PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Iva Bryndová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (811)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 22.11.2025)
65% - Divadelní adaptace známého příběhu o složitostech a křehkosti dospívání i složité době nejzdařileji funguje právě tam, kde se soustředí a kde nechává i diváky plně se soustředit právě na to: na příběh nesmělého mladíka a jeho první vztahy, lásku a sex. Srovnávání s Menzelovým filmem jí nesvědčí, jeho atmosféra je již příliš zažitá a na jeviště nepřenosná. Sama o sobě inscenace funguje mnohem lépe. Scénografie umně využívající divadelních znaků, silné a přesvědčivé herecké výkony Teodora Dlugoše, Igora Bareše či Petra Reifa, i příjemná hudební složka jsou jejími nejsilnějšími i nejpůsobivějšími stránkami.
(zadáno: 22.11.2025)
Muzikálová podoba slavného filmu na prknech HDK představuje typický příklad toho, jak převést známý film na jeviště v podstatě zdařile, ale bez jakékoli větší přidané hodnoty. Hereckými výkony přesvědčí Hynek Čermák i další pánové a pěveckými vedle hereckých i suverénní Ev Burešová a Dasha. Jenže známým hitům čeština, zvlášť v překladu Adama Nováka, nijak nesvědčí, stejně jako horší nazvučení sborů a Anonínu Procházkovi se nepodařilo dodat příběhu patřičný důraz, nejen akční scény tak vyznívají v podstatě hluše, i romantika a napětí tím ztrácejí na působivosti. (Oceňuji nápaditou scénu Martina Černého.)
(zadáno: 22.11.2025)
Kouř - Fidlovačka 50 %
55% - Nezvládnutá - tedy přemrštěná - stopáž a rozvláčné tempo jsou zásadními kameny úrazu divadelní verze kultovního filmu, která navíc nedokáže zaujmout tak, jako se kdysi podařilo jemu. Nedaří se jí vytvořit tíživou atmosféru města zamořeného kouřem a nepodařilo se ani uchvátit malou podnikovou revolucí, která zjevně zabrala a účinkovala kdysi. Divadelní rytmikál tak táhne především dramatický potenciál v postavě Arnoštka v okouzlujícím podání M.Písaříka. S.Sandeva je krásná a zajímavá v tanečních scénách, V.Jílek, K.Cibulková, M.Slaný i T.Měcháček herecky přesvědčiví, ale využitý dramatický oblouk i specifická atmosféra tomu chybí.
(zadáno: 22.11.2025)
(zadáno: 22.11.2025)
Intenzivní a současně vlastně velmi intimní dialog v dopisech představuje životní příběh jednoho vztahu a páru lidí velmi působivě. Herecké výkony celé čtveřice i efektní scénografie a režie soustředící se zejména právě na slovo - slova, která si partneři vyměňovali - a příběh mu dodávají na intenzitě a pomáhají tak vytvořit milou, velmi emocionální inscenaci něžně vypovídající o (nejen) milovaných lidech.
(zadáno: 8.10.2025)
55% - S inscenací P.Erbese a B.Jedináka je to vlastně podobné jako s Pustou zemí. Výsledný tvar zaujme. Scénická forma nabízí řadu působivých obrazů i nosných myšlenek, obsahově se nicméně s očekáváními poněkud tluče. Spíš než pohled na kuponovou privatizaci nabízí řadu obrazů, jež působí jako asociace na téma Petr Kellner a moc. Obrazů s myšlenkami tak všeobecně platnými, že spojení s Kellnerem se vlastně jeví jako jedna z variant, využitá nejspíš i proto, že svou smrtí poskytl mimo jiné jeden z nejpůsobivějších oblouků, které se do inscenace dalo zakomponovat. Od tématu s ohledem na titul jsem ovšem čekala výrazně víc.
(zadáno: 23.9.2025)
75% Bez pochyb náročný text spojující dramatické prvky s narativními se M.Langovi podařilo inscenovat přesně, jak o něm tvůrci mluví: hravě, energicky, s výraznými změnami v temporytmu, a to s pomocí zdařilé hudební a výtvarné (světla, stínohra, projekce, kostýmy) složky i výborných hereckých výkonů. První část skvěle využívá repetetivnosti, ironie, vypravěčského odstupu, aby prostřednictvím osudů a myšlenek konkrétních lidí nahlédla na vznik první atomové bomby. S druhou částí převládá dramatičtější struktura, ač v přívalu Oppenheimerových teorií a myšlenek mírně upadá tempo. Nesmírně působivý konec však představuje velmi intenzivní tečku.
