PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Pavel Širmer
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (2013)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 28.6.2011)
Solidní dramatizaci populární látky by prospělo mírné zjednodušení děje a menší upovídanost. Inscenačně průměrné, režisér mohl lépe zapracovat zejména na vyznění situací, dát jim větší barvitost, podtext. Inscenace byla příliš monotónní a chyběl jí spád. Herecké výkony celkově dobré. Nejvíce mě zaujaly M. Stehlíková a B. Poláková. Role sedla i J. Langmajerovi, ale jsem přesvědčen, že jí mohl dát i více. Vděčnou postavu matky sice L. Krbová vystihla, ale zdaleka nevyužila její možnosti. V menší roli mě bavil I. Lupták. Solidní letní zábava. Dá se vidět, ale při lepším zpracování to mohl být pro diváka přínosnější zážitek.
(zadáno: 21.6.2011)
V Divadle v Dlouhé umějí udělat Pratchetta lépe, ale příbramské divadlo se s ním vypořádalo se ctí. Svižná zábavná inscenace s vhodnou a hravou výpravou. Inscenátoři bohužel zbytečně oslabili nabízející se asociace na organizovaný zločin, politiku a korupci. Také bylo vidět, že tvůrcům při zkoušení postupně docházel dech. Počáteční nasazení mělo sestupnou tendenci, zejména ve druhé polovině už nebyly scény tak vypointované. Bahenní dráček nezapomenutelný! Zloducha si V. Záveský doslova užíval, dobré výkony J. Vojty a L. Typlta. Ostatní se jim nevyrovnali, byli průměrní či slabší.
(zadáno: 21.6.2011)
Krausovy myšlenky dokazují, že svět stále funguje na podobných principech. Autor obsáhlé drama zamýšlel jako knižní - nechtěl, aby bylo realizováno. Textové adaptace V. Knotkové se ujali tři režiséři a každý vlastním rukopisem připravil jednu část. Protiválečné „výkřiky“ byly nejpřístupněji vstřebatelné z první části. Ve druhé a v menší míře i třetí odváděly pozornost herecké akce a vnějškové prostředky. Jedná se o zajímavou interpretaci, ale větším obohacením by bylo přečtení. Divácký zážitek narušovala špatná organizace představení a nesnesitelně dlouhé pauzy (změny dekorace by jistě šly zorganizovat v kratším čase).
(zadáno: 21.6.2011)
Klasickou hru jsem viděl i ve zdařilejších zpracováních, ale inscenace ND odkryla několik nových souvislostí a přispěla trochu jiným pohledem, což není málo. Pojetí jako psychologické drama možná s Čechovem zcela nesouzní, ale já jsem ho přijal. Zaujal mě částečně odlišný výklad charakterů postav, který byl však smysluplný a vůbec ne násilný. Zejména Arkadinová a Trigorin vyzněli kladněji a s jejich jednáním se dalo více ztotožnit. Práce s jinak uspořádaným prostorem by mohla být lepší, stejně tak by šlo více pracovat na vyznění scén. Herci většinou dobří, dluh jsem viděl u M. Borové.
(zadáno: 21.6.2011)
Dobré téma, záslužné je upozornění na opomíjené údobí našich dějin. Autor snad postihl smysl situací a vystihl odlišné pozice jednotlivých hrdinů. Osobně si však myslím, že mohl hru napsat srozumitelněji a více divákům zpřístupnit své sdělení. Řada diváků bude mít určitě s pochopením problém. Samotné režijní uchopení a herecké ztvárnění problémům textu pomohlo.
(zadáno: 20.6.2011)
Svěží, zábavné, vtipné. Tvůrci se dostali na úroveň prvního dílu. Opět zdařile vystižená atmosféra, tentokrát s větší dávkou ironie a také hořkosti. Skvělému J. Noskovi dobře sekunduje V. Striežencová.
