PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Pavel Širmer
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (2222)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 2.11.2012)
Jako základ posloužila Célinova dosud neuvedená hra, která byla pro inscenaci radikálně přepracována a doplněna souvislostmi z autorova života a motivy z jeho dalšího díla. Nemám již mnoho co dodat k tomu, co níže napsali všichni tři kolegové. Snad bych jen ještě ocenil výtvarnou složku a práci s prostorem – jednoduché a přitom výborně fungující. Před návštěvou doporučuji seznámit se s kontroverzní osobností L. F. Célina, případně i se stavbou hry. Herec K. Dobrý výborně ztvárnil Célina již ve Skočné v MeetFactory. I v Církvi podal skvělý výkon, projevil porozumění a cit pro náročný text.
(zadáno: 2.11.2012)
Alternativa v pravém slova smyslu, zajímavý experiment, pokus o jinou formu vyjádření prostřednictvím kombinace několika složek, které jsou takřka rovnocenné. Ocenil jsem některé myšlenky a nasazení P. Krušelnického ve specifickém tvaru. Přijetí či nepřijetí je v tomto případě mimořádně závislé na individuálním vkusu diváka. Mně způsob provedení úplně nevyhovoval, spojení jednotlivých složek asi v mém případě nezafungovalo, jak mělo (určitě jsem nepronikl ke všemu, co měla inscenace říkat).
(zadáno: 2.11.2012)
Již u rozpačitější inscenace Činoherního klubu jsem uvažoval nad tím, zda textu divadelní verze filmu „něco“ neschází. U ostravského provedení jsem se utvrdil v tom, že řada příliš zkratkovitě vyjádřených situací by si v textu zasloužila důkladnější rozpracování a vystavění. Režisér M. Františák pojal adaptaci zdařile a v rámci (omezených) možností s inscenačním týmem vytvořil poměrně působivý celek. Jistě k tomu přispěl i silný, skvěle sehraný soubor. Škoda, že mrazivé vyznění bylo tříštěné méně přesvědčivými momenty. Několik „drásajících“ scén však skutečně stálo za to, což není málo.
(zadáno: 2.11.2012)
55%. V hodnocení hry samotné se přidávám ke kolegům, vidím dobrý potenciál a zdařilé vystižení problémů dnešních lidí, o kterých rozhodují jiní a kteří v životě mnoho jistot nemají. Souhlasím i s tím, že režisér J. Kačer nedal hře, co by si zasloužila. Snaha herců mi vzhledem k viditelným nedostatkům v režijním vedení připadala chvílemi marná. Nejvíce se to projevilo u hlavní představitelky M. Preissové, která působila chvílemi bezradně a jejíž kreace nevyzněla věrohodně.
(zadáno: 2.11.2012)
55%. Z návštěvy jedné z posledních plánovaných repríz jsem měl dojem spíše pozitivní, ale nezbavil jsem se pocitu, že hra samotná i její provedení mělo nemálo rezerv. Není snadné dát hře přesvědčivou formu a najít správnou míru nadsázky. Myslím, že s obojím si tvůrčí tým a herci věděli rady pouze částečně a adekvátně tomu odpovídal i nepříliš přesvědčivý výsledek. Většina předešlých režií J. Nvoty v DNZ dopadla podle mého názoru lépe, stejně tak i výborně provedený Gieselmannův Pan Kolpert v režii J. Pokorného. Ale repertoár DNZ v současné době nabízí i méně podařené počiny.
(zadáno: 2.11.2012)
Přebásnění Aristofanovy komedie od J. Suchého jsem znal ještě před návštěvou a vždy se mi líbilo svým moderním jazykem a svěžími verši, do kterých se podařilo vkusně vpašovat peprné výrazy. Semaforská inscenace mě nadchla méně, režijně se mi nejevila zcela zvládnutá. Hudebně na celkem dobré úrovni. Zhlédl jsem derniéru, kterou účinkující odehráli bez nároku na honorář, k čemuž se uvolili v souvislosti se špatnou finanční situací divadla. Představení mělo specifickou a příjemnou atmosféru, ale poetice Semaforu jsem ani při své druhé návštěvě na chuť nepřišel.
(zadáno: 27.7.2012)
85%. Ucpanej systém z vážných provozních důvodů nahradil zamýšleného Čechovova Racka. Je s podivem, že se často mimořádně povede inscenace, která původně nebyla vůbec v plánu. Zdánliví ztroskotanci se schází v hospodě, mluví sprostě. A přesto je skrze ně pojmenováno, jací lidé (a zdaleka ne jen ztroskotanci) jsou a jak nízké pohnutky často motivují jejich jednání. To vše s osobitým humorem, který přitom neodvádí pozornost, ale vyznívá skrze něj silné sdělení. Tvůrčímu a hereckému týmu není co vytknout! Zážitek!
