maximálnímu prožitku." Pozoruhodný výkon Davida Punčocháře v hlavní roli.
(zadáno: 15.5.2013)
Kolegové J. Pařízek a J. Landa ve svých hodnoceních vše podstatné již shrnuli i za mě.
Tento způsob uchopení Babičky zdá se mi poněkud nešťasným.. Hlavní představitelka pro mě nebyla černou tečkou (jak zmiňuje trefně uživatel Blumarik), ale přímo černočerným hrobečkem všeho. Mělo jít o Babičku pomatenou či věčně přiopilou, nebo obé současně? Nebyla ovšem tím jediným, co neblaze atakovalo mé smysly. Co nadělám, nejsem zřejmě vybavena diváckými senzory pro Ypsilonskou poetiku. Shrnutě vzato: ze zhlédnutého jevištního pel-melu mi vychází všelicos, jen ne ideál Babičky, který (jak bylo řečeno na tiskové konferenci) by neměl zaniknout:/