(zadáno: 23.9.2025)
85% - V působivému scénickém tvaru inscenuje J.Šmíd nesmírně aktuální hru P.Morgana, z níž mrazí nejen, zdaleka ne nejvíc při sledování vzestupu odtažitého "zla" - V.V.Putina, jejž V.Kuzník vybavil působivou nečitelností, ale i z titulních "vlastenců". Z toho, jak v 90.letech "připravili" půdu pro Putinův vzestup, aby jej následně sami instalovali, a z toho, jak při tom všem uvažovali, o sobě, světě, a zejména o vlasti - Rusku. V tomto směru přináší děsivý a bojím se, že velmi reálný, obraz skutečnosti. Na jeho působivosti má velký podíl jednoduchá scénografie efektně využívající barev, světel a výrazné herecké výkony, jimž dominuje T.Šulaj.
(zadáno: 22.9.2025)
75% - Silně politicky a ekologicky apelativní inscenace J.Holce sází na výrazné herecké výkony, počínaje, ale rozhodně nekonče, těmi L.Melníka a M.Chalányho v hlavních rolích tolik odlišných bratrů Stockmannových, vynikající herectví a řadu silných momentů přinášejí i všichni ostatní - výrazně zaujali např. V.Hofmann a M.Tomková. Inscenace nabízí i několik až symbolistních scén, jejichž smysl mi vždy nebyl jasný, ale zejména úvodní zapůsobila velmi, a to v kontextu celé inscenace. Jen mě v hodnocení trochu sráží vnímání toho nekonečného lítého boje mezi naivní pravdou a (nejen) politickou vypočítavostí jako až příliš jednoznačně černobílého.
(zadáno: 22.9.2025)
Ropa - Divadlo DISK 80 %
Jedna z nejlepších inscenací DAMU uvedených na scéně Divadla Disk v posledních letech. Scénicky ve své jednoduchosti velmi nápaditě inscenovaný a o to působivější dlouhý příběh černého zlata až magicky propletený s jediným příběhem lidským reprezentujícím vztah lidstva k titulní surovině se odvíjí v epizodické struktuře, nabízí vedle inscenační výzvy, jíž se E.Gaydečka výborně zhostil, velké herecké příležitosti pro celý soubor, který je zdatně využívá a v němž pochopitelně nejvíc zaujmou M.A.Myšičková a B.Vašíčková v hlavních rolích, a současně nesmírně silnou výpověď - jak v rovině osobního příběhu, tak v rovině environmentální.
(zadáno: 22.9.2025)
V komornějším prostoru Činoherní scény jednoznačně vyniká nejen silný příběh a inscenace obecně, ale i jednotlivé herecké výkony a S.Moša, jako obvykle, svého Evana postavil především na silných hereckých výkonech. V řadě těch pěveckých se žel projevilo, jak náročnou pěveckou složkou DEH disponuje. V tomhle směru v obsazení vyniká po obou stránkách skvělým výkonem D.Křížová, naopak za šťastnou nepovažuji zvolenou excentrickou polohu, v níž Heidi představuje A.Antalová, ani podobu dotáček dojreslujících dnešní dobu. Obecně jde nicméně o zdařilý počin, kterému ovšem chybí energie a drajv, jakými (mě) dokázal DEH strhnout v Londýně.
(zadáno: 12.9.2025)
75% Ve zvolně plynoucí atmosféře jednoho dne se kontrastně střídají pohledy na svět dvou míjejících se lidí. Zatímco Paní Dallowayová svou, snad neuvědomnělou, prázdnotu zaplňuje vzpomínkami, večírky, a oddaluje pocit stárnutí a zbytečnosti, pan Smith se vědomě potácí nad propastí bez ohledu na vlastní ženu a její snahy. Odcizenost v tomhle světě zvyšují nepřímé komentáře prolínající se s přímou řečí i častá přítomnost nejednajících postav na pozadí bez zájmu a přímé interakce s prvním plánem. Mezi skvělými hereckými výkony zaujmou vedle M.Sidonové ve vděčné rozdvojené roli J.Vyorálek a D.Petrželka či V.Vašák v působivé poloze manžela a otce.
(zadáno: 29.6.2025)
Drásavý příběh mapující celou řadu selhání, nepochopení, zaslepenosti i neschopnosti komunikovat v neméně drásavé inscenaci zdobí efektní scénografie: točící se místnost s "prosklenými" stěnami nechává diváky pohlédnout doslova do všech zákoutí a sledovat veškerá hnutí myslí v ní "uzavřených"; i precizní, maximálně soustředěné herecké výkony, mezi nimiž - v podstatě všemi dokonalými - vynikají Alexandra Palatínusová, Lukáš Melník a Hynek Tajovský. Jan Holec tak vytvořil intenzivní emotivní zážitek disponující dokonale jak schopností dojmout, tak i rozčílit.
