PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Pavel Širmer
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (2013)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 20.6.2018)
Autorka se snažila více či méně známé antické motivy zpracovat s nadhledem a odkázat k politickému dění současnosti. V antických charakterech Buffiniová našla materiál pro variování, v němž si vedla mnohem vtipněji a funkčněji než v promyšlení dějové linky. Vzhledná výprava, zdařilá hudba. Herci dali jednotlivým postavám výrazné tváře a i přes občas extravagantní uchopení obhájili jejich pozici. Režijně zkoordinované do navenek efektního tvaru. Odkazy ale bohužel vesměs neměly potřebný účinek, aby inscenace odpovídajícím způsobem rezonovala.
(zadáno: 11.4.2019)
Osobnost talentované a předčasně zesnulé Vítězslavy Kaprálové vykreslila spisovatelka K. Tučková vyváženě a rozmanitě, navíc v jejím pozoruhodném osudu našla dramatický potenciál. Režisérka s pomocí výtvarné složky, výrazné práce s hudbou a v neposlední řadě expresivity v hereckém projevu zdůrazňovala některé vlastnosti postav i smysl situací. Styl obrazů nemusel v každém rezonovat, ale jejich poetice nelze upřít působivost opřenou o vnitřní smysl. Vynikající výkon hlavní představitelky T. Marečkové podpořili ostatní členové sehraného souboru.
(zadáno: 11.4.2019)
75%. Machiavelli ve svém textu otevřeně pojmenoval podstatu vlády a úkol vládnoucích, jeho myšlenky jsou i po staletích platné. Mladý tvůrčí tým využil možnosti vyjádřit se, režisérka s nadějnými herci představila několik odlišných vladařů, kteří moci využili či zneužili. Inscenace má názor, přesah i vtip. Tomuto druhu divadla obecně sluší menší sály a jeviště, o to více je třeba ocenit, jak se podařilo s prostorem Divadla Komedie naložit.
(zadáno: 12.7.2013)
Chci věřit, že originálně postavený text mladého autora svou hodnotu má a že je v něm jistý potenciál. Režisér D. Gombár však vytvořil inscenaci, která podle mého názoru může jen málokoho zaujmout a oslovit. Netroufám si posuzovat, kde se stala chyba. Vidím inscenaci jako omyl. Málokdy jsem se musel tolik nutit k udržení pozornosti a přemýšlení, sledování představení pro mě bylo útrpným čekáním na konec. Škoda, že se Radokem oceněná hra nedočkala zdařilejšího prvního provedení, její další život na jevištích je tímto nepovedeným vstupem na divadelní prkna zkomplikován.
(zadáno: 19.8.2019)
65%. Tvůrčí tým se pokusil vyrovnat s tím, že doba ubrala muzikálu s výtečnou hudbou senzační ráz. V úpravě vznikly dvě časové, resp. dějové roviny. Přestože byla snaha odlišit je kostýmy a dalšími prvky, mohlo činit potíže zorientovat se a odhalit logiku některých situací. Přes výhrady k přepracování však počin patří k tomu lepšímu, co pražská muzikálová scéna nabízí. Byli vybráni pěvecky a tanečně dobře disponovaní účinkující, z nichž sálá energie tak intenzivně, že rádi odpustíme v některých případech slabší činoherní složku. A pochvalu si rovněž zaslouží scénograficky zdatně vyřešený problém užšího jeviště.
(zadáno: 26.9.2014)
65%. Inscenátoři se vydali jinou cestou než tvůrci známého filmu. Výprava, hudba i zvolený herecký styl společně ladí a dohromady tvoří sugestivní temnou depresivní atmosféru. Objevují se výhrady na zastaralost tématu, nedostatečnou charakterizaci postav a situací. Lze s tím částečně souhlasit, ale pokud se divák „naladí na vlnu“, může být zasažen možná i více než zmíněným filmovým zpracováním. Výrazný výkon H. Čermákové, záměrně upozaděná V. Lazorčáková by si zasloužila více prostoru.
(zadáno: 27.5.2013)
55%. Zajímavá česká hra, která by si zasloužila větší pozornost, neboť je nápaditou a poměrně komplexní reflexí nedávné české minulosti. Studenti se s nesnadnou látkou (náročnou i pro zkušené profesionály) poprali solidně, ale pochopitelně by se našla řada rezerv na hereckých výkonech. Nejlepší výkony podaly M. Javorková a N. Friebová, solidně si vedla také M. Wronková, dojem kazila nepřesvědčivá a nepřirozená T. Páclová. Řada výstupů by si zasloužila pečlivější režijní práci, zejména to platí o scénách z televizního studia. Viděl jsem zdařilejší, ale i méně povedené studentské inscenace.
