PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Iva Bryndová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (552)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 3.10.2016)
65% a hodnocení v blogu. (více v článku na blogu)
(zadáno: 19.11.2017)
85% - Muzikál, jak má být, má vše, co mít má. Skvělou hudbu, silný příběh, navíc je skvěle inscenovaný: scéna, kostýmy, choreografie, vše se povedlo. Strašně ráda bych dala i víc, ale ubližuje tomu špatný zvuk - sborům a občas ani sólistům prostě není rozumět - a rozčilovaly mě některé projekce - ty abstraktní, které některé scény provázely zjevně proto, aby se něco dělo - byla bych vážně ráda, kdyby už tvůrci obecně pochopili, že někdy méně může být více. Kvituji dobré obsazení - zejm. M. Šnytová a T. Novotný byli skvělí - ale obecně všech. (Jen M. Horká pro mě byla velkým zklamáním.)
(zadáno: 27.2.2023)
Lehké vaudevillové hemžení na jevišti Stavovského divadla dlouho probíhá bez nejmenšího váhání, přes svou délku pouze krátce během zhruba druhé třetiny ztrácí tempo. Dominují mu poměrně vyrovnané herecké výkony, hlavně pokud jde o přednes a celkové pojetí postav. Zaujme scéna, včetně tramvaje, i choreografie připomínající rituální tance a zobrazující sex a výrazná hudební složka. Podařilo se velmi dobře zachytit chlad a bezcitnost všech zobrazených postav a vztahů, nicméně myšlenky, jež tvůrci akcentují v doprovodných materiálech už ne. Nebýt povědomí o nich, byl by můj zážitek v podstatě nekalený. (více v článku na blogu)
(zadáno: 15.3.2014)
95%
Proti uvedení na Prádle se toho vlastně moc nezměnilo. Zvuk je významně výraznější, scéna maličko jiná, trochu se změnilo obsazení.
Ale pořád jsou to výborné výkony, skvělá živá hudba, obrovské nadšení a nasazení. Tři hodiny, které strávíte přibití v sedačce.
Doporučuji všem. Někde jsem četla cosi o nejlepším muzikálu v Praze... Aktuálně bych asi rozhodně souhlasila. Snad si to udrží i v češtině.
Proti uvedení na Prádle se toho vlastně moc nezměnilo. Zvuk je významně výraznější, scéna maličko jiná, trochu se změnilo obsazení.
Ale pořád jsou to výborné výkony, skvělá živá hudba, obrovské nadšení a nasazení. Tři hodiny, které strávíte přibití v sedačce.
Doporučuji všem. Někde jsem četla cosi o nejlepším muzikálu v Praze... Aktuálně bych asi rozhodně souhlasila. Snad si to udrží i v češtině.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 6.12.2023)
85% - Pocta divadlu, pocta režisérovi, v které se umně kloubí komická stránka přitažlivě přibližující zejména divadelní, ale i novinářské zákulisí, se značně emotivními situacemi, které divákům vhání slzy do očí. Marek Cisovský divákům předkládá krásnou studii svérázného režiséra potýkajícího se při zkoušení Beckettovy hry se špatnými zprávami, urputnou redaktorkou i řadou vzpomínek na dětství. Jeho kolegové mu přitom výborně sekundují, zaujali zejm. Michal Čapka jako snaživý a poněkud otravný herec a Alena Sasínová-Polarczyk v roli oné redaktorky.
(zadáno: 29.10.2023)
65% Zejména první polovině vcelku povedené inscenace by prospělo buď krácení některých i často vynechávaných pasáží, nebo alespoň zrychlení tempa. To druhá část drží výrazně lépe a i herecký výkon V.Pokorného, jehož Richard je nejprve obrazem na první pohled až okatě manipulativního zla, je v ní značně jistější, na jistotě získává právě až po korunovaci. Krom toho je škoda, že inscenace v poměrně moderním hávu, pokud jde o rozsáhlou scénu, protáhlou na několik úrovní, jež efektně využívá, a působivý hudební doprovod, opět zajištěný živě čtveřicí hudebníků, nevolí i výraznější výklad, v tom jde v podstatě o klasiku ve skvěle zvoleném překladu.
