Redakce

Iva Bryndová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (552)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 17.2.2022)
Povedená životopisná inscenace o ostravské rodačce, která sice primárně neopomíjí stinné stránky - některé negativní povahové rysy hlavní hrdinky či tzv. životní kotrmelce, ovšem v kontextu Dianiškovy tvorby působí přeci jen poněkud krotce - velmi pietně. Přitom obvyklá nadsázka a výraznější a ostřejší humor by jistě i zde našly své uplatnění a místo. Použití pravděpodobně nejznámějšího Špinarové hitu v závěru pak sice v inscenaci a příběhu působí po emocionální stránce tak jak má, ale nelze se vyhnout dojmu, že jde o poněkud prvoplánové použití - takříkajíc "na sílu". Markéta Matulová je ovšem vynikající.
(zadáno: 21.12.2018)
Nejprve strašlivé nudný a dlouhý úvod, který má být zřejmě prototypem divácké, lidové zábavy; poté ta nejzajímavější část - do níž se zapojuje publikum - která je strašně závislá na tom, jaké publikum se sejde - a může být celkem i vtipná a zábavná, není-li nepřežitelně dlouhá. A poté konec, který to všechno hezky uzavře.
Obecně - zajímavá koncepce interaktivní komedie, a jak už bylo řečeno: nelituji vidění, snad jsem i ráda, že jsem to viděla, ale znovu to vidět určitě nepotřebuji, není to úplně můj šálek čaje...
(zadáno: 30.12.2022)
Z mého pohledu, a to zejména po herecké stránce, dosud nejpřesvědčivější inscenace tohoto ročníku katedry činoherního herectví (je na ní jasně patrné, že už je chvíli na repertoáru a obsazení se stihli dostatečně „vyhrát“) vznášející myšlenky vždy aktuální, i dnes, a dnes v mnoha ohledech ještě o něco víc. Skutečnou událost, jíž se Camus inspiroval, přitom v podstatě není potřeba znát, příběh v inscenaci je univerzální, hrdinové volně zaměnitelní, a o to je to působivější. inscenaci navíc výborně slouží jak scénografie, tak světla, zvuky a hudba.
(zadáno: 5.6.2016)
Intimní, silný a intenzivní příběh. Člověk se ani nediví, že hra, na jejímž základě vznikl, byla řadu let zakázaná. Mám ráda takhle emočně silné příběhy, opět mu nesmírně pomohla i zmenšená scéna (viděno na Nové scéně ND), a scéna celkově - tj. i fakt, že herci jsou stále na ní - byť úplný začátek, snad i vzhledem k hostování, byl pomalejší. Ze začátku jsem měla problém i se zvukem, ale v průběhu tenhle problém zmizel, zvuk se vyladil. Skvělé výkony, mě osobně nejvíc zaujali P. Režný, A. Kohout, P. Vraspírová.
(zadáno: 26.3.2017)
Výborný hit. Baví hudba Elvise Presleyho ve skvělých aranžích, byť stále mrzí, že není naživo a že je doprovázená předehranými sbory. Překlad kupodivu ani nebolel. Scéna není žádný zázrak, baví ale kostýmy a výborná je choreografie. Příběh perfektně vychází z Večera tříkrálového a hodně mu pomáhá to, že se nebere nijak zvlášť vážně. Výborná je chuť a energie všech účinkujících a celkově i výkony. (Pálek, Tenorová, Kutheil, Fric, Křížová, Martiníková, Šildová, Tenkrát, Štréblová, Pleskot)
(zadáno: 10.4.2024)
Oceňované Lettsovo drama bývá sázkou na jistotu, nabízí silný rodinný příběh, výtečné dialogy i celou řadu velkých hereckých příležitostí. Vinohradské divadlo s Petrem Svojtkou v pozici režiséra našlo pro hlavní roli skvělou představitelku a skvostný, jedinečný, herecký výkon Reginy Rázlové, jíž zdatně sekunduje nejen Andrea Elsnerová, ale ve vynikající souhře v podstatě celý herecký soubor, jsou právem hlavními lákadly. Jedná se ovšem současně o skvělý text a výbornou inscenaci, dlouhou, ale skvěle vygradovanou a nesmírně intenzivní, jíž nesmírně vypomáhá i efektní scénografie a nenápadná, byť působivá hudba.