(zadáno: 29.6.2025)
55% - Daniela Špinar vytvořila velmi výraznou inscenaci Krysaře - až trochu moc. Všechny ty opulentní efekty, ať už zvukové, světelné či výrazně stylizované herectví - jakkoli působivé - se totiž záhy omrzí a inscenace o mnoho víc nenabízí, dlouho negraduje, za monologického převyprávění řady pasáží nebuduje situace, nemodeluje charaktery, a se slabou výjimkou Agnes ani vztahy. Teprve s písní o Sedmihradské zemi, v dojímavém podání Nadi Melkové znovu alespoň krátce nabere dech. Závěr je efektní, nicméně po všem předchozím chtě nechtě znovu působí dojmem vyprázdněného efektu.
(zadáno: 25.6.2025)
55% - Neznám původní předlohu, tak nemohu posoudit, zda jde o problém způsobený samotným textem, režijním záměrem, nebo hereckým podáním, nicméně představit Billyho od počátku takhle jednoznačně a jednostranně nepovažuji za nejlepší způsob - jakkoli je to díky použití řady vulgarismů a nahoty poté zjevně ten nejprověřenější způsob, jak na letní scéně vyvolat smích. Za mě by menší sázení na tento způsob legrace a větší využití té chytřejší složky humoru i soustředění na vážnější rovinu, kterými hra disponuje, bylo lepší. Oceňuji výkon P.Špalkové, které se na téhle úrovni chytřejšího humoru, nadsázky i vážných poloh s přehledem podařilo udržet.
(zadáno: 24.6.2025)
65% - Je radost sledovat hereckou souhru celé šestice obsazených herců v poetice, která mi připomněla Dlouhou, jakou jsem mívala velmi ráda, stejně jako je radost nořit se s nimi do Shakespearova světa, jakkoli právě tuhle jeho část nenapsal on sám. Tak moc jím nicméně hra A. Sanzola dýchá - všemi jeho kouzelnými lesy, opuštěnými ostrovy, převleky i zamilovaností. Jen paradoxně té titulní něhy mi trochu chybělo, zvlášť po omámeném třeštění po za mě zase jednou prošvihnutém správném konci.
(zadáno: 24.6.2025)
85% - V jedné z nejlepších svých inscenací poslední doby vsadil J. Čermák více na kulturu těla a estetiku krásy, než na sílu slova. Celý příběh s lehkostí přenesl k modernímu jazyku nejen, ale i vnějškovými rysy, ať už jde o moderní kostýmy a scénografii, hudbu využívající i moderní korejský pop, či light design, ale i o řadu aktualizací přímo v ději. Dnešní jazyk promlouvá do jednání postav, vztahy se hroutí obdobně jako v předloze, láska je slovo, které ztrácí význam. Inscenace se nese ve znamení znamenitých hereckých výkonů, jimž vládne K. Baranová, a do nichž se libereckým hercům podařilo dostat patřičné množství vzájemné chemie.
(zadáno: 24.6.2025)
Realistická podoba inscenace velmi věrné předloze umně využívá prostoru Malého divadla, kde scéna téměř na dotek divákům efektně vytváří všechna prostředí příběhu. Vynikajícími hereckými výkony přesvědčili Tomáš Váhala a Kateřina Kornhäuserová, hostující Viktor Javořík či Daniel Toman. Vedle nich se v menších rolích blýskli i Martin Polách a Jana Hejret Vojtková. Silný, emočně nabitý příběh v přesvědčivé inscenaci.
(zadáno: 24.6.2025)
75% - Realistická inscenace bez výraznějšího režijního gesta se v Liberci na rozdíl od mnoha dalších uvedení hraje s pauzou ve velmi volném temporytmu. Atmosféra tak houstne zvolna, stejně jako se jen drobnými zásahy mění scéna. Tím víc však inscenace emocionálně působí. Zpočátku úsměvné proměny v postavách dokreslují iritující nepřehlednost životních situací a v počátku ještě velmi vitální starý pán se ztrácí podobně jako jeho paměť. Ve výsledku tak uměřený režijní přístup nijak nevadí, dává šanci vyniknout síle příběhu i hereckých výkonů, v nichž vedle Václava Helšuse zazářily zejména Markéta Tallerová a Kateřina Kornhäuserová.
