PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Iva Bryndová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (552)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 9.10.2023)
85% Příběh H.Krupkové se T.Dianiškovi daří v Hradci obvyklou kombinací „nemístné“ zábavy s historickými fakty zobrazit zábavně, energicky i působivě. Na síle nabírá v druhé části, kdy ubývá na začátku častějších pop-kulturních odkazů a odlehčení, jež se při mé repríze žel nesetkaly s vnímavým publikem. Mezi výraznými a povedenými hereckými výkony vyniká N.Holíková, jíž se daří skvěle zachytit všechny podoby hrdinky od odhodlané, byť vystrašené odbojářky až ke koly dějin již jednou převálcované ženě, jež se odmítá poddat, ale zaujmou i ostatní, M.Lurie, J.Zapletal a M.Klapil jako tři osudoví muži, či K.Sedlárová v roli obyčejné ženské odvedle.
(zadáno: 22.11.2015)
Vynikající výkony I. Trojana, D. Novotného a J. Bábka. Hra je skvělýmzpůsobem ujetá a postupně napínavější a napínavější, co se týče pozvolného odhalování účelu vytvořeného přístroje. Zajímavý hudební doprovod, výborný závěr.
(zadáno: 14.3.2023)
75% - Pozoruhodný text (ve skvostném přebásnění) spojující kouzelně poetické okamžiky s těmi velmi depresivními: s náročnými tématy mezilidských vztahů i s násilím a krutostí; a výborné herecké výkony všech tří obsazených společně zásadní měrou napomáhají tomu, že inscenace ani tolik let po premiéře nevyčpěla, skutečně výrazně působí a přináší silný zážitek.
(zadáno: 12.2.2018)
55% Myšlenka hry je mnohem silnější a "lepší" než hra samotná. Člověku se až nechce věřit, že autor je/byl právník. T.Novotný jako pilot i E.Pacoláková a L.Jurek jako svědci jsou skvělí; výborní jsou po herecké stránce i J.Smutná a Z.Kalina, ale jejich postavy, společně se soudcem působí jako karikatury určené pro televizní show. Celá hra připomíná spíš televizní super debatu, než soud. Nesmyslnost chování, jednání a vyjádření těchto postav neuvěřitelnost podtrhují. Přitom by se s tou myšlenkou a základní otázkou dalo udělat tolik.
Jednoznačné plus: snaze přimět diváky k zamyšlení a dialogu.
Jednoznačné plus: snaze přimět diváky k zamyšlení a dialogu.
(zadáno: 5.6.2016)
Skvělá, dokonale černá komedie s výborným humorem, drsným, "mužským", nekorektním. Skvělé výkony, vtipný příběh.
(zadáno: 8.11.2023)
Muzikál o oblíbené, dnes už všeobecně známé rodince se zvláštním morbidním vkusem a černočerným humorem je proti filmovým verzím, které ji proslavily, bohužel poněkud krotký a bezzubý a ani slibného nápadu, střetu dvou tak odlišných rodin, který by s sebou mohl přinést celou řadu komických i dramatických situací a konfliktů, nevyužívá. Příliš nezaujímá ani hudebně. V MdB z něj i tak dostali téměř vše, co šlo. V hlavních rolích zaujali zejm. A.Zelová, A.Kaňák a Š.Pekar, přesvědčili i R.Jícha, L.Janíková a I.Ondříček. Wednesday E.Mertové byla však až příliš něžná, a i pěvecky je role bohužel nad její možnosti.
(zadáno: 25.9.2022)
85% - Neuvěřitelně energická záležitost určená primárně pro generaci těch, kteří devadesátky prožili se skupinou Lunetic a dalšími fenomény této doby, a starší. Pro mladší diváky může fungovat jako příjemné a vtipné poučení o historii. Oceňuji jednak neuvěřitelnou a nepovolující energii, výborné taneční výkony ve všech choreografiích i vtip a nadhled, které inscenaci utváří.
(zadáno: 17.11.2019)
85% - Velmi silný příběh a jeho výborné jevištní ztvárnění silné svou jednoduchostí, ať po stránce výtvarné – prostá scéna skvěle slouží inscenaci (na rozdíl od úvodních a průvodních projekcí, které na mě způsobem provedení působily spíš rušivě) – tak po stránce hudební – obecně skvělá hudba, navíc při výběru prostého klavírního doprovodu o to výraznější – a režijní. Skvělé herecké výkony obou představitelů (Lukáše Adama a Richarda Pekárka) jsou příjemnou třešničkou na dortu.
(zadáno: 29.2.2016)
Řemeslně je to typicky brněnsky na vysoké úrovni - velkolepá scéna (byť zůstávám u toho, že mi prostě chyběla loď), bohaté kostýmy, dobré choreografie, skvělé výkony (zejm. E.Skálová, M.Kolář, J.Mach, D.Vitázek, A.Slanina, R.Coufalová), hudba je v podstatě ilustrativní, žádný velký hit v ní není a nezůstal mi v hlavě ani takt. Co mi vadilo, byla velká rozdrobenost příběhu - sledování všech postav (takže každá je sledována jen chvíli a okrajově a divák si k ní nevytvoří vztah) a rychlé potopení lodi ve mně nedokázalo vzbudit žádnou emoci (navíc na konci mi ani nedokázali předat rozsah tragédie)
(zadáno: 31.5.2014)
Primárně pořád bojuji s některými vtípky. Přijdou mi zbytečně prvoplánové, laciné, nevkusné. - Ne všechny, některé, ale jsou chvíle, kdy jich je najednou moc.
