Redakce

Michal Novák

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1157)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 20.4.2012)
Basiková, Fric, Beroun, Zonyga, Marek, Tomeš, Susová, Pokorná, Flekač... Přestože režisér se zamotává do řady svých rádoby efektních klišé, myslím si, že tento projekt si vysokou známku zaslouží. Za choreografii a taneční pasáže, za poutavou dramatickotvornou hudbu Petra Maláska (i hodně dobré nazvučení), za krásný pěvecký výkon Báry Basikové, ale i pěveckou suverenitu dalších interpretů.
(zadáno: 9.4.2012)
Režisér Emil Horváth namíchal hodně výbušnou směs, kterou jen může přinést konflikt tří zcela odlišných postav, kteří jsou nuceni sdílet po jistou dobu tak malý prostor. Herecky velmi přesvědčivě ztvárněno, pochybnost se logicky vznáší nad obsazením Zuzany Slavíkové do role „jižanské krásky“, ačkoli tuto náročnou roli psychotické Blanche zvládá se ctí.
(zadáno: 28.3.2012)
Nevzpomínám si, kdy jsem viděl lepší travestii. Neznevažující, satirickou a v tak vzácné souhře zahranou. Parodické narážky vyžadují trochu znalost všelijakých konotací, rozpoznáte-li, budete se bavit ještě víc. Také „novodobé aranže“ Smetanovy hudby nepostrádají vtip :)
(zadáno: 27.3.2012)
Projekt fascinující atmosféry. Oživlé exponáty jsou daleké panoptikální přehlídce, prezentují dynamické divadlo. Kouzla zkratek však pro mě byly silnější než podchycení příběhu. (Raději předejdu dotazům těch, kteří si všimli...jde jen o shodu jmen.)
(zadáno: 23.3.2012)
Jemná režijní kresba víc než literární femme fatale modeluje znuděnou intrikánku chycenou do zlaté klece. Dan Špinar mírně upravenou podobou známého dramatu a minimalistickým pohledem na tragičnost postav výrazně přiblížil Ibsena dnešku.
(zadáno: 4.3.2012)
Prostě krásná hra, s níž je jméno Květy Fialové navždy spojeno (tuto roli hraje již potřetí!). Na rozdíl od předchozích inscenací tato nesklouzla k exhibici obou hlavních hrdinů. Režie čte text v existenciálních souvislostech, k čemuž napomáhá autentický výkon Josefa Kubáníka i koneckonců výrazné komediální výstupy Jitky Joskové v trojroli seznámeníchtivých slečinek. Přidal bych se k těm, kterým se nezamlouvaly dekorace k této inscenaci. S nesouladnou scénickou hudbou taky nějak nevím...
(zadáno: 4.3.2012)
„Tak takhle dál ne...“
(zadáno: 26.2.2012)
Transkripci příběhu podle lužickosrbské legendy, známého především díky hororovému animovanému filmu Karla Zemana (Čarodějův učeň), do pohybového interaktivního představení pro děti hodnotím vysoko. Libreto je citlivě zjednodušené a pochopí jej i malé děti. Možná se mohlo lépe pracovat s poselstvím příběhu, nezlehčovat to. Inscenaci jinak nechybí režijní, scénografická i choreografická kreativita ani empatie vůči dětskému divákovi. Na tomto strašidelném příběhu je nejstrašidelnější, že Mistr černé magie (Vojta Švejda v další netradiční roli) má (mimo jiné) v úmyslu vstoupit do politiky...
(zadáno: 26.2.2012)
Vtipný pohled na hledání pravdy, která uniká, ulítává, padá, ztrácí se jako chiméra, i když ji máme doslova nahmátnutou. Aktéři nám ukazují, že problém obvykle je v absenci dialogu, vzájemné komunikace. Akrobatické prvky jsou prováděny s ohromující jistotou, drží téma, nepůsobí samoúčelně. Výborné zapojení hudebních nálad (David Synák). Seiline Vallée ukazuje, že není jen akrobatkou, ale je i skvělou herečkou. Drobná výhrada by snad směřovala k fragmentárnosti výstupů.
