Redakce

Jan Pařízek

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (823)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 9.1.2017)
V první řadě pěkné písně v podání dobře znějícího živého orchestru. Vedle toho zaujalo modernější uchopení celé pohádky. Líbilo se mi využití mobilů, selfie, sociálních sítí a různých jiných prvků aktuální doby, jenž se do celého příběhu povedlo velmi slušně zakomponovat. Nicméně mi již příliš nesedla aplikace všemožných politických narážek v podání obou rádců. Někdy mi to přišlo laciné, jindy až příliš násilné, celkově pak zbytečně posouvající vyznění původní pohádky. Ale jinak oceňuji velmi dobré výkony hlavně J. Ciny a B. Kohoutové. Z ostatních pak vynikla výtečná D. Kolářová.
(zadáno: 7.10.2014)
Typ hry kde jde více o formu než obsah. A pokud se zrovna někomu tato forma nezalíbí, tak si nejspíše hru ani nijak zvlášť neužije. Naštěstí toto nebyl můj případ. Myslím, že se povedlo navodit opravdu dokonalou "noir" atmosféru. Práce se scénou, mimika, gesta, pohyby, vše se to krásně doplňovalo a tvořilo jeden povedený celek. Sice se to s přibývajícím časem trochu okouká a přiznávám, že jsem měl pár chvil kdy moje pozornost lehce upadala. Ale naštěstí je délka hry příznivá a samotný konec vydařený, takže celkové dojmy jsou díky tomu jen a jen pozitivní.
(zadáno: 11.8.2020)
Rozhodně dobře vybudovaná atmosféra, které dokáže strhnout a udržet pozornost. Moc pěkně využité prostředí letní scény, výborná hudba a s ní také přidružený rap, to patřilo rozhodně k nejsilnějším momentům večera. Po herecké stránce nikterak nezklamalo, zvláště T. Dastlík byl jako Herkules výtečný a přesvědčivá byla také E. Josefíková. Rozhodně opět velmi vydařený počin Antické Štvanice. 75%
(zadáno: 7.12.2015)
Co vše byste udělali pro svou rodinu? Působivá hra s aktuálním přesahem, která pojednává o síle sourozeneckého vztahu dvou sirotků. V první části má sice své rezervy a místa, kdy mi přišly některé momenty trochu nelogické. Ale postupně vše slušně graduje a samotná druhá část má pak opravdu dobře dramatický závěr. Zároveň zasazení do bytových prostor zážitek s celé hry jen umocňuje. Po herecké stránce velmi dobré výkony všech tří představitelů.
(zadáno: 13.6.2013)
První část hodnotím jako zdařilou, lehce absurdní, komedii. Sice se najde několik tak trochu laciných, estrádních a trapných komických prvků (směšná chůze, sekačka, některé výstupy L. Malkiny aj.), ale jinak je to opravdu pěkná konverzační veselohra rozehraná na dobré zápletce. S klidem přiznávám, že jsem se slušně bavil. Bohužel ale v druhé půlce s postupujícím časem přichází stagnace, rozpačitost, jakoby nejistota co nyní s tím a jak daný příběh rozumně zakončit. Kvalita prudce klesá a samotný závěr mi přišel již dost zoufalý. Po herecké stránce není výtek, zvláště pak potěšila J. Synková.
(zadáno: 27.8.2018)
Příjemná konverzační hra, jenž nijak nenudí. První půlka spíše nenáročný úvod do děje a představení postav, druhá část výrazně svižnější a zajímavější. Několik velmi pěkných dialogových výměn, které dokázaly správně strhnout pozornost a povedená závěrečná pasáž. Větší přesah v tom sice nevidím, nicméně jako pestrá přestřelka názorů dvou (ne)rozešlých milenců to funguje více než dobře. Herecké výkony vyrovnané, v první části mě více přesvědčila T. Vilhelmová, v druhé pak J. Langmajer. Oba nijak nezklamali a vzájemně se hezky doplňují. Vedle nich se pak neztratil ani V. Pokorný. 75%
(zadáno: 9.8.2017)
Aniž bych chtěl nějak snižovat jinak jistě dobrý výkon S. Stašové, tak zvolené pojetí mi pro tuto hru nepřišlo šťastné. V některých místech svými silnými gesty, změnami hlasu či zvolený tónem, danou situaci příliš odlehčila a posunula tím její vyznění. Též jsou zde dosti upozaděni oba sourozenci, zvláště pak role dcery. Jejich dialogy sníženy na minimum a díky tomu také nejsou tak jasné jejich motivy a jednání. V konečném důsledku pak nevycházejí tolik jako oběti jednání své matky a tím se i posunul celý význam této hry. Nicméně přese všechny výtky má hra stále svoji sílu a dokáže zaujmout.