(zadáno: 16.5.2022)
Výrazná hudební a v tomto případě zejména výtvarná stylizace, společně se zkráceními a zjednodušeními textu, jak je již v případě SKUTRu obvyklé, mají své nezastupitelné místo i v inscenaci Richarda III. Jejich (SKUTRů) režijní styl si navíc s Dejvickým divadlem skutečně sedl. Inscenace je tak plná symbolů a režijních nápadů (svlékání a oblékání kostýmů, šípy, sekáček atp.), objevuje se zcizení typické pro Dejvice a stejně tak výrazné herecké výkony. Za mě nejvýraznější Lukáše Příkazského, Václava Neužila, Tomáše Havlínka a všech čtyř dam.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 5.10.2013)
Situování části scény pod scénu je pro diváky v přízemí dál než za první řadou nepraktické. A pojetí Buckinghama přinejmenším zvláštní. A hudba, kostýmní i scénické pojetí také, ale ty rozhodně sympaticky.
Představení, které rozhodně stálo za to vidět. Richard III. stojí a padá s Richardem. A tenhle Richard Richarda utáhl skutečně fascinujícím způsobem, dokonalá obluda.
Představení, které rozhodně stálo za to vidět. Richard III. stojí a padá s Richardem. A tenhle Richard Richarda utáhl skutečně fascinujícím způsobem, dokonalá obluda.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 18.11.2021)
Výrazná inscenace, která rozhodně nepřináší životopisný příběh italského vraha, byť je jím hra inspirovaná. Jedná se spíš o výrazně pohybovou a hudební inscenaci (skvělý závěrečný tanec Z.Piškuly a K.M.Fialové), která sleduje špínu, ohavnost a zlo ve světě, do nějž nesmyslné násilí páchané titulním hrdinou bez rozdílu zapadá, v němž působí normálně a běžně. Zdůrazňuje to i příběh dívky, kterou na počátku Roberto potkává, a jejíž život je plný hnusu a násilí a jediné hezké v něm paradoxně představuje on sám. Jednotlivé obrazy jsou zajímavé, působivé, nicméně v několika momentech mi mezi nimi scházela jasná nit.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 26.3.2017)
Pomalejší první polovina, nijak zvlášť zajímavá a zapamatovatelná originální hudba (navíc prostě strašný zvuk v KC), skvělé hity jsou jen Eye of The Tiger a Gonna Fly Now. Ostatní zaujmou až při opakovaném poslechu. Skvělá výprava, perfektní scéna, kterou strašně ruší technici přesouvající kulisy, skvělý nápad v druhé polovině, kdy se scéna mění v boxerskou arénu. Hodně dobrý český překlad. Výborná hlavně choreografie boxu, taneční v díle moc není. Skvělá obě obsazení, dominují mu zejména Hana Holišová a Jan Kříž. L.R.Simon skvělý herecky i pěvecky, ale při zpěvu v ČJ mu není moc rozumět.
(zadáno: 26.4.2023)
75% Na téměř prázdné scéně, ve velmi jednoduché scénografii a ve v podstatě dnešních kostýmech vykreslují v Celetné mnoha výraznými hereckými výkony dokonalou drobnokresbu české vesnice v průběhu roku. Na zobrazených charakterech ani v dnešní době nic příliš nezestárlo a mnohé z veskrze vyrovnaných hereckých výkonů v paměti uvíznou (včetně skvělého zaskakujícího T. Kargera). Zcela mě ovšem nepřesvědčila osudová posedlost mezi Rybářem a Vrbčenou a nejsem si jistá ani silou závěru a vyznění toho, že v podstatě všichni mají nějaký svůj hřích, mnozí jsou zkažení a ke svému štěstí dochází jen ti, kteří se k tomu všemu dokáží nějak postavit.