(zadáno: 27.7.2012)
Na předpremiéře jistě nebyla inscenace „hotová“, ale přesto si ji troufám hodnotit jako slibnou a vlastně i pozoruhodnou (obdobně jako Brand / Oheň). Hra samotná není lehce stravitelná, zvlášť z pouhého „vidění na jevišti“. Ale stojí za to se zabývat tématem i morálním poselstvím. Inscenační řešení Š. Pácla nese rysy jeho rukopisu, který mně osobně zcela nevyhovuje, ale musím uznat jeho zajímavost a přínosnost. S jistými prvky a postupy použitými v této inscenaci jsem se neztotožnil ani tentokrát, ale byly smysluplně užívány. Zajímavá práce se scénou. Mladí herci zvládli nelehké úkoly dobře.
(zadáno: 27.7.2012)
Před lety v Králi Learovi zaujal režisér M. Huba propracovaným výkladem postav, zároveň dosáhl nebývale silného vyznění jednotlivých scén. Richard III. je poctivou snahou o kvalitu. Bohužel se zde podařil jen ten výklad postav, scény vyznívaly často rozpačitě. Výborný (a současný) režijní nápad pojmout Richarda civilně, bohužel ve výsledném podání J. Langmajera nepřesvědčivě a nečitelně ztvárněný. Úprava a škrty nebyly vždy ku prospěchu, neobeznámený divák se mohl mezi vedlejšími postavami ztrácet. Nejvíce mě paradoxně zaujaly herečky. Ale i tak lepší než leckteré jiné produkce z minulých let.
(zadáno: 27.7.2012)
65%. Konečně je někde k vidění také tato Shakespearova málo uváděná komedie, byť v radikálním zkrácení, které je úpravou tak razantní, že se jedná spíše o variaci. Svěží letní podívaná. Hudebník P. Mankovecký mě opět přesvědčil o svých schopnostech, přidané písně se mu skutečně povedly! Ač je to s podivem, improvizace a akrobatické prvky neměly za následek „roztříštění“, ale oživení. Herci se příjemně odvázali a přitom jejich kreace měly hlavu a patu. Největší herecký přínos jsem shledal ve výkonech O. Kovaľa, M. Kráľe a Ľ. Kostelného. Něco víc než jen komerční letní produkce!
(zadáno: 27.7.2012)
55%. Víceméně souhlasím s ostatními z redakce. Letní odlehčení vkusné, režijní nápady poměrně vděčné a „srandupřinášející“, občasná lacinost v rozumných mezích. První část příjemná a zábavná, druhá polovina výrazně slabší a konec mohl být postaven lépe. Výprava se k pojetí hodila, hudba mi s celkem tolik nesouzněla. Herecky celkově vyrovnané a dobré (zajímavými obohaceními přispěli zejména V. Polák, T. Dočkalová, V. Čapka, M. Kavalčík, J. Sedláček, J. Fišar, I. Marták). Vlastně jsem se rád podíval. Nebýt druhé poloviny, šel bych s hodnocením výš.
(zadáno: 27.7.2012)
Legendární televizní zpracování mě kdysi skutečně „dostalo“. Předem mi bylo jasné, že tomuto zážitku se divadelní inscenace P. Kracika nemůže vyrovnat. Navštívil jsem premiéru „vlakové verze“. Zajímavý nápad, prostředí vhodné. Nemohu se však zbavit pocitu, že v nějakém stísněném uzavřeném prostoru by se třeba dostavil intenzivnější zážitek. Režisér mohl dosáhnout větší naléhavosti vyznění, mrazivá atmosféra se příliš nestupňovala. Snaha D. Sitka a R. Zimy nevedla k mimořádným výkonům, jen ke slušnému standardu. Nezkušená D. Pfauserová náročnou roli neuhrála. Výborný R. Valenta. Působivá hudba.
(zadáno: 27.7.2012)
Divácky vděčná hra s atraktivním námětem. Přestože text byl pro letní projekt upraven, myslím, že se dalo jít ještě dál. Dramaturgicky a režijně nebyla inscenace dotažená. Slibný rozjezd a poměrně zdařilou první polovinu vystřídalo v kratší druhé části velmi nepřesvědčivě podané vyústění. Režisér si mohl dát více práce s výkladem postav a dovést herce k přesnějšímu vyjádření. Stejně tak hořký podtext měl být údernější a ztvárnění intrik promyšleněji vystavěné. Hra nabízí více. V této podobě se jednalo jen o nenáročnou „konverzačku“ s hezkými kostýmy a solidními hereckými výkony.