(zadáno: 6.9.2013)
Voda - Spolek Mezery 60 %
55%. Předností textu byla vhodně pojmenovaná funkce vody jako nezbytnosti pro život a zároveň zdůraznění faktu, jak je lidmi zneužívána i ničena. Slabinami textu byly jistá dramatická kostrbatost a vyumělkovanost některých motivů. Umístění do zajímavého prostoru i realizace vyznění pomohly. Z herců měla největší prostor M. Spurná, jejíž monology se staly nejpůsobivějšími pasážemi. Přínosné téma, s nímž by se však dalo přece jen naložit lépe.
(zadáno: 4.4.2016)
Vizuálně krásná, formálně skoro výjimečná inscenace. Výprava a hudba souzní s propracovanou pohybovou složkou. SKUTŘi našli pro nedokončenou hru vlastní (a v porovnání s jinými provedeními dramatu) osobitou poetiku, v níž i drsné dějové prvky byly znázorňovány na pohled neodpudivě. S koncepcí může mít část diváků podstatný problém, neboť je inscenace více okouzlí formou převažujícím obsah, než aby k nim promlouvala. Ale snad se najdou i tací, co ve formě obsah naleznou. Herci se náročnější stylizaci většinou přizpůsobili, jen realističtější projev P. Konáše s ostatními příliš nesouzněl.
(zadáno: 12.2.2024)
75%. Michal Hába variuje Büchnerovu hru doplněnou dalšími zdroji a pohrává si nejen s autorovými tématy. Jeho variace je nesmírně zábavná, plná odkazů, myšlenek, souvislostí zjevných, ale také souvislostí nezjevných, které je někdy nesnadné nalézat. Scénář, byť kvalitní, by snesl určitou revizi a téměř dvouhodinová inscenace (bez pauzy) krácení a oproštění o zbytné opakování některých motivů (např. Mariino hudební téma). Výtečná práce s herci, kteří skvěle zvládají a chápou specifickou koncepci. Většina diváků během večera zdaleka vše nepochopí, přesto se pravděpodobně neztratí natolik, aby je přestalo bavit při představení přemýšlet.
(zadáno: 20.2.2014)
Vojna - Divadlo DISK 70 %
E. F. Burian byl bez nadsázky osobností světového významu, škoda, že je vzhledem ke své politické kontroverzi neprávem opomíjený. Divadlo bylo jedním z oborů, v němž zanechal nesmazatelný odkaz. Je záslužné, že se nové uskupení VOICE-BAND věnuje stejnojmennému Burianovu „vynálezu“, který je jen zlomkem jeho přínosu. V provedení zaujaly propracované a ze strany účinkujících výborně zvládnuté choreografie a sborové recitace. Méně zdařile vyzněly sólové recitace, které některým zúčastěným příliš nešly. Kéž by byla Vojna prvním závanem návratu k Burianově tvorbě.
(zadáno: 25.7.2021)
Románovou epopej nelze pro jeviště adaptovat v celé šíři. Tvůrci se uchýlili k rozumným kompromisům a zjednodušením, jež Tolstého předlohu nedegradují. Složité vztahy jsou divákům zpřístupněny vhodným způsobem, který může navíc oslovit i mladší generaci. Zároveň je třeba ocenit vyzdvihnutí nadčasových myšlenek a nalezení spojitosti s tím, v čem aktuálně žijeme. Na konci dlouhého představení, jemuž nedochází dech, se tak divák může dočkat katarze. Výtvarná složka i hudba vyznění pomáhají. Herci svým postavám dostáli, individuálně obhájili jejich pozici v celku; vzájemná souhra se snad posílí s více reprízami.
(zadáno: 29.11.2022)
Experimenty by v divadle měly dostávat svůj prostor a tato inscenace nespornou hodnotu má. Tvůrci užili motivy z Londonova románu a rozvíjeli zejména otázky vztahu člověka a psa. Oporu v předloze má i pozoruhodný nápad pracovat se storytellingem. Herci se v nezvyklé formě (s výrazným zapojením výpravy, světla a zvuku) pohybují s větší či menší jistotou a někdy se s ní viditelně potýkají. Specifický tvar osloví jen část publika. Divák jej může přijmout a vstřebávat vyřčené myšlenky, které se mu propojí. Ale také se s tvarem může zcela minout, ztratit se, útrpně čekat na konec. Anebo ani do konce nevydržet.
(zadáno: 2.6.2011)
Zdařile napsaná hořká komedie (se spoustou trefných postřehů a vtipných scén) poměrně dobře vystihuje divadelní a herecké prostředí. Textu by možná mohlo být méně. Také inscenace má režijní rezervy. Myslím, že by hra mohla lépe dopadnout, kdyby se jí chopil jiný režisér než „textem moc zatížený“ autor. Herci hrají s pochopením i potřebným nadhledem, jsou sehraní, nemám potřebu vyzdvihovat ani kritizovat jednotlivce.