(zadáno: 20.6.2011)
Chytrou komedii, známou z filmu či z kultovní inscenace Činoherního klubu, svázal režisér omezenými mantinely situační komiky. V nich uvízli i herci, kteří nevyužili příležitosti, nedali rolím potřebné rozměry a většinou byli průměrní. Světlejší okamžiky měli R. Valenta a H. Hornáčková, ale i oni zůstali díky nedůsledné režii na půli cesty. Situacím chyběl nabízející se podtext, ironie, lechtivost a erotická atmosféra. Na oko příjemná dekorace utrpěla nežádoucími úsporami provedení (herci zakopávali o trávníkové koberce apod.). Koukatelný výsledek je jen slabý odvar lepších interpretací.
(zadáno: 20.6.2011)
Inscenace dobře postihuje rozklad osobnosti následkem alkoholismu, ale v práci s tématem jsem zaznamenal jistou nedotaženost. Myslím, že režisér by mohl lépe uchopit a pracovat na rozporu halucinací a reality, případně více zdůraznit dvojakost. Působivá hudba. Výborná práce herců v čele s hlavním představitelem M. Pechlátem.
(zadáno: 20.6.2011)
55%. Inscenace měla zatím za sebou pouze předpremiéry, nepochybně se na ní ještě pracovalo. Příběh mě v této interpretaci zaujal, v některých okamžicích jsem byl dojatý i více než u známého filmu, který byl ale jinak vyváženější. Na dramatizaci mi vadila nepřítomnost důležité postavy Flapa, o němž se jen mluvilo. Dobře roli vystavěla J. Čvančarová. Silná místa zahrála i J. Janěková, ale zvláště ze začátku nebyla zcela přesvědčivá. Nešťastěné obsazení A. Pyška, jenž byl nepřirozený a přehrával.
(zadáno: 20.6.2011)
SY - MeetFactory 50 %
Neobvyklé příběhy čte čtveřice herců do mikrofonu. Dva z herců se minimálně zapojí menšími akcemi, zbylí dva nejsou téměř vidět. Inscenaci doplňuje živá hudba a také drobné dokreslování slov dvěma výtvarníky. Režisér se pokusil nechat vše na fantazii diváka a pouze mu letmo ukázat cestu. Vznikla spíše rozhlasová hra než divadlo, divák musí poslouchat a oddat se vlastní představivosti. Zajímavý pokus, změna. Ne každý divák se ale s tímto pojetím vypořádá. Nejsem si jistý, jestli funguje, jak má.
(zadáno: 20.6.2011)
Skočná - MeetFactory 60 %
(zadáno: 20.6.2011)
Zajímavou hru s osobitou poetikou režisér znepřehlednil svými vizemi a velmi ztížil divákům cestu k pochopení souvislostí a pojmutí naléhavých autorových myšlenek. Působivost dramatu se v této interpretaci ztratila, dění na jevišti chyběl náboj, chvílemi se neslo v duchu nechtěné trapnosti. Jednotlivé postavy splývaly, ztrácela se jejich síla. Marná snaha herců. Malou naději přinesl působivý začátek druhé poloviny, ke konci ale inscenace ztratila dech definitivně.
(zadáno: 2.6.2011)
Kohoutova adaptace ubrala Rostandově hře vznešenost, ale naopak přinesla lidštější a současnější pohled. Morávkova inscenace má jisté nápady, ale režisér příliš vsadil na vnější efekt. Litoval jsem některých herců (zejména V. Žilkové a V. Vydry), kteří v přemíře stylizace působili směšně. V hudbě se našly silné okamžiky, ale práce s ní byla nevyvážená. M. Stropnickému nebylo při zpěvu rozumět a jeho interpretaci Cyrana, postavené na povrchních gestech, jsem na chuť nepřišel. Roxana D. Havlové unylá a nepřirozená. Kristián M. Krause zbytečně zjednodušený, ale alespoň sympaticky spontánní.