(zadáno: 26.7.2012)
Vrcholná komedie WS skýtá značné možnosti. Režisér D. Radok však připravil neživou a těžkopádnou inscenaci. Nutné zkrácení pro potřeby Otáčivého hlediště bylo provedeno necitlivě, zejména v případě důležité postavy Vévody. Z herců nikdo výrazněji nezaujal a většina z nich nevyužila potenciál svých postav. V krásné roli Rosalindy zůstala Z. Stavná přesvědčivá jen v části, kdy je přestrojena za muže, dívčí část role byla v jejím podání nevěrohodná. Špatný M. Hruška. Režisér by měl zůstat u opery. Činohra vyžaduje více než zorganizování prostoru (v tomto případě bohužel nevyužitého) či efektní nasvícení a výpravu.
(zadáno: 26.7.2012)
Inscenace M. Krobota ve Stavovském divadle byla pro mě kdysi natolik zásadní, že se mi jakékoli další zpracování skvělého dramatu těžko přijímá. Inscenaci M. Františáka nepokládám za zdařilou. Škrt dvou menších postav nebyl ku prospěchu. Hlavní problém vidím v nedotaženém, povrchním a nezajímavém výkladu situací. Humor, který má v životě Josie a Phila důležité místo, ustoupil do přílišného pozadí. Ledabylé pojetí postav. Herci nebyli „mimo“, ale nevdechli svým hrdinům kouzlo, jímž by si získali mé sympatie, ani jsem necítil klíčový rys smolařství. Nezajímavý průměr, promarněná příležitost.
(zadáno: 26.7.2012)
Hra asi neměla být seriózní „sondou“ do prostředí tenisu, jistě ani nebyl cílem psychologický profil obou sportovců. Líbilo se mi zachycení odlišnosti dvojice tenistů, pojaté s nadsázkou a ironií Kolečkovi vlastní. Herci si vystačili s tím, co u nich známe, přesto jejich spojení a nasazení působilo svěžím dojmem. Nemálo vtipných míst. Titul nepatří mezi to nejlepší a nejvtipnější, s čím Kolečko přišel, přínos inscenace je poněkud sporný. Ale přesto to není hloupá zábava, v Rubínu máte možnost se opravdu zasmát a strávit příjemný večer.
(zadáno: 26.7.2012)
V moderním zpracování známého tématu jistý potenciál vidím. Nekonvenční uchopení textu ze strany režiséra J. Friče pro mě přesvědčivé nebylo. Ano, zajímavá forma a osobité ztvárnění. Nemohl jsem se však zbavit pocitu, že režijní nápady nejsou obohacením, ale odvádějí pozornost a přebíjejí autorovy záměry. Navíc nebyl kladen důraz na základní souvislosti, které bylo někdy těžké pochopit. V mém výsledném dojmu převážily rozpaky a pocit, že by bylo záhodno hru divákům zpřístupnit jiným způsobem a lépe. Herci jistě dobře naplnili režisérovu vizi, navíc zaujali pohybově a pěvecky.
(zadáno: 26.7.2012)
Hra nadčasová, aktuální, pozoruhodná, s níž je dobré se seznámit. Ve své době byla hra jistě pokroková, leč pro dnešní jeviště se způsob vyjadřování nejeví už tak objevně. Odlišný pohled hostujícího režiséra G. Tompy přinesl na repertoár činohry ND potřebné osvěžení. Přes určité rozpaky, pramenící hlavně ze samotné Ionescovy hry, převládá pozitivní dojem a chvílemi se diváci mohou opravdu dobře bavit. Podobné spolupráce činohry bych do budoucna uvítal.
(zadáno: 26.7.2012)
Prvně jsem viděl v roce 2003 (hodnocení 30%) a příliš nechápal, co má hra (resp. nedokončený fragment) říkat. Kvůli naprostému znechucení jsem za zobrazovanými odpornostmi nedokázal hledat významy. Původně jsem netoužil jít znovu, ale postupem času mě stále intenzivněji hlodal pocit, že mi cosi zásadního uniklo a že bych se měl pokusit prokousat se tím ještě jednou. Na předposledním představení jsem s odstupem doby (a s větší „divadelní zralostí“) ke hře lépe pronikl, zaujala mě řada myšlenek. Přesto jiné Schwabovy texty a ostatní Pařízkovy inscenace autorových her mám v oblibě více.
