PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Iva Bryndová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (552)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 6.3.2024)
75% - Působivá koláž obrazů, hudby, zpěvu, tance, divadelního herectví i filmů pro mě na jevišti ideálně zhmotnila poetický a surrealistický svět, jak jej vytvořil Nezval. Děj samotný se v té změti dojmů, scén a obrazů místy lehce ztrácí, ale tím dokonaleji dává vyniknout snové realitě.
Oceňuji výpravu i hudbu. Silné herecké, taneční i pěvecké výkony v individuálních rolích pak inscenaci ještě pozvedají.
Oceňuji výpravu i hudbu. Silné herecké, taneční i pěvecké výkony v individuálních rolích pak inscenaci ještě pozvedají.
(zadáno: 13.3.2024)
Bohužel tentokrát netuším, co se mi inscenace a tvůrci snažili sdělit a proč právě takhle. Ani nevím, co to vlastně mělo být. Komornímu rodinnému dramatu o zmrzačené rodině a vztahu matky s dcerou neodpovídala rezignace na realistické herectví, propracované charaktery či vztahy mezi postavami. Komedie? Při pouhých několika nepříliš povedených a dost násilně roubovaných vtipech? Nekonala se ani tak jasná a zřejmá nadsázka či vykloubenost, které by odůvodnily Elvise a vaření, položky, jejichž smysl jsem vůbec nenašla. Herecké výkony zůstaly chycené v tom všem ničem, stejně nevýrazné, a inscenaci za mě neposloužil ani příliš velký prostor.
(zadáno: 30.6.2022)
Rušivé zvuky v pozadí evokující rozpadající dům, ač se před diváky rozkládá dnešní hala, vedení promluv přímo do hlediště namísto toho, aby se jimi postavy obracely na sebe a interagovaly, moderní stylizace téměř prázdné rozsáhlé scény; to vše zdůrazňuje chlad na jevišti a odcizené vztahy mezi postavami, které se téměř nikdy neobracejí na sebe, a ač si šeptají tajemství, díky mikroportům je všichni slyší. Vztahy jsou rozbité, hodnoty se vytrácejí, rodina rozpadá. To vše provázené mnoha inscenačními nápady, jejichž významy mohou diváci hledat. Neříkám, že se mi to vždy "správně" povedlo, ale inscenace mi nabídla velmi intenzivní zážitek.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 3.10.2016)
Zaujalo mě scénické provedení a vůbec obecně situování příběhu a kromě něj i hudební stránka. Zklamalo nevyrovnané herecké obsazení - mladší generace, tedy představitelé čtyř hlavních postav prostě nedokázali zaujmout, byli všichni nevýrazní. Proti skupině bavičů, tedy Milanu Šteindlerovi, Petru Stachovi a spol., dosud nedorostli. Právě ti dva a Nela Boudová zaujali nejvíc.
Ale moc se mi to líbilo...
Ale moc se mi to líbilo...
(zadáno: 26.4.2023)
MDB připravilo další výpravný muzikál pro celou rodinu. V nápadité scéně s využitím výrazných světel a projekcí vzniká v choreografiích Michala Matěje řada velkých klasických muzikálových čísel, fantaskní světy se pojí s rodinným dramatem. Company tančí a zpívá a protagonisté hlavních rolí předvádějí výborné komplexní výkony. Hvězdami premiéry byli Lukáš Janota a Radka Coufalová. Všechno dohromady to však výrazně připomíná již v Brně viděné a inscenace by navíc potřebovala významně krátit a zrychlit tempo. (více v článku na blogu)
(zadáno: 22.11.2023)
65% - Z mého pohledu na velmi povedené - funkční a efektní scéně - vypráví MdB v režii Petra Gazdíka známý příběh - barevně (efektní scénografie, krásné kostýmy), mile a vcelku podařeně, ovšem bez zásadnějšího emocionálního dotčení diváka - tedy alespoň mě. To mě nezasáhlo ani v průběhu, ani na konci.
(zadáno: 16.6.2023)
Výrazné a silné herecké výkony obou obsazených a text, který mě bohužel až tolik nezaujal.
