Redakce

Michal Novák

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1156)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  40 41 42 43 44 45 46 47  >  >>
Zvony - Národní divadlo  40 %
Kauza Divá Bára - Městská divadla pražská  40 %
slovní komentář v článku na blogu
Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové - Národní divadlo  40 %
Peer Gynt - Městská divadla pražská  40 %
Petr Svojtka si vybral slabší chvilku :)
Nejšťastnější ze tří - Divadlo Palace  40 %
slovní komentář v článku na blogu
Sněhová královna - Divadlo AHA!  40 %
slovní komentář v článku na blogu
Tristan a Isolda - Městská divadla pražská  40 %
Don Juan - Národní divadlo  40 %
slovní komentář v článku na blogu
Ženitba - Divadlo Na Jezerce  40 %
Radek Holub nehraje Podkolatova, ale kašpara. Schematismus inscenace a nulový výklad nadčasové hry ale publiku nevadí. (více v článku na blogu)
Ideální manžel - Městská divadla pražská  40 %
Jeffreymu je šoufl - Divadlo Ungelt  40 %
slovní komentář v článku na blogu
Kleopatra - Divadlo Broadway  40 %
Mahábhárata - Městská divadla pražská  40 %
Tohle by umořilo i slona. (více v článku na blogu)
Skleněný zvěřinec - Divadlo Metro  40 %
slovní komentář v článku na blogu
Svět odsouzencův - Spitfire Company  40 %
Případné "sdělné myšlenky" přebila úchylnost. (více v článku na blogu)
(zadáno: 28.12.2022)
Okupace - Divadlo Bez zábradlí  30 %
Je to pro autorskou verzi podpásové, ale porovnejme: Film mrazivá, prostorem sevřená, zajímavě stylizovaná absurdní groteska, polemické zamyšlení nad zbabělostí a odvahou (silné herectví a nakažlivá hudba k tomu), působí to i velice divadelně... K. Pavelka a A. Skala nevytváří jevištní repliku filmu, vydali se vlastní cestou, na níž neuhlídali žánrové rozkročení. Ledabyle vytěžují, redukují, posilují komediální vyznění. Některému překrucování nerozumím už vůbec. Leze z toho hipsterský úšklebek nad „předpodělaností“, ale tehdy (rozuměj za normalizace) strach byl metoda. V tomto směru nejvíce zaujme ztvárnění postavy Ředitele Zdeňkem Žákem.
(zadáno: 22.11.2022)
Už není třeba dělat vůbec nic - Divadlo v Dlouhé  30 %
Záměrný výsměšný vzkaz typickému mainstreamovému diváku DvD? Nebyl předložen experiment, ale útrpný tvar (s hudební kýčařinou v pozadí) svědčící o literárním zaujetí tvůrců, kteří „zmozaikovali“ tunu vytržených vět z různých děl (bezpečně jsem rozpoznal dvě) a myslí si, že to s nevýrazným společným jmenovatelem (tím je nicnedělání) a bez záchytných kotev bude fungovat. Klíč tušíme: cesta k tomu vede přes emoce vyjadřované Marií Poulovou (face camera) a ironizovaný závěr. Díky hercům to chvílemi má potenciál vtahovat či lehce dráždit, ale dramaturgie to zabila. Vyjádření tvůrců, že se navazuje na legendární Sestru Úzkost, už je jenom hloupé.
(zadáno: 21.3.2020)
Láska v přímém přenosu - Divadlo Kalich  30 %
Problematická inscenace. Komiksový charakter hry se absolutně nepotkal s prostorem letní arény pod Žižkovskou věží, vzpíral se mu i přes snahu herců o dodržení žánru. V „kamenném“ Kalichu všemu může být jinak a komediální inscenace bude fungovat. V ukrutném vedru, jež panovalo při premiéře, se s podmínkami i žánrem nejlépe vyrovnala Kristýna Frejová. Na opačném orbitu se pohyboval výkon M. Kavana, míjejícím se s profesionálním jevištěm o světelné roky, herci nebylo rozumět a tak dále.
(zadáno: 5.5.2019)
Jak se dělá muzikál - Hudební divadlo Karlín  30 %
Jevištní procházka zákulisím vzniku muzikálové inscenace obsahuje řadu bodů: průvodní slovo režiséra (jeho ostrovtip míří spíše na dospěláky), přeexponované zobrazení situací ze zákulisí příprav (děcka si odnesou zkreslenou informaci o divadelní práci, nadsázku nerozšifrují), herci vyseknou parádní čísla ze svého arsenálu (spokojeni všichni), slovní pohled do orchestřiště (školometský výklad dirigenta Kryštofa Marka) a sekvence z vybraného muzikálu uváděného v HDK, jakože finále (hurá, muzikál je hotov). Myslím, exemplární případ, jak nemá vypadat dramaturgie edukativního projektu pro 7+.