Jinak mě tentokrát Touha zaujala významně víc než při prvním uvedení. Všichni herci byli lepší (s jednou výjimkou), a to i když si myslím, že někdy by to sneslo trochu zmírnění.
Hudba Touhy je dobrá - prostě Landovo. Osobně se mi líbila vždy, dnes jsem ale měla pocit, že s ní herci (někteří) trošku bojovali, když nechtěli vyloženě křičet, ale zpívat. A méně než prvně, ale pořád mi vadilo, že ten konec se tak nějak nevýrazně ztratí.
Jinak mě tentokrát Touha zaujala významně víc než při prvním uvedení. Všichni herci byli lepší (s jednou výjimkou), a to i když si myslím, že někdy by to sneslo trochu zmírnění.
Hudba Touhy je dobrá - prostě Landovo. Osobně se mi líbila vždy, dnes jsem ale měla pocit, že s ní herci (někteří) trošku bojovali, když nechtěli vyloženě křičet, ale zpívat. A méně než prvně, ale pořád mi vadilo, že ten konec se tak nějak nevýrazně ztratí.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 2.8.2014)
65%
Na Letní scéně pěkné, k tomu abych to mohla považovat za plnohodnotný muzikál (a pak si to dokázala představit i na klasické scéně), tomu ale trochu chybělo. Snad zpomalit, v některých částech to na mě bylo poměrně rychlé.
Významně potěšila hudba a výborné pěvecké projevy obou hlavních představitelek. Ty potěšily i po herecké stránce. Z mého pohledu je sice po herecké stránce obě předčili pánové Igor Orozovič a Ondřej Novák, ale líbily se mi obě, velice. Jen poslední role, Sidoniiny největší lásky, mi skutečně nepřišla vhodně obsazená.
Tedy velmi příjemné překvapení a dobrý zážitek.
Na Letní scéně pěkné, k tomu abych to mohla považovat za plnohodnotný muzikál (a pak si to dokázala představit i na klasické scéně), tomu ale trochu chybělo. Snad zpomalit, v některých částech to na mě bylo poměrně rychlé.
Významně potěšila hudba a výborné pěvecké projevy obou hlavních představitelek. Ty potěšily i po herecké stránce. Z mého pohledu je sice po herecké stránce obě předčili pánové Igor Orozovič a Ondřej Novák, ale líbily se mi obě, velice. Jen poslední role, Sidoniiny největší lásky, mi skutečně nepřišla vhodně obsazená.
Tedy velmi příjemné překvapení a dobrý zážitek.
(zadáno: 26.10.2018)
Aneb jak z vtipné komedie legendárního tvůrčího týmu udělat pokleslou "lidovou" zábavu. Je to přehlídka nevkusných nových vtipů, trapností, nevhodně převedených starých vtipů, vulgarit, přehrávání, křiku. Ztratilo to veškeré původní kouzlo i osobitý humor filmové předlohy. Nové hudební aranže většinou nestojí za nic, takže jediné, co tak zaslouží po pár procentech, byly celé dva lepší herecké výkony.
(zadáno: 16.10.2022)
Tři heteráni jsou jednoznačně úlet - většinu času ne zcela korektní, vtipná koláž, která se nicméně neustále pohybuje na hraně toho, kdy už sklouzne k tomu, aby to vše bylo přeci jen příliš angažované, na sílu a poněkud trapné; alespoň z mého úhlu pohledu. Tam, kde vítězí humor, je inscenace hned výrazně lepší a lehčí a baví, i když neopomíná vážná témata; kde vítězí přílišná angažovanost, mě skutečně nezasáhla.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 13.3.2019)
Věstonická nevěsta byla humorná, stejně jako Opera Streptokok, filmový příběh vložený mezi ně mě příliš nezaujal, navíc z mého pohledu celý večer až zbytečně protahoval, ten pocit prohloubila i přestávka po něm. A něco, co by mě naprosto nadchlo, či díky čemu bych si odlehčený večer plně užila, mi chybělo.
(zadáno: 16.6.2023)
Některé texty jsou tak silné, že k tomu, aby působily a zanechaly zážitek v podstatě stačí, aby je inscenátoři svou prací nezkazili. Text D.Košťáka čerpající z původní Eurípidovy tragédie o konci trojské války, která je obecně, ale dnes velmi snadno, zaměnitelná za jakoukoli jinou, a životech tří přeživších žen by mohl patřit mezi ně. Ve studiu ŠD mu ale navíc režisérka A.Turlo se svým týmem dodala velmi působivou divadelní formu. S využitím nepopisných, výrazně symbolických scénických prostředků, jímavých hudebních vstupů a silných hereckých výkonů všech tří obsazených dam, mezi nimiž nemohu nevyzdvihnout další mimořádný výkon A.Šťastné.
