Redakce

Michal Novák

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1254)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  25 26 27 28 29 30 31 32 33  >  >>
(zadáno: 6.11.2012)
Pomáda - Divadlo Kalich  70 %
Pálek, Gidová, Doubravová, Novotný, Löbl, Fric... Tihle mladí, věřte, šlapou na paty ostříleným borcům z muzikálového Brna. Taneční muzikálová smršť, kterou musíte vidět. Vlastně ani nechci znát odpověď na otázku, jak to ten Ján Ďurovčík dělá, že při choreografických číslech divák nevychází z údivu. Jen je škoda, že nebylo věnováno více pozornosti činoherním pasážím, které jsou retardujícím prvkem (právě po režijní stránce).
(zadáno: 6.11.2012)
Kdyby tisíc klarinetů - Divadlo pod Palmovkou  70 %
A že těch pár nedokonalostí Janu Vondráčkovi odpustíme? Klarinety v jeho režii odkazují na hravost Divadla v Dlouhé, jsou krásnou poctou pánům S+Š, mladí žasnou nad písněmi, o nichž měli tucha, ale nedovedli si je nikam přiřadit. U této inscenace by platilo okřídlené, že méně by znamenalo více (nápadů mnoho, technika nestíhá...), inscenaci by také prospělo – jakkoli je dramaturgická úprava obrovským plus – konkrétnější dramaturgické zakotvení a nesnažit se být vším. Forma leporela se mi jeví jako nejvíce funkční... Koho vyzdvihnout z herců? Snad Barboru Valentovou a Radka Zimu.
(zadáno: 6.11.2012)
Léčitel - Spolek Kašpar  40 %
Dramaturgii, která ušila na herce takovou bezobsažnou kládu, přiznám se, nechápu. Měli snad herci potřebu se konfrontovat s šíleným monologickým textem, hrou, která opravdu nepatří ke klenotům jinak zajímavého autora? Tři pohledy na totéž, postrádající to hlavní – dramatičnost. Tři herci nesou tíhu tun textu se ctí, především Jakub Špalek. Režie se soustřeďuje jen na práci se slovem, to je na divadlo přece málo...
(zadáno: 6.11.2012)
Scapinova šibalství - Městské divadlo Mladá Boleslav  50 %
Vděčná klasická hra, která prověří komediální talent hlavního představitele. Asi nelze jinak, než inscenaci postavit na jednom herci. Matouš Ruml obstál (i když jeho překotnost by zasloužila korekce), celek však ani náhodou. Víte, podle čeho se pozná špatný režisér? ;-)
(zadáno: 20.10.2012)
Sestra Úzkost - Divadlo v Dlouhé  100 %
(zadáno: 20.10.2012)
Dobrodružství Dona Quijota - Divadlo v Dlouhé  70 %
(zadáno: 20.10.2012)
Kvas krále Vondry XXVI. - Divadlo v Dlouhé  80 %
(zadáno: 20.10.2012)
Létavý lékař - Divadlo v Dlouhé  70 %
(zadáno: 20.10.2012)
Konec masopustu - Divadlo v Dlouhé  80 %
(zadáno: 20.10.2012)
Tango - Divadlo v Dlouhé  70 %
(zadáno: 20.10.2012)
Mámení mysli - Divadlo v Dlouhé  50 %
(zadáno: 20.10.2012)
Tajemství Viléma Storitze - Divadlo v Dlouhé  60 %
(zadáno: 10.10.2012)
Pohřbívání - Divadlo Feste  50 %
Na straně jedné silně nekorektní, trapné a hloupé východisko pro satiru a na druhé snaha vtipně poukázat na neuralgické a symptomatické body zvlčení společnosti v oblasti etiky, morálky, ale i mafiánského byznysmenství. Tak a co z hravé inscenace divadelníků z Feste převáží pro celkový dojem... Odsoudit šmahem celou inscenaci pro to první díky druhému dost dobře nejde...