(zadáno: 24.6.2025)
75% - L.Hejlové Keprtové se podařilo skloubit práci všech tří souborů. J.Kříž jeviště ovládl suverénně po stránce pěvecké i herecké, V.Kaiserová předvedla výborný herecký výkon, potěšila i pěvecky, zejm. v duetech, v nichž s ní působivě souzněli jak J.Kříž, tak K.Baranová. Propracováním hereckých výkonů ve vedlejších rolích Anity, China (T.Váhala), Rosalie (E.Jansová), Doktora (P.Jeništa) či Schranka (T.Impseil), i Tryskáčů (L.Adam, J.Šimek, J.Makarovič) se hercům podařilo přesvědčivě zobrazit nefungující svět a systém, v němž se potácející a z nějž si přejí se pohnout dál. Působivě funguje i zapojení operních zpěváků a baletního souboru.
(zadáno: 24.6.2025)
65% - V režii K.Duškové výrazně vynikají nefungující vztahy a nelítostný svět: mladí halasně vystupují proti nepřátelům, třeští a předvádějí se, v chování starších se nepřehlédnutelně projevuje chlad, nelibost, neschopnost naslouchat, vnímat, prožívat - i ve vztazích rodičů hlavních hrdinů. Nepřátelskou atmosféru pomáhají budovat scénografie, kostýmy i výrazná hudba D.Krále. V překladu J.Joska získává velký prostor slovo, v němž (snad) nedošlo ke škrtům. Přes výborné herecké výkony se místy žel zdá, jakoby ona osudová láska stála až na pozadí všech dalších situací a konfliktů, které proti ní působí výrazněji.
(zadáno: 24.6.2025)
65% - V jímavé vztahové komedii Samuela D. Huntera na scéně Malého divadla v překladu a režii Šimona Dominika zaujali hereckými výkony Martin Stránský, Jana Hejret Vojtková i Matěj Neubauer, kteří dokázali skvěle zprostředkovat touhu každého z nich po lásce a blízkosti a vedle nich i fyzicky nepřítomní herci, jejichž hlasy pouze zaznívají ze záznamů v čele s oszbrojující Veronikou Korytářovou, jež přináší dokonalou tečku.
(zadáno: 24.6.2025)
Liberecké Charleyově tetě ubližuje až k třem hodinám natažená délka, přerušení dvěma přestávkami, vyvolané potřebou přestavby, i na začátek každé ze tří částí doplněné předscény, v nichž se představuje Jan Jedlinský v roli sluhy. Jinak Kateřina Dušková slavnou převlekovou komedii pojala veskrze klasicky, titulní roli suverénně ztvárňuje Z.Kupka, vedle něj zaujme zejména M.Tallerová či D.Toman, F.Jáša a K.Kornhäuserová v a V.Helšus a M.Polách. Inscenace by nicméně velmi potřebovala zkrátit, zrychlit a proškrtat celou řadu situací, aby měla šanci výrazněji zaujmout i publikum mimo svou cílovou skupinu.
(zadáno: 24.6.2025)
Je vzácné, když se někde v ČR podaří inscenovat zahraniční muzikál v kvalitě odpovídající úrovni, jakou měl na West Endu, a NdM se to s Botkami podařilo skvěle. Vtipný, duchaplný příběh, vlastně jednoduchý, o záchraně jedné továrny, o toleranci a přijetí nejen ostatních, jakkoli odlišných, i sebe, je v Ostravě plný nakažlivé energie. Kouzlo mu dodává excelentní Lukáš Adam v roli Loly - živelné i citlivé - a vedle něj výkony T.Krpce, V.Prášil Gidové, P.Soukupové a celé company. Velmi zdařilá je funkční scéna, podařil se český překlad i J.Žídkovi nastudování chytlavé hudby C.Lauper. Dobrou volbou se pak ukázalo být i odsunutí orchestru vzhůru.
(zadáno: 24.6.2025)
65% - Že takhle pojaté téma je staré, jsem vyčítala už o sezónu dřív smíchovské činohře, která mu ale alespoň dokázala dostát a nabídla energickou, zábavnou show s okouzlujícími výkony. V Plzni jsou výkony obecně dobré, ale energie muzikálu zoufale chybí. Nejsilnější je v intimních rodinných scénách, převlekovým scénám a těm z kabaretu naopak šmrnc a styl chybí, jen ještě víc zdůrazňují, že od roku 1983 se svět přeci jen posunul dál a takto uchopené, byť stále citlivé téma, je přinejmenším mně už skutečně cizí.