(zadáno: 2.6.2011)
Zdařile napsaná hořká komedie (se spoustou trefných postřehů a vtipných scén) poměrně dobře vystihuje divadelní a herecké prostředí. Textu by možná mohlo být méně. Také inscenace má režijní rezervy. Myslím, že by hra mohla lépe dopadnout, kdyby se jí chopil jiný režisér než „textem moc zatížený“ autor. Herci hrají s pochopením i potřebným nadhledem, jsou sehraní, nemám potřebu vyzdvihovat ani kritizovat jednotlivce.
(zadáno: 2.6.2011)
Stejný tvůrčí a herecký tým připravil po „Příbězích ze Starého zákona“ další setkání s biblickými texty převyprávěnými I. Olbrachtem. Opět logický výběr textů i toho posledního, který přes poměrně únavný průběh měl na samém konci významné opodstatnění. Interpretace B. Munzarové a J. Somra byla vhodná, oba projevili pro texty porozumění. Přesto mě inscenace zasáhla méně než první díl. Možná k tomu přispěl výběr příběhů, z nichž některé přinášely trochu rozporuplné poselství, a také jejich interpretace, která se mi zdála o poznání méně výrazná a působivá.
(zadáno: 2.6.2011)
Komorní dramatizace klasického díla. Rozpačitější začátek se proměnil v docela působivý kompaktní celek s dobrou souhrou výpravy, výrazné hudby a scénických prostředků. Režisér vymyslel řadu zajímavých zástupných znaků, které nebyly nosné, ale dala se v nich objevit snaha o další rovinu sdělení. Režijní výklad, který zvýraznil jisté rysy vztahů mezi postavami a některé jejich charakterové vlastnosti (např. dětinskost Lenského), měl za následek asi cílené zjednodušení souvislostí. Herci, jejichž úkoly se rovněž zjednodušily, v této koncepci obstáli. Osobně však preferuji „vrstevnatější“ pojetí.
(zadáno: 2.6.2011)
Osobitá úprava situuje klasickou hru do současnosti (namátkou – Kleantes je plavčík, Arganovi lékař prodává drogy, Belina se potají prolévá alkoholem). Proti textové úpravě ani výhrady nemám. Režijně se však jedná o počin naprosto průměrný, nedotažený, je znát, že se jedná o režisérův divadelní debut. I když měl L. Sobota silnější okamžiky (např. zdrogování), potenciál barvité postavy Argana nevyužil a režisér mu k odkrytí více rozměrů nedokázal pomoci. Celkově komedie ztrácí dech, je dosti těžkopádná. Mohla by být svěžejší, zábavnější a v neposlední řadě i propracovanější z hlediska koncepce.
(zadáno: 2.6.2011)
Jiří Havelka mě opět nezklamal. Nápadité, promyšlené, dotažené, vizuálně působivé, vtipné. A technicky propracované a fungující, což není v českém divadle samozřejmostí. Herci se v obtížně interpretovatelném tvaru skvěle zorientovali. Výborný C. Drozda jako přednášející. Inscenace mě také přinutila zabývat se fyzikálními teoriemi (které mě kdysi na škole štvaly a které jsem později totálně vypustil), jejich vzájemnými souvislostmi a také jejich obecnějším přesahem. Přínosný, obohacující zážitek.
(zadáno: 16.5.2011)
Hra možná není výjimečná, ale je v ní velmi dobře zobrazen rozpad mezilidských vztahů i rozložená morálka těch, kdo jsou pro pouhou hru (která pro každého představuje různou formu naplnění) ochotni dát v sázku a riskovat naprosto vše. Výborné režijní uchopení dodalo textu naléhavý přesah, skvělá práce s nadsázkou a ironií, skrze humor se daří dosáhnout dosti zásadních sdělení, silné vyznění. Vynikající výkony dobře sehraných herců, mezi nimiž nebyl slabý článek a kteří své postavy ztvárnili s pochopením pro hru i inscenační pojetí. Zaujali mě zvláště V. Neužil, D. Novotný a H. Čermák.
