Redakce

Michal Novák

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1278)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 11.1.2012)
(zadáno: 9.1.2012)
Působivá inscenace, která ne a ne prozradit, o čem chce být. Takže fascinace těmi silnými, tentokrát i hravými obrazy jen do určité míry... Východiska projektu (smrt letce za II. světové války a ďábel, který vítězí tak, že všechny přesvědčil o tom, že neexistuje) se mi v předvedeném nějak ztratila.
(zadáno: 9.1.2012)
(zadáno: 7.1.2012)
(zadáno: 7.1.2012)
(zadáno: 29.12.2011)
Inscenace – manifest. Pětatřicet let stará provokativní hra přirozeně napásnutá na naši současnost. Demaskuje prázdno, deziluze, žití v kýči nebo blábolech, zdupanou morálku, všemoc ekonomicky silných. Zajímavé řešení hracího prostoru, vynikající výkon Gabriely Míčové – psychologicky skvěle obsáhne pád své postavy ze suverenity až do smrti (vysvobození).
(zadáno: 28.12.2011)
Působivě inscenovaná současná hra, která skrze historický příběh (vycházející z reálií anglických dějin přelomu 10. a 11. století) promlouvá k chaosu dneška. Mnoho témat (touha po moci, láska, feministická popíchnutí, otázky víry a nevíry...) vede k žánrové nejasnosti, ale režie si je toho úskalí vědoma, výsledkem je vyvážená inscenace. Pobaví, přinese napětí i zamyšlení.
(zadáno: 26.12.2011)
Problémem této inscenace je, že už dramaturgie měla rozpoznat, jak je ta hra pro provedení na jevišti špatná, a nesázet na to, že monologické a neustále vysvětlující (a silně zidealizované) kličky textu Eliška Balzerová povýší na velké divadlo.
(zadáno: 26.12.2011)
Na první pohled jednoduchá komedie, která zmrazí svým sdělením.
(zadáno: 11.12.2011)
No, kam se ten svět asi dokutálí, budeme-li jen reptat nebo klanět se zlatému teleti. Poutavá rekonstrukce prostinkého (pro herce však nejednoduchého) textu lidového divadla na biblické téma. Od záměrně naivní stylizace k výmluvné, až didaktické pointě. Cosi se děje, když divadlo tlumočí už i ty elementární věci... Druhá část mě proto velmi bavila.
(zadáno: 8.12.2011)
Tak jako jsou dne potřeba herci – moudří klauni, podobně to platí pro autory divadelních her. Petr Kolečko má mezi takové nakročeno, i jeho mírně blábolivá hra Vejce vtipnými narážkami mnoho pojmenovává. Forma – úlet ovšem není pro každého...
(zadáno: 28.11.2011)
Po bezemoční, režijně nezáživné a s výjimkou Terezy Duchkové interpretačně bezduché karlínské verzi konečně Jekyll a Hyde dorazil i k nám v plné muzikálové síle! Až nečekaně. Promyšlená režie, uchvacující scénografie. A výkon Dušana Vitázka? To musíte vidět! Hana Holišová též na výbornou a talentovaná Viktória Matušovová jistě zapracuje na nedostatcích v hereckém projevu. Vynikající company. Proti překladu Adama Nováka ten nový jde více po smyslu originálních textů a za uši tahá podstatně méně, i když místy taky.
(zadáno: 28.11.2011)
Kapesní a úspornější kopie velké brněnské inscenace. Herecké a pěvecké srovnání, až na Petru Jungmanovou, vyznívá v neprospěch činoherců z Palmovky, avšak dá se říci, že se s nelehkým úkolem popasovali obstojně. Jen kdyby ještě přestali „tlačit na pilu“, nebo zaříznou otázky, které tento koncept divákům klade, a zvukaře z Radka Zimy klepne.
(zadáno: 28.11.2011)
(zadáno: 24.11.2011)
Zachovat vnitřní gesci předlohy a dokonce předlohu vtipnou aktualizací obsahu i předčit je dramaturgický majstrštyk. Pokrytectví, faleš, přetvářku, pózy – velmi dobře odpozorované – šperkují „hlášky“, které si budete pamatovat. Zamrzí snad jen režijní spěch, kterým inscenace pádí ke svému cíli, jako by nestálo za to také více pracovat s figurami, jež Alcesta obklopují a vlastně vytvářejí jeho vzdorovitý světanázor.
(zadáno: 24.11.2011)
Vděčný námět postživota tam někde na obláčku posloužil k rozehrání docela divoké dámské jízdy, jejíž náboj určují strasti zcela pozemské. Sympaticky promyšlené hříčce by však prospěl dramaturg vyhazující balast a režisér kočírující napětí, pointy, ale i protagonistky.
(zadáno: 20.11.2011)
Pozoruhodné inscenaci by prospělo méně křiku, méně afektu, méně legrácek, méně samoúčelností, aby Mayenburgovo drsné zpochybňování jistot v pohodlném "absurdistánovém" světě dopadlo perplexovou silou na diváka mnohem více. Kardinální chybu dramaturgie vyvažuje odvaha nasadit nekompromisního Mayenburga do repertoáru divadla, v němž obvykle je jistotou pohodlnost a bezpečí.
(zadáno: 17.11.2011)
Tentokrát velmi šťastná symbióza hostujícího režiséra, koncepce a herců DvD. Moderní současné divadlo jak se patří. Vynikající herci v polohách, které jsme v Dlouhé (a dost možná nejen zde) ještě neviděli. Velmi chytrá hra, zajímavě režijně uchopená.
(zadáno: 17.11.2011)
Prastarý manuskript loutkářské hry se stal inspirací pro (sebe)ironickou reflexi: iluzí našeho žití, bezděčného umu devalvovat si životní radosti, patosu, který se rozplynul v dávnověku ke škodě všeho. Mínusy: tezovitost toho pohledu a zavádějící název hry. Pozitiva: stylová hravost a úžasná melodičnost.
(zadáno: 11.11.2011)
Na „regionální“ charakter divadla velmi solidní inscenace pevné režisérské ruky. Sdělí, co má, nebojí se aktualizační transpozice, pitvá ty mrtvolné vztahy poměrně razantním způsobem.
(zadáno: 11.11.2011)
Možná až příliš artistní inscenace (týká se i textu dramatizace), jde to na úkor postihnutí tématu.
(zadáno: 10.11.2011)
Problematická inscenace, která se totálně míjí s prostorem velkého divadla. Text volá po dramaturgických zásazích i jiném rytmu. Z herců v nelehkém úkolu obstáli především Veronika Freimanová (ta kvanta vysvětlujícího textu!) či mordýř Filip Blažek. Někteří zas nemají co hrát...
(zadáno: 2.11.2011)
Jednoduché faustovské anekdoty, vycházející z pocitu z dneška, s komplikovaným praktikáblem (obstarožní dodávka jako Cháronovo plavidlo se spoustou propriet), jehož potenciál zůstal až hříšně nevyužitý.