Redakce

Jan Pařízek

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (798)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Osobně jsem se opravdu velmi dobře bavil :). Zvláště v první polovině, kdy se jim povedlo sehrát několik výborných scének spojených s leteckou tématikou. Jak hra s postupem děje sklouzává k čím dál větší absurditě, tak už jsem se přestával trosku chytat. Nicméně uderželo si to slušnou laťku po celou dobu a závěr ocení asi více dámy než pánové :)
Letecká kulisa a celkové ztvárnění letadla výborné.
(zadáno: 19.3.2015)
Vydařená hra, která nenudí a pobaví. Reálné prostředí, které každý dobře zná. Jednoduchá, ale ne trapná a nesmyslná zápletka. Žádné šílené náhody, záměny a jiné "crazy" prvky. Naopak dobře napsané charaktery, svěží humor a veskrze povedené dialogy. Herecky velmi dobře zvládnuté, zejména dobří L. Rybová a I. Chmela, ale ani nikdo z ostatních nezklamal. Z mého pohledu spokojenost, užil jsem si to a mohu doporučit.
(zadáno: 12.9.2017)
Velmi slušně vybudovaná atmosféra strachu, který musel v dané situaci jistě panovat. K tomu také hodně přesvědčivé herecké výkony od obou protagonistů a dobře udělaná, funkční scéna. To vše spolehlivě upoutá vaši pozornost po celou délku hry a nenechá příliš slabých míst. Snad jen některé reakce, a také přehnané změny postojů obou aktérů, mi přišly místy přespříliš, i vzhledem k dané situaci. Stejně tak mi stále nešlo do hlavy proč byste odposlouchávali někoho, kdo ví že to děláte a vy víte, že to ví. Ale to nejspíše jen potvrzuje tu šílenou absurditu dané doby. 75%
(zadáno: 26.9.2013)
Samotný příběh mě sice výrazněji nezaujal, ale i tak jsem se nenudil. Několik opravdu povedených scén a vydařených vtipů tam bezesporu je. Záleží jak moc si z toho kdo vezme. Pro mě hra o člověku, který již ztratil motivaci a chuť do života. Když se mu pak přeci jen naskytne příležitost, tak svým dosavadním způsobem života se o ni sám připravuje. Z hereckého pohledu není výtky. O. Pavelkovi jeho role pěkně sedla a obě dámy též nijak nezaostaly. K tomu docela překvapivý konec, který jsem ani tolik nečekal a určitě potěšil. Pěkných 65%.
(zadáno: 13.3.2012)
Navenek drsná a sprostá hra. Nicméně pod povrchem krásná ilustrace lidských vztahů, životu na "dně" společnosti. O tom, že máloco je takové jak to na první pohled vypadá...a také, že kdo si nepomůže sám, toho bůh nezachrání.
V první polovině se zprvu může zdát, že jde pouze o přehlídku vulgarit a sprostých vtipů, bez většího smyslu pro děj...ale postupně se odkrývá čím dál více z charakteru postav a druhá polovina to celé trefně završí.
Velmi dobré herecké výkony všech zúčastněných, ale hlavně zazářil M. Krobot a  I. Trojan.
(zadáno: 28.2.2011)
McDonaghův rukopis je zde vidět velmi dobře. Další z jeho řady černých "tarantinovských" komedií. Byť se již trochu opakuje a hra nemá tu sílu Pana Polštáře či Osiřelého západu, tak přesto je kvalita stále dosti vysoká. Je zde několik vynikajícíh dialogů, které jsou hodné zapamatování :). Nahoru také táhne hru výborný Martin Finger jako recepční, který u mě zastínil jinak také velmi dobrého Marka Taclíka. Výkony Markéty Stehlíkové a Domingose Correii naopak už tak dobré, alespoň pro mě, nebyly (zvláště u Correii).
(zadáno: 13.6.2018)
Bohužel s touto inscenací jsem se hodně minul. Z mého pohledu je to celé příliš expresivní, spousta křiku, deklamací, výrazných gest i dikce. Pokud v tom byl obsažen nějaký milostný cit či jiné emoce, tak na mě nijak nedolehly. Osud ústřední dvojice mi byl potom veskrze lhostejný a stejně tak i jednání většiny postav. Také zvolené téma zakázané lásky nepovažuji za příliš originální. Nechci nijak hanit Schillerův originál, ale dnešní inscenaci považuji spíše za špatnou verzi Romea a Julie. Pochvala alespoň pro D. Barešovou a K. Cibulkovou, jež na mě svým nasazením nejvíce zapůsobily.
