PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Jan Pařízek
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (1020)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 11.5.2026)
Rozhodně povedená inscenace, která s dobře zvolenou mírou vtipu a hravosti otevírá silná a důležitá témata mající dopad na život současné mladé generace. Ať už jde o přehnané nároky, malou důvěru, šikanu, obavu z odlišnosti, shazovanou sebedůvěru či strach ze selhání a mnohá další. Nebojí se zde na ně upozornit a dát v tomto směru hlas právě jim. Zapojení samotných teenagerů je zde klíčové, funguje na jedničku a vše podstatné má o to silnější dopad. Povedla se i scénická složka, která řadu scén velmi dobře umocňuje. Určitě tedy doporučuji ke shlédnutí, byť je již šance pouze na derniéře.
(zadáno: 4.5.2026)
Téma minulosti a vzpomínek jako oblast bezpečí a jistoty, zatímco budoucnost je vždy ta nejistá a komplikovaná. Aneb jak se říká "to byl svět ještě v pořádku". Inscenace s tímto tématem velmi dobře pracuje a efektně ukazuje, jak by to vypadalo, kdyby šlo žít opět v době minulé. Až na trochu natahovaný závěr má hra po celou dobu dobré tempo, drží pozornost a nijak nenudí. Pomáhá tomu jak hodně povedená scéna, tak kvalitní herecké výkony všech aktérů, zaujali zejména V. Vondráček a S. Lewandowska. Celkově opravdu velice trefné a poučné. Výstižná replika: "Přehrajme si znovu osudové chyby, abychom je již více neopakovali". 75%
(zadáno: 27.4.2026)
Nebylo lehké si k této hře najít cestu. První část, to je řada přehnaně afektovaných proklamací, emočních výbuchů a není příliš jasné, jaký je vlastně záměr a kam to vše směřuje. Ale postupem času do sebe jednotlivé dílky pěkně zapadnou a dostane to svůj smysl a účel. Prakticky celou druhou část jsem si již velice užil. Za řadou nenávistných urážek, nad kterými se i dobře pobavíte, se skrývá hodně nevyřčeného, ale o to silnějšího, kontextu na věčném bojišti muži vs. ženy. Navzdory stáří hry, i době kdy se odehrává, působí více než aktuálně, což jen svědčí o její krásné nadčasovosti. Herecky výteční především J. Teplý a T. Dočkalová. 75%
(zadáno: 20.4.2026)
Vyprávění poutavých příběhů a milé navození dob, kdy se lidé sešli právě proto, aby si je mohli předávat. Byť musím rovnou přiznat, že mě obsahově až tolik nezaujaly. Čekal jsem možná i nějaký větší přesah do současnosti, který úplně nepřišel. Nicméně i tak inscenace jistě svůj dojem zanechá, minimálně výborným přednesem, krásným jazykem, vytvořením skoro až kouzelné, tajemné atmosféry, která ve správný moment zapůsobí. V tomto směru výtečný hudebně-zvukový doprovod. Též povedená scéna, ve které probíhá reálné pečení štrůdlu, což samotné vyprávění nádherně podtrhuje. Herecky není žádných výtek, potlesk navíc pro T. Havlínka. 65%
(zadáno: 19.4.2026)
Jakékoli zvýšení povědomí o Charlotte - neboli CGM, jak se zde hezky parafrázuje známá zkratka - je jen a jen dobře. Je smutné, že se o ní opravdu mnoho neví a přitom hrála v našich dějinách nemalou roli, mimo jiné tím jak významně se angažovala v boji za ženská práva. Inscenace toto vše trefně připomíná a dobře též zvýrazňuje kontrast historických zmínek o TGM vůči CGM. Neméně zajímavý je i promítaný rozhovor s pravnučkou Charllote, což se povedlo i po scénické stránce moc hezky provést. M. Vyhnálková pak dokáže publiku předat svoje zapálení pro danou věc a udržet jeho pozornost. U řady témat hezky akcentuje paralelu na současnou dobu.