(zadáno: 15.6.2012)
65%. Divadlo navázalo na vydařený pořad Poslední fejeton, v němž P. Kostka předčítal z Čapkových textů. Ve druhém večeru mají diváci další možnost si připomenout (či objevit) autorovu moudrost a kultivovanost. První polovina patří C. Mayerové, která obstojně interpretuje autorovy zajímavé úvahy na různá témata. Vrcholem večera a mnohem silnějším zážitkem je však druhá polovina, v níž P. Kostka přednáší jediný delší text „Jak vzniká divadelní hra“. Z hercova mistrného podání je opět cítit pochopení, v neposlední řadě i schopnost výborně pointovat Čapkův stále živý a velmi vtipný humor.
(zadáno: 15.6.2012)
Miroslav Bambušek si vybírá výborná témata a ztvárňuje je osobitým, razantním způsobem. Náročná inscenace Cantos nabízí nemálo hodnotných myšlenek a působivé obrazy, umocněné výraznou vizuální a hudební složkou. Skvělé herecké výkony s M. Mejzlíkem v čele. Ovšem stále stejný problém – opět nebylo dostatečně myšleno na diváky. Bambuškově záslužnému snažení by prospělo promyšlenější používání vyjadřovacích prostředků a jejich lepší koordinace, čímž by se zajímavý tvar stal stravitelnějším a srozumitelnějším pro více diváků. Z mého pohledu patří Cantos k méně přesvědčivým Bambuškovým počinům.
(zadáno: 15.6.2012)
Sled scének, které z různých úhlů pohledu ukazují, jaký ksindl nám vládne a rozhoduje o nás. Inscenace nejen vtipná, ale především otevřeně pojmenovávající realitu kolem nás. A trefné shrnutí, že jsme obklopeni a krmeni „sračkami“, před nimiž není úniku. Herecky a hudebně dobré. Přiznávám, že nevím, jak lépe tento žánr zpracovat. Snad by se dalo přitvrdit a neomezit se jen na některé problémy. Já osobně jsem z divadla zvlášť obohacený neodcházel, uvědomil jsem si jen málo nových souvislostí. To ovšem nic nemění na tom, že o těchto problémech by se mluvit mělo, třeba i takovým způsobem.
(zadáno: 15.6.2012)
55%. Stejně jako řada Taboriho děl je hra divácky nesnadná, ale stojí za pozornost. V hodnocení inscenace ŠvD souhlasím s komentářem H. Grégrové (vč. srovnání s nezapomenutelnou ostravskou verzí, kterou nemohu pominout). Za sebe bych ještě doplnil, že F. Čapka se s náročnou rolí Herzla popral dobře, ale dechberoucí výkon J. Hájka v NDM mě zasáhl nesrovnatelně více. S Hitlerem T. Pavelky jsem problém neměl, měl něco do sebe, ale ne každý divák mu přijde na chuť. Ocenil jsem několik režijních nápadů, ale hru lze divákům přiblížit lépe, vyznění může být podstatně silnější.
(zadáno: 12.6.2012)
Ve scénáři jsou poměrně zdařile propojeny motivy z humorných i vážnějších milostných příběhů z Dekameronu do souvislého celku. Z mého pohledu ale bylo použitých motivů přespříliš, což vedlo k občasné zbytečné překombinovanosti a v některých případech i k ledabylejší charakterizaci zápletek a pouhým „náčrtům“ postav. Krásné kostýmy. Bohužel „přidané“ dekorace působily ve specifickém prostoru násilně, až kýčovitě. Inscenace sice chvílemi těžkopádnější, ale s řadou vděčných okamžiků. Pro letní odreagování vhodná. Herci většinou dobří, vyzdvihl bych zejména skvělou komickou kreaci Z. Kupky.
(zadáno: 12.6.2012)
Je to sice „blbina“, ale z mého pohledu povedená. Bavil jsem se narážkami na chaos na kriminálce, kde jde o všechno možné, přičemž odhalení pachatele a spravedlnost zde nejsou vůbec prvořadé. Velice slibný začátek, nastavená laťka bohužel nevydržela po celou dobu. Pěvecká čísla ve své podstatě zbytečná, ale zato mimořádně zábavná!
Před návštěvou jsem byl dle ohlasů spíše skeptický, dostavilo se však příjemné překvapení.
Před návštěvou jsem byl dle ohlasů spíše skeptický, dostavilo se však příjemné překvapení.
