PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Helena Grégrová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (1877)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 22.6.2014)
45 %. Režijní rukopis D. Špinara je dle očekávání opět originální a jeho výklad klasiky nesmlouvavě aktualizačně radikální. Výsledná přínosnost předloze mně ale v tomto případě přijde poněkud rozporuplná - inscenace obsahuje pasáže, kdy původní myšlenky zdařile opylovává, ale bohužel i takové, ve kterých jsou spíše pesticidně (za)hubeny.
(zadáno: 22.6.2014)
Monologická struktura a intimita textu by asi opravdu lépe slušela rozhlasovým vlnám než divadelnímu sálu, nesoustředění a klimbající diváci tudíž budiž tím, za co procenta ze zážitkoměru nelze neodečíst.
(zadáno: 22.6.2014)
75 %. Převážně nevážně, volně až uvolněně, s hravou nadsázkou, místy lehce ironicky, trefně, vzletně kabaretně.
(zadáno: 21.6.2014)
65%. O co méně častěji lze u pražských muzikálových počinů dosadit kladné znaménko ke slůvku "vkus", o to více raději tak činím!
(zadáno: 21.6.2014)
65%. Pro tuhle sympatickou hereckou partu mám jednu dobrou zprávu: Bavili jste mě! ;)
(zadáno: 21.6.2014)
55%. Obelhávám, obelháváš, obelháváme se.. Potenciál hry "na pravdu" zůstal vlivem poněkud povrchního režijního výkladu poměrně nevyužit, zejména hořkým podtextům nebyla dopřána optimální akcentace. Škoda. Herecká dvojice působila příjemně sehraně a po většinu času dokazovala, že, kdyby bylo lépe vyloženo "kam", rozhodně by neměla problém tam diváky dovést.
(zadáno: 25.5.2014)
Namoutě kutě prapodivně nezáživná inscenace.
(zadáno: 25.5.2014)
75%. Tenhle pohled do zákulisí mě náramně (po)bavil. Dobře načasované a trefně vypointované gagy, sympaticky svižné tempo, zdařile uchopená groteskní nadsázka a především čtveřice herců, která velice dobře ví, o čem hraje a očividně si to dokonale užívá.
(zadáno: 17.5.2014)
45%. Manželský trojúhelník jako ring, jako prostor pro zápas na život a na smrt se nekonal. Jeho náznaky a potřebný náboj se po pár minutách vytratily a hrálo se převážně spíše o únavě a rezignaci. Do hodnotící kolonky "dá se vidět" řadím jen díky hercům, kteří, mantinelům nikterak invenční režie navzdory, vedli své postavy s jistotou, byť v daném případě poměrně citelně "rutinní".
(zadáno: 8.5.2014)
Divoká a šmrncovní dámská jízda rozlučkovým večerem se svobodou skrz pět nočních klubů aneb od princů na bílém koni po čur**y s voholeným pozadím. Vtipná konfrontace holčičích snů a tužeb s všednodenní realitou. Energii všech hereckých protagonistek shledávám vítaně nakažlivou!
(zadáno: 3.5.2014)
Daniela Bambasová a Martin Hruška jsou úchvatní!
(zadáno: 26.4.2014)
Výsostně intimní listování lexikonem duševních vesmírů dvanácti studentů herectví, potažmo všech diváků v sále. Sugestivní cesta skrz hesla "sere mě" - "miluju" - "bojím se" - "dojímá mě" - "stydím se" - "mrzí mě" - "doufám", od smíchu po slzy, od euforií po fobie, od pochybností po exhibice, přes sebezpyt ke katarzi.
(zadáno: 24.4.2014)
Při vší úctě a obdivu k práci H. Burešové, s tímto režijním výkladem jsem se, bohužel, téměř zcela minula. Většina jevištních akcí mě nudila až iritovala - výstupy strážníků byly na hranici únosnosti, humor suplovalo spíše trapno. V mé divácké paměti utkvěly pozitivně herecké výkony M. Němce a J. Vondráčka, vše ostatní vyšumělo do ztracena krátce po zhlédnutí.
(zadáno: 22.4.2014)
85%. Inscenace, která se bezesporu řadí k tomu nejlepšímu, co lze aktuálně na pražských scénách spatřit.
Na cestě do hlubin agrese a násilí plné originální divadelní imaginace vás doprovodí smích ruku v ruce s tuhnutím úsměvu až po jeho zmrazení. Prostor prostřídat se je jim dán promyšleně vyvážený, s citem pro patřičnou cílovou gradaci.
Na cestě do hlubin agrese a násilí plné originální divadelní imaginace vás doprovodí smích ruku v ruce s tuhnutím úsměvu až po jeho zmrazení. Prostor prostřídat se je jim dán promyšleně vyvážený, s citem pro patřičnou cílovou gradaci.
(zadáno: 18.4.2014)
75%. Nespočítám, kolikrát jsem se cestou z divadla domů v duchu omluvila za pochybnosti, které mě přepadly ve chvíli, kdy jsem si přečetla v obsazení jméno Veronika Gajerová. Činím tak nyní ještě jednou veřejně a přiznávám svůj fatální omyl. Mé obavy rozmetala hlavní aktérka svým suverénním výkonem v prach a popel, který si sypu na svoji předpojatou hlavu.. Vřele doporučuji tento herecký (týká se celé čtveřice) a současně též režijní koncert neminout!
(zadáno: 18.4.2014)
Napětí, které zdánlivě nenápadně pobublává pod pokličkou vzájemných vztahů aktérů příběhu, dosahuje prostřednictvím režijně velmi zdařile uchopeného časově převráceného scénosledu a díky výborným hereckým výkonům zajímavých atmosférických poryvů a vyznívá místy s až nečekanou silou.
(zadáno: 18.4.2014)
65%. Cenný je tento projekt především silou nahlíženého tématu, originální pak díky neuvěřitelné míře autenticity, kterou se v prostorách Baráčnické rychty daří vykouzlit. Inscenace zjevně nechce soudit, ponechává každému z diváků prostor k vypořádání se s ťafkou do svědomí po svém, což ovšem vzhledem k určité jednostrunnosti tvůrčího pohledu na věc nakonec nevychází zas až tak katarzně, jak by (zá)važnost věci zasluhovala.
(zadáno: 17.4.2014)
Vinohrady, Vinohrady, vy mně teda dáváte..! :( Velmi průměrná realizace velmi slabé hry s poněkud prostoduchou zápletkou.
(zadáno: 14.4.2014)
75%. Opulentní jevištní hostina s nefalšovanou esencí čiré divadelnosti. Mé divácké chuťové pohárky volily ze všech rozličných vjemů zprvu poměrně obezřetně, aby si, poté, co jsem se v bohaté tabuli zorientovala, nakonec spokojeně mlaskly.
(zadáno: 9.4.2014)
75%. Výmluvně baladický Magorův živočichopisný fragment.
(zadáno: 9.4.2014)
65 %. K hodnocení kolegy J. Landy nemám již co doplnit, tak si pod vlivem vzpomínky na tuto milou inscenaci alespoň zanotuji: „Skřítkové ze skal a skřítkové z lesa, divák se raduje, duše mu plesá...“.