(zadáno: 14.2.2019)
V konečném důsledku inscenace dobře ukazuje, že uzavřít se sám do sebe a zanevřít na všechny k ničemu nevede. Což ano, není nijak převratná myšlenka, ale zde je to šikovně podáno a mimo to přináší i další témata jako příliš nucený pozitivismus nebo zbytečně nízká sebedůvěra. Jako celek to pro mě fungovalo dobře, ale některé scény mi přišly přeci jen trochu moc umělé a nepřirozeně navozené, místy i lehce přehrávané. I přesto je to inscenace jenž má co říct a stojí za vidění. Herecky zaujala hlavně A. Talacková, T. Terberová a též V. Javořík.
(zadáno: 22.9.2016)
Bohužel jsem z této hry cítil, že při lepším uchopení by mohla zanechat výrazně lepší dojem. Takto je hlavně první část až příliš nezáživná, druhá to sice vylepší, ale spíše díky samotné zápletce, než z důvodu lepšího zpracování. Prostě hra nemá to správné tempo, aby pořádně vtáhla a více tak zaujala. Nicméně i tak se stále jedná o solidní komedii, která je dobře napsaná, s vtipnou a neotřelou zápletkou i chytrým vyústěním. To není nijak málo. 55%
(zadáno: 12.1.2017)
Několik světlých, zářících momentů v rozlehlé, temné prázdnotě. Toť v souhrnu mé dojmy, pokud bych měl použít nějaké to vesmírné přirovnání. Několikrát jsem se pobavil, ale častěji jsem bohužel buď příliš nechápal smysl nebo jen nebyl probíhajícím dějem nijak zaujat. Určitě je tam vícero vtipných situací, povedených narážek na různé sci-fi kultovní snímky. Skvělý M. Isteník jen svým umem povznese některé scény. Ale přesto mě to jako celek spíše nudilo a prakticky nijak více nezasáhlo. Bohužel. (viděno v divadle v Dlouhé)
(zadáno: 11.1.2017)
Tři herečky, rivalky, jenž se nemají příliš v lásce a zároveň se navzájem svým způsobem uznávají. Okolnostmi svázané proti společnému nepříteli. Moc pěkná výchozí situace, ze které se podařilo rozehrát spoustu bravurních scén a dialogů. Zvláště řekněme první polovina má skvělé tempo a dokáže dobře strhnout. Závěr je pak bohužel již slabší, trochu se tápe, natahuje a chybí přeci jen údernější zakončení. Přesto však za mě stále hodně povedené, určitě i díky výborným výkonům L. Skopalové, V. Žilkové a I. Uhlířové. Takhle dobrou souhru jsem už dlouho neviděl. 75%
(zadáno: 22.11.2017)
Opravdu velmi vydařená satira. Dobře zpracovaná, správně vystavěná a bez slabších míst. Spousta trefných narážek a přirovnání, k tomu svým způsobem též hezky vtipné, ale s výrazným mrazivým podtextem. Nijak se zde neparoduje, ani neshazuje, ba naopak spíše vážně upozorňuje na podceňovanou sílu jednoduché manipulace. Celé je to pak dobře vztaženo k aktuálním problémům a současné situaci. V hlavní roli zde podává přesvědčivý výkon O. Kavan, jenž skvěle pracuje s gesty, pohyby i tónem hlasu. Výrazně tak přispívá k silnému dopadu, jenž tato hra dokáže u diváka zanechat.
(zadáno: 16.5.2017)
Již samotným textem se jedná o dosti silnou a emotivní inscenaci. Výtečným hereckým projevem, především v podání D. Krejčíka, se tento počin povýšil ještě o něco výše a dokáže diváka správně pohltit od začátku do konce. Samotná délka je možná trochu příliš, jsou zde místa kdy je těžší udržet pozornost, nicméně není jich mnoho a zaujetí pro samotný děj u mě vždy jasně zvítězilo. I samotná scéna zaslouží pochvalu, jednoduchá a dobře účinná. Z mého pohledu dosti silný divadelní zážitek. 75%
(zadáno: 10.3.2014)
Velmi slušné komorní psychologické drama, jehož hlavní klad jsou výborné herecké výkony obou představitelů. Samotná hra má trochu slabší rozjezd, první třetina mi přišla dost šroubovaná a měla trochu násilné dialogy pro navození výchozí situace na vymyšlenou zápletku. Naopak po jejím propuknutí přišla série velmi silných scén. Samotný závěr sice nebyl nijak překvapivý či šokující, ale i tak hezky zapadl do načrtnutého schématu. Celkově inscenace, která jistě nikoho nezklame.
Pozn: souhlas s kolegou J. Landou na jedné scéně, která nemá větší logiku či opodstatnění a zbytečně mění vyznění hry.