(zadáno: 2.8.2016)
Hra, kterou se povedlo opravdu dobře zpracovat. Silná, dojemná a zároveň odlehčená a vtipná. To není vůbec lehká kombinace a jen málokdy to dopadne úspěšně. Zde se to však z mého pohledu podařilo na jedničku. Představení nemá mnoho hluchých míst, rychle vtáhne do děje a rozhodně již nepustí. Když začalo lehce ztrácet dech tak celou scénu znamenitě oživil svěží a energický J. Matějka. Takže i přes větší délku bez přestávky po celou dobu nijak nenudilo. Všichni ostatní aktéři též nezklamali a převedli velmi dobrý výkon. Celkově více než spokojenost. 85%
(zadáno: 27.6.2012)
Vcelku příjemná a nenáročná komedie, která má ale hlavní problém v příběhu samotném. Zápletku bych určitě nenazval brilantní a s aktuálností politické satiry bych to též nepřeháněl. Je tam však několik povedených a vtipných momentů, to jistě ano. Hlavní zásluhu na spíše pozitivním dojmu mají velmi dobré herecké výkony a to především Petra Štěpánka a Chantal Poullain.
(zadáno: 16.3.2011)
Výtečné! Musím přiznat, že už dlouho jsem z divadla neodcházel tak nadšený jako nyní.
Ze začátku to sice bylo slabší, chvíli jsem se bál zda to nebude jen o citování klasických "hlášek" ze známého filmu, ale pak to postupně nabralo na tempu a konec první půle a prakticky celá druhá už byla jízda jedné skvělé scény za druhou. Výborný profesorský sbor a také většina studentů (zvláště M.Němec).
Jen škoda, že herci neměli mikroporty neb některým bylo při zpěvu špatně rozumět (ale to mohlo být hostováním - viděno v divadle v Dlouhé).
(zadáno: 22.2.2017)
Příjemné, milé, vtipné a poučné. Hlavním kladem jsou zde velmi dobře vybudované charaktery obou postav a s tím i zdařilé konverzační dialogy. Na tom je postaven slušný příběh o tom, že když se nedaří, není dobré se litovat a zahledět se příliš do sebe. Promarněné chvíle v životě vám zpátky už nikdo nevrátí. Není vůbec špatné si to občas připomenout. Pochvala též pro herecké výkony obou aktérek a pokud mám jednu vyzdvihnout pak je to P. Nesvačilová. Celkově další povedený kousek v Ungeltu.
(zadáno: 7.5.2013)
V první části hra rozhodně zaujala stylem jakési mysteriózní grotesky s prvky černého humoru. Skvělý výstup M. Táborského, mužské "plačky" s výborným M. Matějkou. Jenže v druhé části se nějak vytratil humor, zůstalo téma vzkříšení a závěrečné ukřižování jako městský karneval. Do toho spousta proklamací, výkřiků a prohlášení, dávajícího větší nebo menší smysl. Složitější obsah a zbytečné natahování některých scén, celkově moje pozornost spíše upadala. Situaci zachraňovala snad jen velmi dobrá M. Zimová. K tomu nutno pochválit hodně vydařené kostýmy, masky a doprovodnou hudbu. Celkově 65%.
(zadáno: 20.7.2021)
Opravdu krásně provedená groteska. Je to správně hravé a vtipné, není to nijak podbízivé a nejde to zbytečně do absurdna. Žádná fraška ve stylu laciného humoru, zde má vše svůj smysl a opodstatnění. Pěkné střídání vyhrocenějších a klidnějších pasáží, hra si tak drží dobré tempo a ani na okamžik nijak nenudí. Po herecké stránce je to pak radost sledovat. Vynikající zvláště V. Dyk, jenž skvěle střídá jednotlivé polohy, výborná práce s hlasem a mimikou. Ale ani T. Dyková nezaostává a společně jim to funguje více než dobře. Celkově po všech stránkách vydařená inscenace, co zlepší jakoukoli náladu.
