PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Helena Grégrová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (1669)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 22.6.2014)
75 %. Převážně nevážně, volně až uvolněně, s hravou nadsázkou, místy lehce ironicky, trefně, vzletně kabaretně.
(zadáno: 16.4.2015)
75 %. Kdo je kočka a kdo myš? Je to kožich nebo plyš? Je to bouřka nebo exploze emocí? ..a solidní zásobu dalších otázek svede tato hra, pro níž je balancování na hraně a tanec na střepinách leitmotivem, v divákovi probudit. Rychlé střihy proměn zvládají oba herečtí protagonisté obdivuhodně bravurně, jak sehrané duo pavouků vás lapí do své náladotvorné sítě tak, že ještě drahnou chvíli po opuštění hlediště se z ní jen tak nevymotáte.
(zadáno: 16.2.2015)
(zadáno: 11.7.2011)
(zadáno: 11.8.2018)
Proč Simona Stašová několik posledních let propůjčuje svým divadelním postavám nepochopitelnou dávku očividné nepřirozenosti: mluví převážně nosem (až huhlá), nesmyslně protahuje konce vět, nemá pod kontrolou koordinaci pohybů a místy přehrává tak, že si nos neutírá židlí, ale spíše obývací stěnou? Já už na to snad raději ani nechci nalézt odpověď. :/
(zadáno: 14.6.2011)
S odkazem na název inscenace hlásím, že já v průběhu první půle málem skonala..:/ Zadaná procenta vyjadřují mé dojmy pouze z ní, na druhou jsem si už netroufla.
(zadáno: 30.4.2015)
15 %. Vidět právě Simonu Stašovou klesnout tak hluboko pod hladinu elementárního vkusu, je zážitek věru tristní. Spolu s kolegou Jiřím Landou bych ráda věřila v nedorozumění, obávám se ale daleko smutnější reality.. :/
(zadáno: 11.6.2021)
Vícevrstevnatá hra se silným příběhem v přesném, ve jménu dílčích point i komplexní gradace citlivě vystavěném a po všech insenačních stránkách takřka neodolatelném podání divadelního spolku Kašpar. Dvouhodinová jízda na emoční centrifuze, během níž absolutně samozřejmě spolusdílíte slzy smíchu i regulérního dojetí. Toužíte-li dosyta lidsky pookřát, radím rozhodně tenhle divácký zážitek neminout!
(zadáno: 14.5.2018)
65 %. Tah a cílení inscenace na parodickou aktualizační branku je zřejmý, originalita zásahů vychází ovšem místy přece jen poněkud sporadicky. Notoricky známý příběh o přátelství rudého gentlemana a bledé tváře bere do hry v tomto případě tak nějak víc zajíců, než stihneme lapit krtků. :) Nemohu říct, že bych opouštěla hlediště nespokojená, ale pocit, že dějová zápletka mohla být korunována trefnější pointou, se vkrádá.
(zadáno: 11.7.2011)
(zadáno: 6.5.2012)
(zadáno: 20.1.2016)
Zdánlivě jednoduchá, ale ve své podstatě velmi důmyslná scéna svedla působivě dokreslit atmosféru konce starých časů a zborcených ideálů. Herecky poněkud nevyrovnané, většina postav mi přišla až zbytečně moc po čechovsku liknavá a unavená životem.
(zadáno: 20.1.2016)
(zadáno: 11.7.2011)
(zadáno: 17.6.2018)
75 %. Značně nelichotivý, velmi trefný obraz politických nešvarů, jejichž pokřivený kód jeví se nezničitelný navzdory tisíciletým zkušenostem. Po všech stránkách precizní inscenace zatraceně aktuálního textu se vzácně vyrovnanými hereckými výkony a silnou výpovědní hodnotou, z níž by vnímavému divákovi mělo přinejmenšim zatrnout. Tleskám a v zádech mi mrazí z položených znepokojivých otázek.
(zadáno: 6.11.2019)
Jsou mladí, neklidní a zjevně znepokojení aktuální společensko-politickou situací. A také jsou talentovaní a svou generační variaci na podstatu Machiavelliho textu servírují se sympatickou vervou. Škoda jen, že výsledný tvar inscenace ne zcela důsledně míří k jednoznačnějšímu přesahu a poselství, ale naplnění dojde spíše to neotřelé a experimentální.
(zadáno: 14.7.2011)
(zadáno: 11.6.2013)
35%. Podtrhuji hodnotící komentář kolegy M. Nováka! Po zhlédnutí inscenace jsem přečetla text hry a opětovně si potvrdila, že s režijními výklady D. Gombára, bohužel pro mě, se téměř absolutně míjím.. :/ K přečkání těch 90 minut mi pomohl především vynikající D. Punčochář, který roli Hospodského vystřihl opravdu bravurně.
(zadáno: 18.11.2023)
Hodina zpěvu, během které si renomovaná učitelka a mladý muž, jenž ji přichází požádat o pomoc s přípravou písně na pro něho důležité vystoupení, projdou emočně náročnou cestou jednoho z nejzásadnějších dialogů v jejich životech. Dějové zvraty pozvolna odhalující detaily a tajemství celého příběhu vyústí v katarzní průsečík mezi polaritami lásky a bolesti, jímž je vzájemné porozumění. Silný, hluboce lidský, dojemných pasáží plný text upomíná skrze potřebné poselství na společenské předsudky a intoleranci. Autenticky v každé vteřině rezonuje prostřednictvím mimořádně zdařilé, empatické herecké interpretace Jitky Čvančarové a Daniela Krejčíka.
(zadáno: 23.9.2014)
Inscenaci dominuje velmi sugestivně vykreslená atmosféra umocněná zdařilou hudební a scénografickou složkou, herecké výkony nevyjímaje. Škoda, že intenzita prožitku v průběhu děje pozvolna slábne, především vlivem přemíry symbolů a metafor, pod nimiž se osudovost příběhu ztrácí jak pod peřinou.
(zadáno: 10.1.2015)
65 %. (Dů)vtipný příběh o vlku, čili spisovateli, kterému se poněkud splaší ovečky, čili románové postavy ve chvíli, kdy zatouží uvést autorovy řádky na správnou, čili svou míru úhlu pohledu, je v podání Pidivadla více než méně šmrncovní a zábavnou podívanou. Roztančené předěly s kabaretním nádechem mezi jednotlivými scénami rulez!