(zadáno: 8.11.2023)
Inscenace Divadla Na zábradlí je kombinací dvou výborných hereckých výkonů, celé řady sympatických režijních a scénických nápadů a textu - korespondence dvou autorů, u nichž a u níž mě celou dobu nepřestala trápit otázka, proč právě tohle? Proč tihle autoři a tahle jejich konverzace v dopisech. Domnívám se, že do menšího prostoru určená pro znalce by fungovala přeci jen lépe, nic zvlášť objevného nepřinesla.
(zadáno: 16.3.2022)
Výborné herecké výkony - V. Neužila, M. Issové, L. Krobotové a L. Příkazkého zejména - a silný příběh o vztazích, o vině a schopnosti postavit se následkům svých činů, i o schopnosti se nad nimi - potenciálními - vůbec předem zamyslet.
(zadáno: 23.4.2022)
Krátce po zhlédnutí libeňské inscenace jsem se nedokázala vyhnout srovnávání a bohužel nedokážu říct, že by z něj ta ústecká vyšla vítězně. Vlastně mi přišla velmi podobná. V jiné výtvarné stylizaci, která mě osobně tolik nezaujala, a v níž mě poněkud rozčilovala práce se světly, se odvíjela opět v podstatě klasická inscenace, z níž nejvíc (a výrazně víc proti zbytku obsazených) zaujaly herecké výkony Kláry Suché a Jana Bidlase. Druhá polovina je sice víc svěží, ale bohužel ani ta mě nepřesvědčila a nedovedla k nějakému zásadnímu sdělení či poznání.
(zadáno: 16.3.2022)
65% - Skvělá G.Míčová a velmi výrazný i zbytek hereckého obsazení - zaujali P.Gajdošíková, A.Vacula, K.Trnková, J.Teplý či D.Krečmar. Zajímavá je výrazná výtvarná stylizace: višňový sad se neobjevuje - kromě jediné symbolicky utržené větve, kouzlo a poezii místa místo něj supluje umělý trávník, koberec, mizející v okamžiku, kdy je osud sadu zpečetěn. Zato řeka na pozadí, kterou jakékoli změny nezajímají a neovlivňují a která zůstává vytrvalou připomínkou někdejších tragédií, zůstává přítomná po celé představení a lidské osudy, do nichž hlavní hrdinové čechovovsky hlavně sami proaktivně nezasahují, se odehrávají před ní.
(zadáno: 21.12.2018)
55% - Hra sama je zajímavá, nesmírně mě bavilo, jakým způsobem pracuje s antickými motivy, jak je upravuje k obrazu svému a mění marné boje antických hrdinů s předurčeností a božími záměry. "Baví mě" na jevišti i myšlenka všeničící války v dnešní době (Dánská občanská válka pro mě byla "hitem" minulé sezóny). Ale nefungovalo to - přes skvělé herecké výkony a nesmírně zajímavou scénografii. Přišlo mi to zoufale nedotažené, nezapůsobila na mě jakákoli myšlenka - žádná atmosféra - vím, o čem to bylo, ale... s koncem hry nepřišla žádná katarze. Jakoby hra prostě bez jakéhokoli smyslu vyšuměla.
(zadáno: 1.10.2020)
75% - Scénicky a výtvarně velmi efektní inscenace (po scénické stránce nabízí řadu výrazných a zajímavých řešení - ať už jde o válečná střetnutí, lazarety či plesy a večírky), s výraznou hudební složkou a výbornými hereckými výkony většiny obsazených (Havlínek, Purkrábková, Fialová i další). V úvodní části, zejména v poměrně dlouhé expozici, během níž divák nemá příliš prostor vcítit se do kterékoli z postav, inscenace z mého pohledu postrádala výraznější emoci (a k odcizení přispívaly i vstupy "vypravěčů"), tento nedostatek nicméně naštěstí záhy odpadl.
(zadáno: 4.4.2024)
65% - Psychologický thriller na divadelních prknech. Vedle zdařilých hereckých výkonů zaujme neotřelé využití prostoru a posunutí děje vedle jeviště i do hlediště složeného do podoby kavárničky.
(zadáno: 16.9.2021)
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 28.1.2023)
K.Krajčo Babinské se úspěšně podařilo přenést hru na "klasické" divadlo. Z velké části díky skvělému hereckému výkonu R.Krajča, který bez váhání provádí diváky životním příběhem postavy, plným jak obrovského optimismu, tak neustále vystupujících vln deprese, přičemž s nimi neustále zůstává v přímém kontaktu a vybírá si mezi nimi své "spoluhráče". Právě divácké vstupy jsou z mého pohledu tím na právě této inscenaci nejrizikovějším. Jakkoli pomáhají přinést do příliš osobního příběhu a až "ponurého" tématu oživení a úlevu, mohou snadno její celistvost umocněnou klasickým divadelním prostorem potrhat. Snad si i s tou možností R.Krajčo poradí.