(zadáno: 13.1.2014)
Náročnější hra, která klade značný důraz na divákovu pozornost a orientaci v textech. Zároveň ale též dobře pobaví notnou dávkou černého humoru. Autor si bere na paškál ledacos ze současné společnosti: rodinné vztahy, svoboda projevu, ochrana soukromí, posedlost léky a zdravou výživou, snaha o dokonalé tělo a další. Na všechny témata nahlíží originálním způsobem a dobře je reflektuje. Většina dialogů je velmi povedená a zazní i několik pěkných písní. Nicméně hlavní zradou je přílišná délka, kdy spousta zajímavých pasáží ve výsledku začne lehce nudit a nabytá pozornost se pomalu vytrácí. 65%.
(zadáno: 29.5.2017)
Z hlediska hudby a tance nemám žádných výtek, ba právě naopak. Vynikající orchestr Melody Makers a několik opravdu povedených swingových a stepařských čísel. Myslím, že kdo jde na inscenaci hlavně kvůli těmto prvkům, tak nemůže být zklamán. Z hlediska činoherních pasáží, a jejich zapojení do celkového konceptu inscenace, je zde cítit jistá rezerva. Zvláště ve druhé části, jenž měla potenciál zasáhnout v tomto směru výrazně více. Nicméně i tak dokáže zaujmout, zvláště díky velmi dobrému výkonu I. Orozoviče a vedle něj též P. Beretové. Celkově docela pěkná pocta Jiřímu Traxlerovi. 65%
(zadáno: 22.3.2012)
Přiznávám, že tohle pro mě byla trochu silná káva a úplně vše jsem tak nějak nepobral. Chyba byla, že jsem si program přečetl až po představení, jinak bych byl o něco chytřejší. Ale i tak oceňuji zajímavé zpracování i herecké výkony a určitě se našlo hodně myšlenek, které zaujaly a které mi i něco řekly.
Jen menší varování: opravdu si zde zjistěte na co vlastně jdete ať nejste překvapeni formou hry stejně jako postarší pár vedle mě, kterému se to očividně od začátku nelíbilo a po skončení chvatně opouštěl sál...
(zadáno: 15.4.2016)
Životní příběh jedné dívky viděný jak z vnitřního tak vnějšího pohledu. Oba tyto světy nemohou být více odlišné. Jeden krutý, smutný a šílený. Druhý veselý, naivní a pohádkově-romantický. Jejich střet přináší opravdu hodně silné a místy až šokující momenty. A právě v tom je hlavní půvab této inscenace. Díky fantastickému výkonu D. Tonikové, která velmi přesvědčivě zvládla zahrát spoustu různých poloh své postavy, bude zážitek z této hry ještě intenzivnější.
(zadáno: 21.12.2016)
Výrazně nenadchlo, ale ani neurazilo. Příjemně dobrý K. Roden a vedle něj výborná H. Seidlová, která hlavně pěvecky byla nejlepší ze všech účinkujících. Zaujala také Z. Mauréry (byť u ní si myslím, že by to bylo ještě lepší kdyby zpívala v rodné slovenštině). Po hudební stránce slušné a poslouchatelné, nejvíce určitě potěší živý orchestr, který je zde hodně znát a slyšet. Dějově a obsahově nemám příliš výtek, první část je občas možná až příliš popisná, druhá má určitě lepší tempo a je celkově svižnější. V součtu za mě stále milé předvánoční představení s jehož návštěvou se chyba neudělá.
(zadáno: 6.1.2011)
Rozhodně netradiční a jiné, ale pro mě ne špatné. Tedy kdybych musel srovnávat, tak "klasické" pojetí co jsem viděl ve Vinohradském divadle s Danielou Kolářovou se mi líbilo o něco více. Nicméně i toto představení má své silné stránky. Audiovizuální dojem je opravdu působivý. Několikrát mě kombinace hudby a obrazů na scéně vtáhla silně do hry. Uznávám, že z Čapka jako takového to tolik nemá, ale i přesto to u mě fungovalo. K tomu všemu výborná Soňa Červená. Krom ní bych vyzdvihl ještě Pavlu Beretovou a Jan Bidlase.
(zadáno: 12.7.2016)
Vydařená komedie, jež rozhodně nijak nezkazí krásný letní večer. První třetina je sice poněkud nezáživná a i v druhé polovině se objeví scény se zbytečně chaotickými či nudnějšími pasážemi, ale jinak převažují vtipné a svižně působící momenty s povedenými dialogy. Celou hru velmi dobře táhne trojice M. Pechlát, P. Stach a V. Kopta, které patří největší podíl na mém pozitivním zážitku. Z ostatních potom nejvíce zaujala svěží a energická M. Timková. Celkově tedy za mě opravdu příjemné letní představení.