(zadáno: 26.2.2012)
(Sedláčková, Uličník, Čížek, Ondříček, Vitázek...) Muzikál postavený na účinné metafoře toho, jak někdy stačí hodně málo, aby nás všechny něco sežralo zaživa. Z jednoduchého libreta se podařilo vystavět příjemnou hororovou komedii. Ocenit lze propracovanou loutku nebezpečné rostliny a její skvělé oživení „vodičem“ Petrem Neméthem, režijní nadhled a invenci či neodolatelnou komickou scénu s šíleným pacientem. Hudebně mě tento muzikál, přiznám se, nezaujal, někteří herci trochu zápasili s dialogy...
(zadáno: 11.1.2012)
(zadáno: 7.1.2012)
(zadáno: 7.1.2012)
(zadáno: 28.12.2011)
Působivě inscenovaná současná hra, která skrze historický příběh (vycházející z reálií anglických dějin přelomu 10. a 11. století) promlouvá k chaosu dneška. Mnoho témat (touha po moci, láska, feministická popíchnutí, otázky víry a nevíry...) vede k žánrové nejasnosti, ale režie si je toho úskalí vědoma, výsledkem je vyvážená inscenace. Pobaví, přinese napětí i zamyšlení.
(zadáno: 11.12.2011)
No, kam se ten svět asi dokutálí, budeme-li jen reptat nebo klanět se zlatému teleti. Poutavá rekonstrukce prostinkého (pro herce však nejednoduchého) textu lidového divadla na biblické téma. Od záměrně naivní stylizace k výmluvné, až didaktické pointě. Cosi se děje, když divadlo tlumočí už i ty elementární věci... Druhá část mě proto velmi bavila.
(zadáno: 24.11.2011)
Zachovat vnitřní gesci předlohy a dokonce předlohu vtipnou aktualizací obsahu i předčit je dramaturgický majstrštyk. Pokrytectví, faleš, přetvářku, pózy – velmi dobře odpozorované – šperkují „hlášky“, které si budete pamatovat. Zamrzí snad jen režijní spěch, kterým inscenace pádí ke svému cíli, jako by nestálo za to také více pracovat s figurami, jež Alcesta obklopují a vlastně vytvářejí jeho vzdorovitý světanázor.
(zadáno: 17.11.2011)
Tentokrát velmi šťastná symbióza hostujícího režiséra, koncepce a herců DvD. Moderní současné divadlo jak se patří. Vynikající herci v polohách, které jsme v Dlouhé (a dost možná nejen zde) ještě neviděli. Velmi chytrá hra, zajímavě režijně uchopená.
(zadáno: 11.11.2011)
Možná až příliš artistní inscenace (týká se i textu dramatizace), jde to na úkor postihnutí tématu.
(zadáno: 2.11.2011)
(zadáno: 5.10.2011)
S tím, že pohádka byla svou pohádkovostí a vykreslením charakterů cílovkou pro malé diváky, problém nemám :) Krásná pohádka, spousta situací (včetně moralistních apelů) řešena ryzí divadelností, interpretačně opět na výši (vypíchnu Radku Coufalovou, Hanu Holišovou, Lukáše Janotu a Aleše Slaninu). Jen budu mít potíž řadit toto dílo mezi muzikály, asi nebudu sám, kdo čekal od hudby více...
(zadáno: 26.9.2011)
Divadelně zacyklený čas v banálním prostoru vytváří zajímavě fázované groteskní rovnice. Nedovedu si tuto hru představit v jiném divadle a s jinými herci.
(zadáno: 11.9.2011)
Elegantní inscenace konfrontující rozdílné světy lidí si blízkých. Vynikající výkon Veroniky Kubařové, která snad jakoby ani nehraje, prostě to spontánně, resp. intuitivně dala (ale jistě za tím bude i práce režiséra Ondřeje Zajíce).
(zadáno: 11.9.2011)
Zdařilý hit-muzikál, který nefunguje jako hrací skříňka na hity. Organicky napojené libreto je sice triviální, přesto vytvořilo účinnou metaforu světa, jemuž vládnou peníze. Jeviště opanovala málokdy vídaná dynamika choreografií a z mladých herců režisér Ján Ďurovčík vydoloval netušená maxima. V pražském muzikálovém kontextu výrazný nadprůměr. (více v článku na blogu)
(zadáno: 17.7.2011)