PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Helena Grégrová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (1877)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 20.1.2016)
(zadáno: 16.1.2016)
75 %. Ypsilonková poetika se vrací v plné parádě a s hravostí sobě vlastní. Swing je švih, swing je houpačka, swing je vzlet, swing je radost, swing je život. Pobrukujte si, podupávejte si, luskejte si, vlňte se v rytmu aneb swing is not dead, swing volá!
(zadáno: 13.1.2016)
Divadlo na divadle, či přesněji zákulisí na scéně v té nejsebeironičtější podobě, jakou si lze jen představit. Hereckých duší rub i líc, dočkáme se dokonce i toho hereckého srdíčka.. ;) Zapomeňte na rozhovory s kumštýři v masmédiích, tahle inscenace je trefnou všeobjímající odpovědí.
(zadáno: 13.1.2016)
45 %. Mrzí mě, že se s režiemi Daniela Špinara na Nové scéně prozatím divácky spíše míjím. Vše ostatní ve svém hodnocení výstižně shrnul kolega Michal Novák.
(zadáno: 11.1.2016)
75 %. Vlastní stín nepřekročíš, minulost a svědomí neoblafneš. Silná inscenační ťafka. Nenásilná a neokázalá, ale o to působivější. Bravo!
(zadáno: 11.1.2016)
65 %. Sólista na sluníčkovou basu čmelák Žumbarda byl i mým jednoznačným favoritem pohádkového odpoledne. :) Dostal mě, podobně jako úctyhodné množství převleků, které Petr Mikeska zvládl během pětašedesáti minut vystřídat. U kostýmů všech vedlejších postaviček, které ztvárnil, jsem navíc ocenila, že nebyly prvoplánově návodné, ale ponechaly též prostor dětské fantazii.
(zadáno: 9.1.2016)
75 %. Tento typ komedií, které jako by spoluautorsky signoval sám život, jsou šálkem mého diváckého čaje. Pokud je jeho aroma takto podpořeno optimálně ukočírovanou mírou sympatické nadsázky, dobrými hereckými výkony a citlivou režií, vděčně si tu lahodnou směs vychutnám až do dna. Mlaskám a tleskám! ;)
(zadáno: 4.1.2016)
65 %. Povedená situační komedie s detektivní zápletkou, z níž jako by místy prosvítala inspirace Pastí na myši. Herecky vyrovnané, většina gagů vyšla na výbornou, několika drobným zaškobrtnutím se v rámci svižných inscenačních střihů snad ani nedalo vyhnout. Přiléhavý retro styl dodala téměř důsledně černo-bílo-šedá scénografie (škoda těch barevných lahví v baru). Milým bonusem bylo několik vtipných hlášek trefně reflektujících divadelní svět.
(zadáno: 27.12.2015)
65 %. Důstojný recyklát českobudějovické inscenace.
(zadáno: 21.12.2015)
75 %. Dialog plný nekonečné plejády protikladů, konfrontační duel svedený nad šachovnicí života. Černá x bílá, kriminálník x profesor, spasitel x sebevrah, víra x ateismus, naděje x marnost, Bůh x Nicota... A na prahu otevřeného konce příběhu katarzní poselství. Na každém z diváků pak záleží, zda a který pocit v něm přehlasuje ty druhé. Další z pozoruhodných hereckých koncertů v Divadle Ungelt.
(zadáno: 18.12.2015)
Jako vítané návštěvě u dobrých známých mně po celý večer bylo. Vysloveně milé vánoční zastaveníčko.
(zadáno: 16.12.2015)
Psychologickou drobnokresbu, nechávající nahlédnout do nejniternějších zákoutí složité a vrtošivě nevyzpytatelné duše herečky bilancující na sklonku života, vystřihla Iva Janžurová s grácií a noblesou sobě vlastní. Igor Orozovič byl pak více než důstojným a patřičně citlivým sekundantem. Tleskám a smekám! Režii avšak současně přes ruce mírně pleskám, s výtkou, že škrty by celku vysloveně prospěly aneb papír předlohy místy zašustil zbytečně slyšitelně. Kampak se zatoulal dramaturg?
(zadáno: 15.12.2015)
Komedie s detektivní zápletkou založená na slovních přestřelkách by nemohla fungovat bez hereckých partnerů, kteří na sebe slyší. Adéla Gondíková a Jiří Langmajer v tomto ohledu každopádně nezklamali, jejich dialogy jsou jaksepatří jiskrné a navíc je očividné, že je to v této hře na jevišti baví. Takové divadlo mám ráda.