(zadáno: 16.5.2011)
Honba za penězi vyústí v masakr, který se odehraje s děsivou samozřejmostí. Právo a pořádek v severské zemi nevlastně neexistují, policie nezastupuje právo. Text je volně inspirován legendárním Janem „Eskymo“ Welzlem a jeho historkami, přes přítomnost postavy Welzla je však děj fikcí. Inscenace vytváří osobitou severskou atmosféru plnou drsnosti i zvláštního humoru. Úsporné herectví přesně plní svou funkci. Zajímavý počin, ale jsem přesvědčen, že by se dalo dosáhnout přesvědčivějšího vyznění a lépe patrného smyslu. Výše uvedené paralely se současností by mohly být vyjádřeny čitelněji.
(zadáno: 16.5.2011)
Prastará hra byla pro inscenaci MDP přepsána a dovedena až na hranici parodie. Blbnutí herců oblečených v kýčovitých kostýmech (které mě nerušily) mě bavilo. Režijně a dramaturgicky však bohužel nedotažené, obojí zůstalo na půli cesty. První polovina výrazně lepší než druhá, v níž se ústřední rovina kolem Astrologa příliš rozmělnila v epizodách. Herci hráli v duchu pojetí, celkově se mi líbili. Neobsazoval bych pouze špatného herce J. Vlacha, který předvedl další ze svých technicky i herecky nezvládnutých výkonů. Netrpěl jsem, rád jsem se podíval. V MDP jsem viděl horší a zbytečnější počiny.
(zadáno: 16.5.2011)
Zajímavá, i když na můj vkus dosti „upovídaná“ hra. Režijní pojetí v DNF solidní, ale s nedostatky. Režisér se zbytečně soustředil na vnější formu, dostatečně nedbal na sdělení, zůstal na povrchu. To se přeneslo i do hereckých výkonů, které většinou nebyly autentické a přesvědčivé. Výjimkou byl On. Brousek, který (přes rozpačitý „rozjezd“) celek hodně pozvedl. Působivý monolog Z. Vejvodové (kdysi jsem ale viděl lepší interpretaci). Špatné nepřirozené výkony J. Racka a M. Kačmarčíka. Nic víc než lepší průměr. Pro soubor DNF je hra příliš velkým soustem, ale nutno dodat, že se dá pokazit i více.
(zadáno: 16.5.2011)
Zatímco předchozí „La Putyka“ byla víceméně sledem čísel rozličných disciplín, u „UP’END’DOWN“ byla evidentní snaha o větší spojitost. Rámcový příběh byl nosnější, jednotlivá čísla byla propojenější, nesloužila pouze pro efekt, jejich význam byl pro jakési sdělení důležitější. Ovšem i zde téma značně pokulhávalo, působilo banálně. Problém roztříštěnosti a oddělenosti jednotlivých čísel se částečně přenesl i do tohoto projektu. Přestože hudební složka byla dobrá a číslům nechyběla propracovanost, celek vyzněl „odtažitěji“, studeněji. Organizace vstupu zůstala nadále otřesná!
(zadáno: 16.5.2011)
Základní nápad hry, tedy rozdělení titulní hrdinky mezi pět hereckých partů představující Albertinu v různém věku, byl dobrý, ale dnes už se nejeví nikterak originálně. Konfrontace občas přinesla jisté asociace a paradoxy, ale autor bohužel zůstal u pouhých povrchních pojmenování a nešel příliš do hloubky. Často se uchýlil k přílišné sentimentalitě a klišé. Pár silných okamžiků, několik zajímavých postřehů, ale nic moc navíc. Režijní interpretace standardní, herecké podání celkem dobré, obojí by ale mohlo být i lepší. Hlavním problémem rozpačitého výsledku je ovšem hra samotná.
(zadáno: 16.5.2011)
Tvůrčí tým vybral pro své komorní pojetí z velkolepé tragédie pouze pár útržků. Originální přístup, že mladí herci budou číst „Fausta“ a četba se postupně zvrtne, až účinkující téma úplně pohltí. Zajímavý nápad, svěží interpretace. Přesto celku něco chybělo, myslím, že by šlo ze zmíněného východiska dostat i více.