(zadáno: 16.4.2026)
Opravdu veskrze milá inscenace, která zanechá velmi pozitivní energii při odchodu z divadla. Připomenutí ženy, která měla svůj svět, ve který věřila a v němž byla šťastná. To není málo a určitě by nijak neškodilo, kdyby svým způsobem měl něco takového každý z nás. Vynikající, nádherně živelná a nabíjející je zde B. Štěpánová. Více než zdatně ji potom sekunduje neméně skvělý O. Brousek, který nádherně hraje a je též kouzelný vypravěč. Obsazení se povedlo na jedničku, oběma to spolu funguje náramně a v zásadě je jejich výtečný výkon tou hlavní devízou této inscenace. Ve výsledku rozhodně počin, jenž tak nějak příjemně pohladí na duši. 75%
(zadáno: 15.4.2026)
A.I. - Dekkadancers 70 %
Pohled na roboty ze všech možných úhlů, od Terminátora až po vztahového poradce. Mix různých obrazů a žánrů, místy vážnější, místy odlehčené, pestrost tomu nijak nechybí. A pokud něco nebude dávat zcela jasný smysl, tak v každém případě lze po celou dobu obdivovat naprosto vynikající pohybovou stránku. V tomto ohledu jsou i zde Dekkadancers bravurní, aneb geniální robotické pohyby, často skvěle sladěné se zvukovou a světelnou stránkou, výborné skupinové choreografie. Obecně po audiovizuální stránce je to výtečná záležitost a z hlediska obsahu to též lecčím osloví. 75%
(zadáno: 13.4.2026)
Skoro až zjevení na pražské muzikálové scéně. Komorní muzikál s příběhem, který zaujme a chytne za srdce. Krásné a dobře srozumitelné texty jednotlivých písní. Povedla se moc pěkně scéna a skvěle se využívá otočná část jeviště. Potěší živá hudba, jenž zní více než dobře. Ústřední duo A. Prášilová Fialová a P. Rychlý si znamenitě sedlo, funguje to mezi nimi na jedničku a oba zpívají výborně. Menší company, která je doplňuje čistě pohybově, hezky dotváří řadu scén a obrazů. Celkově opravdu počin, jenž mile rád doporučuji k návštěvě. 85%
(zadáno: 9.4.2026)
Tři silné monology, jenž všechny dohromady spojuje ta o které to celé je. Svým stylem mi to trochu připomnělo vynikající Terminus. I zde to stojí na kvalitě samotného textu a hereckém projevu každého aktéra. Oboje nijak nezklame. Místy je to hezky mysteriózní s lehkým hororovým nádechem (ala Kruh apod.) a vcelku zřetelně je v tom cítit onen specifický jihokorejský styl. V každém případě to ale dokáže zaujmout a udržet pozornost. Výborná je práce s kamerou a využití projekcí pro dokreslení atmosféry. Jen samotný konec je trochu natahovaný. Dostavil se pocit, že vše potřebné již bylo řečeno a čekal sem na uzavření. I tak určitě doporučuji. 75%
(zadáno: 6.4.2026)
Výborná (a také živá) hudba, nádherné písně, skvělé herecké projevy, výrazy, mimika či gesta. Jednotlivé scény rozhodně dokáží strhnout a zaujmout. Ale díky zvolené formě se trochu ztrácí určitá kompaktnost a zaniká jakýkoli celistvější děj. Což je trochu škoda, byť zase chápu záměr a další výhody tohoto provedení. Oceňuji též nasazení všech aktérů, potlesk navíc především pro T. Daleckého, R. Matějíčkovou a D. Špinar. V každém případě je to velice zajímavé dílo, které stojí za vidění a jehož ústřední píseň vám bude znít v hlavě ještě dlouho po konci představení. 75%
(zadáno: 30.3.2026)
Prokletí - Vzlet 60 %