(zadáno: 22.11.2015)
70% (blíž viz blog) (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.8.2015)
Zajímavé režijní pojetí - přesun k modernímu a snovému vyznění, ovšem na začátku se zbytečně velkým množstvím laciného humoru, zejména v podání Benvolia, Merkucia, Parise a madame Kapuletové a částečně i chůvy, což ovšem bývá obecně problém s tou postavou, výborná hudba, zdařilá snová atmosféra, neotřelé scénické řešení - skleník, choreografie i režijní pojetí některých postav - Romea, Julie, Montekové, Benvolia, Merkucia, Parise, knížete, kněze, méně zajímavé pojetí chůvy, Kapuleta, Monteka - nevýrazné. Jen pojetí Kapuletové a Parise nenadchlo. Velmi příjemné překvapení.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 20.3.2019)
55% - stáří té inscenace už je na ní prostě znát. Jakkoli téma je nosné a zajímavé a herecký výkon Jana Potměšila výborný, nezapůsobilo na mě tak, jak jsem očekávala. Celý příběh a vývoj hlavního hrdiny je vlastně jen naznačen a převyprávěn jím samým. Na prosté scéně a s minimem kontaktu s dalšími postavy mi to přišlo všechno zoufale nevyužité a "nedohrané"... Až příliš se dle mého názoru projevilo, že je ta inscenace dělaná prostě J. Potměšila (jako jeho one-man-show) a všichni ostatní mu jen sekundují - s prostorem, na němž téměř ani nevynikne, že tam vůbec jsou, i kdyby byli sebelepší.
(zadáno: 15.7.2022)
55% - Klasická konverzačka, která se pro mě zařadila do kategorie "neurazí, nenadchne a nepřekvapí", což je z mého pohledu zásadní chybou zejména textu, který kopíruje již mnohokrát využitý model a zklamal svou předvídatelností, s níž režie nedokázala nic udělat. Spokojené diváky si inscenace jistě najde, se mnou se bohužel nepotkala.
(zadáno: 28.4.2017)
Jak bylo avizováno předem v některých rozhovorech, hra skutečně "funguje" i bez znalosti předchozí "Královny". Jak si ji užijí jí znalí diváci těžko soudit. Mě bavila víc, než jsem původně čekala.
Co z mého pohledu ale chybělo, byla ruka šikovného dramaturga, který by některé scény zkrátil či vystřihl a dal prostor jiným, aby si s nimi mohli režisér a herci víc pohrát; např. s tou "převýchovou". Oba Polívkové jsou výborní jak v "klauniádách", tak v těch vážnějších momentech, ale některé scény tu původní linku avizovaného příběhu zbytečně rozmělňují.
Co z mého pohledu ale chybělo, byla ruka šikovného dramaturga, který by některé scény zkrátil či vystřihl a dal prostor jiným, aby si s nimi mohli režisér a herci víc pohrát; např. s tou "převýchovou". Oba Polívkové jsou výborní jak v "klauniádách", tak v těch vážnějších momentech, ale některé scény tu původní linku avizovaného příběhu zbytečně rozmělňují.
(zadáno: 9.10.2023)
65% - Úprava a režie M.Háby mě po čase opět bavila, velmi - zpočátku. Sen efektně zkrátil, učinil z něj zábavnou pouť kouzelným lesem, která, ano, pomrkává i směrem k aktuálním tématům, zejména stran romantických a rodinných vztahů či ve vztahu k mocenským autoritám. Jenže závěrečná pointa ční v inscenaci po na začátku opuštěné myšlence náhle osamoceně, v průběhu tomuhle vyznění nic dalšího neodpovídá. Společně s neustálým zdůrazňováním sexu a sexuality nade vším mi to dost říká o pohledu na svět autora inscenace, málo o jeho pohledu na Sen čarovné noci a mě to v průběhu, přes slibný start a množství výborných nápadů, bavit zase přestalo.