(zadáno: 14.12.2015)
65 %. Otázky viny a neviny, osobní odpovědnosti a svědomí lidí vypořádávajících se s neblahými ozvěnami minulosti vyznívají v inscenaci nejzřetelněji především prostřednictvím pozoruhodných hereckých výkonů Vasila Fridricha a Jana Vlasáka. Nezanedbatelným prvkem umocňujícím příběh je velmi zdařilá scéna Jaroslava Milfajta sugestivně evokující zruinovaná chapadla moci rozpínavé fašistické „chobotnice“. V menší, nikoli však nepodstatné roli mě oslovila Nina Horáková.
(zadáno: 13.12.2015)
Divadlo Puls přichází do CEVRO Institutu s druhým site specific projektem a ráda dodávám, že se jedná o návrat vydařený. Pavlačový interiér tentokrát poslouží jako originální kulisa štědrovečerních příběhů svérázných obyvatel jednoho domu, s nimiž si můžeme odprožít solidní řádku emocí včetně příjemného dojetí. Tleskám úžasně vykreslené atmosféře aneb tohle zkrátka má (nejen vánoční) koule!
(zadáno: 13.12.2015)
25 %. Prosím pěkně, na detaily se mě neptejte. Hlediště jsem opouštěla s jedinou myšlenkou: Pokud možno co nejrychleji na to zapomenout!
(zadáno: 9.12.2015)
Inscenace režijního tandemu SKUTR se pravidelně vyznačují puncem originálního konceptu, který umocňuje a obohacuje děj. V tomto případě jsem ale měla dojem, že svérázná audiovizuální forma, snažící se zobrazit svět vnímaný autistickou optikou, příběh více než méně přehlušila, neřkuli přizabila, zejména co se týká vyznění jeho dojemnějších pasáží. Škoda.
(zadáno: 6.12.2015)
75 %. Když se řekne 'evropské moderní divadlo v nadčasovém burcujícím rytmu, tepající do nešvarů společensko-politického kontextu', nelze si na první dobrou nevybavit Dušana D. Pařízka. Opětovně toto potvrzuje i velmi slibnou úvodní částí avizované švejkovské mozaiky aneb její pootevřený konec mně v rámci projektu přijde namístě. Tleskám!
(zadáno: 5.12.2015)
Hlediště jsem opouštěla s diváckým úsměvem idiota (což v daném případě chápejte jako synonymum pro výraz tak blažený, jak si jen svedete představit) a ještě dlouho poté ten příjemný pocit ve mně rezonoval a dozníval. Bylo to poetické, bylo to laskavé, vonělo to životem a mělo to ne zanedbatelnou formu. Vivat borci Bornoherci! ;)
(zadáno: 3.12.2015)
75 %. Dojemně křehká inscenace okouzlující divácké smysly (dětské i dospělácké) jemně a zlehka jako pírko modrého ptáka, jako milá vzpomínka, jako přelud, jako touha, jako sen. Ááááách!
(zadáno: 3.12.2015)
Racek - Divadlo D21 60 %
Redukce a kondenzace postav příběhu spíše neprospěla. Inscenace obsahuje několik zajímavých nápadů, přesto u mě nakonec převažoval dojem jejich určité nedotaženosti. Tragikomický rozměr každopádně čitelný zůstal, nejpůsobivěji se dařilo vykreslit pocit všeobjímající pošetilosti a marnosti lidského počínání.
(zadáno: 2.12.2015)
75 %. Inscenace oplývající neotřele působivou poetikou, jejímž prostřednictvím se dočkáme vyskloňování významu slova rodina ve všemožných, ryze dojemných i těch drsnějších pádech a souvislostech, navíc v čase emocí zjitřených a rozvibrovaných tak specificky, jak to jen vánoční atmosféra svede. Tuhle cestu za prožitkem doporučuji nepropásnout.
(zadáno: 30.11.2015)
Hravá detektivka pro nejmenší, která svým divákům půvabnou poetikou pošeptá do ouška, co dobrodružného potkalo prvního až desátého černouška.
(zadáno: 18.11.2015)
65 %. Tuhle diváckou šlajsnu jsem v trampíkovském skanzenu zdolala na úsměvně nostalgické vzpomínkové peřeji.
(zadáno: 18.11.2015)
Slabý text silné herecké výkony nezachrání.