Svým způsobem zajímavá inscenace, které ale postrádá nějaké jasnější ukotvení. Není úplně zřejmé co je jejím smyslem a co by si z ní měl divák vlastně odnést. Podařilo se myslím docela dobře navodit atmosféru natáčení filmu. Imerzivní složka sice není velká, ale dokáže ve vás vyvolat pocit, že jste součástí komparzu. Následně v rámci onoho natáčení proběhne několikero působivých scén u nichž běhá mráz po zádech. Nicméně se však vytrácí smysl toho všeho. Chybí výraznější, jasnější vazba na současné dění. Jako určité přiblížení života J. Kefera to sice obstojí, ale myslím, že bylo cílem přeci jen něco více. 55%
(zadáno: 26.3.2026)
Velmi dobře vystavěná psychologická hra, která je zároveň moc hezkou poctou slavné spisovatelce a její nejznámější postavě. Je zde určitá zvláštní paralela obou těchto osob, se kterou tato hra výtečně pracuje. Od začátku se krásně buduje napětí, a byť je často odlehčeno trefnými replikami, tak v průběhu hry správně graduje. Hodně se povedlo obsazení obou rolí. I. Chýlková výtečně zvládá změny nálad a poloh, obsáhne jak vnější nadřazenost a dominanci, tak vnitřní křehkost a nejistotu. P. Uhlík pak předvádí nádherné balancování mezi nejistou nezkušeností a sebevědomou genialitou. Společně tvoří výborný tandem, jenž zanechá nemalý dojem. 85%
(zadáno: 23.3.2026)
Opravdu dobře napsaná hra na téma nezdravé závislosti ve vztahu. Když někdo více dává a někdo pouze bere, tak to nevede k ničemu dobrému. Zároveň ale ne vždy je lehké takovýto vztah opustit nebo se k němu přestat vracet, vnitřně to v sobě uzavřít a jít dál. Zde se povedlo krásně vykreslit celý vývoj, od prvního seznámení po bolestivé odloučení. E. Hacurová hraje fantasticky, výtečně střídá jednotlivé polohy a svým přesvědčivým, přirozeným projevem vás dokáže naprosto vtáhnout do příběhu. K. Jedličková to pak mlčky znamenitě dotváří. Vše velmi dobře umocňuje jak vybraná hudba a krátké filmové úryvky, tak zdařile využitý prostor foyer a okolí.
(zadáno: 20.3.2026)
Určitě vydařené zpracování tohoto výtečného díla, jenž musí snad vždy nějakým způsobem zasáhnout. Jen zde mi vystoupil trochu více do popředí tragicky nenaplněný vztah Eilerta a Tey, přičemž Hedu jsem měl místy až jako tu třetí v pořadí. Možná na tom měl i svůj podíl vynikající výkon obou aktérů, tedy I. Orozoviče a D. Barešové. V každém případě mi zde osud Hedy nevyzněl tak silně jak se nabízí. A to i přes působivý závěr, jenž ve mě hezky evokoval Černou labuť. Též samotná P. Beretová zahrála výtečně a zaslouží svůj potlesk. Povedla se také moc pěkná chladná scéna s dobře využitým dominujícím prvkem skleněné stěny a výhledem do lesa. 75%
(zadáno: 16.3.2026)
Rozhodně zajímavá a pestrá mozaika obrazů. I když ne vždy to pro mě dávalo smysl, tak každá scéna něco přinesla, zapůsobila a zanechala svůj dojem. Divák má určitě o čem přemýšlet, nenudí se a i skrz ten středověk dostává svým způsobem nevšední a neotřelý pohled na současný svět či dnešní společnost. Líbilo se mi scénografické zpracování, skvělá práce se světly, využití kamery a projekce, výtečná pohybová stránka. Z hereckého pohledu pak velmi dobře odvedený kolektivní výkon všech aktérů. Ve výsledku veskrze pozitivní divadelní zážitek, který rád doporučuji. 75%