(zadáno: 22.2.2020)
Scénicky velmi jednoduché a o to působivější řešení a stejně působivý je nápad obsadit desítku hereček a vedle nich jediného herce. Zejména představitelky hlavní hrdinky a mezi nimi v první řadě Jaroslava Košková předvádí skvělé herecké výkony. Nezaostává však žádná z obsažených hereček, ani Dušan Kraus. Vše navíc stojí na velmi silném příběhu a působivé literární předloze Kateřiny Tučkové.
(zadáno: 3.4.2023)
85% Inscenace Husy na provázku a J.Havelky je krásně hravou ukázkou toho, jak funguje divadlo. V první části si na pozadí kauzy kolem uvedení Frljićových her v Brně, na niž reaguje, v rychle se střídajících a plynule navazujících situacích dokonale a efektně hraje se sémiotikou, jež má v divadle zásadní roli; v druhé získává větší prostor její dokumentární povaha, když nechává zaznít různé názory, jež spatřily světlo světa v souvislosti s kauzou. Je sympatické, jak hravě a vtipně tvůrci hru pojímají, i přes mnohdy až děsivé ukázky toho, jaké názory mohou ještě dnes bez uzardění zaznít, aneb "všichni se vyjadřovali, téměř nikdo to neviděl."
(zadáno: 6.4.2022)
Herecky dobré (všechny čtyři dámy mě přesvědčily), inscenačně zajímavé - ať už jde o hudbu či scénu (kostýmům jsem stále úplně neporozuměla, připomínaly mi leccos, ale rozhodně ne řeholnice), poselství původní jasné, ale jak již zaznělo: synopse se ptá, jak působí volání titulní hrdinky na nás, lidi 21. století, a já musím konstatovat, že na mě skutečně nepůsobí a obávám se, že se inscenaci nepodařilo její volání a tedy sdělení celé inscenace oživit tak, aby působit mělo šanci. A stále si kladu otázku, zda už na to skutečně tento text není příliš vzdálený.
(zadáno: 23.11.2023)
Jak už uvedli kolegové, Vzkříšení Jana Mikuláška může být pravděpodobně větším zážitkem pro někoho, kdo se s jeho prací setkává poprvé, nebo ji nevídá tak pravidelně. Pro mě to byla řada známých postupů, několik působivých mizanscén a silný herecký výkon Miloslava Königa. Vedle toho působila inscenace především povědomě - výrazně stylizovaně - a velmi chladně a sterilně. Z mého pohledu by navíc snesla i umeřenější hudební složku, hudba místy zastiňuje zbytek, zejména při finále obou polovin.
(zadáno: 29.10.2023)
(zadáno: 27.5.2017)
79% Velmi povedený režijní start Lumíra Olšovského v pozici uměleckého šéfa muzikálového souboru v Plzni. Inscenace je velmi civilní, má skvělou atmosféru, zdobí ji výborné výkony jak celého obsazení, tak skvělého orchestru. Obsazení naprosto vévodí ústřední dvojice Pavel Režný a Kateřina Falcová. Zajímavé a nesmírně "lišácké" je řešení "zabijácké" písně "Jednou". Zajímavá, byť z mé strany ne stoprocentní (prostě mi chyběl balkon) je minimalistická scéna. Výborné jsou choreografie i chuť a radost, které protagonistů srší.
(zadáno: 6.12.2023)
65% - Výrazný herecký výkon Kamily Janovičové, která se stává středobodem inscenace, nicméně se domnívám, že až vedle vší hysterie vyvěrající ven přidá k roli i výraznější ztvárnění vnitřní bolesti, bude ještě silnější. Velmi efektní je scéna, tvořená prostou kostrou domu, v němž měl vzniknout domov a ono hnízdo lásky, ale který příznačně po odstranění šatních prvků demonstrujících předchozí život zůstává prázdný. Výrazný Michal Čapka jako útrpně čekající manžel a Renáta Klemensová jako matka.
