PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Helena Grégrová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (1897)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 4.3.2016)
(zadáno: 2.3.2016)
55 %. Inscenace nejvíce doplácí na neúměrnou rozvleklost první části, v níž zejména některé songy neslouží nikterak přínosně ději, působí spíše jako koncertní vložky a spád příběhu zbytečně oslabují. Škoda, elán, nasazení a souhra všech účinkujících naznačují, jak šmrncovně a razantněji by mohla seškrtanější verze šlapat a rozbušit divácká srdce. Mě ten revuální kabátek zkrátka poněkud škrtil, přiznávám.
(zadáno: 1.3.2016)
Legenda o Jánošíkovi ako rozprávka na dobrú noc? ..a vlastne prečo by nie!
(zadáno: 25.2.2016)
75 %. Že to ale ti dřevění loutkoví braši svedou skvěle roztočit, panečku! Hned mě napadá několik jejich poněkud prkenných živých kolegů z pražských muzikálových scén, kterým by prospělo zavítat do Dejvic na přiučenou.
(zadáno: 21.2.2016)
55 %. Čím déle o inscenaci přemítám, tím intenzivněji se o slovo hlásí otázka "Proč?". Konkrétněji: "Proč tento text uvádět? Rezonuje v něm něco víc než memento, že (nejen) virtuální informační atak jednoho krásného dne pohltí náš cit pro realitu?". Přes nesporně přínosný režijní v(ý)klad, hereckou souhru i fakt, že jsem hlediště neopouštěla nespokojená, jsem odpověď ani po dvou týdnech od zhlédnutí nenašla.
(zadáno: 17.2.2016)
55 %. Čochtanovým šosům slibně smočeným ve svébytné semaforské poetice dal poměrně citelně na frak Vlastimil Harapes, který nezvládl kloudně ani jevištní řeč, ani zpěv a (kupodivu!) ani přirozený pohyb.
(zadáno: 11.2.2016)
Oba herečtí protagonisté se dokáží po celou dobu obdivuhodně držet na vlně šmrncovního spádu příběhu i samotné inscenace. Spolu s živým kytarovým doprovodem Davida Babky diváckým smyslům téměř nedají prostor k výdechu. Škoda, že se Jitka Ježková na divadelních jevištích neobjevuje častěji!
(zadáno: 8.2.2016)
"České moře, dárek od Shakespeara, pohádkový omyl, který potěší...", tolik začátek básně Jiřího Žáčka. Svébytnou poetikou, vkusně střídmou, současně ale dostatečně nápaditou režií a tradičně dobrým hereckým podáním dejvického souboru potěšila i tato inscenace Zimní pohádky.
(zadáno: 5.2.2016)
Divadelní delikatesa originální každým soustem.
(zadáno: 2.2.2016)
65 %. Po všech stránkách divácky příjemná záležitost. Měla-li bych vyjmenovat trojici z nejpříjemnějšího, tak pak: vkusně ukočírovaná míra groteskní nadsázky + šmrncovní náladotvorné předělové songy + neotřelý komediální talent Petra Buchty.
(zadáno: 31.1.2016)
První třetina inscenace působila neobvykle bezžánrově, v druhé již došlo v tomto ohledu k občasným náznakům cesty, poslední pak nejlépe (u)držela formu a nakročila i k lehce katarznímu finále. Hlediště jsem opouštěla v rozpacích z podivně a pro mě převážně nezáživně rozfragmentovaného celku, který zachraňovaly kvalitní herecké výkony a sugestivně symbolická scénografie, jistý režijní dluh prostoru pro vyznění myšlenky příběhu avšak patrný zůstal.
(zadáno: 25.1.2016)
Do jaké míry psychoterapeutické vysvlékání se z kůže duši naší pomůže či nepomůže? A co teprve té herecké, emočněji rozvibrovanější? Tleskám nasazení a odvaze všech protagonistů dát se takto sobě sama a publiku všanc!
(zadáno: 22.1.2016)
Bylo opravdu nutné podávat takto explicitní důkaz toho, že hru s chatrným textem a obsahem sebesoustředěnější herecký výkon nespasí?
(zadáno: 21.1.2016)
25 %. Jediné, co mě přimělo navrátit se po přestávce zpátky do hlediště a setrvat v něm až do konce, byly inscenační předěly v podání Jany Strykové.
(zadáno: 20.1.2016)
Inscenace, která si na vás otevře ústa, aby ke slovu mohl přijít osvěžující dech její originality a sympatického humoru.
(zadáno: 20.1.2016)
Zdánlivě jednoduchá, ale ve své podstatě velmi důmyslná scéna svedla působivě dokreslit atmosféru konce starých časů a zborcených ideálů. Herecky poněkud nevyrovnané, většina postav mi přišla až zbytečně moc po čechovsku liknavá a unavená životem.
(zadáno: 20.1.2016)
(zadáno: 20.1.2016)
(zadáno: 20.1.2016)
(zadáno: 16.1.2016)
75 %. Ypsilonková poetika se vrací v plné parádě a s hravostí sobě vlastní. Swing je švih, swing je houpačka, swing je vzlet, swing je radost, swing je život. Pobrukujte si, podupávejte si, luskejte si, vlňte se v rytmu aneb swing is not dead, swing volá!
(zadáno: 13.1.2016)
Divadlo na divadle, či přesněji zákulisí na scéně v té nejsebeironičtější podobě, jakou si lze jen představit. Hereckých duší rub i líc, dočkáme se dokonce i toho hereckého srdíčka.. ;) Zapomeňte na rozhovory s kumštýři v masmédiích, tahle inscenace je trefnou všeobjímající odpovědí.
(zadáno: 13.1.2016)
45 %. Mrzí mě, že se s režiemi Daniela Špinara na Nové scéně prozatím divácky spíše míjím. Vše ostatní ve svém hodnocení výstižně shrnul kolega Michal Novák.
(zadáno: 11.1.2016)
75 %. Vlastní stín nepřekročíš, minulost a svědomí neoblafneš. Silná inscenační ťafka. Nenásilná a neokázalá, ale o to působivější. Bravo!