(zadáno: 9.3.2026)
Bohužel zde není úplně funkční celé uchopení a dramaturgické pojetí této inscenace či jak to nejlépe nazývat? Úplně si nejsem jist, co si z toho mám nakonec odnést. První část je ještě takové docela milé povídání o češtině z dob minulých. Zazní pěkné citace Čapka, Halase či jiných, k tomu několikero hezkých haiku a to celé protkané dobře vybranými písněmi. Tedy relativně příjemný večer, byť bez většího přesahu a z hlediska vývoje češtiny myslím trochu černobíle pojatý. Druhá část už však nepřináší skoro nic, jedná se spíše o nepovedený workshop "jak být dobrý řečník" a je to již hlavně čekání na konec. Škoda lépe nevyužité příležitosti. 35%
(zadáno: 2.3.2026)
Rozhodně vydařené zpracování. Jakékoli provedené úpravy inscenaci nijak neuškodily, to spíše naopak, a stále se jedná o svěží a vtipnou komedii. Moc pěkně se zde povedlo využít česko-slovenský motiv. Z. Zlatohlávková jednoznačně kraluje, je neskutečně energická a svým výkonem dokáže strhnout. Navíc už jen díky své skvělé slovenštině vytváří řadu povedených momentů. Vedle ní též výtečný D. Krejčík, jemuž tato komediální poloha náramně sedne. Ale všem třem aktérům to zde spolu funguje více než dobře. Geniální je především karoake pasáž. Naopak samotný závěr by mohl být i silnější. Celkově ale určitě nezklamalo a stojí za vidění. 75%
(zadáno: 28.2.2026)
Trochu škoda slabší první třetiny, která postrádá potřebný vtip, lehkost či napětí. Kontrast Dolores a řádových sester zde nevyzní tak působivě jako ve filmu a i celá krimi linie nemá potřebnou sílu. Nicméně od chvíle co si Dolores převezme klášterní pěvecký sbor, tak nabere inscenace na tempu a energii. Prakticky celá druhá polovina je výtečná jízda bez slabší pasáže a samotný konec věřím zvedne leckoho ze sedadel. E. Staškovičová je skvělá pěvecky, ale po činoherní stránce mi nepřišla dostatečně výrazná. Vynikající hlavně trojice S. Topinková-Fořtová, P. Klimenda a K. Jechová. Povedená scéna a výborné hromadné pěvecké scény. 75%
(zadáno: 23.2.2026)
Velmi dobrá komedie se vším co k tomu patří. Od P. Zelenky opravdu moc pěkně napsáno i zrežírováno. Od začátku se nahodí slušné tempo a výrazná energie, kterou se daří udržet po většinu délky inscenace. Jednotlivé postavy jsou hezky nastaveny a je zde jasný důraz na vztahy mezi nimi. Daří se dělat nečekané zvraty, ale ne skrz nějak šílené a nebo laciné zápletky. I samotné obsazení je více než zdařilé. Dominuje výtečný V. Neužil, jemuž ta role neskutečně sedla a je v ní opravdu náramně přesvědčivý. Ale pochvala patří též skvělé L. Pernetové i Z. Kronerové. Obecně je zde dobrá herecká souhra všech aktérů. Celkově lze jen doporučit. 85%
(zadáno: 18.2.2026)
Výsledné dojmy přinejlepším rozpačité. Chvílemi jsem měl přiznám pocit, že sleduji spíše zkoušku první verze textu, který se ještě bude dále ladit. Ale bohužel již nebude. Místy je to pravda rozhodně zajímavě absurdní, ale ne natolik, aby to více strhlo či jakkoli zasáhlo. Až příliš mnoho chvil během sledování se dere na mysl otázka "Proč?". Potlesk zaslouží jistě alespoň herecké výkony, zvláště pak D. Novotného a O. Vetchého. Pokud však Hermínu neuvidíte, troufám si tvrdit, že o mnoho nepřijdete.