(zadáno: 31.5.2018)
Jezinky a bezinky - Studio Ypsilon  30 %
Rovnice s proměnnou „ypsilon“ tady jako by pozbyla funkčnosti. Koncepce jako obvykle vychází z typických ypsilonských montážních postupů, ale v případě inscenování této u nás zdomácnělé hry metoda nefunguje. Proč? Divák je konfrontován s autorským principem bez dramaturgického řádu, sledujeme pásmo shluků a odchodů, dále nahodilých zpěvů, vše bez ukotvující logiky. Vyjma Z. Kronerové herci působili, jako když neví, co vlastně mají hrát. Výstupy R. Mrázika jsou už mimo racionální chápání i mimo výseč poetiky Y. Potenciál snad ještě drží herectví mladé Ypsilonky (P. Labudová, J. Večeřa).
(zadáno: 29.3.2018)
Titanic - Divadlo Kalich  30 %
Výběru tak slabého textu nerozumím. Není v něm nic, co by diváka dokázalo překvapit nebo nabídnout mu jiný úhel pohledu. Kromě toho, že zarputile vnucuje sociální otázku a kopíruje tolikrát použitý model mentora a „toho pomalejšího“. Aby hra byla skutečnou příležitostí pro dva komiky na scéně, musela by především sama být originální, jinak před herci a režií stojí pouze výzva text nějak ilustrovat, pokud možno s komediálním ajfrem. A tak se vytahují triky z osvědčených škatulek. Potenciál pobavit publikum hrou „o největší námořní katastrofě všech dob“ najednou není takový, jak se čekalo.
(zadáno: 14.10.2017)
Pohřeb sardinky - MeetFactory  30 %
35 % Pokušitelská přitažlivost díla představitele španělského surrealismu vedla k pokusu divadelně uchopit tuto zvláštní obraznou mozaiku jedné karnevalové noci, prostředníka k vykreslení jakési oslavy smrti a (skutečného? snového?) soužití sumbisiva se dvěma tyrankami. Nálady a situace jsou předkládány skrze zvukové ataky, nahotu a neherectví P. Skaly. Dojde i na (technicky mizerné) předčítání úryvků z knihy. Inscenace je prosta výkladu té „poetiky zvrácenosti“, na nezachytitelný Arrabalův svět jsou aplikovány postupy, které více než ilustraci nenabídnou. Ve výsledku nepodnětná „alternativa“.
(zadáno: 29.3.2017)
Macbeth - Městská divadla pražská  30 %
Inscenaci pokládám za velice nešťastnou, a tím i zbytečnou. Troskotá na otázce, kdo je onen Macbeth, kterého nám Milan Kačmarčík prezentuje – pragmatický kariérista, paranoik opájený mocí, slaboch ve vleku? Rozehrání analogie se současností zůstalo někde zastřené, snad až na ten závěr - svrhnutí tyrana (špatného vládce). Tato inscenace padá s výsledkem souboje většiny (!) herců s Hilského textem; režie pouští drmolení, nezvládnutý blankvers. Pak nemůže vyjít ani ten sebelepší záměr. Zajímavě je rozehrán scénografický plán inscenace nebo podoba, resp. procházení dějem tří čarodějnic.
(zadáno: 15.3.2017)
Pro tebe cokoliv - Divadlo Kalich  30 %
Jana Paulová je neřízená střela a v zápletkově odhadnutelné prostinké řachandě si chodí pro fóry i ze čtvrté cenové. Většina publika se řeže smíchy, takže vše je obchodně v pořádku.
(zadáno: 14.2.2017)
Romeo a Julie - Horácké divadlo Jihlava  30 %
Tvůrci přišli s určitou ideou a záměrem, jak uchopit známou tragédii. Dramaturgická východiska tady nespočívají v touze po jinakosti a inscenační klíč má logiku, přesto se uchýlím k hloupé frázi, že výsledek pokládám za nekoukatelný (naprosto nefunkční). Generalizovat Shakespeara skrze rozvolňování a domýšlení figur je tenký led. Vztah veronských milenců je devalvován zkrátka příliš, vždyť o tu sladkou poblázněnost a něhu ve hře taky docela jde.
<<  <  40 41 42 43 44 45 46 47  >  >>