(zadáno: 10.10.2012)
Jak se vám líbí - Jihočeské divadlo Č. Budějovice  70 %
Nejvíce mě zaujalo zdůraznění kontrastu mezi intrikující tzv. vyšší společností a až pohádkovou „očistnou pohodou“ v Ardenském lese. Po všelijak upravených a zmoderněných her W. Shakespeara tato inscenace je učiněným balzámem na divákovu duši, včetně krásné katarze. Takhle nějak si také představuju, jak má vypadat interpretace blankversu. Text je hodně proškrtaný, chápu, že je to pro open-air divadlo nutné, ale u postavy Vévody proti tak necitlivým nůžkám protestuji! Mocné škrtání posílilo naivistický rozměr, který této Shakespearově moudré komedii zas tak nesluší.
(zadáno: 8.10.2012)
Církev - Studio Hrdinů  50 %
Studio Hrdinů začalo bez kompromisů. Textem náročným pro obě zúčastněné strany. A snad právě proto bych očekával jeho divadelní vyložení, zpřítomnění, strukturování, pomoc v orientaci, něco, co by bylo přidanou divadelní hodnotou k té hromadě kontroverzních textů, se kterými se můžeme seznámit pod lampičkou v knihách. A ještě jsem měl takový pocit, že inscenace násilně propojuje dva texty, literární příběh a autorův osobní vztek. Tyto zásadní výtky na dramaturgii a režii ale nic nemění na parádním výkonu Karla Dobrého.
(zadáno: 6.10.2012)
Aida - Hudební divadlo Karlín  70 %
Jakkoli HDK Aidou konečně překročilo stín řekněme dobrého průměru, slova o dokonalosti bych mírnil. Hudebně tento muzikál umí překvapit, i třeba mícháním žánrů, je zajímavý. Excelentní (!!) Dasha v titulní roli nebo Noid v roli Radama a Lucie Bílá jako Amneris dokázali, že pro muzikálové divadlo je lepší, když místo zacílení na „hvězdnost“ se na postavách herecky pracuje a netajtrlíkuje. Také Jan Urban opět výborný. Ale ať se na mě nikdo nezlobí, překlad je hodně slabý, choreografie (s výjimkou extatického tance Núbijců) se nepovedla, scénografické řešení si nezasloužilo být tak triviálním...
(zadáno: 3.10.2012)
Valentýn - Divadlo NoD  50 %
Audiovizuální performer se utkal s pevně daným textem. Vyřešil to kulišácky, slovo není nositelem příběhu, je prostředkem, který slouží tomu, co je Krushovi vlastní: intenzivnímu divadlu, které kombinuje mimování, zvuk (přesněji hluk) a významotvorné výtvarno, včetně vstoupení geometrie vytvořeného prostoru do hry. V tom je tento počin a jeho postupy bezpochyby inspirativní. Znejistíme při pohledu na (zvrácené) podivnosti, projektu chybí řekl bych i dramaturg. Přišla na mě i nuda, když se to dostávalo do bezradné smyčky. Ale třeba tento můj pocit mít nebudete a uvidíte v tom šílení světa.
(zadáno: 30.9.2012)
Funny Girl - Městské divadlo Brno  60 %
Pamatovat si z této inscenace budeme především Fanny a její představitelku (Radka Coufalová). Solidní muzikálová inscenace, která zahustila mnohé motivy či obrazy a pílí k hořkému konci příběhu.
(zadáno: 30.9.2012)
Korespondence V+W - Národní divadlo Brno  90 %
Když divadelní zážitek vtrhne přes nedramatické zrcadlení... Nádherné promyšlené divadlo: od nápadu tohle vůbec přivést na jeviště až po formu. Ty drobnosti, které sem tam neladily, se snad ani po takovém zážitku nesluší rozpitvávat.