(zadáno: 16.2.2026)
Rozhodně povedené zpracování této nesmrtelné klasiky. Výborná hudba, scéna a kostýmy. Moc pěkná práce s barvami, kontrastem černé a bílé vs. červené, též dobrá práce se světly. Moc se mi líbilo použití italských písní, krásně to hru oživilo a skvěle to tam zapadlo. V neposlední řadě pak samozřejmě povedené herecké výkony. Ústřední dvojici to spolu náramně ladí a oba aktéři, O. Hes a A. Kalertová, zaslouží svůj potlesk. Vedle nich výtečná hlavně trojice L. Veselý, A. Buršová a J. Grundman. Pokud něco vytknout tak lehce natažená stopáž, hlavně v druhé části. Ale i přesto hra nijak nenudí a ukazuje, že takto pojato to opravdu dokáže zaujmout.
(zadáno: 12.2.2026)
Většinu času dosti příjemný a milý příběh o budování vztahu dvou žen různých generací, ale i též různého přístupu k morálním a etickým hodnotám. Což je onen konfliktní závěr, na který se v této hře poměrně dlouho čeká a jenž bych si přiznám představoval i silnější a výraznější. Hlavní devízou této inscenace je však krásně lidský a uvěřitelný vztah dvou žen, jenž výtečně ztvárnily obě aktérky M. Steinmasslová a Š. Ligas. Je mezi nimi velmi dobrá souhra a obě působí naprosto přirozeně. Nastolené atmosféře hodně pomáhá i doprovodná hudba a povedená scéna. Ve výsledku inscenace jenž nenudí a v závěru nastolí i otázky k zamyšlení. 65%
(zadáno: 9.2.2026)
Bohužel tady jsem se s T. Dianiškou vůbec nepotkal. Byť chápu co tím chce vyjádřit, tak zvolená forma a celý způsob zpracování mi přijde dosti nešťastný. První třetina hry ještě nabízí náznak netradičního příběhu se zajímavým podtextem, ale s postupem času se z toho stává čím dál větší paskvil. Vrší se zde narážky na vše špatné co se v dnešním světe děje, ale jsou to často jen laciné výkřiky bez hlubší myšlenky. Je zde nespočet odkazů na různorodá díla: Čapek, Kafka, Ferda Mravenec, včelka Mája, Broučci a řada dalších. Celé to však nejvíce připomíná jeden dort co dělali pejsek s kočičkou a co se jim tak úplně nepovedl. Škoda času a energie.
(zadáno: 6.2.2026)
Povedené zpracování, které mě vtáhlo do příběhu, nijak nenudilo a zanechalo rozhodně kladný dojem. Líbili se mě všechny hromadné scény, v tomto směru skvělá práce mimického sboru DnV, mělo to správnou energii a spád. Velmi pozitivně hodnotím umístění bicích na scénu, skvěle dotvářely zvukovou kulisu. Obecně hudební složka se zde dost povedla. Po herecké stránce výtečný především O. Brousek, který to nádherně táhne prakticky od začátku do konce. Je krásně přirozený a uvěřitelný. Vedle něj pochvala a potlesk pro všechny 3 dámy: J. Kotrbatou, A. Krejčíkovou a S. Rychlíkovou, kdy každá z nich měla ve hře své silné momenty.
(zadáno: 4.2.2026)
Havlovsky krásně absurdní hra. Trefně napsaná, vtipná, s řadou zajímavých myšlenek a paralel. Za nejlepší linii považuji pasáže milostného trojúhelníku manželka-muž-milenka, které jsou opravdu geniálně absurdní a vytěžené do poslední kapky. Obecně jsou zde moc pěkně využity principy opakování a hraní si s časovou sousledností. Hodně pomáhá dobře postavená scéna a hezky sladěné kostýmy. Z hereckého hlediska skvělý O. Novák, jemuž zdatně sekundují 4 výtečné dámy: T. Slámová, K. Zapletalová, J. Koubová a D. Toniková. Jedinou větší výtku bych měl k závěru, který je myslím zbytečně natahovaný. Ale i tak hra rozhodně nenudí a dobře pobaví.