(zadáno: 27.2.2017)
Na můj vkus až příliš poetické a melancholické. Životní příběh jednoho obyčejného a slušného člověka, který vlastně není vůbec obyčejný, natož k tomu slušný. V tomto směru inscenace podává určitou reflexi lidského života a vyvolává otázky a náměty k zamyšlení. To vše je rozhodně dobře, ale zvolené tempo hry není příliš šťastné, i přes kratší délku je to dost náročné na udržení pozornosti a nelze se občas ubránit spacím momentům. Po herecké stránce však potěšil svým sympatickým výkonem M. Hruška a z ostatních pak hlavně M. Pospíchal. 55%
(zadáno: 11.11.2015)
Relativně náročná hra, která se pouští hned do několika tíživých témat současné společnosti. Nosným prvkem je zde homosexualita a to jak se s ní vyrovnává společnost i samotní jedinci. Ale nejde jen o tuto tématiku. Pocity zrady, osamění, nenaplněného života jsou společné pro všechny. Navozených životních situací je zde opravdu hodně. Až si i říkám, že by hře prospělo určité škrtání a zkrácení. Po herecké stránce však nemám výtek, nikdo z aktérů rozhodně nezklamal. Hodně vydařená je hudební stránka celé inscenace, výborně zapadá do jednotlivých scén a krásně doplňuje atmosféru celé hry.
(zadáno: 19.1.2012)
Pěkná procházka historií tohoto divadla. Líbila se mi zvolená forma kabaretu kde se střídali jednotlivé scénky a písničky. A krom toho se člověk i leccos užitečného dozvěděl :) Mohu doporučit všem fanouškům této scény i těm, kteří se o ní chtějí dozvědět více a ještě se při tom slušně pobavit.
(zadáno: 22.7.2015)
Pro ty co si chtějí nostalgicky připomenout oblíbený dětský seriál toto jistě nebude žádným zklamáním. Dobře obsazené jednotlivé postavy, výborné kostýmy i celá scéna, několik dobrých dialogů, povedené stepové číslo a k tomu skvěle sehraná ústřední píseň (i v maďarštině!). Toť hlavní klady, které bez problémů postačí pro příjemně strávený večer. Ale neočekával bych nic silnějšího, po dějové stránce je to v nejlepším případě průměr, spousta scén stojí jen na té nostalgii a několika památných "hláškách". Nic víc, nic míň. Rozhodně ale neodsuzuji, zavzpomínal jsem si a pobavil se.
(zadáno: 7.3.2016)
Bezesporu opravdu dobře napsaná hra, jejíž ztvárnění se rozhodně vydařilo. Nelehké téma vyrovnání se s minulostí je zde velmi účelně zobrazeno na konkrétním případu, jež dokáže vzbudit různorodé emoce. Jednotlivé scény jsou dobře vystavěny, není zde slabší místo a pečlivě budovaná atmosféra strachu, nenávisti či lítosti je s postupem času o to více intenzivní. Nelze nevyzdvihnout vynikající výkon L. Štěpánkové, která má na výsledném dojmu největší zásluhu. K tomu ji oba mužští aktéři po celou dobu velmi zdatně sekundují. Celkově silný a působivý kulturní zážitek.
(zadáno: 13.12.2019)
V mnoha ohledech řemeslně povedený kus. Krásně vykresleny jednotlivé charaktery, jejich jednání a motivace. V tomto směru výtečná ústřední čtveřice, tedy oba Donutilové, Z. Kronerová a V. Dvořák. Hlavní myšlenky jsou zde myslím jasně a srozumitelně podány. Celoživotní honba za něčím u čeho nakonec zjistíme, že nemá takový význam. Obelhávání sama sebe, obviňování druhých či život na dluh. Je tam toho hodně a jako divák jsem se určitě nijak nenudil. Přesto chybělo tomu něco co by z toho udělalo silnější zážitek. Samotný konec je dobře zvládnutý, ale myslím nijak nepřekvapí a vede k němu delší cesta než délka hry snese.
(zadáno: 18.3.2022)
Odpověď na smysl života zde asi nenajdete, ale určitě vás to donutí k nějakému zamyšlení o něm. Inscenace ve které se na smrt nahlíží z všemožných úhlů. Jak s ní žít, jak se s ní vyrovnat, jak si ji způsobit či jak si ji neklást za vinu. Není to úplně lehce stravitelný počin, ale má co říct a dokáže zaujmout. Občas je to hezky vtipně odlehčeno, občas zase správně syrově podané. V rámci zpracování je dobře využitá živá kytara i jednoduchá funkční scéna. Po herecké stránce není žádných výtek. Celkově jsem asi přeci jen očekával větší katarzi či silnější vyznění, nicméně i tak návštěvy nijak nelituji. 65%
(zadáno: 15.6.2014)
Zajímavý motiv, který se však, dle mého názoru, nepovedlo dobře zpracovat. Spousta scén působí nejasným či zmateným dojmem. Sekvenci s trpaslíky i video projekci bych osobně zcela vypustil, samotného hře to nic nepřineslo, spíše naopak. I. Uhlířová však nezklamala a přináší několik vydařených scén, také J. Kniha v roli myslivce předvedl dobrý výkon. Celkově však převládají spíše rozpačité či negativní pocity.