(zadáno: 23.9.2012)
Eskalátor (manifest outsidera) - Švandovo divadlo  70 %
Laboratorní tvar inscenace ani nevnímám. Propojení motivů jistě bude vyladěno, důraz se dá na podstatu obsahu slov či myšlení postav než na vulgarity, některé použité konotace projdou revizí. Dojde na lepší kooperaci pilířů, na nichž to stojí: reality, tvůrčího nadhledu a stylu grotesknosti. Herci se budou méně schovávat za postavu. Podstatné je, divadlo reaguje...a dobře reaguje. Mozaikou, z níž mrazí a která se manifestačně hlásí k protestu proti bahnu. Dodo Gombár v této hře vystihl pocit, ke kterému mnozí ještě nedospěli, ale už zítra jim bude svírat krk. Těším se na finalizaci projektu!
(zadáno: 19.9.2012)
Láska ke třem pomerančům - Geisslers Hofcomoedianten  60 %
Velmi vtipné vitamíny! Prvních dvacet minut útrpně sleduji, jak třeskutě blbě se snaží najít společnou řeč barokní (téměř nedochovaná, sic!) pohádka a osobitě současný divadelní jazyk Geisslers, aby potom se tak (a konečně) ve stylové jednotě odehrála třeskutě hravá a opravdu nápaditá vitamínová trachtace, která drží fazónu do samého konce. Přesto by si tento útvar zasloužil lepší dělostřeleckou (dramaturgickou) přípravu, když se neustále snaží o aktualizační (satirické?) spojky, a možná i méně těsný prostor, než je Ábíčko.
(zadáno: 16.9.2012)
El Príncipe Constante (Vytrvalý princ) - Masopust  60 %
Je neuvěřitelné, kterak z této moralistní staré hry španělského „zlatého věku“ pomrkává shnilá současnost. Z dnešního pohledu trapní jsou všichni, tedy včetně idealistického prince. Tolik asi zásadní dramaturgický posun ve vyznění. Inscenace je dobře mířenou fackou proti pocitu bezvýchodnosti. Po všech stránkách moderní a režijně pevně vedená inscenace mi však osobní zážitek nepřináší. Respektuji režijní styl a shledávám ho funkčním, přesto mám problém s přijetím např. nekonečné řady scénických ilustrací právě vyřčených slov. Herci výborní i horší – deklamace veršovaného textu věc nesnadná...
(zadáno: 27.8.2012)
Tři v háji - Divadlo Artur  0 %
Příběhová slepovánka rozvíjená současně třemi autory je sama o sobě plná bezduchosti a dialogy jsou banální tak, až se divíme, od jakých mistrů pera pochází. Vše dorazila hodně špatná dramatizace. Bezduchost se promítla i do této komedie - ataky bránice pomrkávají hlavně z přehrávaných momentů. Někde vzadu se krčí také její absurdní rozměr, s ním však nepracuje nikdo. Inscenace si kodrcá „bez režiséra“ a někteří herci předvádějí takové brikule, až to hraničí s trapností. Když je humor tahán z paty a přehrává se do mrtě, vzniká paskvilné divadlo beze špetky smyslu. Jenže ono je myšleno vážně!
(zadáno: 25.8.2012)
Náš islám - Divadlo Feste  40 %
Mně to přišlo takové...no, polopatické.
(zadáno: 19.7.2012)
Causa Fatalis - Teatr Novogo Fronta  50 %
Teatr Novogo Fronta je velmi konzistentní nejen ve svém kombinování klauniády s psychedelickou atmosférou, ale i – opět ke škodě věci – v nekomunikativní dramaturgii. Jednotlivé obrazy nám představí životní outsidery, běžné konflikty, příchod cizince, okamžiky štěstí, náhlou destrukci, z níž čiší kupodivu radost, a v závěru oheň pohltí náboženské symboly... Z toho se dá poskládat jakási obecná geneze (chce to hodně velkou fantazii :), mě by však zajímal třeba divadelní výklad důvodu (příčin) narušení rovnováhy namísto pílení po efektech, jimiž představení euforicky vrcholí.
<<  <  25 26 27 28 29 30 31 32 33  >  >>