(zadáno: 11.10.2021)
55%. Film z roku 1970 s J. Bohdalovou a V. Menšíkem nepatří k vrcholům tvorby pozoruhodné umělkyně E. Krumbachové (jež svůj scénář výjimečně i zrežírovala), ale pro leckoho má své kouzlo. Příležitostná režisérka I. Uhlířová předlohu významně neměnila, spíše film variovala, vlastní cestou se vydala i jako herečka. Nekopíruje ani V. Fridrich, jehož čertovská gesta jsou divácky vděčná. Menší prostor M. Kern využil, ale pozice jeho partu je rozporuplná – jako celá (byť zábavná) inscenace. Tvůrci se chtěli zabývat i tím, co se za 50 let ve vztazích mezi pohlavími změnilo; není však zřetelné, k čemu v tomto ohledu dospěli.
(zadáno: 10.12.2018)
75%. Titul odkazuje na „divadlo na divadle“ z Shakespearova Hamleta. V Dejvické inscenaci v první části šest osobností mluví o sobě a jejich spjatosti s DD. Každý vlastním stylem, osobitostí, vtipem. Osobní a pravdivé výpovědi nepřekračují míru soukromí, za kterou herci nepustí například média, zároveň mají přesah. Během večera se divák dále dočká nejednoho překvapení, podrobnosti se nehodí prozrazovat. Čtení ve druhé polovině disponuje silným příběhem a poselstvím, jen je zbytečně dlouhé. Vskutku originální počin, nezvyklá promyšlená hra s divákem, kterou ocení především příznivci DD.
(zadáno: 26.9.2014)
Detektivky Agathy Christie mohou unavovat zdlouhavými expozicemi s představováním postav. Tvůrci se pokusili zastaralý text i v jiných výstupech oživit nadsazením (až parodováním); nápad dobrý, leč výsledné řešení zejména na začátku nevyšlo zcela přesvědčivě. Retro atmosféra nebyla popřena, ale částečně humorně shozena tím, že herci hráli se značným odstupem. Krásná výprava a kostýmy ctily dobu a přitom posloužily zmíněnému posunu. Drobné výhrady k hereckému ztvárnění by se našly (na výkonech H. Chmelaře, J. Böhma, P. Nakládalové či T. Petříka), ale významný slabý článek inscenace neměla.
(zadáno: 2.3.2020)
Pro divadelní adaptaci slavné detektivky bylo nezbytné redukovat počet postav, s čímž se K. Ludwig vypořádal obstojně a navíc i srozumitelně zachytil složité vazby mezi podezřelými. Na kladenské inscenaci se podepsalo, že vznikala za problematických okolností. Příliš se nepovedla dekorace, která zrovna nehýřila nápady a prostor jeviště využila jen v malé míře. Naopak kostýmy byly předností. Přestože J. Š. Hájek vynaložil nemalé úsilí, ideálním představitelem Poirota se nestal. Herci ve vedlejších rolích sice vesměs postavy zvládli charakterizovat, ale jejich výkony nebyly vyrovnané a pokulhávala i jejich souhra.
(zadáno: 22.9.2011)
65%. Zábavná a vděčná muzikálová komedie. V libretu by neškodilo eliminovat jisté zbytečné postavy a zapracovat na situacích a charakterech. Hudba celkově nevýrazná, dominuje činoherní složka, dohromady to ale docela funguje. Samotná inscenace je podle mě asi tím nejlepším z repertoáru HDK. Dobrá koordinace jednotlivých složek a na české poměry nadprůměrně zvládnuté pohyby (zejména P. Strenáčik). Režijní přístup v zásadě dobrý, jen se mohlo s herci zapracovat na nadsázce. Herecky vynikla I. Chýlková. Ostatní solidní, komické situace mohli rozehrát lépe, potřebovali by důslednější rež. vedení.
(zadáno: 8.10.2013)
Jednoaktovka nahlíží na otázky holocaustu a odpovědnosti za válečné zločiny z jiného, zajímavého úhlu. Těžká uvěřitelnost zápletky s amnézií je záměrná, hra disponuje absurdními prvky se specifickým smyslem. Slabinou textu je dlouhá úvodní pasáž, kdy se nepříliš účelně omílá stále totéž. Režisér bohužel nevzal příliš v potaz zmíněné absurdní prvky, „realistickým“ laděním hru nevhodně zjednodušil. Inscenaci chybělo oko dramaturga. Naopak kladem byl herecký výkon S. Zindulky, jehož působivá interpretace nedostatky v koncepci částečně zakryla. Osobně bych inscenaci mezi naše tipy nezařadil.