(zadáno: 30.1.2023)
Skvělé herecké výkony, zejména Mileny Steinmasslové a Jitky Nerudové v ústředních rolích, zaujali ale i další obsazení: Monika Zoubková, Eliška Hanušová Bašusová, Irena Kristeková či František Kreuzmann, a po letech uvádění zcela jasně patrná celková herecká souhra - výborná. Napětí a hutná atmosféra se drží celé drsným černým humorem prošpikované inscenace, která skrz všechny patologické a vykloubené vztahy v jedné rodině, jež popisuje, nemilosrdně směřuje k drsnému konci, který se v jejím průběhu čím dál víc jeví jako jediný v dané situaci možný a výrazně evokuje známé "čím kdo zachází, tím také schází." Drsné, emotivní, působivé.
(zadáno: 16.9.2021)
Příjemná inscenace pro letní scény, na níž nejvíce potěší živá hudba a poté výkony hlavních představitelů, zejména Ivana Luptáka, a celé company.
(zadáno: 7.8.2023)
55% - Inscenace Starých mistrů mi výrazně připomněla mnou dříve viděného Bráchu. Stejně jako v jeho případě jde i zde o text, který není špatný, ale k tomu, aby jeho inscenace poskytla skutečný zážitek, by vyžadoval skvělé herecké výkony a výbornou hereckou souhru, což bohužel v tomto případě úplně nefunguje. Milan Hein je víceméně uvěřitelný v momentech, kdy v inscenaci jeho postava skutečně zkouší, nebo již hraje - o poznání hůře než jeho bratr. Těch bohužel není tolik a v ostatních momentech ten nepoměr inscenaci ubližuje. Oceňuji nicméně výkon Františka Němce, který mě ještě výrazněji zasáhl v druhé polovině.
(zadáno: 3.3.2023)
Přes velmi dobré herecké výkony všech účinkujících představujících velmi věrohodně jak nejslavnější československé herce 30. let 20. st., či další skutečné osobnosti tehdejší doby, tak postavy smyšlené - figurky ilustrující dokonale dobovou atmosféru, jsem se s touto crazy komedií prostě nepotkala. Bohužel. Nepřesvědčila mě po stránce žánru, tedy jako hudební komedie, na jejichž tradici v divadle vedeném kdysi O. Novým měla navázat, ani jako bláznivý příběh sám o sobě. Na můj vkus se jednalo o přílišný pelmel - změť, kterou bych možná lépe přijala, nemít ji spojenou s reálnou postavou proklamovanou v titulu - k té mi neseděl.
(zadáno: 7.8.2023)
Ve specificích letní scény ještě inscenace jakž takž "funguje", nemyslím si však, že by byla vhodná pro jakékoli jiné uvedení, zejména kvůli textu. Pokud autor uvádí, že chtěl psát o lidech, o nichž jiní nepíšou, o jejich obyčejných životech, tak za sebe musím dodat, že ostatní zjevně správně pochopili, že drama = dramatické situace, konflikty a prostě jakýkoli děj. Stůl pro dva jej nemá. Ani slibovaný střet dvou odlišných osobností se nekoná. Režie a herci s tím sotva co zmůžou, zvlášť když jim autor do cesty staví neustálé otravné skládání a rozkládání nábytku, a zvlášť když jsou obsazení herci výrazně mladší, než pro které byla hra psaná.
(zadáno: 10.10.2013)
Příjemné představení. Skvělá zábava. Herecké výkony ústřední dvojice výborné, stejně tak Sugar a Osgooda. Pěvecky by to chtělo lepší výkony.
Jen to úplně neláká ke zopakování si.