(zadáno: 29.10.2023)
75% Z kabaretní grotesky plné černého humoru na mě díky režii Miroslava Hanuše velmi výrazně dýchl duch někdejší Dlouhé. Kvituji jak samotné uvedení hry, protože střet všech diktátorů a postav německého nacismu s nejkomičtějšími domácími a rodinnými situacemi dohnaný až ad absurdum, je platný vždy - dnes nejinak, tak i její výběr pro právě tento ročník, který je pro kabaretní formu - nejen herecky - tak výborně vybaven.
(zadáno: 3.8.2018)
Velice působivá inscenace - s perfektně vystavěnou hutnou a stísněnou atmosférou, jejíž základ vytváří skvělý scénář J. Procházky v úpravě L. Procházkové. Výborná scéna a především herecké výkony a souhra mezi herci.
(zadáno: 5.6.2016)
Körnerův příběh mám prostě ráda. Na divadle mi ale, ačkoli děj znám, rychlé přesuny v ději přišly trochu matoucí - tedy ty na začátku. Skvělé výkony J. Zadražila i J. Novotného. Zmenšená scéna skvěle přidala na intenzitě prožitku.
(zadáno: 29.3.2022)
Úspěch - Divadlo X10 60 %
Inscenace prvního dílu zamýšlené trilogie dle Liona Feuchtwangera v X10 má velmi slibný začátek, ať už jde o první výstup, který diváky uvádí do situace, či následující scény - představení ústředních postav či následující proces, následně se však tato slibná atmosféra a nadějný začátek rozplývá v nekonečném defilé nesympatických postaviček a nekonečných hereckých etudách J. Bárty (jakkoli povedených). Po přestávce se naštěstí inscenace zase zvedá, společně s tím, jak houstne atmosféra a vytváří se prostor nastupující totalitě - již opět efektně pomáhají dotvořit přítomné "sboristky".
(zadáno: 13.3.2024)
55% - Inscenaci se bohužel nepodařilo udržet tempo a styl první části, pořádaného konkurzu, který přinášel sympatické množství vykloubenosti a zábavy, aniž by stihl sklouznout k prosté trapnosti, výsměchu, nudě či k monotónnosti. Jistě i díky proložení hudebními a pěveckými vstupy. Když se však inscenace z konkurzu přesunula k rovině bláznovství jednoho z hudebních géniů, už se jen nabalovaly drobné poněkud psychedelické situace a obrazy a mě to prostě přestalo bavit. Nemám dojem, že by se mi dostalo humorného náhledu na hudební podivíny, ani bližšího, třeba i zajímavého pohledu na jednoho z nich. Zasekla jsem se kdesi mezi.
(zadáno: 19.11.2022)
Zajímavá audiovizuální stránka inscenace (ať už jde o scénické řešení - tedy živou projekci tváře jedné z hereček na pozadí, zvuk a zvukové řešení - střídání živých hlasů s nahrávkami, to vše zvýrazněné mikrofony, hudba, světla, dým, kostýmy) utáhne prvních pět minut inscenace, kdy divák neustále doufá, že přijde i něco víc, alespoň jedna myšlenka. Zřejmě tam nějaká někdy zazněla, ale v marastu všech nesouvislých hovorů a promluv nezůstala v mé paměti ani jediná a po prvních pěti se zbývajících 85 minut táhlo k nepřečkání. Myšlenka, pointa, sdělení, ani prostá nálada - nic - a herci to nemohou zachránit, ať se snaží jakkoli.
(zadáno: 22.11.2023)
55% Nevím, zda boxerský zápas; za mě boj hlavních hrdinů tohoto příběhu výrazně připomínal spíš tanec, který střídavě tančí spolu a proti sobě, tedy víc v úvodu slibovanou báseň, než ring, byť odehrávající se v tak závratném tempu a s takovou kadencí všech promluv, jimž bylo přizpůsobeno i tempo jevištní akce, že zachytit nejen všechny významy, ale i všechny zvraty a dramatické situace považuji za značně složité, ne-li nemožné. Oceňuji nesmírně herecké výkony v čele se S. Tomanem, a okouzlily mě i otočné dveře, nepoužité v rámci scénografie (bohaté a za mě podobně bohaté až přeplácané jako text) pouze jako ilustrace v pozadí.
(zadáno: 16.6.2023)
65% Zajímavý koncept posmrtné hry a posuzování pozemského života táhnou vzhůru výborné herecké výkony obou obsazených. Klára Sedláčková výborné ztvárňuje zmatenou zemřelou usilující o postup vzhůru, emotivně vyprávějící vlastní příběh se všemi jeho vzlety i pády a marně se pokoušející pochopit pravidla hry. Jan Sklenář pak neméně výtečný výkon podává jako nelidský, poněkud robotický posuzující. Bohužel přílišná délka a zacyklenost druhé poloviny inscenace sráží celkový výsledek. Prospělo by buď zkrácení, nebo nějaký výraznější, katarznější závěr.