(zadáno: 17.2.2022)
Výrazná, bohatá a efektní výprava, skvělá hudba A. Lloyd Webbera, výborné pěvecké výkony jak ústřední dvojice, tj. S. Topinkové Fořtové a P. Režného, tak Ch. Režné - to vše jsou klady plzeňské inscenace. Co bohužel příliš nefunguje, je dramatický oblouk - vývoj vztahu mezi Normou a jejím scénáristou, v němž od počátku nejsou příliš jasné motivace a záměry ani jedné z ostav. Samotné texty písní je sice částečně osvětlují, ale uvěřitelnost tomu vývoji bohužel příliš nedávají. (více v článku na blogu)
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 7.8.2023)
55% Liberecký tvůrčí tým se rozhodl oblíbený film přenést ze šedesátých let k dnešku a ke střetu kultur mimo jiné i v generačním smyslu. Tam, kde se opírá čistě o činohru funguje, tu více, tu méně zdařile, inscenace by snesla přísnější uchopení ve smyslu zbavení se vtípků tzv. "na první dobrou" a vycizelování těch povedených a další reprízy snad pomohou i hercům. Obešla bych se ovšem bez pěveckých a hudebních čísel, která inscenaci zbytečně protahují, aniž by přinášela nějaký hlubší a výraznější smysl, zvlášť při nahrazení zrovna touhle hudbou, která sice je současnější, ale proč přesně byly vybrány zrovna tyto skladby úplně jasné není.
(zadáno: 12.2.2018)
85% - Představení, které jsem si nesmírně užila - skvělé výkony všech obsazených, výborná stylizovaná výprava a již všeobecně známý příběh o neštěstí a pomstě schopné strávit všechno.
(zadáno: 20.8.2015)
Hutná atmosféra, výborný překlad, ovšem problémy se zvukem, možná dané hostováním, zajímavý nápad s žebračkou před představením, kolísavé výkony - výborná ústřední dvojice, soudce, ostatní horší či špatní...
(zadáno: 22.11.2023)
Jako v jedné z detektivek A.Christie si divák připadá v úvodu Dianiškovy liberecké inscenace - tak výrazně odkazuje ke klasikám žánru, podobně jako ke klasickým rysům hororu. Další konkrétní filmové citace a odkazy pak vrší, jak už je u Dianišky zvykem, nápaditě je doplňuje odkazy hudebními i lokálními. Vše ve spojení s hravým příběhem v inscenaci, která vedle komediální linky udržuje i napětí a vytváří houstnoucí atmosféru. Mistrné dialogy plné vtipu s řadou podařených hlášek korunují herecké výkony celého obsazení, které na nastolenou poetiku bláznivé komedie zjevně slyší. Dohromady to vytváří velmi příjemnou inscenaci. Bavila jsem se moc.
(zadáno: 19.8.2015)
65% - Inscenace je scénicky i režijně v podstatě stejná jako původní uvádění, jen je víc ukřičená, zbytečně moc, a to jak co se týče hudby, tak herců, kromě toho jsou jejich výkony dobré. Lehce nevyladěný zvuk.
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 17.1.2023)
Čtyři známé hrdinky B. Němcové (BN) v dnešní době a v dnešních kulisách: inscenaci Horáckého divadla se velmi efektně a přirozeně podařilo postavy Hedviky a její sestry Johany, Báry, Karly a Viktorky a jejich problémy přesunout do dneška a převtělit je do postav pěti spolužaček gymnázia nesoucího jméno autorky a poukázat na to, že jakkoli se vnímání žen a jejich postavení ve společnosti od časů BN změnilo, její postavy a jejich problémy stále promlouvají a jejich témata, byť lehce aktualizovaná, nám nejsou tak vzdálená, jak by se z pouhé učebnice češtiny mohlo zdát.
(zadáno: 4.4.2024)
65% - Milá retro oddechovka plná zábavně přetextovaných písní, které pochopitelně nejdou z hlavy. Skvěle vystavěná role Martinem Matejkou, jemuž zdatně sekundují všichni ostatní herci i zdařilá hudební a pěvecká stránka inscenace. Vlastně mě překvapilo, jak pozitivně na tuto inscenaci stále reagují mladí diváci (z KMD i další).
(zadáno: 5.10.2013)
(zadáno: 25.10.2019)
Celkem povedená rodinná podívaná - pohádka. S působivou scénou a projekcemi P.Hlouška, vcelku podařenými kostýmy, zejména pokud jde o gorily a další zvířata, velmi dobrými výkony P.Pechy, P.Vojtkové, M.Šemíka, a po pěvecké stránce výborné (byť herecky slabší) M.Gemrotové. Ubližuje mu nezajímavá choreografie, malé množství slibované akrobacie, panenka suplující miminko a naprostá karikatura herectví, kterou předvádí M.Vojtko. Navíc se z animované verze do divadelní formy nepodařilo funkčně převést ani původní příběh (chybí i napětí), ani působivou hudbu, které jej společně změnily v klasiku.